Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Dival jsem se na mapu pokálených včelstev za rok 2015, bohužel vypovídací hodnota těchto informací je v podstatě nulová, jestliže je za obec uveden jeden respondent, tak to o ničem nevypovídá. Např. obec ve které včelařím má 12,5% pokálených včelstev od 1 respondenta (tj. 1 včelstvo z mých 8) avšak na území této obce je cca. 50 včelařů s přibližně 600 včelstvi. Snad bude pro rok 2016 více respondentů, aby měly výsledky aspoň nějakou vypovídací hodnotu. Bude potřeba šířit informace o COLOSSu dále mezi ostatní včelaře. VK

Ahoj Jakube,
díky za připomínky, mapu jsme doladili.
- Názvy obcí jsou vloženy dle PSČ;
- vložili jsme i škálovou stupnici k legendě;
- oblasti, z nichž nemáme data jsou šedé, oblasti s daty jsou barevně.
Nahrál jsem na web nový soubor, link k němu zůstává stejný. http://colosscz.webnode.cz/pokalena-vcelstva/
J.

---

@Koutenský
Momentálně lepší data nemáme, takže vypovídací hodnota je taková, jaká je. Se vzrůstajícím počtem respondentů bude vypovídají hodnota vzrůstat. Byla by ale škoda, nechat tato data jen u mě v počítači, takže jsme se rozhodli je publikovat. Záměrně uvádíme počty respondentů i míru zavčelení v oblasti.
Snad tedy tato mapa poslouží i k motivaci v účasti, neboť výsledky mohou být opravdu zajímavé pro nás pro všechny.

Ted jsem našel trochu víc času na to kouknout...

1. Legenda (pořád) nemá vypovídací schopnost - není z ní možné vyčíst velikost intervalů (jejich meze), resp. metodiku, jak byly intervaly určené. U kartogramu je to přitom zásadní věc...
2. Prakticky:
   Na mém monitoru se barevně stejně jeví 20 % pokálených včelstev v Bradleci (MB) i 80 % v Kryštofově údolí (LI).
   Přičemž ale odlišnou barvu má 3,3 % v Neveklově (BN) oproti 4,8 % v Bojišti (HB).
   Mám představu, jak se dají dělit intervaly u kartogramů a dovedu si představit, že je to v teoretické rovině udělané správně (odhaduji, že jsou to kvartily - ?). Vypovídací schopnost takto "teoreticky správných" intervalů pro včelařskou praxi je ale mizivá. Odlišit barevně 3,3 % a 4,8 % a zároveň neodlišit 20 % a 80 % pokálených včelstev je prostě špatně... (můj názor).
   Ve včelařské praxi je setsakra rozdíl, je-li pokálených 24 včelstev ze 30 (80 %) nebo jen 6 včelstev (20 %) - ale to mapa neukáže, resp. ukáže stejnou barvou. Zato barevně (tedy na první pohled viditelně) odliší 1 pokálené včelstvo (3,3 %) od "1,5" včelstva (4,8 %) - opět z oněch virtuálních 30...
3. Zvolené oblasti (regiony) jsou nesourodé. Např. západně od Jihlavy je poměrně velké území s daty - ale po přejíždění kurzorem se ukáže, že jde o dva respondenty z Arneštovic a Bácovic. Stejný počet responedentů v jiných oblastech ale "vybarví" plochu 10-20krát menší (odhadem).
   Podobné je to jižně od Plzně či rozdíl velikosti areálů západně a východně od Opavy...
   

Asi by to vše šlo vyřešit, kdyby mapa byla součástí textové práce - pak by se právě v textu dala vysvětlit metodika atd. Ale takto sama o sobě si "říká" o misinterpretaci... Rozumím, že překlopení dat do mapy s "GISákem" v týmu je jednoduché a psaní textu je už složité - ale o tom je publikování

Za sebe bych takováto data nechal v šuplíku a nepublikoval je - alespoň ne takto samostatně.

---

Poznámka pod čarou:
Úplně jinou otázkou otázkou je, zda do budoucna bude viditelné pokálení to podstatné, co sledovat s ohledem na výskyt nosematózy. Zprávy z letošního jara ve mně budí dojem, že doba, kdy to mělo vypovídací hodnotu, pomalu ale jistě končí... (n.a. vs. n.c.).

Bohužel je v mapách nevhodně uvedeno jméno obce podle PSČ. Všiml jsem ji toho na základě předešlého příspěvku (23), kde vcelky.cz uvádí pro Neveklov 3,3 %. Těch 3,3 % co je uvedeno jako Neveklov jsou Netvořice a Neveklov, který je vedle a má 12,5 % je uveden jako Křečovice. VK

Ahoj Jakube a ostatní,
připomínky jsem předal kolegovi Honzovi Brusovi, který je geoinformatik a dokáže připomínky lépe zapracovat a odpovědět na dotazy. Jeho odpověď posílám níže. Na webu projektu je také nahrána nová verze mapy.
Z map je vidět, že by bylo určitě fajn, kdybychom měli data od daleko více včelařů, jak můžete vidět, data nestrkáme do šuplíku, ale snažíme se je přetvořit ve smysluplné výsledky. Samozřejmě to někdy trvá trochu času, protože data zpracovat a připravit výstupy zabere nemálo hodin.
Jak už jsem psal mockrát jinde a jindy - projekt je na bázi citizen science, tedy občanské vědy, takže jsem rád, že nad výstupy někdo přemýšlí. Každá věcná diskuse nás posouvá o kus dál. Veřte mi, že kolegové včelaři jsou mnohem tvrdší a nekompromisnější publikum než kolegové z druhého tábora - vědci

Ještě krátká odpověď k té N.apis a N. ceranae - ano, vím, že pokálení včelstva nutně neindikuje nosematózu.
A zde je ta slíbena odpověď.
---------------------
Dobrý den, píši reakce na připomínky k mapě. Prvně musím napsat, že za ně děkuji a jsou opodstatněné. Nicméně:

1. Legenda (pořád) nemá vypovídací schopnost - není z ní možné vyčíst velikost intervalů (jejich meze), resp. metodiku, jak byly intervaly určené. U kartogramu je to přitom zásadní věc...

Legenda je nyní předělaná, od začátku jsme věděli, že ideální to není, ale předělávali celý engine.
Cílem bylo poukázat na výsledky a povzbudit k vyplnění dalších dotazníků a odlišit oblasti. V případě vyskakovacího okna a možnost si hodnotu zobrazit ta legenda sloužila jen pro vizuální odlišeni a rychlé srovnání, což účel splnilo.
1. Prakticky:
Na mém monitoru se barevně stejně jeví 20 % pokálených včelstev v Bradleci (MB) i 80 % v Kryštofově údolí (LI).
Přičemž ale odlišnou barvu má 3,3 % v Neveklově (BN) oproti 4,8 % v Bojišti (HB).
Mám představu, jak se dají dělit intervaly u kartogramů a dovedu si představit, že je to v teoretické rovině udělané správně (odhaduji, že jsou to kvartily - ?). Vypovídací schopnost takto "teoreticky správných" intervalů pro včelařskou praxi je ale mizivá. Odlišit barevně 3,3 % a 4,8 % a zároveň neodlišit 20 % a 80 % pokálených včelstev je prostě špatně... (můj názor).
Ve včelařské praxi je setsakra rozdíl, je-li pokálených 24 včelstev ze 30 (80 %) nebo jen 6 včelstev (20 %) - ale to mapa neukáže, resp. ukáže stejnou barvou. Zato barevně (tedy na první pohled viditelně) odliší 1 pokálené včelstvo (3,3 %) od "1,5" včelstva (4,8 %) - opět z oněch virtuálních 30...

Tady si dovolím nesouhlasit. Je to tak jak píšete, ale základní kartografická poučka praví, že intervaly se vytvářejí na základě četnosti a rozdělení dat. Ano chápu, že je rozdíl mezi 80% a 20%. Nicméně pokud bychom udělali intervaly tak, jak říkáte, v mapě by bylo pár červených polygonů a zbytek "v pořádku". Otázkou je, co by bylo pro včelaře zajímavější a přínosnější. Navíc pokud data vycházejí většinou z jednoho dotazníku, slouží to spíše jako orientační hodnota. Jinak jsem zkoušel jak manuálně nastavit intervaly, tak samozřejmě kvantily a ve finále se přiklonil k Jenksově optimalizační metodě pro výpočet hranic tříd intervalů, aby bylo vidět co je v datech. Včelař má možnost si hodnotu zobrazit najetím nad polygon a udělat si úsudek sám. Rozdělení v příloze.

1. Zvolené oblasti (regiony) jsou nesourodé. Např. západně od Jihlavy je poměrně velké území s daty - ale po přejíždění kurzorem se ukáže, že jde o dva respondenty z Arneštovic a Bácovic. Stejný počet responedentů v jiných oblastech ale "vybarví" plochu 10-20krát menší (odhadem).
Podobné je to jižně od Plzně či rozdíl velikosti areálů západně a východně od Opavy...

Regiony jsou dle PSČ za které bylo hlášení. Čili pokud je dané PSČ na větší ploše, bude větší polygon. Ten musí být vybarven stejnou barvou, protože je to agregované právě za PSČ. Nezáleží, kolik bylo dotazníků, je to průměrná hodnota na daném stanovišti dle dotazníku. Nejedná se o hodnotu za celé PSČ. Právě z toho důvodu je tam uveden počet respondentů. Navíc se jedná o pseudokartogram, který využívá relativní hodnoty, ale nebere v potaz rozlohu území. Proto mohou být polygony nesourodé.

Problém celého je hlavně to PSČ, kdy existuje více částí obcí, které mohou mít více PSČ. Vrstva PSČ neodpovídá ani hranicím obcí (jejich částí) ani katastrálním územím. Je proto obtížné a složité využívat pro lepší orientaci a pomoc včelaři vrstvu částí obcí a spojovat polygony dle PSČ a mít jeden odpovídající název. Proto došlo k tomu, že byly problémy u těch názvů. Obecně s těmi PSČ je docela problém. V nové verzi je uváděn název pošty, abychom se vyhnuli problémům. Hustota je také počítána za celé PSČ, které je na mapě zobrazeno, aby bylo možné alespoň nějak dávat do souvislosti hustotu a výskyt pokálených včelstev. Interpretaci nechávám odborníkům.

Pro ukázku:
Obec Vilémov v Olomouckém kraji má PSČ 783 22, ale to patří několika obcím. Pokud si najdete Vilémov na Google mapách vyjede Vám polygon KÚ obce.

https://www.google.cz/maps/place/783+22+...16.9953098


pokud zadáte 783 22 dostanete mnohem větší polygon, který má stejné PSČ.

https://www.google.cz/maps/place/783+22/...17.0335446

Pokud by hlášení bylo za 783 22, tak může být z Vilémova, ale také z několika dalších obcí. Proto je polygon v mapě za celé PSČ. Název obce tedy postrádá smysl, muselo by jich tam být více. Lepší a vhodnější je název pošty dle PSČ.

Ve finále jsem nad tímto problémem po připomínkách strávil X hodin snahou to udělat pro včelaře přínosnější a správnější.
Ještě jednou díky za připomínky, jsou zapracovány v aktualizaci.

S pozdravem Jan Brus

Díky za provedené změny, čas nad tím strávený i odpovědi samotné.
S některými se neztotožňuji, některé navíc přináší další otázky, ale beru to jako vaše pojetí problematiky i vaší prezentaci.
Zároveň rozumím časovému vytížení - i já jsem nechal X hodin nad studiem výstupů a psaním připomínek.

Připomínám, že do konce května zbývají dva dny, ve čtvrtek 1.6. uzavřeme dotazník a začneme se základním vyhodnocováním, což nám zabere cca 2 - 3 týdny.
Aktuálně evidujeme přibližně 1150 odpovědí, takže pokud ještě někteří váháte, pošlete nám svoje data, bude skvělé pokud pokoříme hranici 1200 odpovědí! Oproti minulým letům by to byl nárůst o cca 250 respondentů!
Zde je link přímo na dotazník.
Zdraví
Jiří Danihlík
http://www.coloss.cz

Tak jsem se pochlapil a pomohl tetě Statistice ...

I já....

Stejně jako v loňském roce pořádáme dne 11. listopadu v Olomouci seminář k projektu, máte-li zájem vyslechnout si přednášky odborníků z Rakouska, Francie či Slovenska nebo s námi diskutovat nad výsledky, přihlaste se! Podrobné informace jsou zde.

Vážení přátelé, nové výsledky jsou nyní otištěné v Moderním včelaři 12/2017, můžete si ale přečíst i na webu projektu..
Přeji příjemné a snad i zajímavé počtení

Do Colossu jsem poslal již 3 x svoje výsledky a ptám se: Co z dosavadních celoevropských výsledků již za několik sezon mohu v příští sezoně použít u sebe v praxi ? Silně mě to připomíná náš VMS. Jen takové přehnané nadšení a kde nic tu nic. Nerad bych, aby Coloss dopadl stejně! Zdraví R. S.

Nebýt těchto aktivit (citizen since), doteď bychom všichni pod přísným dohledem aplikovali "celý rok proti varoáze" a ani o milimetr jinak a přemýšlet o tom, zda něco dělám hůře či lépe je ti zapovězeno, platí jednotný postup.

Je to dlouhodobý proces výchovy nepostižené generace včelařů, jejich výchovy k aktivnímu přístupu k oboru. COLOSS je podle mého vidění služba základnímu výzkumu, od toho se konkrétní výstupy (hmotné, výrobky, postupy,..) neočekávají. Pro včelaře ale tyto aktivity mají také významný přínos, protože se teoreticky i prakticky naučí diagnostické postupy, souvislosti. Když nic jiného, tak alespoň ho to provokuje k přemýšlení o tom, co dělá, jako napříkled tebe Rudolfe.

Když srovnám obecné povědomí o varroóze dnes a před deseti lety (původně ještě Emanův blog), je to obrovský posun.

Pavle kecy kecy a zase kecy. Otázka zněla jasně a měl by ji pochopit i frekventant 8 třídy pomocné školy. Co z těchto skvělých výdobytků mohu u sebe příští rok použít u sebe. Takže k věci! Mě ani VMS ani Coloss /zatím/ vůbec nic nenaučil. Nebýt BT tak si dodnes myslím, že VÚVĆ je to nejlepší na co je spoleh a že ony profláknuté pilíře které nám celý svět závidí dokonale fungují. Holt jsem na to přemýšlení trochu tupější! Zdraví R. S.

Rudolfe - někdy i to málo /co ti může přispět / k tvému rozhodnutí ti může zachránit včelstva.
Příklad i pro méně.........
Rozhoduji se jak budu potírat Varroa........
Než abych zkoušel všechny nabízené přípravky a metody podívám se do zprávy.
Vidím - tolik a tolik včelařů z různých krajů použilo loni třeba Thymovar.
U X včelstev a úhyn byl do 5 %
Tak můj předpoklad je - stojí to za vyzkoušení.
Je samozřejmé , že těch informací bych potřeboval více / teplota ,snůška ,zavčelení krajiny........ /
Ale nemusím názvy tahat jak králika z klobouku ......... a pak se rozhodovat.
Přece jen už někdo to zkoušel a nějaké výsledky ........ třeba najdu v Colossu... F.V.

Projekt je na bázi Citizen Science, tedy občanské vědy, do níž se zapojují lidé z různých důvodů. K tomuto tématu vzniklo mnoho publikací, velmi ve stručnosti: co motivuje účastníky zapojit se do projektu Citizen Science? Vidina vlastního užitku, altruismus, snaha pomoci kolektivu (skupině), principiální důvody... Každého motivuje něco jiného, často se důvody prolínají mezi skupinami, např. "chci mít z účasti nějaký vlastní prospěch, ale budu rád, když to pomůže i jiným; budu rád, když moje pozorování pomůžou skupině, vědě..." Vaše výše uvedené názory a dotazy s tím víceméně korespondují. Díky za ně!

Takže:
Jak co můžu na včelnici já sám použít z výsledků?
• Než tu včelnici založím, tak se mohu podívat na hustotu zavčelení. Pravda hustota zavčelení nevyhází z dat COLOSSu, ale přeci jen bez toho, abychom se věnovali tomuto projektu, bychom mapu zavčelení neudělali. Máte ji zdarma přístupnou (všichni!!) zde: http://colosscz.webnode.cz/hustota-zavceleni/
• Kdeže tu včelnici mám? Loupí moje/cizí včelstva? Pozorují to i ostatní? Podívám se do mapy, co vyšla MV 11/2017. (V budoucnu budou mapy interaktivně na webu - v procesu přípravy).
• Oni se ptají na deformitu křídel... co to může znamenat, proč se na to ptají? Co kdybych se na to zaměřil příští rok?
• Prý to souvisí s varroózou, kterou je potřeba léčit. Možnosti v ČR znám, ale jaké jsou trendy jinde, porovnání s Rakouskem je třeba zde: http://colosscz.webnode.cz/rocnik-2013-14/
• Mám pokálená včelstva na své včelnici, je to nosematóza? Nechám si to vyšetřit - letos vyšetřoval Martin Kamler z VÚVč. v Dole ZDARMA pro respondenty studie. Možnosti vyšetřování v příštím roce jsou v jednání.

Tohle máme nyní, po 4 ročnících. Z loňska máme taky informace o zateplených/nezateplených úlech, jejich vliv na ztráty chceme ověřit v dalších letech, do té doby, výsledky publikovat nebudeme, protože to opravdu chceme ověřit. Loňská data vyšla velmi zajímavě! Sledování ztrát oddělků je taky chovatelsky zajímavé, příští rok zkusíme tuto problematiku rozpracovat. A další možné využitelné výstupy se s lety budou nabalovat. Třeba to zateplení/nezateplení je fenomén, jehož platnost lze ověřit na velkém množství dat.

Pro obecné „blaho“ máme:
• Přehled výskytu různých plodin, prozatím jen těch základních (řepka, kukuřice, slunečnice), ale lze jich monitorovat vícero.
• Validní porovnání ztrát mezi zeměmi (stejná výběrová skupina, stejný sběr dat, stejné vyhodnocení…) – to je důležité pro mezinárodní srovnání.
• Variabilitu ztrát včelstev mezi regiony, čím to je?
• Výskyt oblastí s koncem snůšky v pozdním jaře - proč? Je to možné? Má to nějaký význam pro zdraví? Jak jsou na tom oblasti s brzkým skončením snůšky s produkcí medu, ztrátami včelstev…?
• Výskyt loupeží mezi včelstvy – chovatelsky významný faktor.
• Vzdělávání skrz vyplnění dotazníku, tzn. nepřímé vzdělávání – třeba v oblasti varroamonitoringu nebo léčení.

Svázáno s projektem, ale jde o vedlejší produkt:
• rozhovor s Flemmingem Vejsnaesem z Dánska o včelařství v Dánsku (Moderní včelař 6/2017), brzy bude na webu
• organizace seminářů v Olomouci - pozvání zahraničních přednášejících - pro transfer informací
• kontakty na lidi ze zahraničí - využití pro další transfer znalostí a zkušeností do ČR
• prezentace ČR v zahraničí a zvyšování povědomí o českém včelařství
• stimulace mezinárodní diskuse o účinnosti odpařovačů KM a možném vývoji metod k zlepšení metodiky - I NA ZÁKLADĚ DAT Z ČR!!
• zaměření na metodiku diagnostiky varroózy, aby byla snadná a dostupná pro většinu včelařů, brzy bude v tisku v MV

Co byste si přáli jako užitečný výstup, aby byl využitelný na vašich včelnicích? Piště nejlépe na e-mail: monitoring.vcely/zavináč/gmail.com

Mimo to v českém dotazníku testujeme různé faktory (konec snůšky, přežití oddělků, loupeže), jinde ve světě tato data od včelařů nemají. Ukazuje se ale, že sběr těchto dat může být velice užitečný, viz. výsledky projektu. Aktualizace dotazníku vznikají právě na základě Vašich podnětů. Nápady či přímo výsledky našich ryze českých zjištění pak prezentujeme na zahraničních setkáních, což je i jakási reklama pro naše české včelařství a včelařskou Citizen Science.

Zdraví
Jiří Danihlík

PS: K vyplnění dotazníku je třeba asi 15 min ročně, kolik času člověk stráví denně čekáním na něco nebo prokrestinací?

Jirko, už jsem chtěl nechat Coloss bez komentářů, ale tahle "propagace" (diplomaticky řečeno) - mi nedá...:
(zpětně mažu značnou část příspěvku a nechávám jen dva podstatné body)

1. O validním srovnání mezi zeměmi těžko může být řeč, když vzorek ČR není reprezentativně vybrán. To je pořád dokola to samé... I kdybyste měli stejnou (nereprezentativní) metodu sběru dat s jinými zeměmi (jako např. u nás: anketa + sněhová koule), není to porovnatelné - protože to prostě není reprezentativní vzorek. Že to vyhodnocujete stejnými mechanismy? To už je úplně fuk, když máte takto "vybrané" respondenty - ale nevíte jak, resp. každý možná jinak.
   (Ty uvozovky u "vybrané" jsou důležité - respondenti pro Coloss v ČR totiž vybráni vůbec nebyli! Oni se vybrali sami...)
   Validita meziročních srovnání v rámci ČR take (a zde dodávám bohužel, protože to snadno řešitelné bylo a je to o to větší škoda)) kulhá neboť nelze prokázat, že se jedná o stejné respondenty.
2. Mapa hustoty zavčelení podle katastrálních území má celkem dost slabin, její jedinou předností je podle mého názoru fakt, že se k ní snadno dají sehnat data, automatizovat jejich převedení do grafické podoby a není tak moc práce s jejich publikací - ale tím to končí... Záporů vidím víc.
   

Sběr zimní měli má také mnoho, ne, samé slabiny. Tak včelky poraďte, jaký lepší monitorovací systém tady máme? poraďte, jak získat další skupinu respondentů? Včelky, vy všechno víte, tak poraďte.

Pane Holube (a dalsi prikyvujici):
1.) Kritika byvala podminovana vlastni cinnosti v dane veci za minuleho rezimu. Brzy to bude 30 let, co ta doba skoncila...
2.) Presto: kliknete-li na odkaz v mem predchozim prispevku, zjistite, ze tam nejake navrhy jsou.
3.) Na lonskem seminari ke Colossu v Olomouci z moji strany zaznely dalsi - nektere nahlas na cely sal, neco jsem pak s Jirkou resil mimo. Znam zduvodneni proc leccos nejde - to ale na podstate veci nic nemeni.

Bezbreha adorace nicemu nepomaha. S nadsazkou: kamaradovi z vasi lodi ani sobe nepomuze pochvalnym placanim po zadech jak mu to dobre jde, kdyz bude v jejim dne vrtat diru...

Mně přijde Jirkovo zhodnocení velice věcné, přestože je s projektem úzce svázán.
I z jeho honocení vyplývá, že užitek pro jednotlivého včelaře se odvíjí od toho jak intenzivně se účastní aktivit kolem Colossu.