Zaplevelujeme to tady eurodadantistům - prosím o přesun (s odkazem) jinam.
Když se na jaře do včelstva vkládá první mezistěna do vysokého plodiště, tak se dává k poslednímu plodovému plástu, tedy hned na kraj plodového tělesa nebo se má dát až za další plást?
Díky za upřesnění, Pavel.
Ono záleží kdy na jaře a jak je včelstvo silné a taky jaké je počasí. Já dávám na začátku květu řepky mezi plodové plásty , to ti ji vystaví okamžitě a matka hned zaklade.
V období kvetení řepky, to už je tepleji, tak to jí samozřejmě mezi plodové plásty mohu vložit.
Ptám se na vložení první mezistěny brzy na jaře, jestli jí dát hned k plodovému plástu nebo raději ob plást, aby se včely kvůli té mezistěně nějak nebrzdily v rozvoji, když třeba ještě nechcou stavět.
Díky
Při rozkvětu 1.javorů dávám do vrchnīho nástavku 3 mezistěny....jednu doprostřed a na kraje plodu....3dny na vystavení a zakladení té uprostřed jsou až až....Udělej to taky tak a odpadne ti starost jestli na kraj nebo mezi plod.
Pokial ich nechces nejak nutit k stavbe tak ju daj radsej dalej a oni su ju postavia postupne ako sa budu rozvijat. V podste nevidim dovod aby si im ju tam niekde k plodu tisol skoro na jar, oni ti to sice postavia aj keby si im to strcil rovno medzi plod, ale je to zbytocne a len im pridavas nepotrebnu robotu v case ked potrebuju klud na skory jarny rozvoj - aj v eurodadante, ak som to spravne pochopil z tejto diskusie, sa medzisteny najskor daju na miesto vyradenych starych plastov na kraje a az neskor sa rozmiestnia v plodisku.
Milane, Ty jsi ale v těch nejlepších včelařských podmínkách u nás
.
A pavelno může být někde, kde je to jen průměrné a tak dávat v době prvních javorů mezistěnu přímo do středu plodového tělesa u něj může být nevhodné.
Já osobně bych jí dal raději ob plást.
Až to včely budou potřebovat, pustí se do stavby.
Další mezistěny by pak mohl dát už přímo k plodovému rámku.
Sám jsem ale ještě v začátcích, než abych mohl kvalifikovaně radit ostatním, předložil jsem jen svůj názor.
__________________________________________________________________
Juraj mě trochu předběhl, než jsem svůj příspěvek dopsal, ale souhlasím s ním.
V podstatě jsme oba napsali to samé.
Můj postup a názor, zda mezistěny k plodu nebo jinam, visí už řadu let na webu Dadantklubu na
http://www.dadantklub.estranky.cz/clanky...dantu.html
(je to až ten druhý článek menším písmem)
Po několika jarních hromadných proletech:
1/-3/ jsou na jiné téma
4/ Plásty určené k výměně oddělím dvěma mezistěnami vedle sebe. Místo nich možno použít Blinovu přepážku.
5/ Po cca dvou týdnech vyjmu plásty určené k výměně a místo nich dám jeden stavební rámek (alespoň 2 místa od stěny) a mezistěny.. Kdo použil Blinovu přepážku, nahradí ji rovněž mezistěnou.
6/
Jakmile včely začnou stavět, jsou dvě možnosti:
a/ Kdo má čas a nutkání, může při začátku stavění rozmístit mezistěny
v plodišti tak, jak uzná za vhodné.
b/ Kdo toto nutkání nemá, počká až na snůšku a nasadí medník.
(27.02.2016 17:44)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Můj postup a názor, zda mezistěny k plodu nebo jinam, visí už řadu let na webu Dadantklubu na
http://www.dadantklub.estranky.cz/clanky...dantu.html
(je to až ten druhý článek menším písmem)
Po několika jarních hromadných proletech:
4/ Plásty určené k výměně oddělím dvěma mezistěnami vedle sebe. Místo nich možno použít Blinovu přepážku.
5/ Po cca dvou týdnech vyjmu plásty určené k výměně a místo nich dám jeden stavební rámek (alespoň 2 místa od stěny) a mezistěny.. Kdo použil Blinovu přepážku, nahradí ji rovněž mezistěnou.
Mně ty počty v tom dadant systému pořád nejsou jasné. Nevím stéle, jak tam dám ty dvě mezistěny a ještě tam mám dva rámky na vyčištění. Místo čeho tam ty mezistěny dám? Do toho všeho ještě jarní snůška. Prostě nevěřím, že tohle může dobře fungovat. Jediné, co může fungovat je, že včelstvo uvedu do rojové nálady.
Pavol já som to pochopil tak,že dva plásty krajné už musia byť odobraté a vytočené na jeseň,inak nie je možné použiť použiť dve medzisteny ako prepážku,pretože by ich nebolo kam vložiť.Tým pádom vzniká priestor pre dve medzisteny ,ktoré môžu byť v plodisku po krajoch aj počas zimy.Na jar sa rámiky posunú do jednej strany,medzisteny sa dajú k sebe a za ne sa vložia plásty na vyčistenie.Všetko sa to musí spraviť ešte do času, kým včely neprinášajú do úľov nektár,inak komorovanie fungovať nebude.Teoreticky ak by začiatkom marca prišlo teplejšie počasie,tak prichádza ten správny termín komorovať,do znášky je ešte daleko a za nejakých 14 by mali včely plásty dokonale vyčistiť.
Já osobne komorovať nebudem prepážkou,ale vysoké plásty rozškrábem vidličkou a podstavím ich pod plodisko.Plodisko stiahnem do jednej strany a za posledný plást vo voľnom priestore dám jednu medzistenu.Zbytok priestoru môže zostať prázdny.
Na základni mám NN nadstavok,na tento nadstavok pridám prázdny a vložím cez dva nadstavky vysoké plásty na vyradenie.Zostatok priestoru v NN vyplním nízkými rámikmi.Ak príde čas na pridanie medníkov,tak z pod plodiska vyberiem vysoké vyčistené plásty a nadstavok NN ktorý je pod plodiskom a je už osvojený včelami otočím na pozíciu medníka.Zostatok voľného priestoru v plodisku vyplním medzistenami,či SR,ich pozícia bude záležať od situácie.
Takže používáš takový tuplovaný Dadant systém. Tomu bych rozuměl. Se dvěma vysokými nástavky jde dělat cokoliv. S tím jedním stále zdola i shora obletovaným nízkými nástavky to vidím slabě.
Pavol,zatiaľ sa len učím,takže ešte rôzne korekcie budú.Já som včeláril 20 rokov v NN,takže znova si zvykám na vysoký rámik na ktorom som začínal.Pri NN systém jasný,doslova rutina,no a pri vysokých rámikoch ho musím ešte hľadať v sezóne.Dúfam že ho ale veľmi rýchlo nájdem,ale tá zmena sa mi páči.
Všechny návody fungují v podstatě stejně. Platí jen jak kdy,jak u koho, a jak kde. Každý návod je jen něco takového jako když běžíte orientační závod a máte vytrženou mapu republiky z atlasu. Zbytek musíte vysedět a vypozorovat u včel a pak se s nimi domluvit. Pro eurodadanty napsal skvělou metodiku Ing. Řeháček a v podstatě platí pro všechny typy Dadantů. Nevím, proč mám dojem, že většina diskutujících na téma Dadant ji nevlastní ani nezná. Také netuším, proč zde se neustále řeší zvýšené rojení, když opak je pravdou. D. mám něco přes 100 a včely se prakticky nerojí. Proto jsem rád, když občas z OÚ zavolají a já si užívám chytání cizích rojů. Jinak největší chybou v dnešním včelaření vidím v naprosto rozfázované zootechnice včelaření. Odděleně se řeší jaro, rojení, chov matek, rozmnožování, nemoci včetně varroázy typu C a kdo ví co ještě! To se pak musíte u včel zbláznit co spotřebujete času a výsledek nic moc. Tohle všechno musí na sebe plynule navazovat a v podstatě na jaře chystáte konec sezony a kdoví jestli ne dál. Červenec rozhoduje o vydatnosti příští sezony atd atd. Takže jestli se někomu v Dadantech včely vydatně rojí, zřejmě dělá něco blbě. Samozřejmě daleko před tím než to začne hučet. Ještě je čas s tím něco udělat! Přeji úspěšnou sezonu! Zdraví R. S.
To ovšem neplatí jen pro Dadanty, ale pro veškeré nástavkové úly. Zkrátka, "je to rukama" jak tvrdí věci znalí
.
JK
Rudo píšeš že sa ti rodiny v Dadante neroja, ale asi to nebude len tým Dadantom, trochu tomu napomáha aj "LBV", či nie?
Pavel Holub napsal(a):Nevím stéle, jak tam dám ty dvě mezistěny a ještě tam mám dva rámky na vyčištění. Místo čeho tam ty mezistěny dám?
V Eurodadantu je při 13 rámcích 39x30 a dalších 26 rámcích 39x15 (horní a dolní NN) v podletí dostatek prostoru a je možno ta 2 místa ,,vyšetřit".
Většinou při červnovém medobraní prohlédnu v rychlosti VN a tmavé a jinak nekvalitní plásty umístim ke stěně na opačnou stranu, než kde je nejvíc plodu. V červenci většinou sundavám medníky a tehdy vyjmu trubčí souš (při LBV metodě 2 souše), srazím plásty k sobě a ke stěně za plásty určené k vyřazení dám 1-2 Blinovovy přepážky, případně
1-2 MS.
V předjaří pak Blinovovou přepážkou nebo MS oddělím všechny plásty, které chci vyřadit. Včely mohu v tomto období omezit na 7, případně i na 6 vysokých plástů. ( viz metodika ing. Řeháčka)
Pak už lze postupovat dle
minulého příspěvku.
V Dadantu o 11 nebo 12 rámcích stačí nahradit jen 1 vyřazený trubčí plást. V tom případě doporučuji přepážku, ne souš.
P.S. v uvedeném příspěvku se ještě mluví o Blinově přepážce. Teprve později jsem zjistil, že ten pán se jmenoval Blinov a proto je správně Blinovova přepážka.
Rady o Eurodadantu je dobré brát od někoho, kdo v něm buď včelaří anebo alespoň 5 a více let včelařil. S minimálně 5, lépe alespoň 10 včelstvy.
Debaty eurodadantistů-teoretiků by opravdu nabraly jinou úroveň při alespoň letmém přečtení metodiky vydané k tomuto úlu. Je to totiž, z pohledu zpracování, jedna z nejlépe sepsaných metodik u nás. Zejména s ohledem na dobu a způsob, jak vznikla. I její odnože publikujících současníků. To, že někomu nevyhovuje, je věc jiná. Ale debatovat o tom, že někomu nejsou jasné "počty" v eurodadantu, svědčí spíš o jistém ignorantství, analfabetismu či grafomanii...
Zajímalo by mě, jestli někdo zkoušel jaký je rozdíl, když v té blinově (blinovově) přepážce je díra, nebo není díra. Nejdřív jsem je tam dělal, ale loni jsem přestal, takže mám dva modely. Rozdíl v tom zatím nevidím, ale vlastně ani nevím, jak ho kvantifikovat.
Všeobecně bych tvrdil, že "importy metodik" jsou nejhorší věc, kterou lze praktikovat! Až se budeme pracovat s konstantami-pak je to jiná. Bohužel pro metodiky- pracujeme s proměnnými...Metodiky-všeobecně fungují u 20ti% včelstev, kde se vytvoří optimální situace....a co se zbytkem? Pokud se včelař nenaučí "vidět" a improvizovat, může s neúspěchem používat metodiku jaké je mu libo a jak dlouho chce...a při neúspěchu má ihned vysvětlení
Kdyby jste se víc koukali na včely a snažili se míň pojmenovávat metodiky, systémy a pomůcky - pravděpodobně by to mělo větší úspěch.
Metodiky jsou vypracované pro včelaře nikoliv pro včely!!!!