Chci podpořit Markétu. Ve své podstatě jsme na tom stejně (dvě uhynulý včelstva v září - již jsem to tu psal, jedno před čtrnácti dny). Léčení stejné, příznaky stejné, výsledek stejný. Osobně vidím náš problém se silou našich včelstev, s převčelením, infekčnímu tlaku okolí. Můžeme se snažit, ale ..... To se tu již psalo.
Spíš jeden nový poznatek. Na začátku června jsem převezl dva nové oddělky na nové stanoviště bez včelstev. Oddělky ošetřeny kyselinou mléčnou. Pokud jsem toto léčení dělal v předchozích letech, nemusel jsem již provádět další ošetření. Letos bohužel spad byl značny. Takže jsem se nevyhnul pokapu KŠ. A teď, kde je ten problém? V špatné aplikaci K.mlečné (že by u obou oddělků)?Včelstva jsou silná natolik, že si něco našla? Reinvaze na původním stanovišti? Od každého trocha.
S Markétu jsme včera probírali, jak se nám docela vedlo v uhynovém roce 2014. Že jsme dopadli ještě velice dobře. Jak jsme situaci zvládli. Rok 2015 super. Jaro letošního roku taky. Paráda. Včelstva extrémě silná. Přes špatnou snůšku nemálo donesli. Konec snůšky, loupení, kleštici, léčení a velice rychlý kolaps. Zmar a smutek. Co s tím? Jak se psalo nebo to tak vyznělo. Je to začarovaný kruh. Co v tom s Markétou chceme vidět, kromě zmaru a smutku? To že včelaření nám přináší dobré i zlé, neustále nás překvapuje, trápí nás, dělá nám radost, nenudí, učí, nutí přemýšlet, objevovat zákonitosti apod. Prostě obohacuje nám život. Pak je tedy jasné, proč včelaříme a že s tím jen tak nepřestaneme.
Celý tento problém je v tom, že sa každý hrá na svojom piesočku. KaJi sa nezaprel ako večný vrták
Ja ale aj naďalej budem presvedčený, že bez poriadneho laboratórneho vyšetrenia sa ďalej nepohneme. A nie je tak celkom pravda, že vyšetrenia sa robia len na mor alebo hnilobu. Sú ľudia, ktorí doslova nabádajú k tomu, aby sa im vzorky s uhynutých včelstiev poslali. Áno, mŕtve rodiny to už nezachráni. Snáď sa ale dozvieme viac, nechceme predsa dopadnúť ako na západe, kde im hynú včelstvá podstatne viac!!! Prečo je to tak??? Na toto treba hľadať odpoveď, prečo sa tam objavujú cyklické výpadky včelstiev??? Prečo to u nás tak nie je ( aspoň v mojej lokalite) ? Môžem zodpovedne povedať, že v rámci svojho obvodu, kde máme cca 730 včelstiev sme po zime nikdy neklesli pod 650 včelstiev. Väčšinou je to okolo 700 prezimovaných. Prečo je to tak, keď sa neopičíme po západe s nejakými kyselinami, novými spôsobmi ošetrenia, kŕmenia a ktovie čo ešte??? Prečo sa drvivá väčšina úhynou deje u začínajúcich, ktorí prichádzajú múdrosťami nabití z kadejakých školení a škôl??? Toto mi vysvetlite, starí domáci ošetríme KM, gabonom, BeeVitalom v lete a dve fumigácie na jeseň a je vymaľované. Každý zakŕmi do konca augusta, nikto nekupuje oddielky mimo našej ZO. Poradili sme si s morom, zvápenateným plodom, DWV, ...
A stále nás bude niekto presviedčať, že to robíme blbo
Áno, možno príde čas, keď sa aj k nám pretlačia západné metódy ošetrovania spolu s ich výpadkami. Nepopieram, je to možné. Preto si myslím, že je potrebné všetku energiu venovať výskumu tam, kde k týmto výpadkom prichádza. A nie systémom, že včelár príde o včelstvo a jednoducho pokrčí plecami, že hmm, neviem prečo , bolo silné a padlo. To je pre mňa silná káva
(01.01.2017 23:49)Zdeněk Brentner napsal(a): [ -> ]Nechci se přít, jistě má i Vd na úhynech vliv, ale.....
Proč včelstvo, které mělo od 10.5. do 31.8. spad 689 Vd a od 1,9, do 31,12, 367 Vd i s léčením, tedy celkem 1056 Vd a uhynulo. A druhé ve stejném období 8229 Vd a 4205 Vd celkem 12 424 Vd stále žije. Jsou na stejné včelnici, stejně zakrmené. To uhynulé, druhou dávku zásob bralo již pomaleji a úhyn koncem listopadu. Zásob z něho tolik, co se do něho dalo. Na sítu minimálně včel a pár zavíčkovaných buněk. Léčeny byly také stejně. Takže předpokládám, že Vd měl na úhynu minimální vliv.
Tenhle nepoměr je mnohokrát zdokumentovaný. Tuším, že jsme říkali:"zdraví roztoč nevadí":-) Loni byla spousta lokalit, kde se nedařilo snížit spady roztočů přes celou sezónu.Byly i lokality, kde celou sezonu nebyl přirozený spad, ani léčebný po KM a přesto na podzimní ošetření se mnohde už nedostalo z důvodu absence včel. A bylo zase spousta lokalit, kde nespadlo po fumigacích skoro nic bez jakéhokoliv předchozího ošetření. Já se nemůžu k tomu moc vyjadřovat, protože moje včelstva, která nebyla proti VD celý loňský rok ošetřována mají některá jen 11 ks spad po třech fumigacích. Ale taky se nedostavil žádný úhyn. Moje situace nahrává tomu - "žádný roztoč - žádný úhyn". Bohužel tomu tak objektivně není. 2stanoviště o 10 km dál - žádný roztoč a úhyn cca 40%.
Před dvěma roky u mě roztočů 5.000 + na včelstvo a úhyn pouze dvou pozdních oddělků , kde jeden asi 260 VD a druhý 300..... Tehdá jsem si zaznamenal pouze kdesi v červenci (u těchto dvou včelstev) - málo zásob....
Já používám v sezóně subjektivní hodnocení včelstev - "nemají jiskru v oku". Spousta včelařů chce vědět co je to za diagnózu....a většinou to v telefonických rozhovorech ze mě tahaj. Nedokážu odpovědět. Je to jakýsi stav, že otevřete včelstvo a v úle není pohyb, žádný nadšení ze snůšky ....dalo by se říct i "absence stresu"....Neumím to popsat ale vím co není dobře. Tahle včelstva ruším třeba v květnu ikdyž obsedají třeba 4 nebo 5 VN....Rozdělení takového včelstva a výměna matky se vzdálenou genetikou v 99% případů pomáhají ale včelstvo je pro snůšku ztraceno.
Přičítám většinou problémy matce. a tady se lze zamyslet nad bakteriální nákazou např. septikémií. Bylo tady mnoho případů v předešlých letech, kdy matky "zničeho nic" přestávaly klást.....Kdo udělal pitvu aby skouknul změny na vaječnících matky?...ani já ne.
...a že jsem pár takových případů měl taky.
Oddělky z takových včelstev jsou v pořádku a jeden takový mi vloni vyrostl v třínástavkové včelstvo do zimování. Nechat ale takové včelstvo s původní matkou v úle, tak včelstvo pomalu odchází....a v dalším roce dokáže sezónu prosedět na jednom nástavku. Podle mě nemá cenu zabývat se tím případem. Pokud se přesto takové včelstvo objeví je lepší použít benzín a ukončit trápení. Kór, když se dostaví v takovém stavu projevy některých viróz. To už je potom bez debat. A to má spojitost zase s úhynem oddělků - což byla ještě před třemi čtyřmi roky nemyslitelná věc. Pokud se "vstupní" materiál vezme z včelstev s projevy(byť nevýraznými) a kevšemu se nechá( podle zde profláknuté metody pro začátečníky) vychovat nouzová matka ze stejného materiálu, dochází u takových oddělků až k 60-80% úhynů. A to znám stanoviště, kde je to mrtvý všecko..... i se zdrojovými včelstvy.
Další "srandičkou" je že spousta včelařů odchovává od jedné matky, takže se na včelnicích najde třeba 10 sester. V případě náchylnosti této "linie" jsou pak úhyny opravdu hromadné. Proto bych volil jako jeden ze zásahů proti úhynům pestřejší genetiku....ikdyž v rámci jednoho plemene. Další průšvih je s rozchovama neodzkoušených matek. - přivezu například matku z Rakouska....z Chebu a z Ostravy. První rok zazimuju na 7-8 plástů a v dalšín roce z nich neodchovávám....a sleduju pouze stavbu, med,plod, roztoče a projevy viróz. Pokud takové včelstvo uspěje, dalším rokem můžu odchovávat. Jít cestou - v červnu dovézt matku a do podzima z ní mít odchováno a vyměněno 50% matek na stanovišti se nechá nazvat minimálně krárkozraké....
To jsou všechno jen případy, které jsem skutečně zaznamenal při telefonických konzultacích se včelaři, kteří žádají o radu.
Během letoška se zaměřím, abych sem mohl dát video s tím včelstvem "bez jiskry v oku"....což je podle mě jeden z faktorů pro výběr. Zkusím to i podpořit nějakými testy na viry, Nosemu a MVP a HVP přes genetiku.....Ale nevěřím, že bude nějaký hmatelný výsledek. Já to stále beru jako subjektivní hodnocení včelstva ve vztahu k ostatním na včelnici. To, jestli budete mít "srdce " na to takové včelstvo v květnu rozpustit , to bude už na vás.
Spíš jsem to měl dát do úhynů....ale rozjel jsem se a už je to tady....
Třeba to někdo z moderátorů přesune.
Milane moc pěkný příspěvek. Chtěl sem se zeptat jak takové slabé včesltva rušit? Rovnou spálit (nebo vysířit), spojit, nebo nějakým způsobem rozdělit a dodat nové matky?
Malou poznámku k tomu vztahu: výchova zimních včel vs. dostatek pylu.
U nás již druhým rokem bylo v období srpen, září extrémní sucho, že se vyhlašoval i zákaz odběru povrchových vod, takže ani z potoka nešlo zalévat. Louky a zahrady vyschlé a prakticky bez květu. Pro vodu (ve vederech zahnívající a těžko dohledatelnou) musely také létat dále. Když se pak objevil deštík tak vše na chvilku pookřálo a rozkvetlo. Oproti sezónám 3 a více let zpět je to ale nesrovnatelné. Bylo to znát i na malém přínosu pylu.
Pokud za takovýchto podmínek včelaři stimulují plodování krmením včel, tak zákonitě je nutí shánět pyl a pokud je ho v té poušti nedostatek, pak se holky vylíhnuté v červenci ulétají a jsou nahrazovány již těmi co byly původně zamýšleny jako zimní.
I to podletní sucho je tedy možná příčina pylové podvýživy a kratšího života zimní generace. Samozřejmě to může být dost lokální, neboť někde úřadovaly bouřky, které lokálně situaci vylepšily.
Jirko s tím pylem máš pravdu Sucho bylo takový, že se nechalo exportovat na Saharu.
Od toho je ale včelař, aby v době, kdy je pylu dostatek zajistil, že včely ho budou mít k dispozici i v podletí. Zjara je pylu neomezeně.....já se kdysi pokoušel pyl skladovat zasypanej cukrem v suchu nebo v mrazáku. U 50 ti včelstev to už nejde.
V dubnu, kdy včelstva nanosí pylu, že dokáže omezovat matku v kladení, přehodím pylové desky na kraje horního nástavku(medníku). Ty plásty označím třeba barevným připínáčkem. Včely je zanesou sladinou a postupně zavíčkují.....a to je nejlepší způsob, jak včelám dodat pyl i v pozdním podzimu nebo v předjaří. V době kdy pyl není k dispozici stačí případný plást odvíčkovat a nebo před krmením zakomponovat do předpokládaného místa budoucího chomáče. Počet desek takto připravených je na každém včelaři. Včely si přesunutý pyl mimo plodové jádro nebo z pozice pod plodem - (tudíž pro plod nedostupný )- na jaře lehce nahradí. Horší je když ho v pozdním létě nemají kde vzít.
Vemte to z druhého konce. Máme skvělou šanci selektovat. Zapomeňte na včelu kraňskou uzákoněnou a nahraďte ji včelou, která přežije. To je naše aktuální starost pane poslanče, pane senátore, pane prezidente - vy přece všechno můžete, Vy nám pomůžete.
Nejhorší smrt je z vyděšení, jak psal nestor VF.
Pokud chcete selektovat v podmínkách ČR tak na kraňku rozhodně nezapomínejte. A už rozhodně nevěřte někomu se zaručeně samizdatovou (rozuměj zakázanou) matičkou, která všechny vaše problémy ve včelařství za vás vyřeší.
A nebo věřte, vaše volba
Úhyny včelstev jednou za 3-4 roky nás přeci nevyděsí. To musíme při současném způsobu vedení včelstev brát jako střídání ročních období. Tak je to prostě nalinkováno.
(03.01.2017 2:10)roslp napsal(a): [ -> ]Nejhorší smrt je z vyděšení, jak psal nestor VF.
Pokud chcete selektovat v podmínkách ČR tak na kraňku rozhodně nezapomínejte. A už rozhodně nevěřte někomu se zaručeně samizdatovou (rozuměj zakázanou) matičkou, která všechny vaše problémy ve včelařství za vás vyřeší.
A nebo věřte, vaše volba
Kdybychom na ni zapomínali, žádné včely bychom neměli. Já jiné plemeno neznám. Musel jsem na všechna jiná zapomenout. Tedy na kraňku rozhodně nezapomenu.
Úhyny včelstev jednou za 3-4 roky nás přeci nevyděsí - to ani ne, ale děsí ta pravidelnost a to přeci značí, že je něco v oficiálním ošetření špatně. A co když se ta pravidelná doba bude zkracovat?
Oficiální methodika dlouhodobě šlechtí roztoče., ne včely . A jestli dobře počítám tak poslední větší úhynu byly v roce 2014. To vychází na dva roky .
Pane tom. 50 Formidol který zřejmě máte na mysli 40ml proužky do úlu stále jsou a jiný ředěný neúčinný nepoužívám. Máte pravdu, že dříve nebyl problém s nezahuštěným medem, neboť úly byli menší a více obsazené včelstvem, došlo k rychlému zpracování nektaru, zato pomalu každý rok vylétl roj. I nyní lze dosáhnout včasného zahuštění pomalejším rozšiřováním bez rojů. Největší chybu podle mne včelaři dělají při okolních úhynech pokud se snaží včelstva vyléčit a jejich včelstva stále donášejí roztoče nové, přitom stačí které tak činí použít včelařský zákrok po kterém včely zůstanou v podmetu a ztratí o další loupení zájem, mají jiné starosti. Pak rozhodnu jakým způsobem, které včelstvo ošetřím, k zabránění viróz jsem používal právě tento Formidol 5 otvorů 3krát po čtyřech dnech do rána. Před použitím v ochranných prostředcích doplním KM 85. Jaký je Váš názor uléčit včelstva pokud je problém a říkat tomu selekce já ty moderní metody prostě nechápu.
(02.01.2017 12:33)Martin Jadrníček napsal(a): [ -> ]Milane moc pěkný příspěvek. Chtěl sem se zeptat jak takové slabé včesltva rušit? Rovnou spálit (nebo vysířit), spojit, nebo nějakým způsobem rozdělit a dodat nové matky?
Pokud nemají "jiskru v oku" ty silné(4vn v květnu), použiju je do oddělků - celé včelstvo. 2016 jsem takhle zrušil dvě včelstva....a jeden oddělek z nich s geneticky jinou matkou mám na 3VN zazimovaný na původním místě. Pokud ale je včelstvo slabė a ještě spīš upadá, tak je nejlepší zničení i s dīlem.(vysířit, použít benzín a následně spálit) Ono u těch slabých opravdubnrzy najdeš...ale to musíš koukat....včely, které jsou poškozeny viry. Někdy je to znatrlné o na zavřeném plodu po odvíčkování vidličkou. ALE
SMYSLEM JE VYHNOUT SE TAKOVÉ SITUACI.Já si nechal jedno takové stagnující včelstvo na odzkoušení jedovatosti Varidolu. Včelstvo bylo zazimováno na 9r. Obsedaly 6 uliček. 3fumigace po 30ti kapkách Varidolu rozkapané na 6ti proužcích - nezpůsobily ani víc mrtvolek v podmetu....Celkem to bylo tedy 90 kapek na 18ti proužcích. Tolik asi k momentální škodlivosti Varidolu pro včely. 15xpřešvihnout dávkování si lze opravdu dovolit jen u Varidolu (Amitrazu)....Udělat to samý s KM nebo KŠp, tak je vymalováno .
To pokusné včelstvo v nezmněněné síle, jsem nakonec vysířil a spálil i s dílem ke konci prosince.
Tady stojí za vypíchnutí ten základní poznatek o relativní neškodnosti Amitrazu ve srovnání s KM, která je přeceňovaná a nějaký šílenec to začal prosazovat jako že šetrnější a ekologičtější. KM v koncentracích, jaké se používají, se v přírodě nevykytuje a tak jsou jen kecy že je to přírodní látka obsažená ve včelstvu odjakživa. O ostatních kyselinách to platí stejně, jak se domnívám.
JAREK255
Jsme stejně staří a docela i blízko od sebe a tedy máme srovnatelné podmínky. Bohužel jsem nepochopil úplně váš příspěvek.
A ano, mám i staré úly, čtyři a protože mám med některý dobrý a jiný vlhký a nenapadlo mě vytáčet odděleně podle konstrukce úlu, udělám to hned v tomto roce, v polovině roku už budu vědět. Štve mě, že mě to nenapadlo dřív. Přesně jak píšete, nyní jsou jiné úly s nadbytečným prostorem, přesněji, vždy jsem měl i staré úly s libovolným počtem medníkových nástavků zakladní míry 39x24 a 39x30 a k oběma NN 39x15 a i vysoké celomedníky, vše dle potřeby a libosti. Mám s čím a jak experimentovat.
Prostě teď je něco jinak, buď vadí mikrovlny z mobilů, GPS a všechno to lelektronické šmírování a nebo něco jiného podobného a nebo se jen změnily úly a včelaři, kteří nerespektují základní podmínky. Uvidíme, věřím, že jsme na to přišel a teď už zbývá si to jen ověřit.
O léčení si se mnou nepokecáte, nemám to rád, nemoci včel mě nezajímají a rozhodně pro mě není zábava a hobby furt monitorovat spad a počítat brouky, snažím se žádné nemít a nebo pár do 25 ks a zatím se mi to daří. Včelstva mi nehynou, zatím, zatím mi vše vychází. Myslím přesně do doby, než se někde poblíž mě usadí nějaký alternativec a bude po idylce!
Problém KM tkví v tom, že se zpropagovalo její snadné a velmi účinné používání. Možná je snadné....ale účinnost je ovlivněna mnoha faktory a schopností včel ji odvětrat určitými koridory bez účinku na VD pod víčky i část foretických VD. Ať propaguje kdo co chce.....ale na KM musí být zkušenosti a ne aby se to pokládalo do roviny :"dal jsi KM- máš ošetřeno - Varidol netřeba"....To si může říct třeba Jirka Vítámvás....ale já si to říct nedovolím.
Nicméně nechci snižovat zásluhy KM jako prostředku dojisté míry omezující viry. Organické kyseliny jsou vůbec kapitola sama pro sebe. Oni by třeba i fungovaly pokud by se dodržovalo co se dodržovat má....ale ne každej na to má buňky. Problémy jsou i s aplikací Varidolu a ten je omezenej jen bezplodostí a teplotou. Co teprve s KM....nebo KŠ.... Letos jsem přesvědčil jednoho začátečníka, aby po pokusech s KM a po jedné sublimaci KŠ zkusil u jednoho včelstva fumigaci.....Spadlo cca 600ks VD....a to si nemyslím, že by dělal uplně všecko špatně.
To že nepůsobí akutní otravu včelstva ještě neznamená, že není škodlivý. Zvláště pro savce je karcinogenní (i když používá/l se i do repelentních obojků proti klíšťatům) a i ve stopových množstvích jsou syntetické látky nežádoucí a není jasné, jestli a jak působí chronicky, oproti tomu se kyseliny rychle zředí na koncentrace přirozené ve včelstvu, ale i v přírodě.
I tak bych správně bodově použité ošetření amitrazem nezatracoval, ale varování patří hlavně ke všem dlouhodobým nosičům pyrethroidů, kde je stejně jasné, že na ně není výhledově spolehnutí.
Tak to už chápu, Varidol = snadné ošetření se zaručenou účinností bez laboráre a ošetřovací "maturity".
Myslel jsem na Vašeho kamaráda, co se týče léčení a třeba to někomu pomůže vím že nemáte tyto problémy a také vím proč, začínající včelař je vedle mne 20 včelstev nevím, zda bude včelař nebo chovatel roztočů.
Jenže problém je nedodržování podmínek - tedy aplikace když je ve včelstvu ještě plod. Už to tu na fóru bylo hodněkrát zmiňováno a já to v naší organizaci taky osobně slýchávám, jak se "podstivci" chlubí že fumigovali hned jak je uvedeno 10.10., povinné 3 fumigace stihnou už v říjnu, později udělají třeba ještě další a vůbec je nezajímá, jestli včelstva ještě plodují, nepočítají spady, nebo je nezajímá, že už je teplota nízká a ošetření bude méně účinné...
Když by malovčelaři během podzimu matky na tři týdny izolovaly, stačila by jedna fumigace ještě při vyhovujících teplotách a účinnost by byla perfektní. Ale i tak je to jen ošetření s vlivem na jarní stav varózy a neřeší podletní a zimní úhyny.