Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17
(19.10.2015 17:22)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Api-bioxal je přípravek na bázi KŠ a dá se užívat jak na pokap v cukerném roztoku, tak na sublimaci. Je běžně k sehnání např v Itálii, ale nejen tam ...
Je to takový chytrý propletenec. No jo, proto jsem psal o čistém řešením totiž schválit KŠ - dihydrát jako biocid - a byl by klid. Stejně jako u ostatních organických kyselin (KM a KMl).
Protože jinak se do toho začnou motat zájmy výrobců různých preparátů a bude z toho jen bordel ...
...
No já ti nevím. Sice na přednáškách se říká, že KM je biocid a lze tedy s ní léčit včely, ale vyjádření USKVBL je:
[
attachment=3672]
No v každém případě s ní jde desinfikovat a potlačovat patogeny v úlech a na plástech - třeba spóry nosemy a zvápenatění. Za tímto účelem již může být nabízena chovatelům vlastně čehokoliv. Takže s ní prostě léčit nebudeme, jen budeme dělat v úle hygieničtější prostředí - to se snad může stejně jako vylepšovat prostředí oškrabáváním zapropolisovaných dílů a odebíráme plísní chycené rámky a dezinfikovat dno Savem nebo Savolouhem.
Re: JKL
v tom vyjadrení sa píše, že používať sa môžu veterinárne liečivé prípravky registrované v inom členskom štáte.
KM nie je v Nemecku registrovaná ako liečivo?
Oni by s tím měli ti, kdo by chtěli neposlušného šikanovat ještě jeden problém, a to, že dotyčný může dělat nad rámec povinného se včelami (myšleno ve vztahu k jejich ohrožení života a životních podmínek) cokoliv, co se mu zlíbí, neboť včela není zvíře, ale hmyz. Na hmyz se nevztahuje zákon na ochranu zvířat. Tudíž by nemohli najít paragraf, na základě kterého by ho mohli právně stíhat.
Pavle včelstvo je dle zákona hospodářské zvíře - takže se na něj patrně vztahuje i týrání. Navíc produkuje potravinu pro lidi a tam už jsou pravidla co se může za chemii používat přísnější právě z důvodu produktů. I když co topíme někdy v kuřácích je otázka - doufám, že nezačnou normovat palivo do kuřáků.
Benjamíne oni tam zapomněli napsat, že ty zahraniční léčebný přípravky lze používat až po vnitrostátní zjednodušené registraci (tedy pokud je registrován ve členském státě EU tzv. kaskádní registrace). U vás to musí být stejné.
(20.10.2015 20:09)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Oni by s tím měli ti, kdo by chtěli neposlušného šikanovat ještě jeden problém, a to, že dotyčný může dělat nad rámec povinného se včelami (myšleno ve vztahu k jejich ohrožení života a životních podmínek) cokoliv, co se mu zlíbí, neboť včela není zvíře, ale hmyz. Na hmyz se nevztahuje zákon na ochranu zvířat. Tudíž by nemohli najít paragraf, na základě kterého by ho mohli právně stíhat.
Pavle, to není přesné. Včela m. je hmyz, není savec, ale je hospodářské zvíře. Viz např. Veterinární zákon, §3:
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
c) hospodářskými zvířaty zvířata využívaná převážně k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, běžci, králíci, kožešinová zvířata, zvěř ve farmovém chovu, ryby a jiní vodní živočichové a včely,
Děkuji za poznámku Květoslave.
Podle veterinárního zákona není klasifikováno týrání. To je v jiném zákonu, kde již včela není zvířetem. Pokud bych ošetřoval v duchu vet. zákona jen to povinné, mohl bych nad rámec toho včely "týrat" "desinfikovat" "sířit" "omravenčovat", aniž mi to zákon zakazuje. Jen to nesmím pojmenovat "léčením". Tedy ono to vlastně nikdy žádným léčením nebylo, je to hubení škůdce. Cítím z toho, že to s těmi včelami je z pohledu legislativy na vodě. Chtělo by to právní rozbor JUDr včelaře.
Je to o slovíčkaření. Když internetový obchod nabídne KM jako léčivo proti VD včelařům, tak tostane od SVS pokutu. Když KM bude nabídnuta jako dezinfekční prostředek pro chovatele tak je to OK.
A stejně tak si musí dávat chovatel pozor na to co říká nebo píše, aby to nebylo považováno jako překročení zákona. Podstata působení je stejná, ale mluvit se o tom musí v souladu se zákonem. Na druhé straně chápu, že u těch schválených VLP se dělalo hodnocení a to neco stálo + jejich použití dle letáku by melo zajistit nepřekročení MRL aktivní látky v produktu, v našem případě v medu.
Těmi procedurami prošlo mnoho přípravků v jiných státech EU, ty náklady už byly vynaloženy tam. To, že to něco stojí u nás, to je monopolistická bariera, neopodstatněný náklad, podvod na včelaře. V zahraničí jsou přípravky testovány nezávislými výzkumnými ústavy, u nás žádný není.
Ještě mi dej informaci zda ty nezávislé výzkumné ústavy to dělají za darmo, za peníze od státu nebo za peníze od zadavatele tedy nejspíše výrobce testovaného VLP.
Jinak co se týká hodnocení VLP již registrovaných ve státech EU tak tam je nějaká zkrácená kaskádní registrace, kde to hodnocení se přebírá a tedy nestojí nic - resp. ta vlastní registrace tímto způsobem je jen otázkou správních poplatků aby se zaplatili úředníci co ty dají pár razítek, zapíší do počítače a uloží do správných šanonů - což také něco stojí, ale udělat se to holt ze zákona musí.
Jó kdyby se na toto mohli použít dotace - možná námět pro SZIF kam efektivně dát EU dotace - registrarce VLP již registrovaných v zahraničí - a to je v zájmu všech včelařů - alespoň doufám - na tom by se dalo shodnout.
Pak by si myslím ser nějaký ten distributor našel a ze zahraničí dovezl + zde prodával třeba přes internet (pokud nejsou na předpis jako že většina ne).
Kto môže požiadať o registráciu VLP už registrovaného v členskom štáte? Aj napr. potencionálny dovozca, spotrebiteľ, záujmové združenie a pod.? Ak áno, snažil sa u nás / u vás o to už niekto? Ak áno a povoľovací proces zastavil nejaký výskumný ústav z očividne čisto zištných dôvodov, nebol by to prípad pre Protimonopolný úrad?
No a tu se oboukem zase vracíme k tomu, že by to měl být stát, jenž by se postaral. Stejně do oboru leje ročně desítky milionů, tak proč by je tentorkát nemohlo nalít do něčeho, co má konečně smysl? Všimněte si, jak jsem asertivní ...
Jiří
Jak jsem psal. To se musí někde na správném místě vhodně nadhodit tak, aby pak osoba nebo osoby, které mají tu správnou kompetenci v tom něco podniknout, se druhý den ráno probudili s tím, že mají dobrý nápad kam s EU penězi alokovanými do včelařství. Pak to pojede samo. Jen to nesmí být myšlenka nějakého rebela - to je automaticky konečná - jak obvykle píšeš - našem rybníčku.
Uvažujem: Ak osoba/-y na správnom mieste v tomto smere nič nekonajú, tak by to mohla byť dobrá téma do médií. Kľúčové slová príspevkov by mohli byť napr.: včely, starostlivosť, monopol, biznis, chémia, ekológia, zdravotne nezávadné potraviny, ekologická alternatíva...
Hádam by ich taká medializácia zobudila...
Vďaka. Riadna masa informácií, ale takú zakladnú informáciu, ako kto môže podať žiadosť o registráciu som tam počas 10tich minút nenašiel, ani vo FAQ... Žeby to slúžilo na "zmätenie nepriateľa"?...
Vygúglil som, že žiadosť si u nás môže podať predajca (viď napr.
tu), v prípade VL uznaného iným členským štátom to
stojí 1659,50 eur.
Víš ono je to tak. VLP s KM jako je MASQ (Mite-Away Quick Strips™) je u nás zbytečné registrovat - vlastně totéž co Formidol.
Ty s Amitrazem - Apivar® je pro změnu jako Varidol jen v napuštěn páscích a nefumiguje se.
Výrobky s Thymolem jsou již registrované - Thymovar a Apiguard.
No a to s KŠ naráží na zimní měl a na ekonomické zájmy výrobce Varidolu, který by se tím částečně mohl vyšachovat. No a ty ekonomické zájmy jsou provázány se většinovým spolkem včelařů, který částečně vlastní firmu výrobce a provádí distribuci jeho VLP.
Ostatní jako HopGuard jsou zatím v plenkách.
Takže pro ty BIO resp. těch co nějak přestávají věřit Amitrazu z důvodů jeho karcinogenních na genotoxických stabilních látek vzniklých jeho rozpadem by bylo dobré zaregistrovat něco s KŠ - vlastně už jen ze stejného důvodu jako v Anglii a Francii, aby její používání mohlo být pod kontrolou a podle nějakého standardu/letáku.
ALE - zimní měl a nesmyslnost trvání na ní to blokuje, byť je jasné, že při zimování ve více nástavcích, které již převažuje, je to doslova blbost. Jediný argument, že veterina musí mít pro VLP na předpis nějaký podklad (3VD v zimní měli) by ale měl padnout už jen z důvodu toho, že ti co by použily výrobku s KŠ, které by nebyly na předpis a nahradily by ty předpisové (Varidol, Gabon), tak ti by nemuseli mít podklad (ty 3VD) pro předpis.
Aneb, kdo chce léčit Varidolem a Gabonem nechť jako argument pro předpis má tu zimní měl a ti ostatní ať používají svoji hlavu, svoji zodpovědnost vůči svým včelám a svým sousedům včelařům tak jak je to obvyklé jinde v EU a na světě, jen nějakou povinností vést jako na Slovensku nějaký provozní deník stanoviště.
Ďakujem za objasnenie, JKL.
Mimochodom, prečo odber zimnej meli blokuje zaregistrovanie/používanie KŠ?
Protože třeba po pokapu KŠ někdy o Vánocích (a že je velmi účinný!) padají roztoči až dva měsíce. Je to ale léčebný spad, nikoli přirozený, jak si žádá zimní spartakiáda. To jenom tak pro ilustraci a vlastně zcela hypoteticky, protože samozřejmě to nikdo z nás neví, páč ošetřujeme jako jeden muž podle předpisů a nařízení ...
Řadu těchto problémů jsme se už pokusili navrhnout s kolegy z MSVV a Dubické včely a nekdy také s kolegy ze ŠPV (což se nevztahuje na zimní měl), na rozličných jednáních , ale nenašli jsme většinovou podporu. Na webu PSNV je o tom dosti zpráv, také tiskové zprávy s argumentací, proč je to problém. Jenomže když to většině vyhovuje ...
Jiří
Protože se pokapem a vlastně i sublimací dělá ideálně konec prosince, v lednu, únoru, kdy se má sbírat zimní měl a vlastně by zimní měl obsahovala léčebný spad což není žádoucí. Zimní měl je za účelem zjistit co přežilo po léčení - tedy ukončení léčebného spadu. Navíc je známo, že KŠ nepůsobí jako Amitraz - tedy ihned/nárazově, ale postupně a léčebný spad je v řádu týdnů. Takže pokud aplikuje Amitaz fumigací a jednorázově zabiju co není pod víčky, tak pokud je jeden nástavek, tak prakticky vše ze včel opadá na podložku, která se po týdnu očistí a je připravena k diagnostickému sběru přeživších kleštíků (co se vyklubou s plodem nebo co přežily ukryty pod tegrity včel) a přirozeně pomřou a spadnou.
U aplikací KŠ (hlavně tím pokapem) padají VD postupně třeba i 3 týdny a je pak vlastně nemožné skloubit optimální dobu aplikace v zimně bez plodu s tím diagnostický sběrem měli, který se musí ukončit začátkem února aby se do 15.2. mohla zimní měl odeslat.
Ono to funguje tak, že ti co se o své včely starají, tak jim až tak nejde o ty nuly na jaře, ale o nějaký co nejnižší počet aby nemuseli zasahovat proti VD brzo a včely se na jaře mohli rozjet a něco donést. Zároveň ale tito lidé si jsou vědomi toho, že zimním léčením mohlo něco proklouznout nebo se dostat od divokého včelstva, či méně zodpovědného včelaře z okolí a jsou tedy ve střehu a monitorují přirozené spady případně dělají jinou namátkovou diagnostiku (cukrem, smyvem, z trubčiny apod.) a jelikož mají vždy po ruce nějaký ten volně dostupný prostředek (na který se nemusí čekat až jim ho milostivě dodá nedistributor od jednoho výrobce), tak mohou ihned zasáhnout a to jen u těch včelstev kde je to potřeba (bodové ošetření) a ne paušálně dle nařízení.
Tento přístup je jednak šetrnější ke včelám a je vlastně více BIO pro zákazníky. Není ovšem pro medaře a ty co nechtějí o svých svěřencích přemýšlet - co si raději nechají nařídit a paušálně (tedy třeba i zbytečně) tam aplikují třeba i karcinogenní, mutagenní léčivo a to někdy stylem čím více tím, lépe, včely to snesou a zákazník to přežije, vždyť o tom neví a SVS rezidua nekontroluje - ten "včelař" vlastně ani neví, že nějaké limity reziduí jsou stanoveny.
Koukám Jirka mne předběhl s odpovědí než jsem to sesmolil.
Boecking a Kubersky (2004) zo včelárskeho výskumného ústavu v Celle publikovali pokus, kde preukázali že ošetrenie kyselinou mravčou v predznáškovom a medziznáškovom období spôsobuje reziduá v mede:
http://www.orgprints.org/10384/
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17