Ano pane Plačku, Zdeněk má pravdu, máte moc pěkné včely (včelstva). Předpokládám, že má ještě NN dole jako polštář. Pokud ano, zúžil bych VN na 9 rámků. Proč? Vč nikdy v zimě neobsedá víc jak 8 uliček a tedy 9 rámků. Tak proto.
Jak reaguje včelstvo když mu ubudou 4 rámky a jak snáší včelstvo když mu 4 rámky přibudou?
Reaguje ihned! Zatopí a odstartuje rozvoj.
Přidání by nyní mělo za následek stažení do chumáče a vrácení o několik dní vývoje zpět a stagnaci.
Píše se o tom ve všech kvalitních knihách českých autorů.
(23.02.2017 9:51)tom.50 napsal(a): [ -> ]M se přidávají vždy vedle plodu a ne že prostřídáte= nazebrujete plod s M. Pak je v lepším případě doženete k vyrojení a nebo, a to spíš, je zbrzdíte a možná taky zkolabují a nebo je jen přibrzdíte a taky za tři čtvrtě roku budete bádat jak to, že vám v zimě uhynuly. Už si neuvědomíte, že jste moderně zebroval a nemůžete přijít na příčinu.
Co se týče mezistěn a plodiště: zebrovat plod, mezistěna, plod jsem určitě v úmyslu neměl. Při rozšiřování oddělku jsem u jednoho vyzkoušel dát mezistěnu rovnou do středu plodiště a byla to nejrychleji vystavěná a překvapivě i zakladená mezistěna. Ostatní jsem dával právě po stranách. Jaké máte zkušenosti dát jednu mezistěnu přímo mezi plod? U vystavěného plástu a silného včelstva si myslím, že je to ještě rychlejší, než dávat po stranách, jen nevím, co si o tom myslí včely...
Jinak mi loni všechny oddělky stihly vystavět zbytek z šesti rámků na třináct a letos plánuji zbavit se původních rámků, na kterých jsem kupoval oddělky (míra 39x24). Vystavěly i jeden kompletní medník, který mám nyní pod plodištěm jako polštář. No a teď ohledně toho zebrování dalších medníků:
myslel jsem, že si označím rámky z polštáře (fumigace), dám je dočasně nad plodiště na střídačku s mezistěnami (zebrování) a v polštáři je nahradím stavebními rámky (trubčinu nemám, začínám). Počítám i se stavebními rámky do plodiště jako s biologickou pastí.
Až by mi včely vystavěly mezistěny, doplňoval bych je v medníku tak, abych tam časem měl pouze panenské a "nechemické" plásty. Nebylo by tedy vhodnější v době přidání medníku tento celý přidat pouze z mezistěn?
Jinak všem moc děkuji za názory a rady!
(23.02.2017 21:09)tom.50 napsal(a): [ -> ]Ano pane Plačku, Zdeněk má pravdu, máte moc pěkné včely (včelstva). Předpokládám, že má ještě NN dole jako polštář. Pokud ano, zúžil bych VN na 9 rámků. Proč? Vč nikdy v zimě neobsedá víc jak 8 uliček a tedy 9 rámků. Tak proto.
Děkuji moc. Jak jsem psal v předchozích příspěvcích - komoroval jsem minulý týden. Zrovna toto včelstvo jsem zužoval právě na devět rámků - dvě blinovky na každé straně + doplnění zásob za blinovkami (dva plásty). Polštář je pod - přehozen loni 15/9
Vlastně uvažujete podle mě správně, jen se vyhněte tomu zebrování v medníku. Popsal jsem, co se stane. Já to dělám tak, že dám třeba 5 starších souší po stranách (polopatě 2 a na druhou stranu 3) a na prostředek 6 M vedle sebe.
Značit to je třeba dokud jsou všechny panenské. Ono se jistě stane, že některé budou časem zakladené, některá matka, jak říká pan Cimala "nepochopí že má klást jen dole" a jiné zase kladou i do dělničiny v polštáři. Tam není vše trubčí, ale já dávám k pěti dělničákům 6 trubčích stavebňáků (doprostřed dávám zjara dva už hotové od loňska aby co nejrychleji obsadily s plodem polštář).
Dát vysokou M doprostřed hnízda je u slabých vč velký risk a taky jde o to kdy byste to uděla- ve vztahu ke stavu přírody a ne ke kalendáři. Silným, jako je vidím u vás, to lze, ale raději ne u prvních mezistěn, snad později...
Když teprve začínáte a můžete si s tím hrát, sice se nemá často vrtat ve včelách, ale teď je vše nové, učíte se, baví to a ony to přežijou. Pro vč je vždy velmi přitažlivé něco, co není jejich, něco cizího, to je bomba! (jako u lidí, je to to samé). A tak dám první M podstatně dřív, než až začnou kvést divoké třešně. Asi když kvetou jívy. Vedle plodu.
Za pár dní vyndám nedostavěnou M u prvního vč v řadě a dám novou, a nebo, a to je lepší, začnu nejsilnějším, tomu až tak nevadí nová studená a nenavoněná M. Zase vedle plodu.
Dalšímu vč vezmu jeho nedostavěnou M a na její místo (u očividně silných doprostřed hnízda) dám tu popotaženou od prvního vč. Protože je cizí, ihned se na ní vrhnou a většinou jí matka zakládá tak rychle, že ještě ani nejsou úplně vytažené buňky!
A tak postupuju dál.
Takhle si pomůžete rychle k vysokému dílu aniž byste vč jakkoli omezil nucením stavět po celých nástavcích, jak se to doporučovalo.
Kapišto?
Tome, četl jsem něco podobného ohledně vkládání cizího plodu a tím zvýšení kladení matky, která se cítí ohrožená. Tuto fintu s mezistěnami ale vidím poprvé a rozhodně to vyzkouším. Děkuji Vám moc, toto jsou informace, které mě tady baví!
Kapišto ještě zdaleka ne a v následujícím zbytku života to asi taky všechno pochopit nestihnu....
Ještě k tomu komorování - moje 5ti létá praxe:
- snažím se, aby to bylo provedeno vždy do 15.3. u všech (podle počasí)
- používám pouze 1 přepážku (BP) - včely přesunu k jedné straně
- BP bývá většinou na 9 -10 pozici
- rozšiřuji po týdnu (jsem víkendový včelař), včetně 3 SR (Linhart)
- za 40 dnů je VN plný a podle intenzity snůšky lze začít s rozšiřováním prostoru pomocí NN
Ještě dodám, že mám i několik včelstev, které nejsou ED, ve VN je 10 rámků a tam téměř nekomoruji.
Na vás Čendo pan Plaček může vidět, že to zvládne určitě dřív, než do konce života
Držím vám palce oběma.
Tak dnes mi to nedalo a jel jsem kvůli větru zkontrolovat včely. Nelezl jsem do nich, jen jsem mrkl otvory ve stropním víku a zkontroloval jsem podložky. Teď lituji, že jsem nenechal alespoň jedno včelstvo nezúžené. Mohl jsem mít srovnání. Všechna včelstva totiž i přes stropní fólii krásně voní a vyloženě "topí". Stropní fólie je teplá a zapařená. Po kontrole podložek si myslím, že zásoby přenášejí. Zbytky vosku jsou v délce celých plástů po krajích za blinovkami.
Mám jedno dilema a to je voda. Pokud jim ji budu dodávat přes stropní otvory, musím oddělat fólii a přidat nástavek nad plodiště a tím pádem nebudou v teple. Při komorování jsem dal vodu do části plástů, kde nebyly zásoby. Teď mě napadlo, že bych mohl využít ty vyprázdněné plásty za blinovkou a než začne nějaká snůška, naplním je vodou a dám je naležato do podmetu. Nevím jen, jestli s tím takto někdo máte zkušenosti nebo je to úplná blbost...
(24.02.2017 21:02)Vlastimil Plaček napsal(a): [ -> ]Teď mě napadlo, že bych mohl využít ty vyprázdněné plásty za blinovkou a než začne nějaká snůška, naplním je vodou a dám je naležato do podmetu.
Nalít vodu na plást na ležato, voda zateče do buněk a pak vrátit plást do úlu na původní místo (svisle).
Myslel jsem to právě tak, abych jim nemusel šmejdit do plodiště a co nejmíň je vyrušoval...
(24.02.2017 21:26)danekj napsal(a): [ -> ] (24.02.2017 21:02)Vlastimil Plaček napsal(a): [ -> ]Teď mě napadlo, že bych mohl využít ty vyprázdněné plásty za blinovkou a než začne nějaká snůška, naplním je vodou a dám je naležato do podmetu.
Nalít vodu na plást na ležato, voda zateče do buněk a pak vrátit plást do úlu na původní místo (svisle).
Dělá se to jinak, a jen pro oddělek v třeskutém létě!!! Určitě ne teď.
Dělá se to proto, že oddělek přijde o létavky a tři dny z něj nic nelétá, ale pro plod a na ochlazování úlu mít vodu musí!
A ta voda do souše se dává jinak. Rámek se položí vodorovně a neleje se na něj voda, rámek se furt vodorovně zvedne a uhodí se do něj silně ve vodorovné rovině. Voda zapadne do buněk, opakuje se několik poklepů. Voda je v plástu pak jen z jedné strany, ale dobře tam drží. Do 39x24 se takto vpraví možná až půl litru, do třicítky ED pl litru určitě a to úplně stačí.
Ale teď tam takto vodu nedávejte. Jejím odpařováním se ztratí to teplo, kvůli kterému jste komorovali a hlavně z toho uděláte vlhký hnojník. Vč má metabolické vody vysrážené na strůpku a periferiích hnízda dost.
Voda se dá podávat přímo do úlu pomocí infuzní soupravy = kapačky. Ujišťuju každého, že je to hloupost, která má jediný efekt a to je víc práce včelaře a žádný med navíc.
Mluvíme o metodice ED, nyní to uvádí Ing. Cimala ve Včelařství č. 3 a moje zkušenost také potvrzuje zvýšenou potřebu vody, když provedeme komorování! Navíc, když se nám včely v teple (vnějším i vnitřním) rozplodovaly a nyní se počasí ochladilo: 0,5% roztok soli v teplé vodě, 1litrové sklenice s filcivým zateplovacím límcem a prosakovacím víčkem (s malým počtem dírek) do krmného víka, které má otvory dva (viz foto ve Včelařství) přímo nad zúžený prostor do prázdného NN, [/u][/b]1 l vody na týden.
(22.02.2017 23:09)Vlastimil Plaček napsal(a): [ -> ]Pane doktore, v metodice jsem se dočetl, že maximálně zúžíme včelstvo v plodišti a za poslední plně obsazený plást vložíme blinovu přepážku. Do plodiště jsem zatím vůbec nelezl a plod nekontroloval. Další zásah dle metodiky 3-4 týdny.
Vím, že jste mi tady vysvětloval, že už termoterapie nemá díky jinému druhu nosemy smysl, ale není právě to maximální zúžení důvod rychlejšího nástupu plodování?
(23.02.2017 0:15)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Možná, že právě rychlý nástup plodování bude Vaším největším problémem. Oproti většině užívaných úlů zesílí včely na jaře v Eurodadantu o mnoho dříve a pokud ještě nezačne snůška a nejede naplno stavební pud, dostávají se snadno do předčasné rojové nálady.
K tomuto bych měl dotaz.
Jestli by se místo blinovky nedala dát mezistěna nebo do uličky mezi rámky dát prostě jenom plech.
A nemuselo by se zásadně jednat o čistokrevný ED.
Tak by se včelstvo nezateplovalo a nemělo by tendenci tak rychle sílit, tedy sklon k rojové náladě by se tak mohl eliminovat.
Jenom nevím, jestli by včely přenášely zásoby z poza té mezistěny nebo plechu do plodiště.
Jenom ještě taková poznámka.
Komorování se používá asi hlavně jen v čistokrevných ED.
U jiných úlových sestav se to nedělá.
Je to jen z důvodu odebrání zásob z těchto starých plástů včelami, aby se pak tyto plásty daly ze včelstva odstranit.
Je to ale dvousečná zbraň.
Na jednu stranu se blinovka použije k oddělní starých plástů a na druhou stranu žene včelstva možná až zbytečně moc dopředu, do rojové nálady.
Pak by tedy použití neteplodržného materiálu (plech, plast nebo rámek s mezistěnou) mohlo být lepší cestou.
Navíc v případě použití mezistěny by byl vidět i stavební pud.
Komorování se používá asi jak dlouho je rozběrné dílo.
Přepážky s průchodem znám ze spoousty starých včelínů, hlavně se zadováky, někdy i v pomocné fci rámkového krmítka.
A doopravdy, že tomu tak je věříš??? Větší nesmysl jsem už dlouho nečetl! Komorování má úplně jiný smysl a sice raketový nárůst do jarní snůšky a v úlech typu Dadant se tím řeší problém s obnovou díla. Myslím, že po těch téměř 20 letech existence ED by si to už někteří jedinci mohli pamatovat! Zdraví R. S.
Obnova díla se ve starých zadovácích asi nebyl problém, ale zužování kvůli rychlejšímu rozvoji se asi dělalo. Já třeba přepážky koupil s pozůstalostí na začátku osmdesátých a původ úlů byl hodně starý.
A věděl jsem co s nima, viz Otakar Brenner. 1970 a starší díla.
A ten rozvoj zůžením fungoval. Dělal jsem to m.j. i v almárkách, ale tam díky vysokému tvaru to nebylo třeba, u čtvercových rámků ano, tam byly laždé jaro - rámek, sololit a polystyren uvnitř a postupně se přidávalo. Česno už i u nich bylo v rohu.
Někdy to bylo bez PS jako krmítko.
Od roku 2012 je na webu Dadantklubu můj článek: Včelaření v Eurodadantu trochu jinak
http://www.dadantklub.estranky.cz/clanky...dantu.html
Z něho:
Citace:4/ Plásty určené k výměně oddělím dvěma mezistěnami vedle sebe. Místo nich možno použít Blinovu přepážku.
Je to prostě jedna z možností.
1 MS nestaci, musia byt dve aby to malo ten "spravny" efekt?
Já mám priehradky z PVC dosky trovitex o hrúbke 3mm.Čo sa týka komorovania a vyradenia plástov mi tento materiál plní rovnako dobre účel ako zateplená blinovka.