V DE prodávám květový za 9,5e a lesní za 12,5e.Zda je to na jejich poměry dost nevím.Ve francii jsem vloni kupoval med ve farmářské prodejně a cena byla obdobná.To mě dost překvapilo.S prodejem nemám problém a zlevnit mohu vždy.Zas tolik toho nepodávám, jde o 100-200kg na dvouch akcích.Nebudu řikat kde, páč bych tam mohl mít příště konkurenci.Med tam totiž prodávám jen já.Jedu tam prodávat tak i tak, takže náklady na cestu nejsou žádné.Mám německé etikety.Možná až na mě příde kontrola a dá mi flastr tak budu litovat.Jedná se o třídení akci s návštěvností 20-30tis návštěvníků.Prodejců je cca.7tis a tak pravděpodobnost že mě lapí je malá.Ale je.M.
(10.07.2017 22:59)musketyr napsal(a): [ -> ]Dnes jsem slyšel že ve Strakonicích v trhu je prodáván květový med za 90kč a lesní za 120kč.Při těchto cenách bych vytočil jen pro sebe a zbytek včelám nechal.Naštěstí to řešit nemusím páč prodávám med v Německu.
Mějte se a neprodávejte pod náklady.
V DE prodávám květový za 9,5e a lesní za 12,5e.Zda je to na jejich poměry dost nevím.
Děkuji pane Muškeýre za upřímnou odpověď. S tou cenou medu je to podobné jako s časoprostorem. Přítomnost včelaře mění cenu medu. Tato zakřivená cena je chápána jako gravitace. Jak sám píšete, na německém trhu se prodává květový med okolo e10 a lesní za €12/kg. Ale při těchto cenách bych vytočila jen pro sebe a zbytek nechala včelám. Ejhle, z tohoto pohledu se už o vážení práce moc mluvit nedá.
P.S. Jste členem evropské unie, tak že pokud nepoužíváte etikety D.I.B. nebo nedeklarujete med jako práci tuzemských dělnic, jste v grünem.
(11.07.2017 13:32)musketyr napsal(a): [ -> ]Nebudu řikat kde, páč bych tam mohl mít příště konkurenci.Med tam totiž prodávám jen já.
A dobře děláš. Na akci kde je jeden prodejce na tři zákazníky když byste byli dva s medem, prodal bys sklenic jen padesát.
Citace z Wikipedie:
Cena vyjadřuje směnný poměr mezi směňovanými statky. Dnes obvykle ukazuje množství peněz potřebných k uskutečnění směny daného statku.
...
Podle pojetí anglické klasické školy (David Ricardo, Adam Smith, John Stuart Mill) je cena statku určená tím, kolik práce bylo vynaloženo k jeho výrobě – to znamená, že výrobky, jejichž vytvoření je pracnější, mají tendenci být dražší než ty, které lze vytvořit snáze. ...
Ačkoliv zní tato teorie intuitivně, je zcela chybná a nedokáže vysvětlit velké množství běžných jevů. Zásadní kritiku tohoto konceptu přednesl Carl Menger a další jako součást marginalistické revoluce. Ti tvrdí, že
cena vychází ze subjektivního mezního užitku daného statku a je určena poptávkou a nabídkou tohoto statku. Podle této teorie se cena výsledného statku nesčítá z cen nákladů, ale právě opačně: spotřebitel ohodnotí penězi finální výrobek a následně dochází k formování cen zdrojů, které jsou k výrobě tohoto statku zapotřebí.
...
Formálně jsou ceny stanoveny prodejci, kteří je následně upravují vzhledem k nabídce a poptávce tak, aby maximalizovali zisk. Prodejci se snaží o co nejvyšší ceny, kupující naopak o co nejnižší.
...
...
Způsoby cenové tvorby
Nákladově orientovaná - Jinak také nazývaná kalkulace - stanovuje se součtem nákladů na spotřebované suroviny, ke kterému se připočte přirážka (obchodní marže). Používá se ve všech oborech, ve kterých se může vyčíslit nákladovost výrobků (pohostinství, oděvnictví atd.). Výhodou jsou jasné vstupní náklady a teoreticky neomezená marže.
...
Orientovaná na konkurenci Také konkurenční - vychází z předpokládaných cen konkurence resp. dominantního prodejce. Může se ale stát, že výnosy nebudou dostatečné a nepokryjí náklady.
...
Orientovaná na poptávku Pohyblivá cena - závisí na ochotě kupujícího koupit produkt. Jinak řečeno: čím více je spotřebitel ochoten zaplatit, tím více se cena zvyšuje.
Tady špekulujete nad cenou medu. Dneska je v novinách, že v červnu stálo máslo rekordních 188 Kč za kg. Takže cena za med by byla jasná, kdyby to nenarušovali specialisti, kteří prodávaj med na internetu od 85 do 115 Kč. To můžu lidem vykládat hory doly příběhů, ale jen zatraceně málo lidí pochopí, proč jsem dvakrát dražší...
Rozdiel medzi maslom a medom je ten že mliečna potravina sa konzumuje denne. Takéto prirovnanie je ešte z doby socializmu kde hlupáci porovnávali med z maslom a pritom mlieko stálo vtedy 2 KČS. Prečo druhý nezačnú porovnávať cenu masla z benzínom alebo naftou? Pretože je to obyčajná blbosť niečo z niečim čo nemá z tím nič spoločné. Vyzabíjajme všetky kravy na svete a bude koniec porovnávaniu!
V trhovom hospodárstve ako kapitalizmus alebo socializmus platilo to že kto vo veľkom robí tak zarobí, napokon med sa získal zo včiel tak že ho doniesli pre vlastnú potrebu aby prežili oni a ich generácie a to hold " Ludia ich okradli a idú si deklarovať cenu medu že im dali nové domy a na zlodejstvo si zakúpili medomety"
Za socíku med stál 35KČS a to bolo dosť max. za čo ho štát vykúpil aby získal valuty na hodnotu koruny. Napokon za med získal dobre keď ho predal do zahraničia a nejme arabom kde za 1Kg tmavého medovicového medu dostal v sudoch 33Dolárov. Tmavý medovicový med je a bol královské jedlo lebo padal zo stromov / medovica/ a včely to spracovávali. Z královskeho jedla mohli piť jedine alkohol v podobe medoviny.
Prvotná cena v 70 rokoch bola 16,50KČS a na potrebu udržania alebo upevnenia koruny sa zvýšila postupne behom roku cena medu na 35KČS. To si dobre pamätám keď som z tatkom vozil med do výkupu na škodovke.
Mám známeho čo vytočil z otcom 22 000kg repkového medu a dal do výkupu a nenadáva. A čo teraz " pôjdemu ho linčovať!" za to že predal pod cenu?
Dneska to STBák Teplý v rádiu vysvětloval. Protože se zdražuje krmivo a zvyšuje poptávka po kvalitním máslu, tak cena másla letí nahoru. Krmivo se zdražuje, protože je nepříznivé počasí. A budeš se divit všemoudrý (rádoby) ale, když je nepříznivé počasí pro růst krmiva, tak je nepříznivé počasí i pro květiny produkující nektar a hlavně pak pro producenty medovice. Takže chápu, že Ty tam souvislosti nevidíš, já však ano. A tím přirovnáním ceny másla a ceny medu se řídili včelaři už za dob M.T. a to bylo ještě dávno před nějakým socíkem z kterého Ty mi tu dáváš přednášku.
Kolik stálo kilo másla za M.T. a proč už se jeho cenou včelaři neřídí dnes?
(12.07.2017 17:41)Prokop Bohm napsal(a): [ -> ]Dneska to STBák Teplý v rádiu vysvětloval. Protože se zdražuje krmivo a zvyšuje poptávka po kvalitním máslu, tak cena másla letí nahoru. Krmivo se zdražuje, protože je nepříznivé počasí. A budeš se divit všemoudrý (rádoby) ale, když je nepříznivé počasí pro růst krmiva, tak je nepříznivé počasí i pro květiny produkující nektar a hlavně pak pro producenty medovice. Takže chápu, že Ty tam souvislosti nevidíš, já však ano. A tím přirovnáním ceny másla a ceny medu se řídili včelaři už za dob M.T. a to bylo ještě dávno před nějakým socíkem z kterého Ty mi tu dáváš přednášku.
A teraz ti musím oponovať nad blbostou čo tu zas porovnávaš. Že nebola medovica u teba sa zborí svet?
Kvalitné maslo a kde ho máš? je to jedine humus plný chemie a nie dáke kvalitné maslo.
A kde komu chýbajú krmoviny keď ich je prebytok? Obilie, cukrovka, strukoviny sú prebytok ak to nechápeš a krmiť nezmyslami vedia ludí že nebude ...Obilie sa dovezie z USA podla nakupnéj ceny SOC a že sa na tom nabali kde kdo to zas nik nevidí, len hurá a zdražíme ..
Já se tu nebude s tebou hádat. Já říkám co jsem dneska slyšel a přijde mi to logické a vidím tam souvislosti. Ona Madeta dost operuje tady u nás na jihu Čech, takže nástin ředitele Teplého docela dobře vystihuje nejen mou nesnůšku z medovice, ale situaci většiny kraje. Obilí je možná nadbytek o tom tak něco vím, ale taky vím, že po tom co se posekala otava, tak druhá tráva prostě nevyrostla a pochybuju, že vyroste. A, že neumíš v obchodě najít kvalitní máslo. To je můj problém, nebo problém tvůj? Já si kvalitní máslo najít dokážu, takže chyba nebude u mě. Ono je právně v tom ten zakopanej pes, že když dáš šitový, ošizený máslo vedle toho kvalitního tak to jen stěží poznáš. Takže vidíš jen rozdíl v ceně. Až, když ochutnáš, tak najdeš ten hlavní rozdíl. Stejné je to s tím medem. Máš kvalitní nešizený med a pak máš šizený, převařený med od Včelpa, nebo od taky včelařů, kterých je habaděj. Však nemusíme chodit daleko viď?
To že nebudem mať jeden rok dáky druh medu mám akože zdražovať? Vlanní som predával gaštanový med po 10euro a tento rok nebol tak mi to zrejme nepríde k štastiu že by som mal zdražeť to určite nehodlám. Nie sme v Osterajch ani NSR ale doma kde majú ludia hlboko do kapsi a preto je to tak.
A z maslom tiež nemáš pravdu lebo aj to čo si myslíš je nanič, žiadna kvalita ale v ňom chemia. To že včelpo uvarí med je len jeho problém a nie môj.
Ludia nemaju hlboko do kapsy. Robotnik za pasom v automobilke ma 1900 eur mesacne. A v lete je Chorvatsko, Grecko i Taliansko plne obsadene Cechmi a Slovakmi. Len za hazard daju Slovaci vyse 3 miliard eur rocne. Ludia mozu v poho zaplatit 6-10 eur za kg medu a aj v poho platia.
Peněz je dost, jenže obyčejní včelaři nenaučí dělný lid platit za med více, protože nejsou obchodníky, jsou měkoty a především - taky jenom lidi.
Merkuri, ty tu pořád operuješ tvým přepočítáváním na EURa. Na to ti já kašlu. Pro mě je směrodatný, že mám kolem sebe včelaře, kteří prodávají pod čtyři eura a s tím prostě nic nenadělám. Takže doufám, že čas a můj přístup přesvědčí lidi, že se vyplatí si připlatit. Na tvoje ody o gaštanovým medu dlabu. Ne všichni včelaříme s podmínkami o kterých ty tady bájíš. Tak se nauč respektovat pohled jiných a nesnaž se mi neustále podsouvat pohled tvůj. Tvůj názor pro mě je irelevantní a vůbec pro mé podmínky včelaření nic nevypovídající.
Merkuri píše, že se med za socíku vykupoval za 35Kčs.
Za kolik včelaři v té době prodávali přímo zákazníkům?
U nás bolo 32 včelárov a žiaden zázrak to nebol v nakupovaní medu, agátu sme každý rok predali dáke 4 3,5Lpoháre a kvetové medi 5 3,5L poháre. To bral otcov brat na považie lebo tam mali lesný a jarný med a pre nich bol vzácny agátový a lucerkový med. To med dostali vedy len keď sa vytočil. Z domácich kúpili možná 10ti lebo ostatným sa nepáčil biely agát a tak si išli kúpiť tmavožltý agát ku konkurencii
. Nám to tak bolo fuk či kúpili alebo nie lebo med sme dali do výkupu a bol pokoj.
Med sa im dal za 35KČS tak ako do výkupu a kto bol organizovaný v SZV bol oslobodený od daní.
(12.07.2017 21:44)Scipio napsal(a): [ -> ]Ludia nemaju hlboko do kapsy. Robotnik za pasom v automobilke ma 1900 eur mesacne
Scipio a v ktorej tej autobilke u nás to má robotník? A keď tak ide na taký kolotoč, že ani nestíha kontrolovať rodinu
A to skutočne považuješ za relevantný pomer 12€ hrubého za hodinu? Za dochádzanie mu tiež strhnú, za stravu tiež - lebo cumlá kus blatníka? A ejhle ... ono je to zrazu rovnaké, ako má traktorista v dákom družstve v sezóne. Za hazard platia najviac ozaj boháči a potom "sociádávkáči" a že dovolenka Chorvatsko či Grécko ... veď tam je dovolenka lacnejšia ako na Slovensku a dokonca majú more, ako liečebný prostriedok.
Scipio ... inakšie úplne normálna cena medu je tých 4 € a to bez ohľadu či sa rok vydaril a či nie. Predstav si koľko roboty je s vyprodukovaním povedzme tekvicových semiačok .... a kilko ide za normálne sušené nepražené tiež 4 € ... a tiež sa nemusí urodiť, tiež ti môžu vykradnúť, tiež sa nadreš s pôdou ako kôň, tiež je tam veľa ručnej roboty .... tak že v podstate ide pri určení ceny vždy len o to, kde predávaš a kto je kupujúci. U nás máš pivo točené normálne v krčme do 1€ a zaskoč na Október festival do Mníchova a zaplatíš 8€ .... ale si na festivale. A aj to je tá pridaná hodnota. A ten kto nemá na "festival" ide do toho chorvatska, kde má pivo za 2e a med tam tiež majú za 4 € u včelára a na pumpe u dialnice za 8 €.
Návaže sa do Merkuriho ... aj ja mám niekedy hubu od ucha k uchu, ale Merkuri má pravdu. Za toho sociku dedo dal do výkupu med a za utržené peniaze nakúpil od cementu po tehlu všetko na na postavenie domu. Slivky dal do kotla a za utrženú slivovicu vyplatil robotu a požičanie mechanizmov. Za rok roboty okolo včiel postavil dom. Dá sa to aj dneska? Neviem, nemám ani tušáka.
Zrátal som si cenu práce pri včelách. Počítal som so mzdou 5 eur na hodinu, čo v normálnej práci drvivá väčšina ľudí nemá a nemám to ani ja. Ale určil som si za svoju prácu takú cenu. Pri 25 včelstvách mi to vychádza v priemere 30 euro za mesiac. To je cena mojej práce pri včelách (aj to len pol roka, lebo pol roka ku včelám chodiť netreba, je zima). Cukor kupujem max. 0,6 eura za kilo. Potrebujem max 450 kg, t. j. 270 eur. Úle sú už splatené. Ku včelám chodím pešo, len pri medobraní a zimnom kŕmení autom. Cena za naftu 30 euro za rok. Čiže náklady sú 180 eur práca, 270 eur cukor, 30 euro nafta. Čo ešte tam zarátať? Zatiaľ je to 480 eur celkovo. Ak z každého včelstva vytočím 20 kg, mám pol tony medu. Ak ho predám za 6 eur kilo, tak som vo vysokom pluse (takže ak by som rátal aj so splatením úľov, či nákupom medometu, stále je včelárenie výnosný biznis, a to i u nás hore na severe). Ak by som ho predal po 3 eurá či ešte menej, i tak budem v pluse. Cena medu je taká vysoká, akú vysokú je chceme mať. Nemá reálny základ. Je to umelo stanovená hodnota. Prečo 6 euro, na základe čoho? No preto, lebo chceme čo najviac zarobiť. Niekomu stačí zarobiť euro na kile, inému 5 euro zisku je málo.
Na bungalov 8,5 x 11m 55mm obvodové múry potrebuješ 45 000eur keď si to robíš prevažne svojpomocne bez pozemku. Koľko treba predať medu?
