Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: úhyny 2017 a jedy v zemědělství
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2
Nedávno jsem měl možnost shlédnout tabulku s určitými údaji a vyslechnout k ní komentář. Jsou to informace neveřejné (autorská práva) a tedy neuvedu záměrně zdroj. Je tu spousta velmi vzdělaných členů VF a jistě k tomu budou umět najít potřebné doplňující informace. Já za sebe se domnívám, že právě v tomto leží příčina nynějších potíží.

Nikdy mě následující nezajímalo, nevyznám se v tom a tedy se omlouvám za případné komolení některých názvů.

Vyšlo na jevo, že i jen nepatrné dávky jedů, použitých k namoření osiva, se dostává do "mízy" rostlin a tedy i nektaru a včely to dokáže zabít, častěji je to však "jen" oslabí natolik, že přestanou odolávat tlaku patogenů, se kterými by se dokázaly vyrovnat bez toho, aby to člověk vůbec zpozoroval.
http://www.modernivcelar.eu/clanky/evrop...icidy.html

Tabulku jsem si nesměl vyfotit a tedy neznám názvy prostředků. Tabulka začínala známým DDT, o jehož jedovatosti není pochyb a které se dávno nepoužívá (a nebo by nemělo). Jeho "jedovatost" byla v tabulce označena číslem 1 a všechny další jedy, používané ve včelařství a zemědělství jsou násobkem jedovatosti DDT.
Mnou uvedené údaje nemusejí být úplně přesné ve smyslu jednotek, ne však řádů!!!!

Takže jen podle mojí paměti:

mořící látky neonikotinoidy jsou dle uvedeného tvrzení jedovatější než DDT od 4.500 do 7.500 krát!
Pokud si dobře pamatuju tak Amitráz měl jedovatost 2 a Fluvalinát 12,5

Údajně se o tom jednalo na nedávných konferencích o chovu včel v Kazachstánu a Litvě, obojí v Ru a Angličtině.
Prosím, umí někdo najít tyhle informace a přeložit je a dát je sem?
Podle mého názoru by mohla být příčina zde. Zemědělci totiž, aby získali dotace, nesmějí sít svoje osivo, ale jen osivo od speciální osivářské firmy (firem = pár vyvolených to má ošéfované). Některým zemědělcům je celkem fuk čím je to namořené.
Moření osiva je jedno z podezření z nabourání imunity včel. Dalším horkým kandidátem jsou fungicidy, resp. jejich kombinace s dalšími látkami, což může vyvolávat synergický efekt, kdy se jedovatost přípravku násobí.
Když jsem onehdá hledal jestli se v Anglii pěstuje řepka.

Neonikotinoidy vracejí úder.

Řepka je tak v celé šlamastice vlastně nevinně. Právě neonikotinoidy jsou napuštěna semena plodiny tak, aby ji chránila před hmyzími škůdci po celý její život. Ke včelám se látka dostává, když řepka v létě kvete. Původní studie neonikotinoidů předpokládaly, že látka včelám neublíží, není pro ně totiž v krátkém měřítku jedovatá. Nejpozději od roku 2012 však začaly vznikat první výzkumy, podle nichž má i nesmrtící efekt na včely dlouhodobý, kumulativní vliv.
Keby bolo to pravda o repke tak by včelstva boli hneď otrávené jak by priniesli nektár a ešte konzumovali med. A narušenie imunity je tiež blbosť čo niekto si vymyslel.
Prečo nemám úhyny včiel keď im repka narušila imunitu ? Že by to zlatá rybka počarila ? Cool
Údajně padají včelstva hned u slunečnice. Zabije je to. V řepce, která vzejde už na podzim předešlého roku, dojde k tomu, že to rostlina zčásti naředí a z části odbourá na úroveň, která sice ihned včely nezabíjí, jako u té slunečnice, ale o to je ten účinek zákeřnější.

Navíc milý Merkuri to nebylo teď několik let používáno a ne všichni osiváři musí nutně na moření osiv použít právě neonikotinoidy. Někteří jsou konzervativní, jiní uvědomělí a možná je to dražší než jedy, které se používaly dřív. Osivo se mořilo už za mého dětství (možná i mnohem dřív) a tedy moření osiv není nic nového. jen tyhle látky jsou relativně nové.
U slnečnice sa používa najmenej chémie, u repky 5 x viac.
Slnečnica nezabíja včely ale sa na nej upracujú, skrátka zoderú. O slnečnici neviete zhola nič a zrejme ani ju vo vašej oblasti nepestujú lebo by ju bolo nákladné dosušovať po omlátení. Cool
(18.02.2017 18:30)Merkuri napsal(a): [ -> ]Keby bolo to pravda o repke tak by včelstva boli hneď otrávené jak by priniesli nektár a ešte konzumovali med. A narušenie imunity je tiež blbosť čo niekto si vymyslel.
Prečo nemám úhyny včiel keď im repka narušila imunitu ? Že by to zlatá rybka počarila ? Cool
Repka sa od zasiatia po odkvitnutie chemicky ošetruje cca 20 krát. Neraz som sa kvôli tomu s nejedným traktoristom povadil. Ani nie tak kvôli tomu že postrekovali cez deň, ale kvôli tomu že nikto nedal včelárom o tom vedieť.
Postreky na báze neonikotinoidov fungujú trochu inak, strata imunity je len pridružený faktor ktorý sa môže prejaviť na jeseň v kombinácií s varroázou a vírusmi tým že sa včely proste vytratia z úľov. Je naivné si myslieť že tieto včely keď uhynú tak jedy sa neostanú v diele.. Primárne ak včela nepadne na mieste tak pod vplyvom týchto jedov stráca orientáciu a hynie mimo úľa. Že sa niečo deje si môže včelár všimnúť až v horizonte niekoľkých dní a vtedy je už neskoro, pretože väčšina lietaviek zapojených do zberu nektáru z repky to má už zrátané. Prvým takým signálom že sa niečo deje je zvýšená agresivita včiel, dokonca aj tých s ktorými sa dovtedy dalo robiť len v kraťasoch.. Evidentne si ešte také nikdy nezažil, poznám pár kolegov ktorí by ti o tom popísať veľa. Poznám včelárov ktorí keď majú v dolete svojích včiel repku, tak sťahujú včely do jej odkvitnutia preč.
V dnešní době ja podle mě pro včely řepka horší než kleštík, i když mi leště včelstvo nepadlo ani na otravu z řepky ani na varroázu tak vždycky při kvetení řepky a ještě dlouho po odkvětu včelstva extrémně zeslábnou a po zemi lezou tisíce mladušek přiotrávených řepkovým pylem. Nikdo mě nenamluví že repkový pyl sebraný ráno po večerním postřiku není pro včely toxický. Chemicky ošetřená řepka v doletu včel je pro včely to nejhorší.
Předloni jsem měl lán řepky 5 m před úly,spousta medu,úhyny 0.
Loni řepka nebyla v doletu,medu dost,z osmi včelstev žijí troje,zatím.
Kleštík v průběhu sezony max stovky kusů (po formidolu), v letošní měli 0.
Prosím, při kvetení řepky, tančící včely na zemi, obejděte okolí, jestli je nasetá kukuřice, postřiky kukuřice dělají tančící včely.
(19.02.2017 13:34)Vítězslav Richtr napsal(a): [ -> ]Předloni jsem měl lán řepky 5 m před úly,spousta medu,úhyny 0.
Loni řepka nebyla v doletu,medu dost,z osmi včelstev žijí troje,zatím.
Kleštík v průběhu sezony max stovky kusů (po formidolu), v letošní měli 0.

Víťo nepsal jsem že mi včelstva na postřik padly, ale hodně zeslábly. To že z řepky donesou hodně medu to je bez pochyb, ale bez řepkového medu bych se obešel,za to zeslabení včelstev mi to nestojí, i když to početně do zimy doženou tak pohled na otrávené včely nikomu nepřeji. Řepku prostě nemám rád, je to spousta jedů, za mě hnus.
(19.02.2017 13:34)Vítězslav Richtr napsal(a): [ -> ]Předloni jsem měl lán řepky 5 m před úly,spousta medu,úhyny 0.
Loni řepka nebyla v doletu,medu dost,z osmi včelstev žijí troje,zatím.
Kleštík v průběhu sezony max stovky kusů (po formidolu), v letošní měli 0.

U nás taky zatím nebyl problém s řepkou, aspoň viditelný ne. Vysvětluju si to tím, že ne všichni zemědělci používají ty samé přípravky.
Vzhledem k tomu, že ty úhyny postupují pozvolna ze západu na východ, tak:
- buď se i pomalu šíří ty postřiky
- nebo to nemá souvislost.
Zapomínáte na mořidla.Základní část zůstává v rostlině i v době květu. Proto může nastat i situace tak zvaného kokteilu.
Mořidlo neškodné pro včelu + některý z postřiků / neškodný/, při smíchání se mění v jed pro včely.Někdy i po pohnojení
Damkou + to co jsem psal zesiluje účinky a zase se projevuje jako škodlivý.
Jen že dnes se postřiky/otrava/ většinou neprojevují jako dříve ,ztrátou včel.Zlikviduje to třeba jen část plodu /krmeno postiženým
nektarem/.Je to prostě dlouhodobé a odnesou to ti nejchoulostivější - plod do 6 dní.Je to v malích dávkách.
Příklad -Amitráz je jed - podávaný v malých dávkách - léčivo.Zkuste si splést dávkování přípravku a máte to stejné.
Nejhůře je na tom to,že se to špatně dokazuje.Zemědělec udělal vše podle metodiky.......... F.V.
Ja som nemal nikdy problém keď postrekovali repku, ani celí rok a ani na jeseň. Nemal som žiadne úhyny a ani zoslabnuté včelstva, ba som musel robiť oddelky aby sa nevyrojili. Mali sme raz otravu ale to bolo Arzenom zo Zemianske Kostoľany.
Naše PD nepoužíva morené osivo Repky lebo má vlastné a takže nič nenakupuje lebo nemá prečo. Volakedy robili postreky cez deň a včelstvá som zakryl, a druhý to mali na saláme, padli im včely lebo im bolo za tažké zakrývať včelstvá. Potom mali plno rečí jak mrcha muzikant ... Cool Môj otec bol prezieravý lebo to zahral že aj jemu popadali včely, aspoň si došiel na svoje... Big GrinTongue
Mám každý rok v doletu včelstev lány řepky. Zatím žádný úhyny ani slábnutí včelstev. Nervozita při rozkvětu je však každý rok a o to víc vše hlídám. Všechen med pastuji a prodám. Letos mám zase řepku 200 metrů od stanoviště, no uvidíme co bude...... Jinak letos zatím bez úhynu a po prvních proletech. Snad to bude stejné i koncem dubna.
(19.02.2017 19:24)vlcek napsal(a): [ -> ]Mořidlo neškodné pro včelu + některý z postřiků / neškodný/, při smíchání se mění v jed pro včely.Někdy i po pohnojení
Damkou + to co jsem psal zesiluje účinky a zase se projevuje jako škodlivý.

Konečně. Po hnojení přípravkem DAM jsem měl hromadný úhyn 20ti včelstev v roce 2014, jsem rád, že problémy s DAMkou pozoroval i někdo další...
Čo hnojili damom počas kvetu?
Merkuri,co si budem vysvětlovat.Dam se dává brzy z jara - dusík.
Ale používá se též při postřicích kdy se přimíchává.
Nedělej,že nevíš. F.V.
On spíš fakt neví.
Stran: 1 2
Referenční URL's