Včelařské fórum – o včelách a včelaření

No 27 není 40°C.
Já s tím rozhodně počkám, až se trochu ochladí. Teď jsou včely stejně z poloviny mimo dílo, aby se jim nerozteklo pod nožkami...

Karelretik, jen shrnu základní body.
V teplých dnech použít 65% KM, dát nad plod, nebo vedle plodu za 1. další rámek. Uzavřít zbytečné otvory (očka, zůžit česno, zavřít větrání ve dně apod.)
A hlavně Matka a včely musí mít tzv. únikový prostor, kdyby byla koncentrace příliš silná. Tedy další nástavek díla kam se můžou přesunout.
Odparná plocha hraje svou roli, stejně jako velikost úlu a obsazení včelami.

Zpočátku můžeš zkusit pivní tácek, pojme určitě 20 g KM (dávka na 2 dny) a hned uvidíš reakci včel. Však to tu bylo dostatečně popsáno.

Zkusil jsem i v těchto hicech (u nás je 33 °C ve stínu, na úly svítí slunce jen ráno) dát do Nassenheidera 85% KM a ten menší knot. Mezi odpařovačem a plodem je samozřejmě krycí plást, úniková zóna je také k dispozici. Očka jim různě zavírám, pootvírám, otvírám a zase zavírám. Pokaždé jinde abych je donutil vyhánět smrad různými cestami. Za den se odpaří až 30 ml, roztoči padají a včely se netváří nějak výrazně podrážděně. A hlavně, Formidol mi po vyndání ze sáčku s pěti otvory při těchto teplotách začaly cupovat už po 20 hodinách.

(27.07.2013 9:23)karelretik napsal(a): [ -> ]Kdyz mam povinnost (jsme v ochrannem pasmu) lecit KM ...

??? Nerozumím, omlouvám se ...
Jiří

(31.01.2013 20:42)Jiří Danihlík napsal(a): [ -> ]Na oplach kyseliny mravenčí nebo i jakékoliv jiné bohatě postačí roztok sody, resp. uhličitanu sodného. Je to mnohem bezpečnější než oplachovat louhem. Oplach sodou v žádném případě nemůže uškodit. Pokud chcete oplachovat louhem, tak co nejvíce naředěným (0,5 % roztok). Alkalické je také mýdlo, takže po potřísnění omýt vodou a mýdlem.

Jak silný by ten roztok sody měl být, aby měl dostatečný neutralizační účinek na 85% KM?

0% !! Tedy voda, čistá.

Oplachuješ něco, co už dávno odteklo. Když na to naleješ zásadu, která by to v laboratorních podmínkách (zkumavky s přesně odváženým množstvím i koncentrací) zneutralizovala, tak se poleptáš znovu, akorát tím louhem.
Podrobnější vysvětlení najdeš zde: http://blog.zdrsem.cz/blogs/zdrblog/arch...zasad.aspx

Není řeč o louhu, ale o sodě. Ta mě snad nepoleptá

Boris, obdivujem teba ale i všetkých tých, ktorí neustále natierajú úle zásaditými roztokmi a drhnú steny úľov každú jar. Donedávna som mal v inventári obsadených úľov 45-50 ročné úle, teraz sú prvé sololitové úle 30 ročné, ale ešte som ich nedezinfikoval ničím. Včelám to navadí a mne tiež. Okrem zvápenatenia plodu som žiadnu nepríjemnú včeliu chorobu nemal, uvádzam to len ako fakt, neznamená to, že vy máte prestať si konať túto povinnosť, ak je niekto prevedčený, že to včelstvám pomáha, nech to robí i ďalej.

Borisi, a jakej je podle tebe rozdíl mezi louhem a sodou?

(18.08.2013 14:05)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Boris, obdivujem teba ale i všetkých tých, ktorí neustále natierajú úle zásaditými roztokmi a drhnú steny úľov každú jar. Donedávna som mal v inventári obsadených úľov 45-50 ročné úle, teraz sú prvé sololitové úle 30 ročné, ale ešte som ich nedezinfikoval ničím. Včelám to navadí a mne tiež. Okrem zvápenatenia plodu som žiadnu nepríjemnú včeliu chorobu nemal, uvádzam to len ako fakt, neznamená to, že vy máte prestať si konať túto povinnosť, ak je niekto prevedčený, že to včelstvám pomáha, nech to robí i ďalej.

Anton, my máme na sebe poslední dobou "štěstí" - neboli opět jedno malé nedorozumění. Reagoval jsem na starší debatu ohledně bezpečnosti práce s kyselinou mravenčí, kde se diskutovalo o tom, jestli je při potřísnění KM lepší zasaženou oblast (kůže) oplachovat vodou nebo roztokem sody.
Úly nedrhnu ani nenatírám zevnitř zásaditými roztoky. Když je o tom už (mimo téma) řeč, natřel jsem nové úly pouze zvenku a to čistým lněným olejem.

---

(18.08.2013 14:43)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]Borisi, a jakej je podle tebe rozdíl mezi louhem a sodou?

Podle mě je rozdíl například ten, že louhem se mohu ošklivě poleptat, kdežto roztokem sody ne.

Boris manipuluji s KM, tak abych se nepotřísnil. Jinak mám několikatery gumové rukavice vždy sebou. Jedině co mojí blbosti nenosím, tak respirátor, ale ten si budu muset taky pořídit

Borisi, Milan Havelka Ti to napsal mezi řádky jasně: chceš-li něco zneutralizovat, musí být síla obdobná, jen s "opačnými znaménky". Je tedy jedno, zda zásadu vyrobíš z louhu nebo sody - pokud toužíš po neutralizaci, musí to být obdobně silné. Ale při první pomoci poleptáním (třeba kyselinou) nejde o neutralizaci. Jde o to ze sebe co nejrychleji to svinstvo dostat, aby Ti to dál neničilo kůži. Takže opláchnout vodou. Když to poliješ patřičně silnou zásadou, tak Tě to bude leptat dál - jen v opačném gardu. Poněvadž ta kyselina už dávno z větší části odtekla, není co neutralizovat. I kdybys ty koncentrace měl vychytané - jak stanovíš čas polévání zásadou...? A ohraničíš plochu?
První pomoc není o složitostech, byť se to dřív složitě učilo...

Podívej se na to ještě z praktického pohledu - jak budeš na včelnici řešit logistiku kyselin a neutralizujících zásad (obdobné síly)? To bude kýblů... Riziko průšvihu to jen zvýší. Z praktického a ověřeného pohledu mohu doporučit mít kyselinu třeba v kyblíku (patřičně označeném) a vodu připravenou v něčem úplně jiném - já používám natlakovávací střičku (obecně na mytí rukou)a PET lahve (na pití). Jde o to, abys ve stresu po poleptání kyselinou nestrčil ruce do kýblu s toutéž kyselinou jen proto, že jsi přehlídl a zazmatkoval.

Taky je dobré mít zajištěnou bezpečnost třeba pro případ autonehody - abys nebyl zaseklý v autě a netekla Ti 85% KM do klína nebo za krk.

Rozhodně bych byl radši, kdyby mi tekla za krk....

jdjd to vyjádřil pregnantně. Ale: Proč dělat věci jednoduše, když to můžeme udělat mnohem složitěji ...? A pak o tom vést sáhodlouhé debaty na netu, kde se většinou nic nedá říci naprosto přesně, takže pak vznikají různé posuny, nedorozumění, což vede k dalšímu větvení diskuse ... a sítě se vaří ...
Přece všechny rozumné návody na užití KM u včel zdůrazňují, že jedním ze základních principů této praxe je mít ihned po ruce vodu. Jedno je, v jaké nádobě, ale musí to být bezprostředně v dosahu a okamžitě použitelné. Normálně mám při plnění odpařovačů (pokud užívám ty, které plním na včelnici) v dosamu mé ruky láhve s vodou a otevřené (!). Stačí to. I když plnění pomocí stříkačky Janettky 150 ml s nástavcem z infusní soupravy je tak pohodové, že i při mém tremor senilis se už dlouno nic nepřihodilo (zaklepávám ...). Když plním NH doma, tak samozřejmě u kohoutku. Pokud se stane, že si to někam kápnu, tak to po bezprostředním oplachu na mísřtě pak doma ještě vezmu mýdlem a tekoucí vodou a je to v pohodě.
A po tom lapsu, který se tu už probíral, kdy mi to pod brýlemi (špatnými) stříklo i do oka, jak "pšoukla" při dorazu injekční stříkačka při plnění HN, už si dávám fakt bacha i na oči. Ale to je vše, to stačí. Akorát je důležité mít všechny ty nádoby jasné označené. V tom stresu při potřísnění je to zvlášť důležité.
Jiří

Jenom jsem jen navazoval na příspěvek Misoky a příspěvek J. Danihlíka . Ten doporučoval na oplach právě roztok sody a za tento příspěvek sklidil několik kladných bodů, mj. i od J. Matla, který zřejmě mezitím změnil názor

Spede: samozřejmě je snahou vždy manipulovat s KM tak, abych se nepotřísnil. Člověk ale může udělat chybu a pak se hodí být připraven.

Já si ten příspěvek, Borisi, pamatuju. Kladný bod za radu, jak postupovat po potřísnění, a názor, že v případě praxe u úlů, kdy se vše dělá rychle, a při potřísnění je třeba jednat velmi rychle, navíc ve stresu, takže tu dobře funguje voda po ruce, se nevylučují, to víme (snad) oba. Toť vše. Jaké si to uděláme, takové to máme ...
Jiří

Osobně znám člověka, který při práci s KM přišel o zrak. Z jeho příběhu plyne, že připravená voda nemusí být vždy po ruce a s poleptanýma očima se kbelík vody hledá mnohem hůř, než brýle bez brýlí. V 99,99% případů to sice bude úplně zbytečné, ale opravdu se hodí, když alespoň v někde kousek opodál je někdo další, kdo v případě nehody pomůže.

I proto mi přijde lepší mít nasákavé odpařovače, které se plní v klidu doma a pokud možno ještě mimo sezónu. Doma jde bezpečnost (a zejména přítomnost někoho druhého) zajistit mnohem lépe, na práci je více času a zejména klidu. Byť obyčejná koupelna nebo kuchyně je pořád lepší "laboratoř" než může být v terénu. Řeší to i problematickou dopravu tekuté KM v autě. A na včelnici se manipuluje už jen s nasáklými odpařovači, kde je riziko vážného poleptání výrazně nižší, než při práci s tekutou KM. Liebigův odpařovač nebo Nassenheider mají v tomto ohledu příliš mnoho mínusových bodů...

Souhlasil bych s problematičností dopravy naplněných NH na včelnici, i když ji mám 100 m od domu. Ale dá se to, dám je do zavřené bedny na rámky a odnesu a pak jen dám do včestva. U Liebiga nevidím problém. Lahvička se naplní a uzavře uzávěrem (kapátko je až uvnitř hrdla, nikoli ve víčku). A před aplikací se uzávěr odšroubuje a lahvička se nasadí na trny odpařovací desky s knotem, otočí se to - "a je to!" .
Pokud si to doma bastlím z lékovek a navrtávám si přímo šroubovací uzávěry, což pokusně provádím, pak je to samozřejmě jiné, ale i to jde "ošetřit".
Ale je fakt, že se prostě musí dávat pozor, není to jako tančit valčík a konversovat s dámou o poesii ...
Jiří

Opět se probírá bezpečnost kyseliny mravenčí? V drogérce běžně koupíte kyselinu chlorovodíkovou. To je také pěkná "sračička" (prý si ji každý nosíme v žaludku) Co se týče té kyseliny mravenčí,pokud Vám kápne na ruku,stačí jí hned otřít o kalhoty,nebo o rukáv. Nedělejte z toho kdoví co. Problém je spíš to,že dýmá a vletí to do nosu či do očí,pokud si člověk nedá pozor. Musí se prostě dávat bacha a nejsme malé děti,takže to nikdo pít nebude.