Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Úhyny včelstev 2016
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Dost možná by nebylo na škodu s odstupem času znovu vypsat (zresetovat) anketu Úhyny včelstev 2016. Přeci jen, podložky s mělí jsme měli čas prohlédnout a tak by mě zajímalo, zda je nějaký posun v hodnocení zimování včelstev. Na schůzích ČSV slyším, jak padají včelstva, ale v naší anketě není možno hlasovat opakovaně, a co se zdálo v říjnu v pořádku, v lednu již být nemuselo.
Já se vždycky z neúhynů raduji teprve až rozkvetou třešně v lesích.
(26.01.2017 18:04)Ondřej Krištof napsal(a): [ -> ]To:Heteropterix.:Je to sbalený kus DNA nebo RNA a na povrchu má nějakou bílkovinnou kapsidu (obal).
DNA společně s RNA tvoří onu známou šroubovici-jsou to pouhé řetězce aminokyselin s jednoduchýmy, 2 -3jitýmy vazbamy - takže NE -NEBO,ale spolu - jinak na základě heper - hypo-tonického prostředí berou v tomto případě kapsidy za ,,své".Takže opravdu nevěřím v několika týdenní přežívání v medných zásobách-.

Je to výrazně složitější. DNA tvoří dvoušroubovici a existuje jako dvojvlákno. RNA je jednovlákno, netvoří dvojšroubovici, ale může zaujímat prostorové struktury, kterým se říká vlásenky nebo smyčky. Řetězci aminokyselin jsou tvořeny proteiny, které utvářejí kapsidu virové částice.
Hypo- a hypertonické prostředí se týká buňky. Týká se to koncentračních rozdílů vně a uvnitř plazmatické membrány - tedy vně a uvnitř buňky. Virus je nebuněčný, nemá žádnou plazmatickou membránu, a proto zde nemůžeme o vlivu hypo- a hypertonicity hovořit. Jinak složení virové částice (sbalení nukleové kyseliny do "klubíčka" a obalení bílkovinou kapsidou) je děj fyzikální, probíhající ve vodném prostředí buňky.
V tomto příspěvku je krásné pojednání o virech a jejich stabilitě, reakci na teplo atd.
Nenašel jste někdo konkretní fakta k hlavním virům, které napadají včely?
Například v současné době se jako o jednom z nejrozšířenějších mluví o DWV.
Řád Picomavirales, rod Iflaviridae. Hezké, ale o jeho rezistenci to nic neříká.
Jak dlouho a v jakém prostředí přežívá, se mi zjistit nepovedlo.
Já nejsem virolog, ale příští týden budu mluvit s kolegou virologem (sice rostlinným), ale třeba od něho něco zjistím.
Problematika včelích virů byla velmi podrobně prezentována na říjnové konferenci MSVV:
http://www.msvv.cz/konference-za-zdravejsi-vcely-2016/
Přednáška: Declan Schroeder (UK) „The latest of varroa and its viruses - Nejnovější poznatky o roztoči varroa a jeho virech.“
Dlouho jsme s přednášejícím diskutovali přežívání virů mimo živé včelstvo.

Já tuto problematiku podrobně nesleduji, protože z vlastní praxe zastávám názor, že viry jsou všude a řešením není sterilizace prostředí ale odolnost včel. Pamatuji ale, že nejdůležitější viry přežívají dlouho mimo včelstva. Jestli jsem si to dobře zapamatoval, tak autor přednášky řekl, že je to proto, že patří do skupiny RNA virů, která je obecně odolnější. Prosím kolegy, kteří mají hlubší vhled, ať mě případně opraví.
Jsme si vůbec jistí, že včelstva umírají na viry?
Určitě jim neprospívají. Umírají i včelstva bez varroázy (a těch více a více) - jen dol a dotace neznají jiného viníka, než varroa.
(27.01.2017 14:31)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]Jsme si vůbec jistí, že včelstva umírají na viry?
A víme vůbec, že ty včely umírají.
Co když je včelařům kradou zloději a plásty a zásoby tam nechají.
Kdysi to říkali v televizi, tak to musí být pravda Smile
Já vīm Broňku, že ty máš jasno....ale sarkasmus není namístě.
Zatímco v lidský medicíně se souchotiny roztřídily do mnoha chorob - od tubrkulózy po rakoviny - včelařský výzkum má tendenci uplně opačnou, tj. zařadit parazity, viry, houby a přīpadné bakterie pod název Varróza - co by takové "včelí souchotiny".
Kolegovia, CCD - vírusy, NC, pesticídy, narušená životospráva a dalšie príčiny úhynov sú klasifikované rôzne a je to asi rôzne vo výskumoch a štatistikách štátov a regionov.
Myslím si, že EU a okolité štáty /USA, Austrália, NZ apod./ by mali spojiť svoje úsilie a postriedky na objasnenie úhynov a navrhnutie postupov a prostriedkov pre permakultúru a počítať do budúcna aj so včelami. Prostredníctvom takého auditu by sme sa mohli pozrieť na včelárstvo, ako kozmonauti z vesmíru a nie ako krtkovia z kopčeka a rovnako slepí. Mali by sme byť veľkorysí a poskladať sa na logistický audit.
o vlivu hypo- a hypertonicity hovořit. Jinak složení virové částice (sbalení nukleové kyseliny do "klubíčka" a obalení bílkovinou kapsidou) je děj fyzikální, probíhající ve vodném prostředí buňky.

je to selsky - buď husté ,nebo řídké -,, probíhající ve vodném prostředí buňky"-jak píšeš-fyzikální chemie-- prostě týdny to nevydrží--,kdyby tomu tak bylo - tak zjednodušeně expresivně řečeno - lidé by se nemohli na této planetě tak přemnožit,.

,, viry přežívají dlouho mimo včelstva" no jako samotné řetězce aminokyselin asi jen tak světem dlouho putovat nebudou-- většinou bývá nějaká buňka kde číhají na příležitost.
Tak jsem dneska odebíral měl. Dvě včelstva odběr měli nepřežila...Big Grin Ještě před měsícem byla OKCool
A to je do jara ještě daleko...Surprised
[attachment=4612]
[attachment=4611]
Milane myslím že to co máš vymetené před úly není celé včelstvo,podívej se do vnitř, může to být třeba jen z jedné uličky a ostatní třeba žijí.
Ja predpokladám, že sú to len zvyšky, ktoré nedopatrením vypadli pred úle. Predsa nebude úmyselne nechávať pred úlami zvyšky z uhynutého včelstva. Alebo sa mýlim???
tohle rozhodne není přece celé včelstvo,je to sotva jedna ulička včel co odešla,žádná tragedii
Předpokládám že to Milan prohlídnul když napsal nepřežila Cool
Pane Milane zřejmě je to následek Vašeho dlouhého léčení jak jste dříve psal spad roztočů pokračoval ale ke zkrácení života včel došlo zřejmě také.
U Milana to bude nejspíš tou jeho "zejmou" kterou vyhlížel už od loňska Big Grin
-1 na hlad .
Referenční URL's