Pre zákazníkov vo veľkých mestách sú včelári z vidieka takmer nedostupní a preto kupujú med zo supermarketov. Tieto medy nemusia byť nekvalitné - splnajú aj sprísnené kritéria národnej značky. Možno sú zohriate a filtrované aby nekryštalizovali a vyzerali ako čerstvý med, ale kontrly potvrdili, že sú v poriadku. Naopak, u nás patrí k miestnemu folkloru predaj medu na parkoviskách frekventovaných ciest. Predávajú tam medy všetkých možných odtienov bez etikety a kontroly v nich zistili úpravu potravinovými farbivami. Z jedného druhu dobrého kvetového medu vyrobili sortiment z celej sezony a z celého Slovenska za 6-7 € za kg. Zaplatili pokutu a sú tam zase
(23.06.2011 20:13)NB1 napsal(a): [ -> ]P.S. Před pěti roky jsem si pro srandu koupil v obchodě 250g sklenku lesního medu od firmy Medokomerc (v popisku zezadu uváděn malými písmeny, že se jedná o květový med). Na dně je asi 0,5 cm zkrystalizovaného medu zbytek je tekutý a rychle se pohybující bublina při otočení. Tyto tzv. medy se běžně objevují na pultech obchodů (kontrola pravosti ze strany státu bude podle mě nulová) za nemalé peníze. Tak proč proboha prodávat kvalitní med přímo od včelaře (nová sklenice, etiketa, leták ...) hodně pod cenou těchto obarvených sirupů s nápisem med. Raději prodám méně za odpovídající cenu než všechen honem do výkupu nebo prodávat za 60-70 Kč (tyto ceny uváděny spoustou včelařů na ceskymed.eu) a nadávat na nízké výkupní ceny. Vždyť tu nízkou výkupní cenu vytvářejí hlavně včelaři co prodávají "ze dvora" za tak nízké ceny.
Ten stav mohol vzniknúť hlavne zmiešaním rôznorodých medov. A určite to nie je závadou. Najväčším problémom dovážaných medov je ich pôvod, v tomto prípade myslím na rastlinný. Mamdarínkový, pomerančový atď. Naši ľudia nie sú zvyknutí na peľ obsiahnutý v týchto medoch, čo môže spôsobiť nežiaduce zdravotné problémy, ale nie u každého. Ani kvalita medu nemusí byť nevyhovujúca. Taktiež včelárov, ktorí liečia zakázanými liečivami je aj v Čechách a Slovensku dosť, nie len v Číne, alebo v Argentíne. A o prehnanej chémii a použitia v nedovolených termínoch ani nehovorím.
Problém je v prvom rade v cene práce. Koľko musí stáť kilo medu výkupcu v Číne, keď aj v našich podnienkach ho môžu predávať pod cenu?! Náklady s dopravou a balením nie sú zanedbateľné. Keď som sa rozprával s indickým kolegom, tak mesačný plat indického roborníka je mesačne 55-60€! A to prosím pracujú od pondelka do soboty 12 hodín denne! Ako som sa zmienil na inom mieste, vznikajú gigantické firmy na spracovanie medu, ktorá keby zhodnocovali med len zo Slovenska a Česka by išli tak týždeň! Naše národné včelárske organizácie zvolili zlú cestu, obdobnú ako tieto giganty, ktorým aj tak nemôžu konkurovať svojimi družstvami. Riešením by boli lokálne plničku medu a distibútori pri ZO, niečo obdobné, ako mali záhradkári. Žiaľ, naši politici, ktorí by mali v prvom rade hájiť naše záujmy, sa starajú o svoj prospech. Nie všetko, čo nariadi EÚ je "robotou" EÚ. Nie nadarmo sme v oblasti brania úplatkou úradníckou garnitúrou tak dobre umiestnení. Prečo niečo ide v Nemecku ale na Slovensku nie? Čo robili alebo robia naši zástupcovia?! Ale k veci. Med získaný v určitom regione by sa mal tam spracovať a aj predať. Je to výhodné pre miestnych včelárov, ako aj pre obyvateľov.
Fakt je, že aj mnohí naši podnikalia (a včelári tiež) zabúdajú na: "Ži a nechaj žiť." A nad týmto by sa každý z nás mal zamyslieť pri tvorbe ceny za svoj med!. A to už nepíšem o " pri cestnom folklóre" predaja medu. Alebo výrobcov včelárskych potrieb, kde ceny vytvárajú od cien v zahranicí a nie od práce u nás!
(24.06.2011 8:03)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Pre zákazníkov vo veľkých mestách sú včelári z vidieka takmer nedostupní a preto kupujú med zo supermarketov. Tieto medy nemusia byť nekvalitné - splnajú aj sprísnené kritéria národnej značky. Možno sú zohriate a filtrované aby nekryštalizovali a vyzerali ako čerstvý med, ale kontrly potvrdili, že sú v poriadku. Naopak, u nás patrí k miestnemu folkloru predaj medu na parkoviskách frekventovaných ciest. Predávajú tam medy všetkých možných odtienov bez etikety a kontroly v nich zistili úpravu potravinovými farbivami. Z jedného druhu dobrého kvetového medu vyrobili sortiment z celej sezony a z celého Slovenska za 6-7 € za kg. Zaplatili pokutu a sú tam zase
Je to těžké, to je fakt. Ale i do měst se dají najít cestičky, jakkoli je to vždy menšinové a je to běh na mnohem delší trať než prodej sousedům ...
Filtrování je dobrý trik, aby se nepoznalo, odkud med pochází ... Vždyť přece dnešní in-člověk má tak rád vše čisté a filtrované ...
Už jsem mimochodem chutnal více medů od firmy Medokomerc, nebyly vůbec špatné, ale byl bych ostražitým ...
Vídím dobrou šanci ve farmářských trzích či systémech, jako jsou bedýnky a pod. Ono je to tak ostatně přirozené ... Ovšem za předpokladu stanovených a hlavně dodržovaných jasných a respektovatelných pravidel a přísné a důsledné kontroly. Takový fair trade v pravé smyslu toho slova, založený na pokoře, respektu a odpovědnosti. Což naše poněkud pošahaná doba moc neumožňuje, a to je problém ...
Mno našel jsem něco co by Vás nepotěšilo, kdyby to platilo, ale hezky to ukazuje jak to naši předci mely vymyšlené....
"Významné místo v samozasobitelském hospodaření šumavských rolníků připadalo včelaření. Původně se v hlubokých lesích provozovalo brtnictví - vybírání medu lesních včel. Později se přešlo na včelaření v úlech (klátech), umistňovaných poblíž vesnice. Včelí med sloužil jako sladidlo.
Hospodáři, kteří měli deset i více včelstev, a mělo proto medu nazbyt, ho nikdy neprodávaly, ale dávaly sousedům zdarma. Říkavalo se, že stejně jako včely, dávají hospodáři med zdarma, byl by hřích, kdyby on chtěl za něj peníze. Věřilo se dokoncš, že peníze, stržené za med, by mohly přinést neštěstí"
Vlastimil Vonduška : Život staré šumavy.
Lidé na vesnici to dodnes berou jinak. A rád jim ten med dám. Oni nepřemýšlí jestli vám mají pomoct, když máte trable, prostě se seberou a pomůžou.
Zatímco lidé z města vůbec nechápou, když něco dostanou zadarmo, myslí si, že jste blázen nebo že jde o marketingovou akci.
No a kdysi na Šumavě to určitě nezůstali včelaři za med dlužni, ikdyž ho dostali darem.
Já bych tu vesnici zase tak neidealizoval.Lidé si tam tzv. "vidí do talíře" a žijí více pospolu. To,že si vzájemně vypomůžou je už ze spůsobu života po celé generace.Když se celá léta potkáváte se sousedy a každý den se zdravíte nemůžete je ignorovat.To vám prostě nedá.Někdo měl koně,mlátičku,..(což každý neměl)tak když byl požádán,udělal službu sousedovi.Nesměli být ale zrovna rozhádaní.
Platilo se také penězy ale často protislužbou,protože peněz bylo málo. Záleželo na dohodě.Když vám dnes sousedka přinese dva košíky letních jablek,které vy nemáte,cítíte se jí zavázáni ikdyž vás přesvědčuje,že za to nic nechce a že by to sama nesnědla. Ze slušnosti,protože vám také žádné jablka nemusela vůbec dávat. Soused vám na požádání přijde poradit co s porouchaným traktorem,protože víte,že tomu rozumí víc než vy.Také se snažíte nějak revanšovat ,ikdyž mává rukou.
Tomu se odborně říká "reciproční altruismus s časovou prodlevou".
(24.06.2011 9:38)Vojtech Langer napsal(a): [ -> ]Ten stav mohol vzniknúť hlavne zmiešaním rôznorodých medov. A určite to nie je závadou. Najväčším problémom dovážaných medov je ich pôvod, v tomto prípade myslím na rastlinný. Mamdarínkový, pomerančový atď.
Můj příspěvek byl hlavně mířený na "cenu medu" plus zkušenost s medem z obchodu. Dále bych se tedy v tomto tématu nerozepisoval (patřilo by to do tématu KVALITA MEDU, proto jen stručné doplnění k příspěvku) - před 5 lety jsem koupil jen jednu sklenku, takže kvalitu medu sleduji jen po stránce krystalizace a rychlosti bubliny při otočení, né po stránce chuťové ani laboratorního rozboru složení (zda je falšován sirupem atd.).
ALE NA ZÁVĚR HODNOCENÍ -
ČAS UKÁŽE ZDA SE DOČKÁM ÚPLNÉ KRYSTALIZACE - neznám dobu krystalizace dovozových medů, ale 5 let od zakoupení bez krystalizace?! Je podle mě divný - nemyslíte!
(26.06.2011 11:40)NB1 napsal(a): [ -> ]... ale 5 let od zakoupení bez krystalizace?! Je podle mě divný - nemyslíte! ...
Jedna otázka. A sleduješ aj teplotu, kde to skladuješ? Veľmi dôležitá vec. Pokiaľ nepoznáš druh rastliny, odkiaľ med pochádza, môžeš sa načakať aj niekoľko rokov ešte navyše. Pozri si OVP (neviem presne, ktoré to bolo, ale boli tam vlastnosti rôznych medov, ale asi sa to týkalo Egyptu).
Dovolím si také něco podotknou.Stále se tu brečí nad cenou medu,na aukru koupíte kilo medu za 70-80kc.Takže si to vlastně děláme sami. Pražský překupník zajede na moravu a nakoupí za 50kc ujede 200 km a prodává za 150kc a čí je to vina
Dal jsem si trochu práce, spojil pár číselných řad a vše hodil do grafu a vypadly mi pěkné hodnoty. Za nižší cenu, než která je aktuálně nabízena ve výkupech, lze dovézt pouze vyloženě "kvalitní" medík z Čínské lidové republiky. Bohužel se zároveň jedná o největšího importéra do ČR za první 4 měsíce letošního roku. Dovozy z ostatních států dle fakturované ceny neklesnou pod hodnotu 53 Kč/kg. Je to námět k zamyšlení.
![[Obrázky: med.jpg]](http://s3.postimage.org/47ks6tg/med.jpg)
První tři země mají soušet 500tun. 500 000kg = jeden kilogram na včelstvo v ČR. Je to nějaký významný problém? A med z ČLR asi jen 20deka na včelstvo.
Proč dovážet med z Číny se všemi problémy když jej rádi do výkupu dovezou naši včelaři za obdobnou cenu.
Právě se mi omloval jeden dlohodobý zákazník. V Praze na úřadě dali do kupy objednávku a já jim tam přes jednoho co má poblíž chatu dodal za velkoobchodní cenu.
Letos jela jedna jejich kolegyně na Liberecko a využila tam nabídku medu za 80Kč.
To je o tom, že pokud někdo potřebuje prodat více tun medu, tak bohužel musí vzít v úvahu celý cenový rozptyl na našem trhu.
(24.06.2011 21:33)KaJi napsal(a): [ -> ]Pokud někdo potřebuje levně nakoupit med, najde zde i med za 75Kč/kg
http://www.ceskymed.eu/
ten kdo prodává med za 75 kč si neváží svoji práce!!
Což své práce, ale hlavně práce svých včel. Ale je to jeho volba a věc je mnohem složitější, viz výše ... Ale pomůže o tom mluvit, psát a trpělivě vysvětlovat, jak se věci mají a kdo co a do čeho dává ...
To je pořád, ten prodá za tolik, ten za tolik. A co si objektivně spočítat náklady, (tzn. krmení, mít rozpočítané opotřebení použivaných věci (odpisy)), stanovit si na kolik si cením hodinu své práce a mít vedený deník stráveného času, a pak se také podívat a nabídku a poptávku a určit si zisk. Když už to tady řešíte, tak se na to podívat objektivně. Pak je otázka, jetli se to dělá pro zisk nebo pro radost z chovu ... Nejde srovnávat velkovčelaře s drobných chovatelem, ten to samozřejmě bude prodávat tak, aby si třeba aspon vydělal časem na nové pomůcky a věci a nějaký velky zisk neřeší. V Česku je takový dobrý zvyk. Soused má takovou cenu, tak proč bych nedal stejnou nebo větší a už se nepřemýšlí nad tím proč. Vždyt v pohraničí se jezdí nakupovat za hranice, protože tu máme všechno dražší.
Tak jsem si to pro legraci odhadl pro sebe jako budoucího včelaře s deseti včelstvy a vyšla mi cena za kilogram medu 235 Kč. Hodinu práce jsem ocenil stejnou částkou, kterou fakturuji jako živnostník za hodinu práce. Dotace jsem vypustil, dostávám z nich husí kůži. S množstvím včelstev by šly samozřejmě náklady dolů, odhaduju ale, že pod 180,- bych se při svých nárocích v žádném případě nedostal.
)
A ted na jakou dobu jsou rozpočítany ty náklady - návratnost (rok, dva, pět, deset), a tu cenu práce to je bohužel ten subjektivní faktor. A cena za kg medu ve vztahu k čemu rozpočítáno, tohle jde hodnotit až na konci sezony, když vím kolik medu jsem celkem vyprodukoval a prodal popřípadě po každém medobraní. Na začátku to těžko můzu vědět kolik ho bude... Odhady jsou na nic ... Jedině udělat tabulku průměrného vytěžení medu v dané oblasti v průběhu několika let a zprůměrovat. Né každý rok se daří, ale uričitý průměr se dá zjistit a z toho pak vycházet. Pak podle množství akorát cenu upravit nahoru nebo dolů.
A čím zkušenější včelař, tím míň hodin tráví práci v čelách ... Což je paradox, protože by to mělo snížit cenu. A nevím kolik bere chovatel v nějakém provozu, jestli tu nějaký je, tak byto mohl prozradit. Nebo lépe včelař s výučním listem jako odborník.
(06.07.2011 11:20)Roman napsal(a): [ -> ]ten kdo prodává med za 75 kč si neváží svoji práce!!
V každém oboru, v každé činnosti, včelařství nevyjímaje, se musíte zabývat marketingem. Je jedno, zda máte 3 včelstva pro potěšení nebo máte včelí farmu. Jen je rozdíl, zda tím marketingovým produktem je Vaše relaxace, nebo finanční efekt. U malých chovatelů včel je ta relaxace podepřena nějakou tou sladkou odměnou. Je jedno, zda ji spotřebujete doma, podělíte souseda za nějaké to „píchné“, nebo to Vaše drahá polovička potajmu věnuje vnoučatům. Koneckonců, stejně by jim něco dala. Buďme rádi, že to nejsou cukrátka, nebo celá řada jiných nepotřebných věcí.
Je třeba si uvědomit, že cenu medu zpočátku sezony ovlivňují především malochovatelé. A to ještě maximálně tak do konce srpna. Odmítnou dát med do výkupu za 41,- Kč a s vědomím, že 80,- Kč je víc. Nabídnou ve sklenici, „co dům dal“. Mnohdy bez etikety, sklenice se zamačkávacím víčkem. Za tuto cenu ho samozřejmě rychle prodají (panebože, jen aby mi nezcukernatěl!!!). Pak jim med dojde a je pokoj. Neuvědomují si, že kdyby cenu zdvihli někam na 100 - 110,- Kč, med sice neprodají hned, ale peníze dostanou před Vánoci stejně a ještě vyšší. A kupci si objednají další (samozřejmě na příští rok).
Svým způsobem můžeme být rádi, že cena cukru je v současné době tam, kde je. Velice často totiž u takovýchto chovatelů o veškerém včelařském dění rozhoduje drahá polovička. A pokud ta řekne, že cukr se za těchto podmínek nekoupí, pak přes to nepojede vlak. Dokud se děda bude hrabat ve včelách a díky tomu nebude honit sukně, či nebude chodit do hospody, bude to babička velmi ráda dotovat. Ale i tahle dotace má své meze. Bude přemýšlet, jestli se jí to vyplatí. Jediným řešením pro ni asi bude zvednout cenu medu, aby bylo na cukr, což ji do nynějška vlastně nezajímalo. Proto radím –
nedejte se vykolejit zdánlivě nízkou cenou!!!! Před vánoci jako tradičně med nebude a Vy nebudete stačit rozehřívat – tedy pokud budete mít co…..