Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Tohle je téma, které mě také hodně zajímá.
Nechtěl bych Tě Kájo nějak urazit, ale Ty píšeš o svých čtvercových Langstrothech, které Ti ve tvé oblasti špičkově fungují, ke Tvé největší spokojenosti, jinak by jsi to v tom nedělal.
Tady by se měl řešit hlavně ED, tím ale vůbec nechci říct, že čtvercový Langstroth je k ničemu.
Není, ale ten je lepší probírat v příhodnějším tématu.
Metodika ED se postupem času vylepšuje a to, o čem píše v předchozím příspěvku, v citaci Michal Schützmeister, je jedna z vylepšených věcí metodiky ED.
Nejlepší by tedy bylo, kdyby se k tomu vyjádřil někdo, kdo právě ED má a přímo tohle používá.
Jak moc dobře mu tahle nová vychytávka v ED funguje.
Nikdo o tom tady zatím nic moc nenapsal.
Také bych uvítal nějakou zkušenost od někoho, kdo právě tohle zkoušel nebo zkouší.

Ač člen EDK považuji za mravní povinnost to uvést, aby začínjící nepodlehli v tomto vláknu dojmu že je to dokonalý a bezchybný úl. A nevyhodili peníze za konstrukční řešení vývojem překonané.
Ing. Řeháček byl zemědělec a včelař, nikoli odborník na konstrukci budov, nebo fyziky.
A nebo prostě se nehodlal dopustit vlastizrady a opustit 39. To se dodnes neodpustilo optimalistům

To co dělá Pavel Cimala je náprava konstrukčního nedostatku - EDK vznikl v nížině, na horách ta metodika moc dobře nefunguje.

(23.04.2016 10:47)MartinH napsal(a): [ -> ]Já myslel že tam na jaře komoruješ...

SLabochy, a teď jsem byl přepážky zase vyndavat, dvojí práce a možná dám za pravdu Tonymu Turčánymu.
Buď to dají, nebo nedají.
Silní přežijí.

Jedině že bych hodně blbě vyzimoval - plošně.

Jakou míru má originál Dadant oproti Langstrothu? Co myslíš?Myslím tím délku rámku.O výšce nemluvíme.
Já viděl a četl o mírách Dadant /délky rámku/ od 39 cm až po shodnou s Langstrothem. Patří k článku výše - Karel mne předběhl. F.V.

KaJi napsal(a):To co dělá Pavel Cimala je náprava konstrukčního nedostatku - EDK vznikl v nížině, na horách ta metodika moc dobře nefunguje.

Kolikpak máš, Karle, originál Eurodadantů, že tohle můžeš napsat?
Já jsem v oblasti s horskými podmínkami ( teď je tu 1,5 st a sníh s deštěm , ještě nekvetou ani pampelišky ani ptačí třešeň) a už 8 roků si nemohu Eurodadanty vynachválit. A jedu stále s naprostým minimem úkonů ve včelstvech.

Ani jeden, proto to taky nemusím dělat. Jak tady pořád čtu o rotaci a machrování když dadant by měl být bez machrování.

50 vyzimovaných dadantů v konfiguraci 1nn dole a 1VN a bez plísně. Na plný počet rámků velká většina -12rámků.

Bez problémů se zásobami a jen vyjímečně někde chybí na rámku uprotřed hnízda zásoby - tedy asi jen 1dm2- zbytek plod, jinak jich tam je skoro 3dm2 zavíčkovaných. Ten 1dm2 je největší závada. Samozřejmě krajní plásty plné, bez plodu a bez plísně.

Dneska jsem dával medníky. Ne kvůli snůšce, ale aby neměly náhodou pocit že se po vylíhnutí plodu nevejdou.

To samé i u jiných systémů.

(23.04.2016 19:23)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]

KaJi napsal(a):To co dělá Pavel Cimala je náprava konstrukčního nedostatku - EDK vznikl v nížině, na horách ta metodika moc dobře nefunguje.

Kolikpak máš, Karle, originál Eurodadantů, že tohle můžeš napsat?
Já jsem v oblasti s horskými podmínkami ( teď je tu 1,5 st a sníh s deštěm , ještě nekvetou ani pampelišky ani ptačí třešeň) a už 8 roků si nemohu Eurodadanty vynachválit. A jedu stále s naprostým minimem úkonů ve včelstvech.

Já tak trochu souhlasím s KaJi, sice ne ve všem nebo spíš to mohl říct jinak. Rozhodně bych nikdy neřekl, že ED na horách nefunguje, ale souhlasím, že by to tam šlo líp a jednodušeji. I mě přijde, že ED má zbytečné úkony a pomůcky navíc (myšleno komorování) a souhlasím i co se týká velikosti rámku, zbytečně malý (na Dadant). Hold my Češi si rádi komplikujem život a pro objektivitu musím dodat, že já nejsem jiný (jen kolik já používám typů rámků a mezistěn ).

Já neřekl že nefunguje, jen se musí jeho konstrukční nedostatky nahrazovat prací. To je ten NN na zimu nad a pod a řešení plesnivění od kondenzačních zon v dlouhém a užším kvádru.

Vladimír nemusí mít problém, protože taky nemá EUD originál. Možná nezimuje na 13 rámkách, možná tam nemá plíseň protože má mnohem silnější izolaci.
Originál EUD je myslím sololit,PS asi 2-3cm a sololit. A o tom tu psal sám Vladimír v jiném vlákně

---

Ono to má určitý společný přesahující problém - Dadant klub s EUD a PSNV s PSNV Langem. Tady je DK na tom líp, to má alepoň oficiální dokument - Řeháčkovo metodiku, nemusí jako PSNV řešit konstrukční kázeň.

DK by stačila pouze revize dokumentu - po 20-30 letech zkušeností i nových mat, možností je snad co vyhodnotit, definovat co se osvědčilo a co ne, navrhnout případné změny, zjednodušení a zlevnění a vyzkoušet a po x letech provozu a ověření změn buď zůstat u původní verze nebo vydat verzi AB.

Misoka ako to myslíš,že zbytočné pomôcky pri komorovaní.Priehradka za ktorú sa umiestňujú plásty ked komorujeme je súčastou metodiky aj v dadante,teda je to jeden zo spôsobov ako vyradiť plásty.Já som toho názoru,že eurodadant je príliš zbytočne široky a to na úkor výšky rámika.Preto Cimala odstraňuje krajné plásty,lebo tie majú kvôli šírke úľa tendenciu plesnivieť,aspoň si to takto myslím.Já mám 11 rámikov 42x35 a viac by som na šírku ani nechcel. Ono nie je problém zakomorovať 4 tieto plásty za priehradku a včely doslova stlačiť na 7 vysokých rámikov.Plástová plocha týchto rámikov je porovnateľná z 9 rámikmi typu B,čo matke do rozširovania plodiska stačí.Včelstvo je tak nútené do rozširovania plodovať skôr na výšku,teda teplotný režím včelstva je za takýchto podmienok lepší a tak si včelstvo môže dovoliť založiť väčšie rozlohy plodu.

Tak ze včerejší prohlídky. Na prvních fotkách je vidět ten "problém" s málo zásobami, na dalších běžná std. bezproblémová situace. Prostě 6cm navíc dělá hodně.
Je i vidět, že kdybych měl možná 4/3 = cca 325mm a trochu vyšší dno nemusel bych mít dolní nástavek.
Dle stébla ze zimního krmení je vidět že je to první machrování spojené s rozšiřováním = +medník.

Podlel mých asi 8 letých zkušeností bych šel do verze EUD verze AB.
448*325, 465x465 půdorys, bez NN pod, 10r medník - je tam vidět to prkno - tamtudy se může krmit i vracet plemenivo atd. Bez izolace, stěny <20mm.
Volná stavba zajistí snadnou obměnu díla.

(24.04.2016 9:14)Jozef 333 napsal(a): [ -> ]Já som toho názoru,že eurodadant je príliš zbytočne široky a to na úkor výšky rámika.

Zbytečně široký není.
Letošní jaro je toho pro mě nejlepším důkazem.
Daly se dobře vyřadit staré plásty do strany (horizontálně) za přepážkou (jenom rámek s mezistěnou).
Sestava úlu v sezoně není kvůli jeho šířce tak vysoká.
A i když je teď chladno, včely jedou a v plodišti se rozrůstají do strany.
Nemusí zahřívat mezinástavkovou mezeru a dřevo louček této uličky a mít plod v dalším nástavku nahoře, ale krásně hřejí plod na velkém rámku a jdou do síly na snůšku z ovocných stromů.
Když se mi zdá, že mají málo prostoru, přidám jim jen pěknou souš, aby se mohly dále rozrůstat.
Mezistěny dostanou za pár dní, až se pořádně projeví stavební pud a to už bude snůška, takže se už je dávají nízké medníky a je to.
ED a vlastně i jiné dadanty jsou snad nejjednodušší pro "moje" včelaření.
V podstatě se do včel moc nemusí lézt.

(24.04.2016 9:14)Jozef 333 napsal(a): [ -> ]Preto Cimala odstraňuje krajné plásty,lebo tie majú kvôli šírke úľa tendenciu plesnivieť,aspoň si to takto myslím.

Tohle dělá i Kolomý, že odebírá poslední plást kvůli plesnivění.
A to má je 11 rámků 39x24 a zateplené palubkové úly.

Obměna bez přepážek, přepážky jen na slabě vyzimovaná a nebo chov matek a prkno co usnadní manipulaci v plodišti a snadno manipulovatelný 10r medník.

DTC - méně nákladů, lepší funkce.

---

(24.04.2016 9:59)pavelno napsal(a): [ -> ]Tohle dělá i Kolomý, že odebírá poslední plást kvůli plesnivění.
A to má jen 11 rámků 39x24 a zateplené palubkové úly.

Řekl bych příčina i následek v jednom. Druhá podstatnější je v tom, má teplou stavbu a tím pádem je to možná větší asymetrie 9= tepelný rozdíl v uličkách) než na 13r EUD na studenou.
Kolegovi jsme kdysi poradil tam na zimu dát rovnou MS a funguje mu to a na jaře má klid. Jde o prostor a možnost rychlého poklesu vzduchu dřív než se ochladí.

Při pohledu na ty velké LG rámky se nemohu ubránit jednomu dotazu.
Jak se pořád říká, že ty LG mají navíc oproti 39x30 těch 6cm vzadu navíc.
Dotaz jen teoretický, ale jak by mohl fungovat dadant o rámcích velikosti 39x36, také třeba jen na 11 plástů?
Tam by těch 6cm bylo navíc nahoře, takže včely by si lépe ty zásoby nad sebou rozehřívaly a lépe se na ně posunovaly nahoru, než v LG dozadu, nebo snad ne?

Mohl, možná, nemohu se ubránit dojmu, že se tlačí pod strop, hlavně slabší oddělky a zásoby by daly na neplodové rámky a na těch plodových by byly až pod strop.
Takto to mají za sebou.
ALe ten problém že u oddělků je plod v málo uličkách ale na celé ploše - tedy plodování bez zásob okolo jsem zažil i tady. Ale přežily to.

To je obecně zajímavé, on si člověk myslí že to přestěhují ale asi je to pro ně problém. Narazil jsem letos na situaci, že na 24 byly zásoby v nástavku pod až pod horní loučku a v nástavku nad byly ve středu plodiště rámky plné plodu a suché. A deset cm pod nimi blahobyt.

Slabší včelstva mají asi problém i s přenášením zásob.

Jak je na některých fotkách vidět to, že plod je u česna a zásoby vzadu, tak to mám já všade. Asi pro ně opravdu není lehké to vyklidit a zaplodovat, tak jsem na několika včelstvech udělal letos pokus a celý nástavek otočil o 180 stp. Nacpaly se postupně zase dopředu a dřív zakladly "celou plochu". Jestli to ale bude celkově přínosné to nevím. Jen jsem chtěl vyzkoušet co se stane.

Já právě myslím, že je dobré, když plod má okolo sebe zásoby. Kojičky prý mají chodit jen decimetr. Navíc si myslím, že to ž eají ještě prostor je v neprospěch rojení.
Navíc je skoro pravidlo, že u česna je dělničina, trubčina spíš vzadu a dole. Tedy jak se bude hnízdo rozšiřovat, přijde po dělnicích na řadu výchova trubců. Tak je i stavba díla. Proto mám na rámcích ty čárky. Křížek znamená volná stvba -špejle, čárka směr k česnu, abych jim to nekazil a neotáčel.

Jo, jedna z věcí je, že mám plné dno, to je asi táhne k česnu - kyslík.

Plné dna mám už skoro všude, stejně jako očka mám-li je, mám zadělaná. To je jistě táhne k česnu a dolů.

No jám mám hlavně česnočko průměr 35mm asymetricky - usnadnuje obměnu díla, v plodišti i v spodním NN - včely to požívají pro vstup, česno dole je otevřeno na plno jen v největším létě a pro úklid.

Když jsi tady Kájo zase nakousl to prkýnko, musím k tomu něco napsat.

(16.01.2016 18:48)KaJi napsal(a): [ -> ]Toto je moje chovné včelstvo:

Moc se mě ta jeho funkce líbí, hlavně, že pak medníky už jsou jen na deset rámků - ta jejich nízká hmotnost.
Kdyby se to dalo udělat nějak, jak jen to napsat, aby to mělo prostě fazonu nebo tak nějak.
Třeba ho přichytit pantem a vyřešit trochu to, aby tam nezatékalo, nějak to šikovně utěsnit.
A také kvůli převozu, posunu úlu nebo kvůli kočování.
Trochu jsem o tom přemýšlel, ale zatím mě nic pořádného nenapadlo.
Jen tak navolno položené nebo zatížené kamenem, to prostě není ono.
Nebo dát prkýnka dvě?
Z každé strany jedno?
Kdyby jste měl někdo nějaký nápad, jak to udělat trochu propracovanější, sem s ním.

..sú také"štifty",z jednej strany majú metrický závit a z druhej samorezný..samorezným zaskrutkovať do plodiska,zostane trčať metrický..jeden vpredu druhý vzadu..do krycej dostičky dve dierky,uzatvoriť plodisko a zatiahnut krídlovými matkami..závitu nechať trčať len minimum,aby sa nemuselo matkami veľa točiť

To není špatné řešení, ale znemožní posun medníkových nástavků po tom vysokém do strany.
Chtělo by to nějak na pant, aby prkýnko po otevření zůstalo držet na nástavku.