elektroudělátkem na baterky. chladit v létě/zahřívat v zimě.
Pánové, nevymýšlejte blbosti. Potřebná přesnost u tenzometrů pod úly není nějak kritická, stačí max. v desetinách kg. Rozumné tenzometry toto zvládají i bez vytápění.
To není blbost. Některé váhy mají např. 2 tenzometry na tahovém a 2na tlačném povrchu tak, aby se v můstku vliv teploty kompenzoval. Nemyslím si, že vliv teploty je zanedbatelný. Pokud se srovnává jen denní odečet ve stejnou hodinu ráno, tak ten vliv bude asi zanedbatelný, ale rozdíl ráno a poledne bude asi větší. Zkus fénem zahřát jen jeden z tenzometrů.
Pavle, tady se staví váhy z osobníh vah, tenzometry co jsou na nich nejsou určeny pro trvalé zatížení a je stejně jenom otázkou času, kdy se budou muset vyměnit, pro nás bastlíře, je to nejlevnější způsob jak si nějakou váhu co má nějaký užitek vyrobit. Co se týče kompenzece teploty, asi před rokem, nebo dvouma jsem se s tím zabýval, váhu jsem měl od časného podzimu do pozdního jara zatíženou konstantní váhou (50kg) a sbíral pocelou dobu po 30 min. data. Když jsem to následně vyhodnotil, rozdíl byl cca 200-300 gramů a to při teplotních rozdílech 20-30 °C. Toto je pro mě plně zanedbatelné a přestal jsem to řešit. Sice už jsem měl nějaký kód (na který mě navedl jeden kamarád s tím, že to tak jde řešit), ve kterém jsem měl tuto kompenzaci již řešenou. Jenže toto bych musel dělat nejprve u každé váhy zvlášť a na to fakt není čas a ani se mi do toho nechce a je to zcela zbytečné. Pro mě je podstatné, jestli hmotnost v úle přibývá nebo ubývá, jaká je teplota v úle (zda včely plodují nebo ne a v zimě zda tam jsou a nebo ne.
(12.11.2020 17:15)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Tenzometry a jejich funkce je jedna věc, ale není mi jasné, jak řešíte teplotní kompenzaci.
Mnohem jednodussi nez resit ji vyhrivanim je zmerit si tu teplotni zavislost, a resit ji prepoctem koeficientem podle teploty. Staci vahu vybavit teplotnim senzorem (jak stejne mnoho lidi dela).
S pouzitymi obyc komponenty a vetsinou vselijak zbastlenou mechanickou konstrukci stejne chyba mereni bude vysoka, opakovatelnost celkem mizerna.
ALE - to prece vubec nevadi, pro me je dulezity dlouhodobejsi trend (vyrazne stoupa, klesa - snuska, spotreba), a zachyceni vyraznych zmen (rojeni, loupez...). Jestli vcelstvo s ulem ve skutecnosti vazi kilo 35, nebo 38 je mi celkem jedno.
(12.11.2020 19:31)Kosta napsal(a): [ -> ]Pavle, tady se staví váhy z osobníh vah, tenzometry co jsou na nich nejsou určeny pro trvalé zatížení a je stejně jenom otázkou času, kdy se budou muset vyměnit, pro nás bastlíře, je to nejlevnější způsob jak si nějakou váhu co má nějaký užitek vyrobit. Co se týče kompenzece teploty, asi před rokem, nebo dvouma jsem se s tím zabýval, váhu jsem měl od časného podzimu do pozdního jara zatíženou konstantní váhou (50kg) a sbíral pocelou dobu po 30 min. data. Když jsem to následně vyhodnotil, rozdíl byl cca 200-300 gramů a to při teplotních rozdílech 20-30 °C. Toto je pro mě plně zanedbatelné a přestal jsem to řešit. Sice už jsem měl nějaký kód (na který mě navedl jeden kamarád s tím, že to tak jde řešit), ve kterém jsem měl tuto kompenzaci již řešenou. Jenže toto bych musel dělat nejprve u každé váhy zvlášť a na to fakt není čas a ani se mi do toho nechce a je to zcela zbytečné. Pro mě je podstatné, jestli hmotnost v úle přibývá nebo ubývá, jaká je teplota v úle (zda včely plodují nebo ne a v zimě zda tam jsou a nebo ne.
Předpokládal jsem, nevím to, že je u vah teplotní kompenzace řešena na desce dalšími čtyřmi odpory do můstku, nebo je kompenzace provedena přepočtem čipem podle údaje teplotního čidla. Pak předpokládám rozdíl v tom, zda-li využívám pouze tenzometry, nebo výsledek zpracovaný váhou.
Ono 1% z dvou set kilo je dost velká chyba na to, že bych si mohl myslet, že se včelstvo rojí.
Když jinak nedáte, teplotní kompenzace je zabudována i v tenzometrech, které jsou vlastně dva odpory v serii s vyvedeným středem. Jeden odpor je proměnný v závislost na ohnutí, druhý pevný (pokud si dobře pamatuji 1000 Ohm)
Souhlasím s tím, že plus mínus několik desetin kg je při vážení úlů nepodstatné. I s takovou chybou bezpečně rozeznáte, že na úl prší a podobně.
Dodatek - že se včelstvo vyrojilo poznám zcela bezpečně.
Kdo má 200 kg úly? Čidla z osobní váhy na 200 kg nejsou.
Mimo to, uváděl někdo chybu 1%? Podle mě jde jen o několik desetin kg při jakémkoliv zatížení.
A ještě dodám, v jakékoliv běžné teplotě ve všech ročních obdobích
Jinak 1% z 200kg jsu 2kg a to rozhodně takový rozdíl při změnách teploty není, těch 200-300 gramů je z 200kg 0,1-0,15 % a to je opravdu zanedbatelné
Včelařím na míře 39x24 na třech nástavcích a v hlavní snůšce mají max 75kg
Pokud budu hodit gramy a přesnost, tak zainvestuji do kvalitních, slovy KVALITNÍCH tenzometrů a hlavně plný můstek na jednom těle snímače a ne dělaný po 1/4 na 4 tělesa.
Cítím, že si nerozumíme. Nechci vás tu otravovat možná nicotným problémem, mě to jen zajímá. Proto to zkusím naposled.
Pokud budu vážit při jakékoliv ustálené teplotě na čtyřech odporových tenzometrech do plného můstku bez absolutní kompenzace, tak budu díky vytárování měřit dost přesně, je mezi nimi relativní kompenzace. Pokud ale budu vážit trvale, kdy tára byla např. při 5°C a dál trvale vážím až do 25°C, tak to bude lhát o dva řády více. No, a mě zajímalo, jestli to někdo z vás zjistil, kolik to je ne na koupené kompletní váze, ale na udělátku z tenzometrů, tedy jistě bez absolutní teplotní kompenzace.
Já nevím Pavle jestli si rozumíme, ale o tom je zde právě řeč. Zde nejde o žádnou komplet tváhu, ale udělátka s použitím tenzometrů z osobních vah. Nic jiného se s těch vah zde nepoužívá
(12.11.2020 15:52)Kosta napsal(a): [ -> ]Přesně to jem chtěl Mirku napsat a ty jsi mě předběhl 
,vůbec nevím o čem gupa psal. Když si důkladně prohlédne druhou fotku od TomasK1, pořádně si ji zvětší, tak je každému jasné jak to pracuje a co tam asi je. Foto přikládám ještě jednou
![[Obrázky: 20201112-121831.jpg]](https://i.postimg.cc/gXgdhjhC/20201112-121831.jpg)
Zapomeň nato co tu dal TomasK1.
Dal jsi sem minule obrázek foliového tenzometru světle hnědé barvy z katalogu TME. Psal jsi o ohybu. Po tom co sem dal fotky TomasK1 mi to je o něco jasnější, ale jen do chvíle ...
kdy se Havelka Jan rozepsal o plných můstcí v jednom. Takže zase problém. Jak si představit orientaci ohybu takového plného můstku pod úlem. Díky za trpělivost a omluva za nepřesnost.
Nerozumím dotazu Jak si představit orientaci ohybu takového plného můstku pod úlem.
Pokud dobře chápu, když tlačíš na čidlo jedním směrem - odpor klesá, když opačným směrem - odpor stoupá.
Jednoduché, předvídatelné.
A na výstupu z můstku napětí klesá nebo stoupá podle směru ohýbání.
Mirku, znamená to tedy, že pro správné měření hmotnosti úlu je potřeba nosiče s tenzometry umístit pod váhy tak, aby nebyly otočené "vzhůru nohama" (vztaženo k původní poloze v osobní váze), tj. aby se to raménko nosiče tenzometru při zatížení ohýbalo na stejným směrem, jako když to bylo součástí té osobní váhy? Nebo to ten obvod v připojeném modulu přepočte na absoultní změny bez ohledu jestli se odpor zvětšuje nebo změnšuje a je tak jedno, jak je nosič s tenzometrem po úlem umístěn - "vzhůru nohama" nebo "nohama na zemi". Díky za vysvětlení, nejsem ani elektro/radio amatér, tak se ptám možná blbě.
Je úplně jedno jestli tak, nebo naopak.
... aby to bylo naopak, musel bys to na ta čidla zavěsit a natahovat je
(13.11.2020 6:56)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]Nerozumím dotazu Jak si představit orientaci ohybu takového plného můstku pod úlem.
Píšeš o plném můstku, tak jaký, názorně, schématicky, konstrukčně, v případě pod úl na stojan. V případě změny odporu jsem se setkal prakticky jen u jedné věci, když jsem repasoval články NiCd. Když jsem separátory co jsou mezi elektrodami více stlačil, článek byl víc tvrdý. Takže více chápu spíš polovodičový typ než drátkový při pohledu na věc, ale podle vidu je to hodně podobný, elektrody jsou tenké a svodiče a praporce silnější, kontakty.
Nejsu doma, tak nemůžu vyfotit, ale dám odkaz jaký typ je použít.
https://m.aliexpress.com/item/4000186287....jpg_.webp
Jak jsem psal, mám dvě díry. Jedna na uložení tenzometru a druhou, hlubší o menším průměru, aby se mohl tenzometr prohnout.
Vliv teploty tam samozřejmě je, ale je malý a rychle vypozoruješ jak se během dne mění. Takže v pohodě zjistíš jaký je přírůstek či jestli se včely vyrojily.