(28.12.2018 22:01)rmt napsal(a): [ -> ]Zdravím místní odborníky,
mám takový problém, který se mi stal u jednoho včelstva už loni a nyní se mi to opakovalo.
Včelstvo má zásoby, ale vyhladoví v dolním nástavku. Nepřesune se k zásobám, které mělo hned nad sebou. Bylo mi doporučeno po nakrmení nechat jim to jak si to sami uložily.
Po rozebrání úlu jsem zjistil, že tam bylo malinko plodu před vylíhnutím, je možné, že kvůli tomu se nepřesunuly? To že tam byl plod přikládám teplému podzimu, kdy matka mohla ještě plodovat, ale tomu asi těžko zamezím. Včelstvo bylo při zazimování docela silné.
Stále se učím, takže si nechám rád poradit abych neopakoval nějaké chyby.
Děkuji Mates
Jaká byla příčina úhynu?Hlad!Co se zřejmě stalo včelstvo sedělo u česna v dolním nástavku a došlo k odtržení od zásob.Co je třeba vědět zimovals na teplou stavbu nebo na studenou?Pokud na teplou tak to zkus na studenou pak pokud nemáš mezi nástavky markantní mezeru nebo i mezeru větší prostavenou můstky tak nedojde k odtržení od zásob jelikož chumáč bude bez problémů postupovat v uličkách vzhůru a dozadu od česna do zásob což může být u teplé stavby problém.Lépe je pak zimovat pouze v tak velkém prostoru jaký je včelstvo schopno ovládnout kdy i zde je lepší zimování na studeno obzvláště v dnešní době kdy jsou zimy s velkými výkyvy teplot kdy chomáč sedící u česna za teplejšího počasí při náhlém příchodu mrazu je staženo do pevného chomáče který má kolem sebe prázdno a jeho bok naráží na vyjedenou plochu rámku chomáč není schopen překonat plochu tohoto prázdného rámku jak se stalo v tvém případě a obejít ho také nemůže.Případ odtržení od zásob je spíše předjarní problém ovšem při dnešních teplotách se nedá vyloučit ani v této době.
Řešíte tu úhyn u začátečníka. Uvědomte si to (myslím tím celou grupu nahoře).
Normální včelstvo ve dvou nástavkách s plným medníkem nemůže do Vánoc uhynout na hlad! To je vyloučené!
Tam musela být prostě jiná příčina. Buď tam nebyla matka (neúspěšná srpnová TV) a včelstvo se vytratilo, nebo to způsobilo to, před čím tu strkáte hlavu do písku a hledáte chiméry.
Pane Holube,chiméry hledáte Vy,neustále varroáza,viry NC aj.
Proč to řešit jednoduše,když to jde složitě,že?
Podle popisu jde s největší pravděpodobností o onen zmiňovaný hlad -TEČKA!
Hledejte tam třeba atomovou bombu,ale ta tam asi opravdu není!
(29.12.2018 22:35)pavelA napsal(a): [ -> ]Pane Holube,chiméry hledáte Vy,neustále varroáza,viry NC aj.
Proč to řešit jednoduše,když to jde složitě,že?
Podle popisu jde s největší pravděpodobností o onen zmiňovaný hlad -TEČKA!
Hledejte tam třeba atomovou bombu,ale ta tam asi opravdu není!
tak pod to se podepíšu, jemu se už o té varroáze asi už i zdá.
Kolik tam těch včel bylo zalezlé v buňkách? Pokud by to bylo síle odpovídající podletí, třeba včely zalezlé v buňkách v šesti uličkách, pak bych tipoval hlad. Pokud jich bude výrazně méně, třeba tři uličky včel zalezlých v buňkách, tak tipuji spíše nemoc. V tom případě včely měly zkrácený život nemocí, postupně se vytrácely a zbytek se snažil zachránit včelstvo proplodováním do jara.
Je vidět ,že je zima a včelař nemá do čeho píchnout ........
Měli by jste se ,ale shodnout na téhle formulaci : Prvotní příčina - neznámá - málo informací / vše hodit na Varoázu je špatné/.
Ono taková myš,sýkorka,větev bušící do úlu udělá své!
Ono i vadná matka ......
Nedostatek pylu pro zimní včely,voda .........
V tom jsme se snad shodli!!!!
Následek - včely neovládají svůj prostor
sedí na plodu
odtrhnou se od zásob............hlad ..... mrtvé včely v buňkách....
Popřípadě závěr při nedostatku včel - NC nebo NA . F.V.
(29.12.2018 18:54)rmt napsal(a): [ -> ]Děkuji za příspěvky.
Vcelstvo mělo nad sebou plný nastavek zásob. Nevím zda by bylo pro vcelstvo vhodné zimovani v jednom nastavku, když by téměř plný.
Co se týče síly včelstva, tak v srpnu se nejevilo jako slabé. Pak jsem ještě kontroloval v září přes stropní folii a také se zdálo v pohodě. Začalo slabnout až v prosinci, zřejmě tím hladem.
Jinak po krmení v srpnu již včely nerozebírám. Je tedy vhodné dělat ještě v září prohlídky? A na co se popřípadě zaměřit.
Děkuju
Včelstvo bylo při zazimování dostatečně silné.Také nebylo vyloupené to by nemělo někde nad hlavou spoustu zásob, pokud už jednou včely začnou loupit tak toho po nich moc nezbyde.Pokud pak byl i počet padlích včel velký pak můžeme vyloučit to tolik zmiňované vymizení včel, tak toto včelstvo určitě padlo hlady.Pokud potom nevezmu v potaz i nějaký ten plod a dejme tomu fakt že matka ve stavu v jakém dle pisatele včelstvo bylo v době o které se tu diskutuje skutečně nebyla.Pak by za předpokladu že má včelstvo stále v dosahu zásoby naprosto v klidu vydrželo do jara i bez matky sice by to bylo na včelstvu poznat ovšem včelstvo samotné by tento fakt řešilo na jaře a to za prvé bylo by hodně zlé a pak by se v něm buď objevili trubčice nebo by začlo slábnout až by prakticky zaniklo.Takže začátečníka spíše rozhodí nevysvětlitelný úhyn sváděný na tajuplné nemoci než logické jednoduché vysvětlení.Prostě včelstvo nemá možnost dostat se k zásobám tak padne hlady.A zde tomu tak podle všech udaných informací zřejmě bylo.
(29.12.2018 19:07)Josef Skala napsal(a): [ -> ] (28.12.2018 22:01)rmt napsal(a): [ -> ]Zdravím místní odborníky,
mám takový problém, který se mi stal u jednoho včelstva už loni a nyní se mi to opakovalo.
Včelstvo má zásoby, ale vyhladoví v dolním nástavku. Nepřesune se k zásobám, které mělo hned nad sebou. Bylo mi doporučeno po nakrmení nechat jim to jak si to sami uložily.
Po rozebrání úlu jsem zjistil, že tam bylo malinko plodu před vylíhnutím, je možné, že kvůli tomu se nepřesunuly? To že tam byl plod přikládám teplému podzimu, kdy matka mohla ještě plodovat, ale tomu asi těžko zamezím. Včelstvo bylo při zazimování docela silné.
Stále se učím, takže si nechám rád poradit abych neopakoval nějaké chyby.
Děkuji Mates
Jaká byla příčina úhynu?Hlad!Co se zřejmě stalo včelstvo sedělo u česna v dolním nástavku a došlo k odtržení od zásob.Co je třeba vědět zimovals na teplou stavbu nebo na studenou?Pokud na teplou tak to zkus na studenou pak pokud nemáš mezi nástavky markantní mezeru nebo i mezeru větší prostavenou můstky tak nedojde k odtržení od zásob jelikož chumáč bude bez problémů postupovat v uličkách vzhůru a dozadu od česna do zásob což může být u teplé stavby problém.Lépe je pak zimovat pouze v tak velkém prostoru jaký je včelstvo schopno ovládnout kdy i zde je lepší zimování na studeno obzvláště v dnešní době kdy jsou zimy s velkými výkyvy teplot kdy chomáč sedící u česna za teplejšího počasí při náhlém příchodu mrazu je staženo do pevného chomáče který má kolem sebe prázdno a jeho bok naráží na vyjedenou plochu rámku chomáč není schopen překonat plochu tohoto prázdného rámku jak se stalo v tvém případě a obejít ho také nemůže.Případ odtržení od zásob je spíše předjarní problém ovšem při dnešních teplotách se nedá vyloučit ani v této době.
Já mám včely celoročně na stavbu studenou (kolmo k česnu). Trochu se mi pletou.
Včely, které zůstaly v buňkáh byly v dolním nástavku, ale v horní polovině rámečku. Cca 5cm nad nimi byly zásoby. Takže se k nim nepřesunuly. Zbytek včel byl napadaný v podmetu.
Podle mého názoru nebylo včelstvo tak silné jak jsem původně předpokládal a kvůly zbylému plodu se nepřesunulo výše k zásobám aby jim plod "nezmrzl". Příští rok budu muset lépe zkoumat sílu včelstva a popřípadě je zkusím zimovat v jednom nástavku.
Ještě jsem zapomněl napsat, že na podzim lezly do úlu vosy. Nevím zda je mohly oslabit, ale určitě nebyl úl vyloupen od zásob. Nástavek má min. 15kg.
Ještě jedno opomíjené - mezera mezi nástavky. Tu si ještě ověř. Nejlepší položit ty nástavky do sebe,v každém patře 2 až 3 rámky
a poměřit.
I špatně nasazené nástavky /nedosedli/ tuhle paseku dělají.Včelař potom měří a nic nenajde. F.V.
Podle mne je lépe před zakrmením uspořádat vrchní prostor, přenést tam rámky pylu i popřípadě plodování. Potom se podobný problém nestává.
Podobný problém sa nestáva ak v sedisku nechýbajú zásoby a včelstvo nie je nútené prechádzať z chumáčom medzi nadstavkami.
Zamedziť týmto problémom môžme len tým,že si usporiadanie zásob aj skontrolujeme a podľa toho sa zariadime.Včelstvo mal kolega zakrmené v auguste kedy je je ešte plno plodu.Samozrejme plod vybehol a v spodnom nadstavku po vybehnutom plode v septembri nezostali takmer žiadne zásoby.Stačilo pri septembrovej kontrole nadvihnúť vrchný nadstavok a nazrieť do nadstavku nižšieho,ak by boli pohľadom prítomné vence zásob pod vrchnými latkami, tak je všetko v poriadku,ale ak zásoby v tomto nadstavku chýbali, alebo boli len po rohoch rámikoch, včelstvo sa kvôli plodu nepresunulo a uhynulo hladom,pritom stačilo si sedisko skontrolovať v septembri a v prípade absencie vencov včelstvo dokrmiť a teraz by bolo všetko v poriadku.To čo im nalejeme v septembri to si uložia do sediska teda do miesta kde dobieha posledný plod a kde si včelstvo zakladá chumáč.Pri takomto postupe nemôže nastať problém.
Pre "rtm":
Prečítaj si výborný článok (je v češtine), na ktorý tu uviedol link "daniel" (vďaka daniel) v príspevku pod číslom 353, vo vlákne "Varování před kolapsy včelstev"
V článku sú aj pekné fotografie, ktoré navonok "jasne" hovoria že včely umreli na hlad, avšak opak bol pravdou ...
Kdyby to, co je v článku, byla ověřená skutečnost, asi by nastal poprask. Zatím to spíše ukazuje na vědecký omyl.
Hladové včely na zásobách a bez pokálení je známkou úhynu na NC. Včely jsou hladové, ale už netráví.
Občas som mal takýto úhyn. Ak by to postihlo viac včelstiev, treba odovzdať vzorku na veterinu.
Tie vzorky by sme na veterinu mali odovzdávať a
hlásiť úhyn !aj na varoázu+vírusy. Vždy doplníme počty, alebo nenahlásime úhyny a
všetko je OK - problém neexistuje.
http://www.zakonypreludi.sk/zz/2007-39
Príloha č. 5 k zákonu č. 39/2007 Z. z.
CHOROBY, KTORÉ PODLIEHAJÚ HLÁSENIU A KTORÉ MÔŽU BYŤ ZARADENÉ DO NÁRODNÉHO PROGRAMU ERADIKÁCIE
– Hniloba včelieho plodu
Včely
–
Klieštikovitosť a akariáza
Včely
– Malý úľový chrobák
Včely
– Tropilaelaps mite
Včely
Včelár bez laboratorneho rozboru hodnoverne nezistí na čo mu včelstvo uhynulo. K horeuvedeným chorobám patrí aj MVP, kde sú úhyny aj kompezované. Počet spálených včelstiev v súvislosti s MVP nie je vyšší ako 0,1%, ale úhyny včelstiev na dalšie diagnozy sú reálne 30 %.
Ale veterina o tom nevie ! Ak úhyny nenahlásime, tak porušujeme zákon.
Tak u nás k uhynom bol privolaný aj zajazd z vuvc hrádok popri veterine..z každeho rožku trošku,malinko NC,malinko pesticidov,malinko NA...nic konkretne a včelstvá koncom zimy hynuli doradu v desiatkach u vacsich vcelarov ktorí iniciovali akciu..v podstate nema vyznam nahlasovat..po skusenostiach moja dovera v vuvc a k veterine je na bode mrazu..príklad - do rozkvitnutej repky išli striekat organofosfat nurele,čo je zakazane..kurvy v sobotu doobeda,nahodne som to zistil,volam sefovi krajskej veteriny,ten namiesto toho aby na nich vletel,tak blabotal niečo o tom ako sa vzdy dohodli druzstevnici so vcelarmi a kompenzovali im straty nejakym cukrom a podobne..zabudol ze je rok 2016 (vtedy) a nie 1986..Ked som naznačil ze by bolo dobre zacat robit rozbory na serratiu,tak niesu peniaze ani pristroje..
Gusto, treba im rozhočkať korytá... Štát má vyrovnaný rozpočet a včely z toho nemajú nič
.
http://www.lupoc.sk/files/2017-03-06-141...vierat.PDF
To sa týka aj včelstiev z prílohy 5. Na Slovensku je 20 000 včelárov a 250 000 včelstiev. Veterina by mala spracovať asi 10-15 000 hlásení = zaevidovať hlásenie, prehliadnuť uhynuté zviera a urobiť formálny záver. Podklady z veteriny potrebujeme aj my, aby sme mali dôkazy, že včelstvá skutočne hynú a na čo hynú. Je to jedna z úloh štátnej veterinárnej a potravinovej správy, tak by sme mali s nimi spolupracovať a trpezlivo hlásiť úhyny
Kľudne to môžu robiť aj AUVL, ak im to dajú do zákona a zaplatia ich.
Tiež môžeme na jar priviesť pred úrad vlády kočovné vozy. Včely slzotvorný plyn tiež dráždi.
http://www.mpsr.sk/sk/index.php?navID=52...11&id=8049
Toto je asi posledná vedecká práca slovútneho slovenského odborníka na včelie choroby. Je to staré 6 rokov, odvtedy som nezaznamenal nič nové od neho, ani od dalších slovenských výskumníkov. Zrejme pán Toprčák už žije len z autorských práv, ako starý rocker
Už v tejto správe je hodnotenie vplyvu vírusov a NC veľmi stručné a podľa mapky máme straty presne 11,25 %
a ostatné štáty omnoho viac. Česko je tam biela plocha na mape včelárskej Europy
. Asi nemajú straty.
Prvým krokom včelárskych bossov by malo byť úsilie o zdokumentovanie skutočných strát včelstiev. Dá sa to urobiť nezávislym spočítaním strát do konca apríľa, plošne v náhodne vybratých včelniciach na celom Slovensku = reprezentatívna vzorka. Inak budeme stále tvrdiť, že straty neboli a nie sú. Potom môže štát objednať výskum pre včelárov =
https://www.vedatechnika.sk/SK/VedaATech...itiky.aspx
My rozdeľovačov rozpočtu musíme presvedčiť, že aj oni majú radi včely
a že im na nich záleží...