Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Metodika chovu v Eurodadantu
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46
I když v originálním dnu Eurodadantu je zasíťována 1/3 dna, je na každém jednotlivém včelaři, jestli zasíťovanou plochu zvětší nebo naopak zmenší.¨
Co se materiálu týká, já sice používám polystyren (jako na všechno), ale za jednoznačně nejlepší na dno považuji dřevo.
Mno, někam tam jsem mířil...Smile Šlo mi o to, jestli ten originál (1/3) je něčím podloženo, resp. jestli změna nějakým výrazným způsobem ovlivní poměry v úle (tak výrazným, aby bylo potřeba se tím zabývat). Na přednášce p. Cimaly jsem se cca před rokem dozvěděl, že někdo z Dadantklubu má zkušenost, že plné zasíťování má za následek velký obsah vody v medu, ale bližší podrobnosti jsou mi utajeny.
O možnosti souvislosti celozasíťovaného dna se zvýšeným obsahem vody v medu (bez ohledu na typ úlu) mluvil již před časem na jedné z vědeckých konferencí Mgr Gruna. Nevím, zda se ještě dál tímto problémem zabýval.
Já používám ještě menší zasíťování dna, většinou 2x20 cm2. S problémem vyššího obsahu vody v medu jsem se nesetkal.
Já jsem zkusil úl s celozasíťovanám dnem - jako pokus v minulosti. Bylo to jen jednu sezonu. V tomto úle bylo várazně zpožděno víčkování proti ostatním s plnám dnem. Takže používám plná dna, zateplení mám 5 cm a stůpek 10 cm polystyrenu. Rozvoj je rychlejší ve srovnání s okloními včelaři. I když polsední roky je příroda stále rychejší a mezi začátkem květu trnek a dokvětu ovocných stromů už to více než měsíc ale asi tři týdny. Hledám jak zateplit konstrukci dna aby včely zvládly v síle květy ovocných stromů. Jsem v oblasti závislé na květové snůšce.
Od příspěvku č. 180 se rozjela diskuze o umístění nízkého nástavku v podletí.
Podle původní metodiky pana Řeháčka má být NN na zimu umístěn na vysoké plodiště, ale nyní je doporučováno dávat ho pod plodiště.
K tomu bych měl jeden dotaz na zkušené eurodadantisty.
Nepřichází se tímto o ten efekt podnícení, kdy se na jaře právě ten NN, se zásobami, dá pod vysoký a včely přenášením zásob odspoda simulují snůšku a matku tak vyburcují k intenzivnějšímu kladení?
Díky za vysvětlení, Pavel
Jsem skeptický k tomu, že přenášení zásob nějak moc stimuluje matku v kladení - v knížkách to vypadá dobře, já si myslím, že hlavní je, že plod je v teple pod stropem. Na druhou stranu si myslím, že pokud nemá plod kam "jet" - nahoru či dozadu - je to dobrý start pro rojení.
(08.11.2014 22:18)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]O možnosti souvislosti celozasíťovaného dna se zvýšeným obsahem vody v medu (bez ohledu na typ úlu) mluvil již před časem na jedné z vědeckých konferencí Mgr Gruna. Nevím, zda se ještě dál tímto problémem zabýval.
Já používám ještě menší zasíťování dna, většinou 2x20 cm2. S problémem vyššího obsahu vody v medu jsem se nesetkal.

Ahoj vliv zasíťovaného dna na vodu v medu se zabývá MVDR. Klíma.
Zasíťované dno má hlavně umožňovat jednoduché celoroční sledování spadu roztočů a nikdo neříká, že v létě tam ta podložka být nesmí. Takže nějaký strach z toho, že si pořídím zasíťované dno a kvůli tomu budu mít řídký med je zbytečný, prostě tam můžu nechat podložku a dno se bude chovat jako nezasíťované.

Pokud včelař už před pořízením ví, že varroazu v sezóně nikdy sledovat nehodlá, zasíťování nemusí mít žádně a při kočování jde jednoduše zakrýt strůpky nějakou sítí.

P. Címala má zasíťovanou 1/3 dna a jen k významu řekl, že to na kočování stačí. Na sledování varroazy asi nemá čas. Krmí s NN nad VN a ještě na podzim NN se zásobami dává pod VN. Už dále neřeší, jestli si zásoby přenesou ještě před zimou nebo až na jaře.
Sestava s VN nahoře mi přijde pro včely lepší - nemusí překonávat mezeru při postupu za zásobami a pro plod je to na jaře komfortnější jak píše KAJI. Ale osobně bych krmil už s NN dole, včely by si tak třeba jinak (lépe) uspořádaly pylové zásoby,...
(05.02.2015 19:27)Maraakame napsal(a): [ -> ]Sestava s VN nahoře mi přijde pro včely lepší - nemusí překonávat mezeru při postupu za zásobami a pro plod je to na jaře komfortnější jak píše KAJI. Ale osobně bych krmil už s NN dole, včely by si tak třeba jinak (lépe) uspořádaly pylové zásoby,...

Tato část je moc dobře vystižená a poznámka o uspořádání pylových zásob je velice důležitá, protože když včelám budeme podhazovat NN dolů až po nakrmení a ještě k tomu dlouho, tak jim tím zásadně rozhodíme jejich připravené sedisko na zimování.
A slovo lépe, které je napsané v závorkách by mělo být napsáno bez závorek, tučně a červenou barvou!
A celá věta by měla vypadat asi takto:

Ale osobně bych krmil už s NN dole, aby si včely lépe uspořádaly pylové zásoby!

A proč?
Protože včelám by se po nakrmení už nemělo do sestavy zasahovat, zbytečně jim tím rozhazujeme jejich připravené sezení na zimu a ony si pak musí vše přeorganizovávat.
Omlouvám se že se vmezeřuji do EuroDadantu. Smile
Já mám krmný NN na boku na výšku. Ale nemám Euro ale US dadant. Tohle je jen řešení problému který vznikl tím že Euro = 39 ale US je 448. Smile

Po pětiletce na 448*300 mohu říci že skutečně není třeba toto řešit a zakrmení na 12r 448*300+L1/2 trvale dole je dostačující i v loni, kdy to včelám vydrželo až do léta. A to bylo léto horší jak zima. Smile

Takže pokud někdo do toho chce jít, tak ať těch 6cm nešetří. Je to sice takový pidinástavek ale je to 1/2kg na rámku na víc. A nemusí nic řešit, zas nebude mít o čem diskutovat.Big Grin
Mezi námi je to diskuse o ničem, pokud neberete v úvahu že metodika vznikla dole a většina dadanistů co nechávají na zimu NN dole je z hor.
Moc jsem nepochopil jak ten NN na bok umísťuješ a jak do něj včely lezou, ale klasická metodika to předpokládám není a tak důležitost příspěvku spočívá v tom, že včelám stačí zásoby ve VN.

Osobně v Eurodadantu nevčelařím, ale se ZO jsem se dostal na exkurzi k p. Cimalovi, ohromně se mi líbilo jednotné plodové těleso a od té doby mám neutuchající potřebu v letošním roce nějaký kombinovaný typ pořídit. Začal jsem včelařit teprve před třemi lety v BVD teď jich mám 10ks, k letošku jsem zdědil po zasloužilé včelařce z vesnice dalších 10ks Optimalů a teď se nemůžu rozhodnout, jaký kombinovaný systém zvolit, plánuji tedy dalších 10ks.
1. Nejjednodužší by bylo asi udělat vysoky nástavky právě na ty Optimaly a zachovat 11 rámků, měl bych už hotové NN, rámky,...
2. Oproti tomu Eurodadant se 13 rámky má zvládnutou metodiku obměny díla ve VN a částečně by byl kompatibilní s BVD.
3. Abych začínal s Langstrothem je pro mě asi nejméně zajímavá možnost, 10 rámků neumožní onu obměnu díla a více rámků už nenabízí tu "perfektní možnost" s kompatibilitou se univerzálními výrobky na Langy.

Časem bych chtěl včelařit v jednom typu a ostatní poslat do světa. Co by jste mi více doporučili?
Na vyzkoušení udělat vysoký rámek do optimálu - 42x34,5, tj přes dva NN.
(06.02.2015 18:18)Maraakame napsal(a): [ -> ]Moc jsem nepochopil jak ten NN na bok umísťuješ a jak do něj včely lezou, ale klasická metodika to předpokládám není a

To byla nadsázka - mám prostě rámek o 6cm širší - a když si položím na sebe rámek 448*300 a 390*300 tak je to docela vidět. A u 448*320 asi ještě víc.

Prostě je třeba mít tak velké plodiště aby se to tam vešlo a nemusel se nastavovat nízkým. A to je pak naozajstnyj DADANT bez přívlastků = Plodiště+ + medníky
(06.02.2015 18:18)Maraakame napsal(a): [ -> ]Moc jsem nepochopil jak ten NN na bok umísťuješ a jak do něj včely lezou, ale klasická metodika to předpokládám není a tak důležitost příspěvku spočívá v tom, že včelám stačí zásoby ve VN.

Osobně v Eurodadantu nevčelařím, ale se ZO jsem se dostal na exkurzi k p. Cimalovi, ohromně se mi líbilo jednotné plodové těleso a od té doby mám neutuchající potřebu v letošním roce nějaký kombinovaný typ pořídit. Začal jsem včelařit teprve před třemi lety v BVD teď jich mám 10ks, k letošku jsem zdědil po zasloužilé včelařce z vesnice dalších 10ks Optimalů a teď se nemůžu rozhodnout, jaký kombinovaný systém zvolit, plánuji tedy dalších 10ks.
1. Nejjednodužší by bylo asi udělat vysoky nástavky právě na ty Optimaly a zachovat 11 rámků, měl bych už hotové NN, rámky,...
2. Oproti tomu Eurodadant se 13 rámky má zvládnutou metodiku obměny díla ve VN a částečně by byl kompatibilní s BVD.
3. Abych začínal s Langstrothem je pro mě asi nejméně zajímavá možnost, 10 rámků neumožní onu obměnu díla a více rámků už nenabízí tu "perfektní možnost" s kompatibilitou se univerzálními výrobky na Langy.

Časem bych chtěl včelařit v jednom typu a ostatní poslat do světa. Co by jste mi více doporučili?

Nechci Ti ještě více zamotat hlavu s tím, jaký systém letos vyzkoušet, ale přemýšlel jsi také o kombinovaném systému?

Tam je to s tou obměnou díla poněkud jednodušší.
No a ten Eurodadant už má zase díky třinácti rámkům v nástavku docela těžké polomedníky, takže se tím trochu ztrácí jejich výhoda.
ahoj, muze mi nekdo poradit prosim?

mam si nechat vyrobit ul s 1/3 zasitovanym dnem a nebo celozasitovanym dnem?
Podle p.Rehacka je ED ze tretiny zasitovany,proc takto volil?
Dekuji za vysvetleni
Proč používáme zasíťované dno? Protože přes pletivo padají VD a včely je nevyklízí. Na podložce pod sítem je pohodlně spočítáme. Pokud je zasíťovaná jen 1/3 dna, velké % VD zůstane na okolním dřevě a zkresluje to monitoring. Čím větší plocha zasíťování, tím lépe.
(27.02.2015 18:01)Pan Včelka napsal(a): [ -> ]ahoj, muze mi nekdo poradit prosim?

mam si nechat vyrobit ul s 1/3 zasitovanym dnem a nebo celozasitovanym dnem?
Podle p.Rehacka je ED ze tretiny zasitovany,proc takto volil?
Dekuji za vysvetleni
šlo o kočovné dno s přívodem vzduchu a né pro monitoring!
Buď sito cez celé dno, alebo žiadne sito. 1/3 je nezmysel.
Každý to nemusí tak vnímať.Já mám napríklad nízke dná ktoré sú pevné teda len drevo,ale v zadnej časti som napríklad ponechával sito na šírku 15 cm.Pod sitom je uzavierateľná podložka a na jej čele sú vykružené otvory ktoré tak jemným krížovým vetránim od letáča udržujú pevné dno suché.
No a to sito v zadnej časti využijem napríklad ak potrebujem uzavrieť či previesť včelstvá a taktiež na nich zapaľujem avartin,takže mi netreba mať dodatočne nejakú nehorľavú podložku.Čisto dno len zo sitom já osobne nepotrebujem a aj tie čo som mal,som nakoniec prerábal a dná robil pevné.
Já měl kdysi, a nebylo to špatné, jen výrobně složitější jak moje celohliníková dna - tak vzadu bylo právě 10cm síta (vyšel tak materiálSmile ) a podložka na zimu tam nechala po obvodu asi tak palec na ventilaci.
Mám nyní nástavky děravé jak cedník, takže z hlediska dýchání pod sněhem to už nemusím řešit.A to je jediný důvod to dneska mít, možná si trochu si myslím, že to bránilo plesnivění v zadní části.

Z hlediska monitoringu, to nezměnujte, může být těsné dno a může se monitorovat spad taky.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46
Referenční URL's