I tak ze stovky roztočů ve včelstvu na začátku července bude krásných 6400 na konci září
a když skončí plodování o 14 dní dříve, tak jich bude jenom půlka.
....a když budeš mít teď prázdný úl, tak se počtem VD nemusíš vzrušovat.
Dnesni info ze dvou stanovist od Humpolce
50 vcelstev dnes 0
100 vcelstev dnes 30
klasicke zmizeni vcel z ulu CCD...pred 3 tydny vcely byly vsechny..
KTM to si děláš p.del, že?
To asi Martina neznáš.
Nevím Milane jak to myslíš. Že by někomu padlo celé stanoviště s 50ti včelstvy tak to snad ne.
(21.11.2017 14:07)Jožko58 napsal(a): [ -> ] (18.11.2017 0:53)Jožko58 napsal(a): [ -> ] (13.11.2017 0:41)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]Na jiném stanovišti dochází také k příbuzenskému páření ale je otázkou jestli je to jiná nebo stejná linie. Pokud je to jiná linie, tak při spáření s tvou se vitalita potomstva několikanásobně vylepší.
Nebo chceš-li - koeficient nárůstu VD při příbuzenské plemenitbě pouze tvých vlastních roztočů něco málo přes 1,04.....při přínosu cizích VD a následným pářením v jedné buňce je koeficien cca 2,8-3,2. Nevím zdali je to upně přesné číslo , ale rozdíl nárůstu populace je pak extrémě vysoký.
Milan,existuje o tom nejaká štúdia,tie čísla sú z výskumu,alebo kto to tvrdí,že je to tak?
Milan???
Milan a ostatní,z reakcie vidím,že sme sa neporozumeli...mňa nezaujímajú čísla resp.nárast populácie na/n-tú.
V príspevkoch pred tým sa riešil vplyv príbuzenského párenia = bastartizácia -degenerácia...
Ja som poukázal na to,že Varroa destruktor sa reprodukuje len a len príbuzenským párením,čím sa stáva stále odolnejším =(plnokrvník)...
Milan poukázal na doneseného roztoča zvonku na včele("žokej"),čím dochádza k rýchlejšiemu množeniu.
Moja reakcia bola - vyplýva z logiky,že ak to nie sú príbuzní,potom by muselo byť viac "línii," podobne ako u včiel...
Takže,čisto teoreticky,na mojej včelnici,keď sa premiestnia samičky ako "žokeji" z úľa č.1. do úľa č.10 je ten koeficient cca2,8- 3,2???
Prečo,z akého dôvodu,je to z nejakého výskumu,alebo je to výplod - výpočet nejakého matematika?
Toto ma zaujíma...Milan však odpísal,že to niekde čítal,ale nemôže to dohľadať.
Bol by som rád,keby to bolo niečím podložené...
U mňa doteraz všetko O.K. - žiadne úhyny.
P.S.:Prosím admina o presunutie do patričného vlákna.Dík.
Není důležité až tak kolik včelstev odešlo, ale co jsi se na jejich odchodu naučil a co budeš dělat další sezonu, aby se to neopakovalo. V tomhle tématu jste navršili hromady sraček, ale o informacích podobného obsahu hluboké ticho! Ani se těm uhynulým včelstvům nedivím!!!! R. S.
Jožko58-informácie o vplyvu príbuzenskeho párenia klieštika máš na stránke K.Čermáka pod varoázou-je to síce stručné ale príbuz. párením klieštika tiež dochádza degenerácii,len sa nedá vylučiť prínos nových klieštikov zalietavaním a podobne-to iste vieš.
To jsme se špatně pochopili Jožko. V tomhle článku se psalo o tom, že pokud zalezou dva VD na jednu larvu, tak početní nárůst a vitality takových VD ( které už nejsou oplozeného jen bratrem, ale možno i bratrancem) je mnohem výšší. Abych ti odpověděl poctivě
- nevím jestli Bůh stvořil první "VD EVU" a všecko ostatní je jedna rodina.
Ale čím vzdálenější "bratranec" ( to může být ta samička z jiného stanoviště) tím jasnější projevy heterózního efektu, a v tomhle případě i nárůst počtu VD z jedné "líhně".
Otázka je, jaký všechny faktory v tom hrají roli. S heterozním efektem si tu zrovna jistý nejsem. Co jsem četl články o varietách různých genů i negenových oblastí DNA, tak variabilita u kleštíků je docela nízká. Netuším, jak hodně odlišné genetické varianty kleštíka se vyskytují v okolí doletu. Pokud do toho nic nevleze, chtěl bych to zkusit v laboratoři testovat. Zatím alespoň u některých markerových oblastí DNA. Kolik variant se na lokusu vyskytuje v rámci úlu, v rámci včelnice, v rámci včelnic okolních včelařů do cca 3-5 km.
Milan Havelka: Máš ode mě zprávu
Pane Stonjek myslím že je lepší něco o tom zjistit a ještě nepřijít o včelstva, ale to všude nemusí být možné.
Jenomže, kde to zjistíš_ Učebnice včetně nejnovějších trapně mlčí, učitelé všeho možného rovněž i když vím o dvou vyjímkách. A včelař bez úhynů je pouze zručný chemik! Zdraví R,. S.
Rudolfe proč bych měl být chemik?
pavlle ne to si fakt prdel nedelam byl jsem si dneska pro mezisteny,prirezi a nejaky drobnosti a ten kdo mi to rikal rozhodne nekeca je vic nez duvery hodnej.to s 50 bylo na mire 39x24 druhy 39x30 a mimochodem byl jsem u toho kdo mi to rikal mockrat takze neni duvod mu neverit a pred 4 rokama mu padlo taky skoro 50 ma neco malo pres 100 vcelstev a to sami do 14 dnu vsechno pryc zacatkem Listopadu.ted uz kolem nej je ty 4 roky klid jen minimum a posunulo se to cca 10 km vzdusnou carou dal od nich.ono se totiz o tom nahlas bohuzel nemluvy....
To bych fakt nechtěl zažít, ale je pravda že i tady u nás bývají velké i 100%ní úhyny, ale jen tak kolem 10 včelstev. Letos ještě nevím jak to vypadá, ale v pátek se to dozvím. Tak ochraňuj PB naše včely.
(22.11.2017 16:14)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Není důležité až tak kolik včelstev odešlo, ale co jsi se na jejich odchodu naučil a co budeš dělat další sezonu, aby se to neopakovalo.
Rudo, taky bych rád viděl někoho, kdo ví jak na to aby se to nezopakovalo. Tuším, že nikdo takoví není. Sám dělám pro co nejlepší výživu, hygienu chovu a omezování kleštíka rozumnými prostředky i zootechnickými zásahy maximum a není mi to nic platné. Jakmile se na včelnici už z jara více projeví viry (které tam tak jako tak vždy jsou) nejde spolehlivě udělat nic, jen čekat na to, která to přežijí. Dokonce nevěřím ani na domino efekt. Podle mého to všechna padající včelstva už dávno mají spočítáno. Čeká to jen na pokles plodové křivky, kdy výměna generací nestačí na udržení kolonie, ta se rozpadne, včely ji opustí a mi jen zíráme.
Objevují se tu smyšlenky, že včelař udělal chybu tím, že nevytvořil dostatek zimních včel. Tuším, že dodnes nikdo nezná spolehlivý mechanizmus budoucího určení dělnice mezi zimní či letní populaci. To si naše evropská včelstva řídí sama. Krmení ani podněcování nepomáhá. Je to v jejich genech.
Stejně tak žádná jiná péče včelaře neovlivní zda kolaps kolonie přijde či nikoli. Zřejmě to startuje varroáza - kleštík, ale jak na něj, aby jsme při jeho likvidaci nevylily s vaničkou i dítě.
Z dlouhodobého hlediska je tedy cesta jen v hledání dědičné imunity proti současnému prostředí, které už není pro život (aspoň některých včelstev).
S tím souhlasím. Ono totiž to prostředí není vhodné pro nikoho (zvířata, lidi, rostliny). A myslím si, že si to moc lidí nepřipouští, ale VD, viry, nosema a všechno ostatní o čem ještě ani nevíme je pouze důsledek špatného prostředí, které má negativní vliv na imunitu včely. Myslím, že je to i o špatné a chudé výživě hlavně pylové.
Naprostý souhlas s Honzou, jak vidím, už je nás, co si tím prošli, povícero. A nejen začátečníci, ale i zkušení pardálové. I příznaky a pozorování jsou stejná.
Já letos zkusil brzké zimování, poslední medobraní ještě ve slunečnicové snůšce. A bylo to překvapivě příjemné pro mě i pro včely (bez jakékoli loupeže). Výsledky uvidím až na jaře. Byl i jiný rok než ten minulý - více povrchových srážek a snůšky bez hladovění.