Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Metodika chovu v Eurodadantu
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46
Pročetl jsem toto vlákno, ale může mi prosím zkušený praktik s Eurodadantem vysvětlit, jak přesně obměňuje středové plásty v plodišti, resp. kolikrát za rok kvůli tomu leze do plodiště? Je tam tedy 13 plástů, řekněme že za rok se má obměnit třetina plodiště, to je min. 4 rámky. Prostřední budou zaručeně nejčernější, jelikož je matka opakovaně ráda zakládá, označme si je podle pořadí od kraje jako plásty č. 5,6,7,8. Na stránkách Dadant klubu se píše: Již od prvého medobraní se snažíme staré, nebo nedostavěné plásty přesunovat ke kraji, nejlépe na stranu opačnou, než je střed kladení. V předjaří pak tyto plásty, případně další, určené k výměně, oddělíme od ostatního plodiště přepážkou.*)
Pokud jsou v nich ještě zavíčkované zásoby, odvíčkujeme. Včely pak vše užitečné přenesou během několika dnů do plodiště. Prázdné plásty pak odstraníme a uvolněné místo zaplníme, nejlépe mezistěnami. Přepážky je možno použít i 2 – u každé strany plodiště 1.
Jakmile začnou včely stavět, přesuneme na každou stranu plodového tělesa 1 mezistěnu. Přepážku(y) posunujeme směrem ke kraji a nakonec odstraníme. Nezapomeneme do plodiště vložit nejméně 1 – 2 stavební rámky
.
Takže pokud tomu dobře rozumím, v červnu po vytočení vlezu do plodiště poprvé (1)a plásty 5,6 a 7,8 posunu třeba až úplně ke krajím (i když v nich určitě bude plod) a nahradím těmi, které byly původně na krajích (co když jsou plné pylu)?. To samé se udělá po posledním vytáčení (2), popř. se možná už nějaký plást bude moct vyndat, pokud ano, co místo něj, mezistěnu? Pak na jaře se vkládá Blinova přepážka (3), tzn. pokud tam ještě ty naše 4 plásty jsou, a jsou v nich třeba zásoby, tak se musí odvíčkovat a dát mezi ně a plodové těleso ta přepážka. Až je včely vyčistí (jak se to pozná, je na to nějaký odhad, nebo tam zas musím kouknout?), tak se přepážka odstraní (4) a místo toho se dají mezistěny. Pak trošku ale nechápu ty poslední dvě věty z metodiky: Přepážku(y) posunujeme směrem ke kraji a nakonec odstraníme. Nezapomeneme do plodiště vložit nejméně 1 – 2 stavební rámky. Jak posunovat směrem ke kraji, tzn. odebírat ty plásty za ní postupně, to nejde najednou? A kdy a kam vložit ty stavební rámky?
Čísla v závorce jsou počet "lezení" do plodiště, pokud by se ta přepážka měla posouvat postupně a ještě vkládat TR, tak je to min. 6x vlézt za rok do plodiště a to nepočítám tvorbu oddělků. Je má uváha prosím správná? Zatím jsem byl propagátorem naší národní míry, ale tuhle mi při odkládání nástavku někde něco křuplo, takže mě napadalo si na zkoušku jeden dva úly vyrobit (do čistě nízkých nástavků rozhodně nepůjdu, viz příslušné diskuze v jiných vláknech). Pokud je ale to ale tolik manipulací, plus podstavování polonástavku pod plodiště a pak zase zpět, tak je určitě složitější jak klasika. Možná se člověk míň nadře, ale zvedat plodištní n. 13 ks 39x30, pokud v něm musí být zásoby, je určitě víc jak 11 ks 39x24. To potom je asi jediné správné řešení nechat stávající BVDčka pořídit zvedací zařízení.
Pokud je zde prosím kolega, co má na tento úl opravdu realistický pohled, tak ho prosím i za ostatní tápající o reálnou odpověď. O lišce a jejím ocasu se toho zde již napsalo dost, ale určitě Eurodadant nemá jen tu nevýhodu, že je dražší a že v něm máme dvě rámkové míry.
Děkuj předem a hezký den všem. P.
I když nemám ED, ale trochu užší a vyšší přesto pár postřehů. Zvolením ED jsi se dostal do problémů a sice s obnovou díla. Zřejmě nemáš Řeháčkovu metodiku a proto tápeš. Vše s přípravou na výměnu plástů musí začít někdy zač března plus mínus 2 týdny podle n.v. a podnebí. Po komorování máš jedinou příležitost jak tam nacpat 3-5 mezistěn. Tedy někdy zač. dubna. Dalšími mezistěnami můžeš nahradit tvorbu odělků apod. Když ti to takto nevyhovuje a obnova plástů se ti zdá malá, musíš se tuto nevýhodu zvrátit ve svůj prospěch' Ale na to máš ještě dost času! Zdraví R. S,
Souhlasím s Rudou,sám mám taky Dadanty(ne ED),a nevidím nic výhodného na tom,abych se pořád vrtal v plodišti,ono u vyšších počtů včelstev už jde legrace stranou.Sám lezu do(vysokého)plodiště minimálně,v podstatě při úpravě prostoru na zimu(před krmením)jeden plást z desetiplástového plodiště vyndám,takže přes zimu jich je tam jen devět(aspoň je tam místo na knot pro fumigaci-ale jen pro letošní oddělky-ten knot).Další jeden až dva plásty vyndám při jarní prohlídce a hned je nahradím mezistěnami a stavebními rámky.Důležité je v tomto období nerozdělit plodové těleso,ono časem potom na přidané mezistěny včelstvo doroste a vystaví je,aniž by se nějak podtrhlo ve vývoji apod.Blinovu ani jinou přepážku v podstatě nepoužívám,pokud je některé včelstvo po zimě tak moc slabé,že by se bez ní neobešlo,tak ho radši spojím s jiným nebo zruším,to by tam jedině musela být nějaká cennější matka,aby mělo cenu ho takhle pracně vypiplávat.

S pozdravem Pavel
Dobrý den, díky za odpovědi. ED nemám, jen o něm uvažuji. Příručku od p. Řeháčka si můžu za 170 Kč koupit (což možná na zimu udělám, až nebude co dělat), ale jelikož jsem tu obměnu díla našel přímo na stránkách ED klubu, tak předpokládám, že tam bude to samé, a v tomto chci mít jasno. Určitě souhlasím s tím, že se v plodišti rádi vrtáte co nejmíň, ale pak nechápu, jak obnovujete ty středové plásty. Je jasné, že asi nějaké plásty při pár návštěvách plodiště za rok vyndat můžete, ale to budou určitě krajní, pokud nechcete trhat plodové těleso, tak kdy přijdou na řadu ty středové, kde je skoro celý rok plod? Můžu z toho plodiště asi vyndat za rok třeba 4 plásty, jde ale o to, aby to byly ty správné, neboli nejčernější. Takže pokud do toho lezete minimálně, tak to můžete provést jedině tak, že vyhodíte i rámek s plodem a nebo třeba z něho o uděláte oddělek (?). Nebo to provádíte, až když vč. neplodují, což může být někdy až dost pozdě? Pokud to chápu blbě, tak se omlouvám.
Po zimě zpravidla začnou plodovat buďto na jedné nebo druhé straně,takže během toho 3-4-letého cyklu na ty středové plásty dojde,rovněž při úpravě prostoru na zimu(v létě)nevadí,pokud se nejtmavší plásty i s plodem posunou na kraj,plod se v pohodě vylíhne a následně včely uvolněné buňky částečně zalijí krmivem.Taky do oddělků se nějaké spotřebujou,tam se můžou nahradit hned po vylíhnutí plodu.

S pozdravem Pavel
Jestli do toho můžu mluvit jako naprostý začátečník.... letos jsem pořídila včely na 39x30 plodiště, medníky 39x15. Nové úly Eurodadanty 13 rámků. Včelař měl o něco širší rámky, takže se mi jich fakt vešlo jen 12 rámků. Ok. Rámky nepatřily mezi nejsvětlejší.... Počátkem dubna včel plná bedna a teplo. Přidala jsem medník mezistěn nahoru. Nejdřív se tam chodily jenom dívat.Upozorňuji, že jsem neměla ANI JEDNU souš z medníku, jen těch 12 velkých rámků, tři včelstva. Jedno včelstvo pak začalo čiperně stavět medník, zbývající dvě trubčinu do podmetu. Co chcete po začátečníkovi.... Pak se začaly snažit v mednících i zbývající dvě včelstva. Minulý týden jsem medník dala pod plodiště tak, jak ho holky postavily (předtím odstranila trubčinu z podmetu), na to plodiště 39x30 a z něj vytáhla 5 rámků. Na plodiště jsem dala dva medníky. Částečně v nich jsou 39x15 a částečně těch 5 velkých plástů a i po dvou velkých rámcích. Jo, dala jsem jim i malé stavební rámky (dva). Abych nezapomněla, při prvním přidání medníků jsem všem dala 1 mezistěnu a nechala je vybrat rámek se zásobami z loňska. Takže teď mám v plodišti už konečně těch 13 rámků, z toho už teď 6 nových. Za pár dní se chci podívat, co s tím včelky udělaly a přidat jim medník mezistěn nad plodiště, takže ty dva současné NN - medníky budou úplně nahoře. Podotýkám, že mi pomohl včelař a syn. On ten Eurodadant je fakt v plodišti těžký.-)). Každopádně holky nosí moc hezky, obměna bude, souše taky.... jen včera někdo v okolí stříkal v poledne řepku do květu a spousta včel se vrátila akorát umřít. Vzhledem k tomu, že vím kdo, řeším.
Ještě musím říct, že si ten zásah v úle od nás nejspíš pamatovaly a skoro týden po příchodu k úlům vždycky jedna hlídačka nastartovala a šla kohokoliv vyprovodit až na dvůr. Metodiku ing. Řeháčka mám, pěkně je zpracovaná i metodika z Dolu u Prahy o Dadantech. Příští rok už pojedu přesně podle metodik.-)).
Nadm. výška cca 250 m.n.m., dvoje včely mám na zahradě a jedny v ovocném sadu. Hana
1 - Pozorně jsem prošel toto téma i téma "Včelaření v Dadantu".
Ale alespoň prozatím jsem nikde nenarazil na odpověď na otázku, jak moc při tomto způsobu včelaření záleží na kmeni matky? (nebo jsem ve špatném tématu? Ale jistě to souvisí ne? Cool)
Osobně si myslím, že to úplně jedno nebude a pro Vigorky bude (Euro)Dadant system (/E/DS) méně vhodný (pomalejší jarní rozvoj, méně početná včelstva), ale ne nemožný. Nebo se mýlím?


2 - Nevím zda se můžu označit za dadantistu, nebo jen včelařícího kombinovaně (viz moje míry v podpisu). Tyto míry mám nakombinovány všemožně, na zimu nejčastěji (odspodu) takto: 17-27-17, slabší 27-17, 35-17 (s rámkem 35 začínám třetí sezonu na pár včelstvech) s tím, že spodní 17 na jaře oddělám a horní podstavím. Poučen zdejší diskusí budu horní NN podstavovat již někdy v září, po nakrmení, nebo dříve - po částečném zakrmení.
Moje míry se zde maximálně přibližují včelaření př. Zdeňka Barnata. Prosil bych jej, zda může specifkovat svoji metodiku, pokud je více odlišná, než je zde zatím popsáno (a popsáno je toho dost), kolik rámků má v nástavcích atd.... Soukromou zprávu nežádám, myslím, že by to mohlo zajímat více diskutujících. Spíš poprosím jej, případně admina, aby pokud uznají zavhodné, založili nové téma (kombinované včelaření na šířce 42?).
Vše nějak souvisí ... Big Grin
Je tu jeden malý problém: onen tak často tradovaný "pomalý jarní rozvoj" u Vigorek je tak trochu jedním z tolika tradovaných a stále opakovaných "mýtů" v oboru (http://vigorbee.cz/ ) Wink
Navíc: je možno toto říci paušálně, když je tolik rozdílných stanovišť a chovatelů a systémů?
Nemám Vigorky v Dadantech dlouho (od r. 2012), ale jak jaro 2013, tak jaro letošní zvládly překvapivě dobře. Právě proto jsem o tomto "mýtu" začal poněkud pochybovat (pravda. byl mi už předtím vyvrácen samotným autorem kmene Vigor Angel).
Mám ale nástavky o délce 39, a navíc jen na 11 rámků.
I tu na foru je několik kolegů, kteří mají zkušenosti s výškou rámku 35 cm.
Jiří
Pri akej vyske ramika sa tento zacne bortit. Mate miekto skusenost napr. so 40 cm?
Osobně se domnívám že pokud bude vyztužen latkou uprostřed na svislo že se udrží klidně i 60cm. Takové jsem měl v almárce cvičně, 25 x asi 60cm. To bylo bez svislé příěky. V normálním rámku z toho udělá příčka dvě almárky.
Tu laťku - asi 3x25mm včely normálně obestaví a plodují jako kdyby tam byl drátek. Ale nechávám je to stavět jako divočinu, MS by se asi vytáhla a měla velké buňky.
(01.11.2014 15:58)Jose68 napsal(a): [ -> ]1 - Pozorně jsem prošel toto téma i téma "Včelaření v Dadantu".
Ale alespoň prozatím jsem nikde nenarazil na odpověď na otázku, jak moc při tomto způsobu včelaření záleží na kmeni matky? (nebo jsem ve špatném tématu? Ale jistě to souvisí ne? Cool)
Osobně si myslím, že to úplně jedno nebude a pro Vigorky bude (Euro)Dadant system (/E/DS) méně vhodný (pomalejší jarní rozvoj, méně početná včelstva), ale ne nemožný. Nebo se mýlím?


2 - Nevím zda se můžu označit za dadantistu, nebo jen včelařícího kombinovaně (viz moje míry v podpisu). Tyto míry mám nakombinovány všemožně, na zimu nejčastěji (odspodu) takto: 17-27-17, slabší 27-17, 35-17 (s rámkem 35 začínám třetí sezonu na pár včelstvech) s tím, že spodní 17 na jaře oddělám a horní podstavím. Poučen zdejší diskusí budu horní NN podstavovat již někdy v září, po nakrmení, nebo dříve - po částečném zakrmení.
Moje míry se zde maximálně přibližují včelaření př. Zdeňka Barnata. Prosil bych jej, zda může specifkovat svoji metodiku, pokud je více odlišná, než je zde zatím popsáno (a popsáno je toho dost), kolik rámků má v nástavcích atd.... Soukromou zprávu nežádám, myslím, že by to mohlo zajímat více diskutujících. Spíš poprosím jej, případně admina, aby pokud uznají zavhodné, založili nové téma (kombinované včelaření na šířce 42?).
Na kmeni pramálo záleží spíše na poloze stanoviště a snůškovích podmínkách.Pokud se budeme bavit o klasickém dadantu a né o takzvaných dadantech všech možných měr.
Ptal se mě jeden včelař jaké mám praktické zkušenosti z dadantem odpověď žádné. Včelařím sice kombinovaně 39x27,5-39x17 ale to dle mého názoru není klasika dadant tam jsou rámkové míry trochu jinde dokonce jsem zkoušel 42x27,5-42x17 a to se mi v mích podmínkách příliš neosvědčilo a to jsem se ke klasické míře tak trochu přiblížil.Myslím že by se mělo tedy mluvit spíše o klasické rámkové míře vlastní pro dadant a vše ostatní je prostě kombinací vysokých a nízkých nástavků.Je třeba si uvědomit že se může rozdílově jednat klidně i o deset cm na výšku i šířku na vysokém rámku vzhledem k tomu že jsou tyto rámky plodištní pak poloha stanoviště už může sehrát dost podstatnou roli u nízkých rámků to pak nebude zas tak markantní rozdíl spíše jen v šířce.
(02.11.2014 19:49)Scipio napsal(a): [ -> ]Pri akej vyske ramika sa tento zacne bortit. Mate miekto skusenost napr. so 40 cm?
Je to vlákno o E-dadante, preto Scipio, uspokoj svoju túžbu po názoroch a informáciách o tejto zaujímavej a v mnohom odlišnej technológii včelárenia oproti uniformným nadstavkovým systémom, kde to mnohokrát bez mriežky nejde a navštív i "našich, doma!";-) http://www.vcely.sk/forum/viewtopic.php?...705#p32705
Testujem pár úľov na mieru 2x3/4 Lang = výška cca 38 cm. Pri zvislom drátkovaní a pri krížení do X sa mi spodná časť plástov občas otrhla. Kedže ide o plodisko, vložil som do stredu zvislú drevenú latku - lamelu, ktorá siahala do polovice plástu a všetko je OK.. Drôtiky som dal 4x vodorone ale pri takej vysokej bočnej latke sa nedajú dobre našponovať. Tieto včelstvá /6/4 Lan/ sa mi neosvedčili hlavne pre obmedzené možnosti na protirojové zákroky a priniesli podstatne menej medu než NN. Ale asi som tento systém neskúšal pozorneHuh.
V tomto vláknu se opakovaně objevují příspěvky o neúspěších při zkoušení metodiky Eurodadantu v úlech, které mají s Eurodadantem společné jenom to, že mají vysoké plodiště a nízké nástavky navíc.
Eurodadant má přesně dané rozměry a to 13 rámků 39x30 ve vysokém a 13 rámků 39x15 v nízkých nástavcích.
Při dodržování metodiky, specielně pro tento úl vytvořené, není nutno používat mřížku, plásty v mednících zůstávají panenské, jarní rozvoj je velmi rychlý a průměrné výnosy bývají vyšší, nežli u jiných typů úlů na stejné včelnici.
Je samozřejmé, že některé prvky z metodiky včelaření v Eurodadantu lze s výhodou použít i pro jiné úly typu Dadant.
Jestliže má ale takový úl jiné rozměry, nelze očekávat, že vše bude jako v originálním Eurodadantu. V některých případech je nutno použít mřížku, někomu se bortí příliš vysoké plásty, při menším prostoru v plodišti je vyšší rojivost a.t.d.
V současnosti je používáno několik "zaběhlých" typů, jako Dadant Blatt, Dadant Jumbo, Eurodadant. Všechny mají svá specifika a své metodiky.¨
Myslím, že pokud někdo zkouší včelaření v odlišných rozměrech, měl by své poznatky sdělovat na fóru ve vláknu: Včelaření v Dadantu, případně založit nové vlákno po názvem např. Dadanty atypických rozměrů.
Souhlas.

Ale dovolím si zopakovat svůj dotaz, teď přímo na Vás př. Šumero, jako zapáleného Dadantistu - co ten kmen matky? Je nějak rozhodující? (rozhodující asi ne, ale vhodný)

Děkuji.
Zatím jsme nikdy v Dadantklubu nediskutovali o rozdílech u jednotlivých linií matek. Děkuji za námět a požádám o názor členů, kteří se sejdou 15.-16.11.2014 na srazu Dadantklubu ve Vodňanech.
Zatím se všichni shodují na tom, že jarní rozvoj v Eurodadantu je o dost rychlejší než v jiných typech úlů a že je nutno pohlídat (třeba časnou tvorbou oddělků), aby se včely nedostaly do rojové nálady dříve, nežli začne snůška a stavební pud.
Pokud se něco dovím o rozdílech u různých linií matek, napíšu to sem po 16.11.2014
Takže zajímavých námětů na setkání ve Vodňanech je hafo a tak se ptám, proč je program tak slabý? Nejcenější čas - sobota je doslova zabit lekcemi pro začátečníky, které mimochodem zakládající členové už slyšeli v nezměněné podobě asi 14 x a odborným přednáškám je určeno nedělní odpoledne. No za tím do Vodňan rozhodně nepojedu a bude li to setrvalý stav i nadále, nechci být ani člen Dadant klubu. Jako příklad, jak by to mělo vypadat, si vezměte příklad ze Zbýšova a co se tam stihlo za jediný den! Navíc v době, kdy padají včelstva i zkušeným a pečlivým chovatelům jsou přednášky o cukrech a včelaření ve Francii no přinejmenším trochu mimo. Zdraví R. S.
Každý kdo něco organizoval ví jak je to těžké a že je nemožné se zavděčit všem. Pokud nechcete být čehokoli členem, nebuďte. Nic vás nenutí, ta doba je pryč. A prosím - nejsem členem Dadant klubu.
Až uslyšíš nejméně 10 x stejné pindy pro začátečníky nebude se ti to líbit také. Každopádně víkend lze strávit účelněji Zdraví R. S.
Pěkný den všem,

měl bych dotaz ani ne k metodice chovu, jako spíš ke konstrukci ED. Zkoušel někdo (nebo má někdo nějakou zkušenost) s celozasíťovaným dnem pro ED? Zatím jsem viděl jenom dna se sololitem a přiznám se, že se mi sololit nejeví jako nejšťastnější materiál (saje, vlní se a blbě se čistí).

Děkuji
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46
Referenční URL's