(28.10.2013 22:42)Ondřej Bartošik napsal(a): [ -> ]Zdravím,
příští sezónu chci zkusit ED.
Chtěl bych se zeptat, jakou výhodu má v plodišti odstup rámečků 38mm střed-střed oproti klasickým 35mm?
V medníku bych to chápal pro lehčí odvíčkování nožem.
Chtěl bych se vyhnout rámkovým hřebenům. Nevíte o nějakém výrobci Dadant přířezů, který by dělal šířku bočních louček 28mm, v případě Hoffmana 38mm?
Díky za odpovědi.
Ja včelárim v B-čkách, rozteč rámikov 36-37 mm, bočné latky rámika sú š. 25 mm plus medzerník 6-7 mm, ale dolná a horná latky sú široké len 21 mm, týmto som vyriešil odvečkovanie rámikov s medom. Mám odviečkovací stôl na ktorom je otáčavý stojan na uchytenie rámika na stojato, keďže sa stojan z rámikom dá otáčať, je odviečkovanie hračkou. Na odviečkovabnie používam pílonôž, rez je hladký a nemám problém odviečkovať ním aj plne zaviečkovaný rámik jedným rezom.
Po přečtení posledního čísla Včelařství, ve kterém je článek o Eurodadantu je v poslení části článku zmíněna poznámka o tom, že Eurodadant je pro intenzivní způsob včelaření.
Bohužel se mi tak potvrzuje moje doměnka, že Eurodadant je oproti klasice mnohem více pracný.
Citace z "kuchařky" pana Kolomého o jeho způsobu vedení včelstev:
Včelstva v podstatě do prvního rozšíření neprohlížíme ani nerozebíráme.
Na strůpcích je místo prkének průhledná fólie a při pouhém nadzdvihnutí víka řekne pohled již průměrnému včelaři vše.
Již na podzim a nebo na jaře vložíme jako druhý rámek do horního nástavku prázdný rámek, který slouží k zastavení trubčinou a následné výchově trubců a nevyřezává se.
Jeho vystavění a zaplodování je signálem k rozšíření, které se provádí následovně:
Rozšíření se provádí o celý nástavek a to tak, že plásty z horního nástavku se rozdělí do dvou nástavků nad sebe a zbytek se doplní soušemi, je to výhodnější hlavně do horního nástavníku pro rychlé obsednutí a snadnější vytáčení. Rovněž je možno vzít 2-3 plásty ze spodního nástavku pro rovnoměrnější uspořádání plodového tělesa. Současně se vloží mateří mřížka mezi druhý a třetí nástavek.
Matku není nutno pracně vyhledávat, v této době není nezbytné vědět, kde ploduje. Případné další nutné rozšíření v době vrcholícího rozvoje (květ řepky) se již pak celý nástavek vkládá mezi druhý a třetí nástavek.
Tento způsob včelaření, zdá se mi, poněkud jednodušší.
Především v pracnosti při obnově díla, čímž odpadá neustálé šťourání se v plodišti.
Nejlepší je si to vždy vyzkoušet, vždy aleopoň na pěti až deseti včelstvech aby se daly výsledky porovnávat a pak člověk vidí a hlavně ví.
Čtením proklamací se člověk má zabývat před volbami.
pavelno napsal(a):Tento způsob včelaření, zdá se mi, poněkud jednodušší.
Především v pracnosti při obnově díla, čímž odpadá neustálé šťourání se v plodišti
V Eurodadantech včelařím 6 let a považuji práci s nimi naopak za jednodušší, nežli popisovaný způsob přemisťování plástů z jednoho nástavku do druhého.
Do plodiště "šťourám" jednou ročně při červnovém vytáčení, kdy odstraním trubčí plásty,nahradím MS a nevyhovující plásty přesunu ke stěně. 5 minut.
Na jaře ty nevyhovující vyndám a nahradím MS a stavebními rámky. Přitom stačí odklopit kraj folie a včelám do sezení vůbec nelezu. 2 minuty na úl.
A pak už jen nasazuji nízké nástavky, aniž bych musel přehodit jediný plást.
Jak napsal KaJi: chce to vyzkoušet a pak teprv posuzovat pracnost či jednoduchost.
Já to tedy nezkoušel jak se zde doporučuje, ale včelařil. Včelařil jsem zpočátku v dvouprostorových úlech, pak několik let s vysokými nástavky, poté jsem to začal dalších několik roků kombinovat s nízkými nástavky a nakonec jsem skončil po cca 20-ti letech u nízkých nástavků. Jsem toho názoru, že při chovu včelstev v této přehršli u nás používaných úlových systémů, záleží na metodice chovu a též na nadšení včelaře pro tu kterou soustavu. Každá má své zdůvodnění. Já se po zkušenostech se všemi uvedenými soustavami nadchnul pro nízko nástavkový úl.
U Dadantu, nikoli Eurodadantu, metodika vyšla v OVP v cca sedmdesátých letech minulého století, mi nejvíce překážela rozdílná výška rámků. Ovšem proti gustu žádný dišputát.
JK
Já pointu Dadntů vidím v tom, že jdou snadno odvíčkovat - kudlou, neboť se nezdržuji žádnými mezerníky na rozteči v podstatě moc nezáleží, když tam včely neplodují.
A hlavní byly kdysi dva důvody - jednou byl jen jarní med a moc ne a v Dadantech mi to stihly vytlačit a zavíčkovat do medníku, v ostatních byl v zásobách plod. Možná kdyby byla ještě klasika s mřížkou, ale na to nemám nervy. Ale za rok si chci vyzkoušet současnou Kolomého metodu při zimování ve dvou N.
Před dvěma lety byla tady zase krutá cementoza a v panenském díle jsem viděl šanci jak se dostat k medu bez pachuti - protože to jde jen vyřezat.
Moc jsem toho připravit nestihl, ale to co bylo letos v provozu se mi ukázalo jako schůdná cesta.
Výhoda Dadntu je rámek optimalizovaný pro vytáčení a hlavně panenské dílo na melecitozu - vyřežu, co po ohřátí okape, to okape a co neokape ztekutím kvasinkama.
Z hlediska pracnosti na jaře atd - je to podle mě jedno. Je to o citu a o včelách - rojivky, prostor, zásoby, jak vyzimovaly (když blbě tak je pracný každý systém, ale tady má vysoký rámek ty zateplovací přepážky (to nejen u dadantu) - takže zateplení celého plodiště je zbytečné), hlavně o včelařovi - když se nudí najde si práci v každém systému a když má včel dost, tak nemá na hraní čas a dělá to co je nutné.
Otázky ke způsobu ošetřování včel podle Kolomého: Na kolika nástavcích se zimuje? Včelstva v podstatě do prvního rozšíření neprohlížíme ani nerozebíráme.
Na strůpcích je místo prkének průhledná fólie a při pouhém nadzdvihnutí víka řekne pohled již průměrnému včelaři vše.
Již na podzim a nebo na jaře to je asi kdy? vložíme jako druhý rámek do horního -to je toho druhého? nástavku prázdný rámek, který slouží k zastavení trubčinou a následné výchově trubců a nevyřezává se.
Jeho vystavění a zaplodování je signálem k rozšíření, které se provádí následovně:
Rozšíření se provádí o celý nástavek - nad ty dva? a čím vybavený? -a to tak, že plásty z horního nástavku - předpokládám že s plodem -se rozdělí do dvou -původních-nástavků nad sebe a zbytek se doplní soušemi, je to výhodnější hlavně do horního nástavníku -???-pro rychlé obsednutí a snadnější vytáčení. Rovněž je možno vzít 2-3 plásty -jaké a dát kam?-ze spodního nástavku pro rovnoměrnější uspořádání plodového tělesa. Současně se vloží mateří mřížka mezi druhý a třetí nástavek.
Matku není nutno pracně vyhledávat, v této době není nezbytné vědět, kde ploduje-???-. Případné další nutné rozšíření v době vrcholícího rozvoje (květ řepky) se již pak celý nástavek vkládá mezi druhý a třetí nástavek. Děkuji za doplnění těchto detailů.
To je z asi z knížky přes deset let staré, ne od Kolomého nyní.
Máš na to"nyní" nějakej odkaz na Netu?
Pro pana Němce: co se týče doplnění detailů, tak ty Vám doplnit nemohu. Mohu Vám pouze poslat leták v plné verzi i s obrázkem, ze kterého je to opsané. Leták pan Kolomý dával dříve při prodeji k úlům. Jestli to dává ještě i dnes nevím.
Ten leták jsem dostal již dříve od známého.
Pro Pana Jiruše:
Jak jsem psal výše, mám to od známého, který si od pana Kolomého bral úly dříve, takže je dost možné, že to dnes dělá jinak, to bohužel nevím, ale zajímalo by mě, jestli metodiku náhodou nezměnil. Mám to k němu hodně daleko, takže žádné informace se od něj jen tak nedozvím.
Podle Vašeho příspěvku to vypadá, že k nějakým změnám asi došlo. Nevíte o tom něco bližšího?
Možná jste u něj v poslední době, ale byl i někdo další - někdo tady z Fóra - tak by jste mohl také poreferovat, co a jak třeba za poslední roky pozměnil.
Mám to od pana Kolomého, ale já ne vše co mi kdo řekne pouštím dál. O tomto nevím jestli je to informace určená k šíření. Něco jiného je když se to dozvím na přenášce, intenetu atd.
Pak to dotyčný určil k publikaci. Prostě repsektuji že se zde bavíme o provozním knowhow.
Ale vy jste někde viděli fotky Kolomého farmy s jednou vrstvou nástavků? Já ne.
Po zadání na internetu: včelaření v úle dadant, jsem našel rozšířené odpovědi. Měl jsem to učinit dříve. Děkuji.
Mohu poprosit?
Už jste někdo, kdo včelaří v Eurodadantu, dělal ten první zásah - přehození nízkého nástavku pod vysoký plodištní a termoterapii?
Děkuji, Pepa
Josef, nejsem si moc jistej, ale myslím, že u ED se ten nízkej přehazuje dolů už na podzim....
Přehození na podzim se ukazuje jako výhodnější, není to však dogma a pokud to z jakéhokoliv důvodu nestačíte, uděláte to na jaře. Také mi několik NN nahoře od podzimu zbylo a tak jsem je přehodil teď v předjaří. Je nutné, aby včely už byly po alespoň dvou jarních proletech.
Co se týká termoterapie, jarní práce v ED jsem si už před lety zjednodušil - viz web Dadantklubu - Včelaření v ED trochu jinak.
Začínám včelařit letos na jaře. Mám vše úplně nové - úly typu Erodadant. Podotýkám, nikdy jsem nevčelařila, takže nemám a nemohu mít žádné souše apod . Na jaře je potřeba pod plodiště dát tzv. manipulační nástavek se soušemi, příp. i mezistěnou. Tento NN byl přes zimu nad VN. Jak jsem řekla, nemám nic vystavěného a mít nebudu. Jak tedy nejlépe postupovat???? Jasně, začít s VN - plodištěm, jakmile se včely začnou prověšovat, přidat jim NN s MS, když ho cca do půlky postaví a zanesou pak ho dát dolů a nahoru další NN s MS?? Nebo jen nad plodiště dát další NN... fakt nevím jak řešit nevlastnictví manipulačního nástavku. Děkuji za odpovědi. Hana
Pokud jsou v NN jen zásoby, je možné ho podsunout dolů a nahoru zatím nedávat nic dokud nezačne aspoň mírná snůška. Ale pokud je NN proplodovaný, i z části, tak nechat nahoře, protože by se podchladil a zahynul plod.
tomanles napsal(a):nevím jak řešit nevlastnictví manipulačního nástavku
Pokud v Eurodadantu budete usazovat oddělek, případně včelstvo z jiného typu úlu, jsou všechna potřebná doporučení na webu Dadantklubu: Jak přejít z jiného typu úlu na Eurodadant.
V případě, že budete usazovat roj nebo smetenec, budete o manipulačním nástavku uvažovat až na podzim.
Nejdříve si musí včelstvo vystavět celé vysoké plodiště. Pokud není snůška, je vhodné podněcovat, případně i krmit.
Jakmile je hotovo plodiště, nadsadíte NN s MS. Až bude většina alespoň částečně vystavena, podsadíte pod horní NN další NN a do něj " nazebrujete" vystavěné(třeba částečně) plásty a MS. To znamená, že v tom nejvyšším NN budou též střídavě plásty a MS. Tím to asi pro letošní rok skončí.
Po ukončení snůšky necháte nahoře 1 NN a po částečném (nebo i úplném) zakrmení jej můžete přesunout pod VN. V tom případě je vhodné do něj místo prázdných plástů vložit 2-3 stavební rámky - ale ne na kraje.
Když NN nestihnete přemístit dolu na podzim, pak stačí na jaře po alespoň dvou hromadných proletech.
(08.02.2013 18:47)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Podle původní metodiky se v Eurodadantu zimovalo s jedním NN pod a jedním NN nad vysokým nástavkem. Po prvních několika jarních proletech se dolní NN dal pryč a místo něho se dal ten, který byl nahoře.
Nejnovější trend je udělat tuto výměnu již v podletí po částečném, nebo úplném nakrmení. Dlouhodobé pozorování na velkém počtu včelstev prokázalo, že jarní rozvoj je pak ještě o něco rychlejší.
Pokud jste to na podzim nestihkl, nedělejte si starosti a výměnu proveďte v předjaří po několika(alespoň dvou) hromadných proletech.
A pochopitelně při teplotě alespoň nad 12 st, nebo za slunečného dne. I tak budete s jarním rozvojem více než spokojen.
Chtěl bych se zeptat, byl by problém dát NN pod vysoký plodištní hned před prvním krmením?
Děkuji za odpověď, Pepa
Podle stavu a situace - nástavek nahoře při krmení řeší základní problém Eurodadantu - rámky 39 x 30 což je trochu míň, takže tím nástavkem se nechává matce při včasném krmen místo na plod a pak si to přetahují - je to zase ale spojeno s úkony v metodice, takže proč to nedělat tak je to v metodice?
Odeberu medníky, krmím a v září machruji, zamykám a odjíždím k moři..