(25.01.2017 4:24)Ondřej Krištof napsal(a): [ -> ]ještě řekl, že viry mohou přežít v medných zásobách --- jelikož viry jsou nitrobuněční parazité - opravdu se mne nezdá - že by přežili v medu několik měsíců - ke svému životu potřebují živou buňku - po delší době mimo ni hynou. V medných zásobách mohou přežívat spíše ruzné spory plísní -- účinek-jejich metabolitů může být následně pro včely fatální-,ale o takto přežívajících virech opravdu pochybuji.
POZOR, tady do sebe motáte dvě věci! Ano, viry jsou vnitrobuněční parazité. Co je virus? Je to sbalený kus DNA nebo RNA a na povrchu má nějakou bílkovinnou kapsidu (obal). Mimo buňku se chová jako neživý. Analogií jsou např spory bakterií. Ty také nejeví žádnou aktivitu, ale jsou dlouho životaschopné. Aktivitu živého organismu jeví pouze tehdy, když se dostanou do vhodného prostředí, kde "vyklíčí" a začnou fungovat - např. původce včelího moru nebo tetanus - ten přežije staletí někde v půdě.
Podobné je to s viry, jak už jsem napsal. Ty jsou mimo buňku bez jakékoliv aktivity. Teprve, když se dostanou do buňky, rozvolní se kapsida a uvolní do cytoplazmy nukleovou kyselinu. Existuje několik tříd virů a každá má jinou životní strategii (+RNA viry, -RNA viry, DNA viry, retroviry a další). Obecně ale virus "podstrčí" buňce svoji DNA nebo RNA (přeprogramuje ji) a ta pro něho začne pracovat. Množí virovou nukleovou kyselinu, produkuje enzymy, které v ní má virus kódované a vyrábí virové kapsidy. V buňce se pak formují nové virové částice, což vede časem ke kopasu buňky, jejímu prasknutí a uvolnění virových částic do okolí, kde třeba buď hned proniknou do sousední buňky téhož organismu nebo někde "zapadnou" a čekají na nového hostitele. Některé viry mají velmi omezenou dobu přežití, řádově minuty, ale jiné vydrží i mnoho týdnů - třeba virus žloutenky. Trošku složitější je to s rostlinnými viry. Tam je třeba někdy potřeba, aby byla buňka napadena dvěma určitými viry najednou, aby se mohly tyto viry množit. Velmi zajímavé jsou systémy virus-hostitel-vektor. Kdy například u určitých virů zemědělsky významných plodin je vektorem savý hmyz (mšice, křísi apod.) a virus v nich přežívá přes zimu, kdy pak tento hmyz svým sáním infikuje viry novou genereci rostlin.
Tedy opravdu viry přežívají mimo buňky a může to být klidně i v medu a klidně dlouhou dobu...
Prežiť 100ročia v zemi sa mi dáko nezdá!
Heteropteryx napsal(a):Některé viry mají velmi omezenou dobu přežití, řádově minuty, ale jiné vydrží i mnoho týdnů - třeba virus žloutenky.
Máte tedy (někdo) nějakou spolehlivou informaci, jak dlouho vydrží nejdůležitější viry, které napadají včely?
(24.01.2017 20:40)KaJi napsal(a): [ -> ]Já vám to tu psal už v 2014, teď to opakuje autorita. Věřte jí. 
To o těch zásobách taky potvrzuji.
Dobrý den,
mohu se zeptat na Vaše zkušenosti s použitím zásob po uhynulých včelstvech?
Letos mi zůstalo dost medu (zimoval jsem na medu) po uhynulých včelstvech..
Nedá se při letošních mrazech spoléhat na jejich likvidaci - pokud bych nechtěl testovat nové oddělky na odolnost vůči chorobám?
Děkuji
VN
Já jsem je využil, a nic pozorovatelného se nestalo. Těžko ale radit, když nevím, o jaké patogeny šlo a nevím, o jaké patogeny jde ve vašem případě. Možná se mi podařilo vyselektovat ty včelstva, kterým to nevadí ve shodě s tím, co napsal Jirka.
(25.01.2017 8:23)jirka.marx napsal(a): [ -> ]Já bych se těch zásob tak nebál , hledáme přece vcely které s s viry i Nosemou c. vyporadaji a žijí 
(25.01.2017 11:51)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Heteropteryx napsal(a):Některé viry mají velmi omezenou dobu přežití, řádově minuty, ale jiné vydrží i mnoho týdnů - třeba virus žloutenky.
Máte tedy (někdo) nějakou spolehlivou informaci, jak dlouho vydrží nejdůležitější viry, které napadají včely?
Připojuji ještě podotázku. Užitečné by bylo vědět do jakých skupin patří zatím známé viry včely medonosné, tak bych byl rád, kdyby to tu někdo uvedl.
Každá skupina má pak už řádově definovanou dobu přežití a podmínky, které přežijí a které jsou pro ně likvidační. Včera jsem si postahoval nějaké články, tak dnes večer k tomu sednu a snad se dopátrám odpovědí i sám.
Zajímalo by mě jestli a o jak moc je větší toxicita medu z uhynulejch oulů a nebo medu z poletního kolabujícího včelstva - loupeže. U prvního případu je vodleželej med po několika přemrznutích podávanej oddělkům na jaře a při druhym čerstvě nakaženej med kerej bude sloužit jako zásoba na zimu. Jinak v přírodě bych řek že z uhynulýho včelstva taky nezůstane ležet med ladem.
Bože, to je čeština! To, že to umí tahat uši vím, ale že už i oči. To děláte schválně aby to vypadalo zajímavě, nebo se to takto učilo ve škole ?
Chci jenom překrejt vlastní bezradnost a vyprázdněnost mejch příspěvků. Chci hovorovou češtinou v psanej formě vykřičet do světa: tady jsem, chcete mý infikovaný zásoby?
Je samozřejmé, že vždy nějaké riziko je pokud se nezná příčina úhynu. Ještě jsem nemusel tuto situaci řešit. Moje zkušenost je ta že po napadení virovým onemocněním kdy včely odcházeli z úlu pokroucené včetně křídel přesto k úhynům nedošlo, matky zakladli rámky znovu a další plod byl v pořádku jako celá následující sezona. Pokud rámky jsou pokáleny oškrabat důkladně dřevo před použitím odvíčkovat.
Co jsem si výše přečetl mohu pro sebe vyvodit jen toto:
Jarek255 zde již dříve, pokud se nepletu, popsal zásahy proti virům či nosemě v podletí. A jak ošetřují včelstva v místě je jen na nich, když jim to funguje a nepotřebují se posunout dále. To další nechci komentovat. Zatím jim to tedy nepadá, mají jen možná štěstí, ale nespoléhal bych na to, že to vydrží. To že se někomu nemusí zdát správně podzimní ošetření neznamená jeho neúčinnost. A právě to slovo neúčinnost zásahu někdy nevidíme u sebe, protože jsme pod vlivy svých zažitých schémat ošetření. Plést do toho nějaká nařízení, je jako byste si sami sobě házeli klacky pod nohy. Pokud rozumím životu svých včel, tak také vím, co k životu potřebují a nepotřebuji vyhlášku. Troufnu si tvrdit, že jsem v loňském létě prošel nákazou viry na jednom stanovišti s 41 včelstvy. Jakmile jsem problém zjistil, nejdříve u jednoho včelstva a pak následně při cílené kontrole u dalších dvaceti včelstev, následovalo dlouhodobé ošetření KM v celém provozu. Ošetření KM takové, že žádanou reakcí byl odpad mladušek (což je kritérium pro dostatečnou koncentraci). Tyto mladušky mohly být nositelem infekce, tak mě jich nebylo líto. Včasný zásah může ještě průběh nemoci zvrátit. Ošetření KM proto, že jsem někde vyčetl, že viry se v kyselém prostředí předčasně vyvíjí i mimo buňku, a je tím snížena možnost vniknutí do další buňky. Tento způsob falešné aktivity viru jsem se snažil využít ve svůj prospěch. Na stanovišti, kde byla nákaza zjištěna jsem ošetření opakoval ještě jednou, abych zasáhl ještě i vylíhlý plod. Reakce na zásah byla taková, že některá včelstva na zasaženém stanovišti poněkud zeslábla (včely s DWV to nepřežily), avšak do zimy šla ve standartní síle. Tímto dvojitým zásahem na stanovišti jsem přišel jen o jedno včelstvo (to které mě na problém upozornilo a bylo nejvíce poškozeno) a tři matky stáří tří roků. Virová nákaza byla samozřejmě doprovázena zvýšeným počtem roztočů (500 – 1000). Přesto, že se nejen u mne roztoči do rušení medníků neobjevovali na podložkách. Zvláště pak tam kde včelaři nemají zasíťovaná dna, nelze zjistit nástup populace roztočů včas. V podletí tedy byl fofr, ale zvládl jsem to a podle zimních kontrol je zatím vše v pořádku. Je důležité včas problém identifikovat a nebát se razantně zasáhnout. Žádné úhyny či zeslábnutí zatím nevidím. Ještě ta zbytečná práce se svazovou mělí mne čeká.
No anebo zažitá druhá možnost začít vybíjet jedem roztoče podle MVO a doufat nebo se modlit, že vám to přežije. Ale ono nepřežije, jak se již mnozí přesvědčili. Odpůrci aplikace KM jistě přehodnotí svůj názor, ale aby nebylo pozdě. Jak se zatím stanoviště jeví, tak jsem asi první případ zvládnutí virové nákazy i když se to Kajimu nebude zdát pravděpodobné, a i když to okolo mne dále řídne.
V letošním podzimu plodování včelstva na delší dobu zastavila, jako by tušila, že se blíží tuhá zima. Plodovat začala až se slunovratem a některá ani tehdy ne. Pokud včelaři využili toto bezplodé období, je u nich šance, že loňské podzimní ošetření bude mít solidní účinnost.
No první případ zvládnutí virozy rozhodně nejste, ale ukázkový určitě ano. Zapoměl jste napsat, kdy přesně jste zasáhl. A jak vypadaly první příznaky, to je věc o kterou bychom se tady měli určitě podělit.
Jak silná budou léčená včelstva uvidíte na jaře.
Jinak když se řekne a) zasloužilo by se říci i b). Ta včelstva, které Jste musel léčit se dají označit jako včelstva na dané viry vnímavá, protože se u nich projevily klinické příznaky. Tahle genetika je pro další chov bezcenná, leda že byste si chtěl ty KM tance zopakovat. Takže všem vyměnit matku. A jak najít tu lepší genetiku?? To nám řekněte Vy. Byly tam nějaký perly??
Přesné datum neřeknu protože to probíhalo po zjištění, že v okolí jsou problémy. Včelstva již byla nakrmena. Bylo to asi koncem srpna a postiženo jedno stanoviště z pěti. Následovaly prohlídky se zaměřením na DWV a SBV. DWV jsem při prohlídkách neviděl, ale později po ošetření KM na mrtvolkách ano. Samozřejmě, že při mezerovitém plodu (tedy tam kde se mi to nezdálo) jsem měnil matky, ale až po ošetření z důvodu bezproblémového přijetí matek. Takže špatnou genetiku jsem již v září odstranil. U slabšího projevu nákazy byly matky ponechány, protože jsem musel mít ještě nějakou rezervu. Včelstva jsou většinou ve dvou nástavcích 39x24 a sedí podle měli na 5 až 8 uličkách nyní. Mrtvolek přes zimu tak 200 až 300 což je u mne zcela běžné. To si myslím, že je zatím víc než dost.
(25.01.2017 8:23)jirka.marx napsal(a): [ -> ]Já bych se těch zásob tak nebál , hledáme přece vcely které s s viry i Nosemou c. vyporadaji a žijí
Nenajdeš hned plně odolné, něco musí přežívat zátěž, aby bylo z čeho dál chovat.
A vo tom to je.
Vědět jak moc to můžeš osolit.
Ale to už musíš znát svého nepřítele co umí a taky své včely.
po zjištění, že v okolí jsou problémy - více včelařů si stěžují, že včely jsou podrážděné a startují na první podráždění. Okamžitě přeléčit 85% KM.
a nebo tam v okolí kvete mák. to asi není důvod na KM
možná můžou být podrážděné kvůli postřikům či otravám, ale KM nato nefunguje. Co podle Vás včely mají když jsou podrážděné: varroázu, nosemu, viry .. případně které přesně.
Taky bych podráždění včel neviděl jako reakci na parazita nebo viry. Ono se to spíš projevuje jakousi celkovou apatií včelstva v případě viróz. S Nosemou nemám zkušenost a na VD včely nereagují navenek vpodstatě nijak. Sice jsou známé případy, že včelař po pohledu na česno sdělí počet samiček VD ve včelstvu s přesností +-50 ks....ale mně znalost této techniky nějak uniká.
To:Heteropterix.:Je to sbalený kus DNA nebo RNA a na povrchu má nějakou bílkovinnou kapsidu (obal).
DNA společně s RNA tvoří onu známou šroubovici-jsou to pouhé řetězce aminokyselin s jednoduchýmy, 2 -3jitýmy vazbamy - takže NE -NEBO,ale spolu - jinak na základě heper - hypo-tonického prostředí berou v tomto případě kapsidy za ,,své".Takže opravdu nevěřím v několika týdenní přežívání v medných zásobách-.
(26.01.2017 0:26)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]Taky bych podráždění včel neviděl jako reakci na parazita nebo viry. Ono se to spíš projevuje jakousi celkovou apatií včelstva v případě viróz. S Nosemou nemám zkušenost a na VD včely nereagují navenek vpodstatě nijak. Sice jsou známé případy, že včelař po pohledu na česno sdělí počet samiček VD ve včelstvu s přesností +-50 ks....ale mně znalost této techniky nějak uniká.
U nás sa tá technika volá POZRIEM, VIDÍM
S tou inaktivací virů to není tak jednoduché jako hyper/hypotonické prostředí.
Cituji MUDr Petru Rainetovou:
Inaktivací virů se rozumí poškození virionu, které ho zbaví schopnosti infikovat buňku.
Choulostivé- obalené – herpesviry, paramyxoviry, retroviry
Odolné – neobalené- enteroviry, adenoviry, rotaviry
Výjimka . obalené ale rezistentní – poxviry, hepadnaviry
Výrazná ochrana před zevními vlivy poskytuje virům prostředí s bílkovinami-např. virus
hepatitidy B v krevním séru, virus vztekliny a klíšťové encefalitidy v infikovaných tkáních.
Fyzikální vlivy
Prostředky inaktivace –teplo a záření
Viry – termolabilní
56 C – poločas přežití ( doba během níž se inaktivuje polovina přítomných virionů) sekundy
37 C minuty
pokoj. teplota, chladnička - dni
-70 C – roky
při běžné teplotě rychlá inaktivace – paramyxoviry, herpesviry
odolné – pikornaviry, adenoviry, rotaviry
nejrezistentnější – virus hepatitidy B
běžné viry se zlikvidují autoklavováním, ne však priony
Záření – viry odolnější než bakterie- UV záření ničí viry jen v bezprostřední blízkosti
Vysychání- rychle se ztrácí infekčnost- relativně odolné rhinoviry, nejlépe vzdorují poxviry
Chemické prostředky – oxidační a alkylační činidla – kyselina peroctová (Persteril), chlor a
jeho deriváty (chloramin, chlornan sodný), manganistan draselný a jod, formalin,
glutaraldehyd, ethylenoxid, beta-propiolakton, silné kyseliny , louhy
Alkohol
Nespolehlivé –lysol, orthosan,chloroform, eter- ničí viry s obalem, neobalené jsou rezistentní
(slouží i k identifikaci , zda má vir obal nebo ne)
Transport virů – s ochran. bílkovinami, -60 –70 C