Včelařské fórum – o včelách a včelaření

A o tom to je.

Tady jsem našel fotodoku z loňského 8.srpna - asi jedno včelstvo:

---

Tedy včely díky velké ploše vychovávané v blahobytu, díky 12r si klidně mohou dovolit ještě stavět s na druhé půlce jarních a loňských rámků u česna si chystají zimu.

A neměl jsem bohužel při jarní prohlídce čas si to fotit, ale ta půlka k česnu - tam byly ovály na výšku - asi tak 22x14cm, na 8 plástech u těch lepších a na zadní půlce halda zásob - takže předpokládám, že se tam teď proplodovaly a těch 45cm je ten důvod, proč se nemusím start o mednou komoru - tak mi vychází moje sledování.
Díky té ploše stačí dole NN a nad ním těhle 12r a pak jen medníky.

(29.03.2014 6:48)Kohout napsal(a): [ -> ]To je pravda. Ta americká včelí mezera dělá na 159 zázraky.

Pokud tam dáš plast. rámky tak taky ne. Při prohlídce jsem ve dvou patrech nad sebou u nich viděl nejsouvislejší plochy plodu. Paradoxně bez toho centimetru výška 33 x 35cm na šířku - skoro čvererec, žádný ovál.

Takové tři plásty vedle sebe a jsou z toho další dva NN.

(29.03.2014 6:48)Kohout napsal(a): [ -> ]To je pravda. Ta americká včelí mezera dělá na 159 zázraky.

Ono taky záleží jestli včelař pořád rozebírá plodiště nebo jen na jaře to přeháže a jak vyzimuje silné včely. Pak si včely prostaví rámky můstky a funguje to jako vysoký plást a to i přesto, že je horní loučka vysoká (spodní mám klasiku, ne originál). Na jaře mám běžně plod mezi rámky a rozvoj jako ti s vysokými rámky.

(29.03.2014 17:28)Misoka napsal(a): [ -> ]

(29.03.2014 6:48)Kohout napsal(a): [ -> ]To je pravda. Ta americká včelí mezera dělá na 159 zázraky.

Ono taky záleží jestli včelař pořád rozebírá plodiště nebo jen na jaře to přeháže a jak vyzimuje silné včely. Pak si včely prostaví rámky můstky a funguje to jako vysoký plást

Práve si mi pustil chrobáka do hlavy, stačí keď zajtra prehodím rámky zo zásobami pod rámky s plodom , a medzi tieto rámiky vložím pásik súše a mám to
Bingó!
Samozrejme medzi všetky rámiky

A trubčinu. Tu tam maj raději.

(29.03.2014 10:34)tom.50 napsal(a): [ -> ]

(29.03.2014 8:12)Peprnik napsal(a): [ -> ]Pro Tom.50:

Děkuji za názor. Jsem přesný opak Vašeho kamaráda. Raději budu zkoušet úlů několik a pak možná zjistím, který je pro naší nadmořskou výšku, ráz krajiny a pro mne samotného na ošetřování nejpřijatelnější. A možná, že se také vrátím zpět na začátek a řeknu si, že to celé bylo zbytečné. Ale budu moci poté s určitým nadhledem říci, že jsem to vyzkoušel. Jak je známo, univerzální úl neexistuje. To, co jinde je super řešení, o kus dál už to nemusí platit. Ale ještě je brzo na závěry.

Ano, máte úplnou pravdu. Já vše vidím očima skoro šedesátníka, já už mám času podstatně méně. Zkoušejte. A taky máte pravdu, že univerzální systém není a tedy je úplně zbytečné spoléhat na zámořské nesmysly. Vše co máme doma je dobré, až nejlepší, věřte mi a taky věřte, že to už před vámi vyzkoušely stovky a tisíce jiných a vy můžete využít jejich poznatků. I já zkoušel, ale vždy jsem ne tom řekněme "nevydělal" nebo jak to říct a rád jsem se vrátil k té, tehdejšími (dnes už nežijícími) zkostnatělými dědky vychvalované klasice.

Dám vám příklad k Langu.
Nesporně nejprodávanějším nápojem planety je Coca Cola. Zkuste vysvětlit Čechům jak jsou hloupí, když někteří zaboha nechtějí opustit nejlepší pivo na světě, tedy to české a nechtějí žbrundat tu přeslazenou odpornost. A s úly je to to samé.

se vší úctou k Vašim včelařským zkušenostem mi nedá se Vás nezeptat jak jste k tomuto názoru došel a jaké máte osobní zkušenosti s úly s dlouhou loučkou( lang, dadant, případně optimal-aby jsme byly doma) ,že takto hodnotíte.
Prosím neberte to jako narážku, jen mě zajímá jak jste se k tomu dopracoval..

Vlastní zkušenost s dlouhým rámkem nemám. Nač proboha? Od mala mě učili, že je sice dobré učit se z chyb. Otec však vždy dodával, že je pošetilé a v důsledku velmi drahé učit se chybami vlastními. Přebírání zkušeností druhých bez ověřování se nazývá učení. A taky. Jestli jednoznačně platí obecné pravidlo, že kvůli teplu a o něj jde u každého úlu především = včelaříme na jarní snůšku a tedy potřebujeme co nejrychlejší jarní rozvoj, je nejlepší čtvercový půdorys, pak přes to vlak nejede. Tečka, to je fyzika. Jistěže jde včelařit na obdélníkovém půdorysu. Jestli ale mám čtverce a nebo rámky dlouhé 39, pořízením rámků dlouhých 448 mm ničeho lepšího nedosáhnu.

Z čeho vyplývá ten čtverec?
To že nejmenší plochu k objemu a tepelnou ztrátu má koule je sice pravda ale v prostředí kde se teplo šíří všemi směry stejně. To ale úl s dílem není!

Představte si ale bednu s centimetrovými rozestupy vyplněnou 25mm deskami izolačního materiálu doplněného o topná těliska - včely zavrtané buňkách co tam topí. A mezery naplněné včelami, které brání proudění vzduchu a v některých místech taky topí. (Vynechám debatu zda taková bedna izolačního sendviče musí být ještě okolo izolovaná a jak moc. To je jako izolovat balík Orsilu)

Takže kdo viděl slabší včelstvo co nevytvoří kouli tak leckdy právě upřednostňuje obsednutí několika plástů do plochy než do koule. Prostě využívá izolační schopnost plástu. Proto je taky včely mají - aby bránil úniku tepla a izoloval. A kolik je tepelníá vodivost medu a vzduchu?

A i pak ten čtverec může být z 30 i 45cm louček.

Já dlouho měl 30x30, mám i 42*42 stejně jako 45x45. Nevidím jakýkoli důvod aby někde kolem 39 bylo optimum.

Pokud bych včelařil na jarní snůšku - tak pak je dobře izolovaný 30x30 asi optimum. Při rozhovoru s doc. Ptáčkem jehož tchán MVDr Kučera je taky autorem úlů 30*30 (viz třeba niha Kočování se včelstvy ze sociku) mi potvrdil že byl ideální na řepkovou snůšku. Rychlý rozvoj a z plodiště vše vytlačily do medníků.

Jenže tady u nás není na jaře (duben, květen) stabilní snůškové počasí a snůška v červnu dopřává včelám čas na normální rozvoj.
Navíc je zde vliv tepla ze slunce - nyní mívám na fasádě z PS na východní straně na teploměru +35°C. To je teplo které prohřívá včelám úl a medné zásoby jej akumulují. Takže nakonec některé moje včely nemají kouli a ani vertikální elipsu (u dadantu) ale naopak placku u čelní stěny. Vzduch a teplo.
Tady je to asi na dlouhou debatu, zda úly vedle sebe a nebo vystavené celodenními svitu ze všech stran.
Podle mě to nejlepší nyní mají včely kde mám nahoře izolovaný N a dole neizolovaný (ale v zimě to zase způsobí kondenzaci vody na dolních plástech v studeneném suterénu. Optimální by bylo dát si tu poráci a na zimu plásty vyndat a nechat tam jen prázdné nástavky z tmavého dřeva.


A ani 465x465 nebo 465x375 (pro 45) nevidím jako problém, protože včely jdou raději v ploše uličky a hlavně nahoru než aby napřed vytvořily kouli (průchodem skrz plást) pokud ji na začátku plodování nejsou pro malou sílu schopny vytvořit a nevadí jim tam moc dřevo louček a mezery.

Ing.Veselý kdysi na přednášce řekl, že základní sociální jednotkou včelstva je ulička. A proč si myslím, že by měla být co největší? Ať už na výšku nebo na šířku? Je pro včely podle mě nejlepší mít to při ruce a nechodit mimo uličku kde se starají o plod. To mi nesedlo u 30*30 kde byl prostě čtverec plodu od laťky k laťce.

(29.03.2014 10:34)tom.50 napsal(a): [ -> ]Ano, máte úplnou pravdu. Já vše vidím očima skoro šedesátníka, já už mám času podstatně méně. Zkoušejte. A taky máte pravdu, že univerzální systém není a tedy je úplně zbytečné spoléhat na zámořské nesmysly. Vše co máme doma je dobré, až nejlepší, věřte mi a taky věřte, že to už před vámi vyzkoušely stovky a tisíce jiných a vy můžete využít jejich poznatků. I já zkoušel, ale vždy jsem ne tom řekněme "nevydělal" nebo jak to říct a rád jsem se vrátil k té, tehdejšími (dnes už nežijícími) zkostnatělými dědky vychvalované klasice.

Dám vám příklad k Langu.
Nesporně nejprodávanějším nápojem planety je Coca Cola. Zkuste vysvětlit Čechům jak jsou hloupí, když někteří zaboha nechtějí opustit nejlepší pivo na světě, tedy to české a nechtějí žbrundat tu přeslazenou odpornost. A s úly je to to samé.

Z Vašich slov je zřejmé, že jste patriot s velkým P. Že je tady spousta šikovných lidí o tom se také přít nebudu. Když pominu to špatné, pak musím jednoznačně říci, že náš národ je velice tvůrčí, jsme mistři improvizace a nic pro nás není překážkou. Zdálo by se, že naše diskuze je jak vystřižená z Pelíšků, kde se přou o americkou krabičku zápalek. Rozhodně ale budu ten poslední, kdo bez hlubšího poznání bude prosazovat emerické věci před českými, popř. jinými. O Dadantu jsem už něco přečetl a i proto bych ho rád zkusil. To, že jsem si zvolil Langa před Eurodadantem je touha vyzkoušet tu Ameriku. Druhým důvodem je pro mne jednoduchá výroba úlu. A určitě to není oblast neprobádaná, viz. František Kramler: Metodika ošetřování včelstev v 11-12 rámkovém systému Dadant. Nechci se s Vámi dohadovat, každý to cítíme tím svým způsobem. Přesto Vám děkuji za oponenturu.

(30.03.2014 11:22)KaJi napsal(a): [ -> ]Ing.Veselý kdysi na přednášce řekl, že základní sociální jednotkou včelstva je ulička. A proč si myslím, že by měla být co největší? Ať už na výšku nebo na šířku? Je pro včely podle mě nejlepší mít to při ruce a nechodit mimo uličku kde se starají o plod. To mi nesedlo u 30*30 kde byl prostě čtverec plodu od laťky k laťce.

Ano, s vaším celým příspěvkem lze v podstatě souhlasit. Jen bych si dovolil připodotknutí, jakési doplnění, které není obecně příliš zmiňováno. Včelstvo včely medonosné nebude nikdy zimním chumáčem zabírat více, než 8 uliček a tedy devět plástů. Proto devítirámkové úly Pětiletka a Lesan a z nich vzniklé Tachováky. Včelstvo silnější, o třeba až 30.000 jedinců (u včely Italské, chované v USA zcela běžná síla zimujícího včelstva) vytvoří zimní hrozen tvaru hrušky a třeba i přes 3-4 nízké nástavky, ale stejně jen osm uliček!
Myslím, že Optimal má tloušku rámku s mezerníkem 37. AdamcoŠkvařily mají 35 a tedy i Tachovák krát devět rámků (+ 10-15 mm manipulační mezera) dává 325-330 mm. A tak by byla optimální délka rámku cca 315-320 mm (nikoli tedy 300 mm = Brenner). Ale i vy jste přišel na nespornou výhodu kratšího rámku pro využití rané snůšky na většině a nebo podstatné části našeho území. Nic jiného neříkám ani já.

Nedohadujme se prosím. Včely jsou blbovzdorné a umějí žít v ledasčem, i v kusu betonové trubky a v literatuře je popsán případ, kdy se roj usadil v mezizáklopové mezeře dřevěného stropu s výškou myslím 170 mm a včelstvo tam žilo (ještě před VD) několik let a tak všechny teorie o tom, jak včely potřebují zásoby nad sezením atd. jsou celkem směšné. Nejde tedy o včely, jde o jejich výkon a co nejpohodlnější (nejlacinější) využití toho "výkonu" včelařem. A já o ničem jiném nepsal.

Včely mohou přežívat v čemkoli - tvarově, protože jim tam včelař nestrká rámky a mezistěny - to je ten rozdíl.

Dílo v nějaké dutině budují postupně a je navzájem propojené a třeba i přejdou do kolmice když zeseílí a jedou napříč, když začaly v koutě. Tedy mají pořád kam jít po zásobách. Některý plást končí jiný začíná.

Dílo se vlní a tím jim zajistí ochranu před větrema průvanem.

Včely přežily i v drátěné kleci která je pokusně chránila před škůdci i v ocelovém pomníku z plechů na Sibiři.

Protože měli svoje dílo.

Začal jsem v dadant systému na 11 plástech (39x30 + 39x15), jsem v nadmořské výšce 550 m.n.m. a začaly u nás kvést javory.
Chtěl jsem nasadit polonástavky se soušemi, ale okolní včelaři mi říkali, že na nasazení medníku je ještě brzo.
Tak nevím.
Pan Cimala je ve více jak 800 m.n.m. a javorovou snůšku plně využívá.
Včelstva mám docela v síle, obsedají plně vysoké plodiště i polonástavek.
Prosím, poradíte mi někdo, jak to mám tedy teď provést?
Děkuju, Honza

Ak sú včelstva dostatočne silné (a podľa Vášho popisu sú), pokojne dajte nízky nadstavok so súšami. Ja by som pri takom silnom včelstve nečakal. Treba sa riadiť silou včelstva a rozvojom prírody, nie dátumami. Vlani by bolo ešte skoro, tento rok možno akurát.

(05.04.2014 8:50)1j1j1j napsal(a): [ -> ]Chtěl jsem nasadit polonástavky se soušemi, ale okolní včelaři mi říkali, že na nasazení medníku je ještě brzo.

Honzo zkus si na tyto otázky přijít sám vyčleněním několika včelstev, která budeš véct podle toho co ti okolní včelaři nedoporučují. Takhle jsem to dělal taky a jsem za tyto zkušenosti rád. Je to lepší než jen kopírování jednoho převzatého postupu od okolních včelařů. Krása včelaření je právě v pozorování jak je včelí organismus se přizpůsobuje a reaguje na změny.

Pak porovnej rozdíly a poděl se, prosím, s námi!

A co zkusit zabydlený spodní polonástavek nahoru a na jeho místo nový se 3 stavebními rámky? Zdraví R. S.

Když vás někdo bude varovat v tuto dobu před rozšiřováním, taktně se zeptejte jak řeší rojovku.
Obvykle se dozvíte že to je přeci jasné, že se mysí každý týden vylamovat matečníky. Takže jeho metodika vede spolehlivě k rojovce.

Jinak viz to co jsem napsal
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Rozsir...9#pid73119

Jakmile přebývají včely dole, mohou se vystěhovat nahoru, když jim tam dám nástavek.
Navíc NN to většina včelařů moc nezná.

(05.04.2014 9:20)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]Ak sú včelstva dostatočne silné (a podľa Vášho popisu sú), pokojne dajte nízky nadstavok so súšami. Ja by som pri takom silnom včelstve nečakal. Treba sa riadiť silou včelstva a rozvojom prírody, nie dátumami. Vlani by bolo ešte skoro, tento rok možno akurát.

Tu by som ešte dodal. Skontroluj stavebné rámiky. Tie Ti tiež pomôžu pri rozhodovaní, či medník nasadiť, alebo nie.

Nemyslím, já je tam ještě nemám a už rozšiřuji. Podle mě je stavba věcí pozdější než nástup rojovky,

Pokud už někomu staví stavební a nemá rozšířeno?
Já napřed rozšiřuji, samozřejmě se tam něco ke stavbě včelám hodí protože nijak úzkostlivě nevyhazuji z dolního atd nedostavěné rámky, ale včely napřed potřebují prostor k výchově a pak teprve ke stavbě.

Ahoj, chtěl bych se zeptat... Když chci včelařit s VN a NN. Je lepší zvolit eurodadant a nebo kombinaci langstroth JUMBO + NN 2/3. Vím,že na širším rámku 44,8 vyzimuje více včel, než na 39x30 a 39x15cm...Díky za info.
Jsem začátečník

Asi nevyzimuje, jen tam mají víc zásob.