Pane Šumera, napsal jste informaci ze setkání Dadantklubu:
(03.11.2014 20:22)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Zatím se všichni shodují na tom, že jarní rozvoj v Eurodadantu je o dost rychlejší než v jiných typech úlů a že je nutno pohlídat (třeba časnou tvorbou oddělků), aby se včely nedostaly do rojové nálady dříve, nežli začne snůška a stavební pud.
Chtěl bych Vás poprosit, jestli by jste mohl informaci ještě doplnit.
Zajímalo by mě, zda-li ta tendence včel, dostat se dříve do rojové nálady by mohla být způsobena zakomorováním teplodržnými přepážkami - toto se asi musí v ED velice dobře pohlídat, aby včelstvo nepocítilo stísněný prostor, že?
Nastává tato tendence i v případě, že se na zakomorování včelstva použijí pouze rámky s mezistěnami a ne teplodržné přepážky?
Děkuji Vám, Josef
Rojení je cíl pro včely a pokud mají ideální podmínky k rojení a dosáhnou stavu kdy si myslí že jsou splněny podmínky, tak do toho jdou.
To je obecné bez ohledu na úl.
Vše ostatní si musí včelař vychytat, já třeba komoruji jen slabochy, protže o jarní med za cenu komplikací nestojím, jinde je to třeba jediná snůška a pak je to jiné.
Mluvil jsem s pánem na přenášce v nížině, výnosy jak hrom ale za cenu neustálého tlumení rojovky a rojů. Proč ne, když to má u baraáku v důchodu.
Toto je na včelařích, i ta rojovka, zda mít včely na hranici a zvládat to, nebo ne.
Josef K napsal(a):Zajímalo by mě, zda-li ta tendence včel, dostat se dříve do rojové nálady by mohla být způsobena zakomorováním teplodržnými přepážkami - toto se asi musí v ED velice dobře pohlídat, aby včelstvo nepocítilo stísněný prostor, že?
Nastává tato tendence i v případě, že se na zakomorování včelstva použijí pouze rámky s mezistěnami a ne teplodržné přepážky?
Myslím, že to tou přepážkou není. Samozřejmě to nemám podloženo žádným ,,výzkumem". Mám polovinu včel v Eurodadantech a polovinu v 39x24.
Každý rok je rozvoj včel v ED o několik dní, někdy až o týden, před těmi 39x24. ,,Nacpané" v celém úlu byly i na začátku mého včelaření v ED, kdy dílo bylo nové a žádnou přepážku jsem nepoužil. Později jsem místo přepážky používal jen MS.
Vzhledem k množství včel jsou ED výhodné pro tvorbu oddělků nebo smetenců.
Kdo o ně nestojí, může prakticky zamezit rojení pomocí LBV metody - ta už se mi řadu let osvědčuje:
2 SR a 1 trubčí v dolním NN, 1-2 SR ve VN.
Jak v ED vypadají včely přesně v den, kdy rozkvetla ptačí třešeň, se můžete podívat na třetím obrázku. Ta bílá horní loučka není přepážka, ale MS v novém rámku.
Včely jsou takto plné nejen na 13 rámcích 39x30, které vidíte, ale plný je i NN pod nimi. V tomto stadiu už je nutné rojový pud hlídat, protože snůška a tedy i stavění jsou zatím minimální.
http://www.dadantklub.estranky.cz/fotoal...dr_sumery/
Tak to by možná stálo zato v ED na komorování nepoužívat teplodržné přepážky, ale jen rámky s mezistěnami.
Ty by tedy také měly plně postačit pro oddělení vyřazovaných plástů, ze kterých včely na jaře přenesou zásoby.
Je to tak?
Vyzkoušej, dej vědět.
Ber v úvahu že plást ať už prázdný nebo plný je velmi teplodržný.
Navíc ty plechy jako přepážku jsme tady na VF nedávno už zmínili.
(24.01.2016 17:22)1j1j1j napsal(a): [ -> ]Možná třeba jen udělat pro 13 rámků široké dno, první NN na něm a pak vysoké plodiště.
A nad to už jen dávat nízké medníky o 11 plástech.
Že třeba ty bych už nechal - nepředělával.
Nějak takhle to má myslím KaJi.
Jak se to pak v tomto případě dělá se střechou?
Když v sezoně budou na vysokém plodišti polomedníky, které budou užší oproti širokému plodišti a zase na zimu bude jako nejhornější nástavek vysoké (široké) plodiště.
Mít pro úl dvě střechy, širokou a úzkou?
A co třeba použití folie, také dvě nebo tři?
Nic se neděje, víko je stejné. STejně je zatěžuji dlažebkou, tak tam drží.
Pro dotvoření mé představy o protirojových opatřeních v ED, bych potřeboval ujasnit dvě věci.
Je v ED plně dostačující mít v plodišti dva vysoké stavební rámky a v podstaveném 2-3 nízké stavební rámky?
A k tomu, jako možnost stavby, se dávají už jen mezistěny do přidávaných polomedníků?
V ED při nasazování medníků už nelze dávat do plodiště vysoké mezistěny, protože plodiště už je v té době plné - na 13-ti plástech.
Plodiště tedy nelze tzv. ředit (ochladit), jako u jiných systémů, kdy se z plodiště odebre plodový plást, který se dá do medníku nad mřížku a v plodišti je nahrazen mezistěnou.
Je stavba mezistěn mimo plodiště, tedy ve snůšce pak už jen v medníku, plně dostačující k zaměstnání včel, aby neměly sklon k rojové náladě?
Děkuji za objasnění.
Omlouvám se za další otravné dotazy, ale nemám tady v širokém dalekém okolí nikoho, kdo by měl ED a mohl mi alespoň trochu poradit a proto píšu sem, protože tady jsou zkušení Eurodadantisté s dobrou praxí a umí poradit.
Pavel
Je podle mě mylné se domnívat že pouhý stavební rámek je něco co brání rojení. V knížkách a článcích možná ano, ve skutečnosti je to trochu složitější. Nelze to tak jednoduše brát.
POkud, tak spíš množství odebraného plodu, matka atd.
Podle LBV metody je přece zvýšený chov trubců jedním z dobrých kroků, jak předcházet rojení a stavebních rámků je dobré mít v úlu víc, a ne jak se říkalo dříve, že stačí jen jeden, a že trubci jsou darmožrouti.
Ale zase to nepřehánět a počet stavebních rámků dávat do včelstva s rozumem.
(29.01.2016 8:29)KaJi napsal(a): [ -> ]Pokud, tak spíš množství odebraného plodu, matka atd.
Takže jestli tuto větu chápu dobře, je vhodné i tak ještě dělat oddělky a mít nerojivé matky.
Je to tak?
Je to tak
pavelno napsal(a):A k tomu, jako možnost stavby, se dávají už jen mezistěny do přidávaných polomedníků?
V době, kdy nasazujete NN jako medník, nemají včely ještě ani dostavěno to, co jste jim dal ke stavění. Přibližně 4 rámky ve VN ( 2SR +2MS)
a 4 rámky stejného složení v dolním NN. To vše jste tam dal v době, kdy se stavební pud pomalu rozbíhal.
Mnozí včelaři ustoupili od ED nebo i od jiných typů Dadantů proto, že jim včely při nasazení medníků zůstávaly v plodišti, to zanášely medem a
medník ignorovaly.
Říká se, že včela má prostorovou paměť. Když nasadíte medník s množstvím MS, je to pro ně cizí prostor ,,mimo jejich úl". Podívá se tam pár pátraček a když tam není nic k snědku, tak tam ostatní včely nezvou.
Osvědčil se mi tento jednoduchý postup:
1) První NN jako medník dám prakticky jen se soušemi, nejvýš tak jedno místo od stěn po 1 MS.
2) Než medníkový nástavek nasadím,
pokropím ho vodou. Třeba z konve nebo zahradní hadicí. Pokropit, ne naplnit souše vodou!
Medníkové souše po medobraní
nenechávám vylízat včelami! Po pokropení ,,vůně" medu naláká včely do medníku.
3)Jakmile je medník asi z poloviny zanesen, podstavím
pod něj další NN, kde už může být hodně MS.
(29.01.2016 10:05)pavelno napsal(a): [ -> ]Podle LBV metody je přece zvýšený chov trubců jedním z dobrých kroků,
LBV metoda jen přivedla včelaře k tomu, že naředí plodové hnízdo a vytvoří včelám dojem, že ještě mají co dělat než splní plán a můžou letět. Toho se dřív báli a měli obavu aby je nezachladili atd. A ti samí jim tam najednou s nadšením narvou stavební rámky
když se dřív báli rozšířit.
Toho efektu je možné dosáhnout i bez trubců.
Chov trubců sám o sobě moc neřeší, pokud je chováš někde na kraji hnízda.
Důležitým faktorem je přesvědčit je, že ještě nemají letět a musí nosit - a to z knih a ani tady nevyčteš.
ja mám opačnú skúsenosť,ale samozrejme rozdiely môžu byť podľa lokality a aj spôsobu vedenia včelstiev,3 stavebné rámiky 42x35 mi spoľahlivo zabránili rojeniu,z toho 1 tam už bol od jesene vystavaný)..keď som dával len jeden stavebný a napr aj s 5 medzistenami som prezebroval plodisko,tak to nemalo žiadny vplyv,včelstvá išli do rojenia jedno za druhým..
Já neříkám, že ne. Jen že je jedno jak jim to narušíš, můžeš tam dát souše, mezistěny a dokonce i zásobní plásty, pokud nejsou úplně plné.
A že samotná stavba v rámcích pokud bude někde stranou zase pomoci nemusí.
LBV je objev "ameriky" hlavně pro včelaře co právě do té doby včely hýčkaly v teple a měly obavy aby je rozšířením nepodtrhli a mezistěnku za okénko až když je tam černo a sklo nezebe. Atd.
S chutí jim tam strčím otočený plást - u čelní stěny je prázdný, tak aby tam kde je plod byly zásoby a vzadu byl prázdný - včely se mě pokud je nekomoruji drží u čelní stěny třeba na 8 rámcích plodují a postupně jedou dozadu. V podstatě zebruji vodorovně.
(29.01.2016 12:54)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Mnozí včelaři ustoupili od ED nebo i od jiných typů Dadantů proto, že jim včely při nasazení medníků zůstávaly v plodišti, to zanášely medem a medník ignorovaly.
To byl i můj problém v době začátků se včelařením v dadantech.
Hlavně to bylo ale proto, protože jako každý začátečník jsem neměl nízké souše do medníků, takže si včely musely vše nejdříve postavit z mezistěn.
Další roky už to bylo lepší.
Možná pane Šumera píšete právě i o těchto momentech včelařů s dadanty.
Třeba to nevydrželi a praštili s tím hned v začátcích.
Také jsem to chtěl udělat, ale vydržel jsem a jsem rád.
Jenom mě teď trápí to, jestli právě nemám také předělat úly na 13 rámků.
Tenkrát, a dnes ani nevím proč, jsem nástavky udělal jen na 11 rámků a teď mám trochu problém to na jaře vyvekslovat, abych mohl ve velkém plodišti dostatečně obnovovat dílo.
Myslím, že jsem je na jedenáct dělal proto, abych neměl tak těžké medníky.
(24.01.2016 22:04)Josef K napsal(a): [ -> ]Mohl bych Vás požádat, zda-li by jste byl ochoten trochu více popsat Váš způsob vedení včelstev v tomto úlu? Jakou rámkovou míru používáte v této sestavě? ...
V kostce je to popsáno zde:
http://vcelky.cz/metodiky-osetrovani.htm#ds. Ač je to už pár let starý text a zasloužil by možná revizi, tak princip se nemění. Jedničku máme buď dole, jak je uvedeno na obrázcích, nebo naopak nahoře jako první nad plodištěm. Na zjištění co je lepší ještě pár let potřebuji...
RM je podle mě nepodstatná - prostě vysoké a nízké nástavky.
Konkrétně to máme na 3924 (10R) a L232 (10-11R).
(26.01.2016 9:30)1j1j1j napsal(a): [ -> ]...
O nástavky nejde, vyrobil bych je. Tak by byly prostě nové, horší je to se dnama.
Té práce s nimi.
A nebo je kupovat, to je zase peněz.
Jsou to 10cm vysoká, celozasíťovaná varoadna se zásuvkou na měl (pod pletivem), zadními otevíracími dvířky a třípolohovým česnovým klínem, vyráběné podle vzoru dna pana Zeleného.
Jsou ale na 11 rámků a vnitřní šířka je 43cm.
Co pak s nimi?
Co je na výrobě dna složitého...??
Je to jedna z nejjednodušších částí úlu - deska, olištovaná ze třech stran hranolky. Jestli sbíráš kleštíky, tak místo desky síto a latěk dvojnásobek.
Děláš si to pořád a pořád složité - to je pak každá rada drahá, resp. jde o házení hrachu na zeď.
Proč pro testování potřebuješ "super" vybavení?
A proč ho potřebuješ pro včelaření vůbec?
Nezlob se, ale s tímhle typem uvažování ztrácím motivaci popisovat svoje zkušenosti. Chceš to mít složíté, měj to složité. Ale jde o to i jednoduše.
A věř, že pořekadlo o nouzi, která naučila Dalibora housti, má co do sebe...
Omlouvám se eurodadantistům za OT příspěvek...
O nouzi tady byla moje dna z kovolistu z tiskárny. Jdou navíc pěkně uklízet a "sterilizovat" na dešti a slunci. A to jsou docela slořitá, zvažuji, že příští budou o jednu vstvu nižžší. Bez klínu.
Celý úl - odhaduji, člověk to bouchá v serii - je u mě do 8hodin bez rámků.
(31.01.2016 7:25)vcelky.cz napsal(a): [ -> ]Konkrétně to máme na 3924 (10R) a L232 (10-11R).
Stačí Vám jen tak málo rámků v tom velkém plodišti na uspokojivou obměnu díla v nich?