Krásně to ředitel vysvětlil.
(26.07.2016 7:56)KaJi napsal(a): [ -> ]Ja byl na prednasce odbornika a ten upozornil, ze ta pena je to, co je v medu nejzdravejsi. Zbytek je jen cukr, voda a pyl.
To jen k tomu, ze mnohym je mnoho utajeno.
A nepomenoval to,to najzdravšie?
Ale to by mohla nastať revolúcia- dnes je všetko najzdravšie in,takže budeme včeláriť už len kvôli pene na mede,lebo všetko ostatné je len
...
Včelařská šlehačka (smetana?).
Je tu ještě někdo, kdo plní sklenice "hned" po vytáčení? Tím "hned" myslím třeba do týdne.
Stáčím když začne krystalizovat.
(09.08.2016 14:39)Student napsal(a): [ -> ]Je tu ještě někdo, kdo plní sklenice "hned" po vytáčení? Tím "hned" myslím třeba do týdne.
Dovolím si svůj poznatek. Už se tu o tom nedávno psalo, nevím jestli v tomhle vlákně.
Med "vykvete". Ztuhne a udělá se v něm cosi, takové ostrůvky bílé jinačí krystalizace, ve flaškách se to "plazí" po skle a připomíná mi to mrazový květ co býval na starodávných oknech za mého dětství (špaletová okna). Proto jsem to nazval květem.
Nevím proč to med dělá, dříve se to nedělo tolik, nyní je to prostě jiné (taky dřív nebýval med tak vlhký atd.)
Med rozpustím v boxu, "květ" vyjede na hladinu, seberu to (je to jakoby pěna, na flašce od okurek 3,8 l asi tak 1 cm v tom úzkém hrdle) a pak stočím. V konvi to udělá samosebou taky, jen to není vidět. Takto "opatřený" med pak už sice zase ihned ztuhne (květový jarní), ale už nevykvete. Ten květ vypadá blbě a když začne med kvasit (i dobře uzavřený) tak to vždy začne v "hnízdě" toho květu.
Doporučuju si sehnat box Mitronic a nebo se třeba dělá i jiný. Já mám na jednu konev a nevešla se tam plastová stáčecí "štoudev" a tak jsem si udělal z extruďáku 60 mm větší zvon tak velký, že se navlíkne zvenčí na kopyto a pak to přesně vyjde na tu štoudev. Jestli si to někdo budete dělat, použijte tlustší polystyren než já, doporučuju extrudovaný, není ho třeba nijak laminovat, je pevný dost. Zdroj tepla stačí a plastové nádobě se nic nestane. Jo a pohlídejte si aby nad nádobou (štoudví) nebylo víc jak max 40 mm placu jako u originálu na konve.
Jo a lepil jsem to neexpanzním polyuretanem D4 (stejně malinko expanduje - vyplní mikronerovnosti řezu). Řezat je třeba elektrickým odporovým drátem, pak je řez dokonale rovný a polystyren uzavřený, zatavený, hladký. Šrouby nejsou třeba.
To čo tu opisuješ ako sa chytil mramor v mede nič nové pod slnkom, to robia poniektoré kvetové medy, najme jarný med a slnečnica. Či je hustý alebo riedky je to úpne jedno
Já stáčím nejradši hned po vyčeření do sklenic, to co prodám ten rok. Tam mám pocit že zákazníky nešidím, že dostanou maximum toho co je v medu po vytočení. Navíc z principu ž nerad dělám zbytečnou práci. Ty koláče co si vysbírám při rozehřátí konví v zimě, je to o co je pak šidím. To je to co se tady doporučuje programově likvidovat.
U nás je hodně medovice, květové neřeším, s tím jsou jen průsery a lidi o světlý nestojí pokud si mohou vybrat.
(25.07.2016 9:24)Jožko58 napsal(a): [ -> ] (25.07.2016 7:52)Student napsal(a): [ -> ] (24.07.2016 23:01)Jožko58 napsal(a): [ -> ]Vyseparujú sa bielkoviny v podobe peny na povrchu- "smetánka".
Po odstránení tejto peny je po probléme a med sa nerozkvasí aj keď bude mať 20% vody podľa potravinového kódexu.Neplatí to ale pri agátovom mede...
To je dost zásadní informace. Je zvláštní, že během 3 let studia na SOUV Nasa o tom nepadla ani zmínka.
To mi je ľúto,že na štúdiách si sa to nedozvedel.Asi tam učia ľudia bez praxe a odprednášajú len to,čo majú naučené...nechcem nikomu ublížiť.
A třeba ve Včelařství se o tom někde psalo?
Pokud vím nepsalo.
Já psal soukromně panu Titěrovi, odpověděl, že "květ" je přirozená krystalizace a že ničemu nevadí (jenže minimálně to blbě vypadá). A já vím jistě, že sice ne vždy, ale často se z těch ostrůvků květu rozjede kvašení i u medu pod 18,6% tak jak píše Jožko. Mimochodem, o této hranici vás učili?
Nastudujte si termín MEZIKRYSTAlická VODA.
Med není po krystalizaci homogenní hmota, logické? Tekutá část pak kvasí, krystaly zůstanou OK.
Je pravda, že s repkovým medom som mal problémy pri dlhšom skladovaní už nadávkovaného medu v pohároch. Keďže nemám chladnú miestnosť a v komore je cez leto aj 20C, riešil som to balením repkvového medu (pastovaného) len vtedy, keď som mal naň objednávku . Toto ma nebavilo, kúpil som pastovacie zariadenie od Kovářa a problém je vyriešený. Med mám spastovaný od začiatku mája a žiaden náznak kvasenia. Predpokladám, že pri pastovaní sa vytvorí homogénna hmota, ktorú som ručným pastovaním vytvoriť nevedel a nevznikajú lokálne miesta s vyššou koncentráciou vody.
I pastovaný dokáže vykvasit.
Důležitá je teplota při uchování, vlastně je nejlepší mrazák. Pak je to v pohodě.
Už to tak dělám pár let a je to bezva. Na radu Ing. Lstibůrka, který o tom přednáší.
Jiří
Já pastujem repku len za predpokladu,že má repka okolo 17% obsahu vody.Takto napastovaný med z hustého medu môžme skladovať pri bežných izobových teplotách a med sa kaziť nebude.Keby som mal zákazníkom tvrdiť aby med skladovali v ladničke aby sa nerozbehol,to si neviem ani predstaviť. Inak poznám takých čo to doporučujú,úle majú obyčajne lang a v sezóne majú super silné včely na 7-8 nadstavkoch.Len treba povedať že nevedia v týchto úľoch spaviť hustý med,preto tá ladnička.:-)Treba pastovať medy z obsahom vody maximálne do 17.5%,to je jednoducho pre mňa istota že si nespravím ostudu a je mi jedno kto kde med skladuje.Repka ak má obsah vody vyšší,tak treba ju len naliať do pohárov,žiadne pastovanie,pretože pastovaním redších medov sa vždy nariedi jeho vrchná časť a med obyčajne do pol roka zkavasí.
Tom.50 a prečo som Vás nepotešil? Inak dnes som bol z kamarátom čo má včelnicu vzdialenú odo mňa 1.5km a má tam 30 včelstiev.Chválil sa aká dobrá je sezóna a bavili sme sa o cene medu.Vysvitlo z neho, že repku zatiaľ nepredáva.Ked som sa pýtal prečo,tak dôvodom bol práve vysoký obsah vody 23% a to vytáčal zo zaviečkovaných plástov.A znova sa mi potvrdil ten paradox,má úle lang.Vraj začne predávať až v zime.Máme rovnaké znáškové podmienky,stanovisko skoro identické a já som mal repku 17.6%.Tak kde je chyba v úle?
a hlavne nieje to o tom aby to nám doma neskvasilo,ale aby to neskvasilo doma zákazníkovi... u nás predávam med s obsahom vody do 17%,vo výnimočných prípadoch do 17,5..ak by som predal 18% tak môžem zabudnúť na to,že si zákazník ešte niekedy príde pre med..jeho nezaujíma že norma je do 18%... V telke bol magor,s ktorým robili reportáž,a vysvetloval im čo je to pastovaný med,ako vzniká a tak... hovoril že sa robí našľahávaním vzduchu do medu pomocou vrtačky..na to bacha,to je najlepší spôsob ako pokaziť aj dobrý med..
Prodávám jarní med zkrystalizovany a někteří zákaznici o něm mluví jako o slehanem. Rve mi to uši ale ne rozmlouvat jim to.