(12.11.2019 6:59)Merkuri napsal(a): [ -> ]Je aj 15 Eur za jedľovú medovicu v Bardejove.
8,50 Agátový med
Akát za 215 Kč a jedlová medovice za 375 Kč...to už se zdá relevantní cena...
a co běžné medy i smíšené jsou na Slovensku teď před vánoci taky nad 200 Kč?
(23.11.2019 17:26)milan.hula napsal(a): [ -> ] (12.11.2019 6:59)Merkuri napsal(a): [ -> ]Je aj 15 Eur za jedľovú medovicu v Bardejove.
8,50 Agátový med
Akát za 215 Kč a jedlová medovice za 375 Kč...to už se zdá relevantní cena...
a co běžné medy i smíšené jsou na Slovensku teď před vánoci taky nad 200 Kč?
prodat 6 tun - za tuhle cenu tak mám hezkého Ježíška-
Mě by stačil výkup za 110-120Kč.
Krásný sen výkup 110-120, Špačci stále roztrubují cenu za 60,- a nakupuje a plní neustále sklenice ukrajinským matrošem, kterého v poslední době zase dovezl několik desítek kamionů.
Jinak bilance výkupců, r.1997 cena medu ve výkupu okolo 24Kčs, 2007 80Kč, 2008 45Kč (po vstupu do EU), 2019 výkup 60Kč.
(23.11.2019 17:26)milan.hula napsal(a): [ -> ] (12.11.2019 6:59)Merkuri napsal(a): [ -> ]Je aj 15 Eur za jedľovú medovicu v Bardejove.
8,50 Agátový med
Akát za 215 Kč a jedlová medovice za 375 Kč...to už se zdá relevantní cena...
a co běžné medy i smíšené jsou na Slovensku teď před vánoci taky nad 200 Kč?
V niektorých regionoch je med kvetový za 2 Eura, agát za 3,50 eura a medovica za 4 eura. Koniec tvojim snom a predstavám!!!
to sú ale ceny vo výkupe
...květový za 50 Kč a akátový za 90 Kč...to jsou ceny jako ve výkupech
...to jsou ceny z Lakotína a z Hamonína?
Naozaj chudobné regiony....
Časť
RS kde to tak včelári predávaju domácim keď si príde po med a výmena pohárov za med. Humus pozrieť na poháre po leče a uhorkách..... Čo tam potom že má med 21 % vody ale je za 2 eurá....
Někdo to holt neřeší. Přece ten med za tři týdny sní, tak co by se stresoval, jestli si pro něj přišel s okurkovkou a zda mu nevykvasí za dva měsíce...
Já si tenhle problém se sklem zodpověděl hned na začátku včelaření. Vždy do nových sklenic a víček.
To nebyl problém se sklem, ale problém s vodou v medu
Med s vodou do 17% nevykvasí ani ve špatně vymytém okurkáči.
A obráceně, med s 21% vody vykvasí v sebenovější sklenici.
Tímto nechci v žádném případě obhajovat špinavé sklo!
A projeví se to na
ceně medu?
(25.11.2019 15:26)Tom-Z napsal(a): [ -> ]Med s vodou do 17% nevykvasí ani ve špatně vymytém okurkáči.
A obráceně, med s 21% vody vykvasí v sebenovější sklenici.
Já to pochopil, jen píšu, že někdo neřeší smrad z okurek a jiný riziko zakvašení, jen když je to levný
Výchozím bodem který má obrovský vliv na cenu medu je lidská chamtivost. Toho se velcí baliči bojí nejvíce. Stejně jako řvouni typu že prodáváš za málo, máš to levný atp. Proto politika obrácení nabízené výkupní ceny proti zpracovatelům ve smyslu nabídky medu konzumentovi za výkupní cenu plus minimum vícehodnoty je nejlepší cena medu která existuje pro obrátkovost a nejhorší pro obchodníky, kšeftaře a míchače, protože místo toho aby takový med vykupovali, tak ho prostě nadstaví nějakou velmi levnou náhražkou. Nakonec to dopadlo (už tomu tak fakticky je) jak na sportovní olympiádě kdy dříve nebyla paralympiáda, dnes je. Sport je ve společnosti sportem - med je ve společnosti medem, je zaveden a zákazníkem - posluchačem přijímán a konzumován i přesto že sportovec má protézu, med není ze 100% produktem z úlu - včel ale medem je, sportovec nemá podobu úplného a zdravého člověka. Taková je dlouhodobá situace s medem a její hranice.
Výchozím bodem který má obrovský vliv na cenu medu je že jen 7% včelařů prodávajících ze dvora ji umí správně stanovit. Proto se med v ČR prodává za kolik se prodává, tedy za cenu kterou stanoví zbývající procenta která to neumí. Ohánění se nabídkou a poptávkou jsou kecy. To platí tak u brambor nebo cibule.
Takže mluvíš o vyvážení, středu, cenovém optimalu atp?
A jak poznáš těch 7 % správně chamtivých (opakem ku vyvážení správně štědrých) včelařů?
A nemysli si že u brambor a cibule je konzument rozhodný podle trhu a u medu není. Med je ve stejném
spotřebním koši jako jiné komodity. Zatím tomu tak je a díky že tomu tak je statisticky. (fakticky matematicky)
O cenovém optimalu nám tu nekeří píšů aj básničky
(30.11.2019 15:05)gupa napsal(a): [ -> ]Takže mluvíš o...?
A jak poznáš těch 7 % správně chamtivých...?
A nemysli si že u brambor a cibule je konzument rozhodný podle trhu a u medu není. ...
Mluvím o tom že kdyby včelaři uměli stanovit optimální cenu, nekňourali by nad cenou včelařských potřeb ale měli by optimálně vybavené provozy. Jako v Rakousku nebo Itálii. A nemuseli by slintat nad zahraničními katalogy. I ti takzvaně zájmoví. A nemuseli by točit vozíky s cukrem na parkovišti před krámem protože krmení na zimu za normální cenu by jim zaplatil konzument.
Nepoznám páč se cenou přizpůsobí většině která ji stanovit neumí. Statisticky je tomu tak že 7% populace má schopnost podnikat. S chamtivostí to nemá společného nic.
Konzument ne ale dodavatel. Nabídka cibule (a cena) kolísá podle toho jestli se urodilo nebo neurodilo. Nabídku medu může včelař přizpůsobit poptávce páč když část uskladní, rázem poptávka převýší nabídku. Teoreticky.
Cenotvorba je dle některých autorů [1] považována za nejnáročnější část marketingového mixu, neboť je velmi obtížné odhadnout, jak budou zákazníci a konkurenti stanovenou cenu vnímat. Cenová rozhodnutí přitom přímo ovlivňují tržní výkonnost firmy a její rentabilitu. Správně stanovená cena je nejefektivnější způsob, jak firma může maximalizovat svůj zisk, na čemž závisí úspěch podniku. Optimální cena může přispívat k růstu zisku dokonce významněji než růst obratu.
Tvorba cen.
Když je to nejnáročnější část marketingu, myslíš že to ovládají všichni účastníci členských schůzi (nezpochybnitelně reprezentativní vzorek marketingových odborníků ve včelařství) nebo jen velmi malé procento?
No existuje něco jako ekonomická gramotnost což je dobrý argument jako důkaz že třeba 2 lidi z tisíce členů může být ZTP autista, bez schopnosti pochopení co jsou peníze a jak platit. To jsou lidi, jestli jsi dělal někdy u poklady jako pokladní, otevře peněženku, vytáhnou neurčitou hmotu peněz a platí po výzvě k zaplacení. Např. pro 24Kč vytáhne půlku důchodu. To je případ osobní neschopnosti a nulové znalosti lépeřečeno osobní peněžní negramotnosti. Zajímavé že opět jde o chamtivost nebo čestnost pokladníka že takového člověka neokrade, což jde také procentuálně nějak stanovit...
Jestliže vezmu klasický selekt lidí chovatelů včelstev a lidi ekonomicky schopných v ČR, nemůžu ve výsledku vycházet jako vzor z celkového množství populace lidí v ČR. Jestli jsi dělal někdy selekty z tabulky, pochopíš že jde o chybu v uvažování.
Teoreticky nemysly. Jsem praktik. Včelařství a obchod medu a cena medu je hodně živá, online, live věc, protože obchod jako takový je. Med je také živá věc dokud ho neumrtvíš (teplotně neurychlíš smrt v hmotě zvané med) teplotně. Pokud si uděláš zásobu medu, dáš ho k ledu, ikdyž ho zamrazíš, ipo rozmrazení je med stabilní cca po dva roky. Když ho pasterizuješ, vydrží asi o 100% déle za cenu homogenizace. Ale jak píšu, jde o med hodnotou v termínu homogenizovaný. Což je dle mého názoru termín obchodní definice. (nezávislá a skrytá definice oproti definicím medu v EU) Definice homogenizovaný med ve světě prostě oficiálně neexistuje.
Píšu své názory a netvrdím že mám pravdu.
Obchodem jsem se živil půlku svého života a vím že jsem byl úspěšnější než srovnatelná konkurence i proto že jsem nepodrážel ceny.