ale tak já připouštím, že můžu bejt natvrdlej, ale jestli to je někomu jasné, tak jsem se chtěl dozvědět, v čem ten přínos OP spočívá, jestli to někdo umí sdělit stručně a jasně. Proto o tom tady nahlas přemýšlím a snažím se to zjistit. Protože když se dívám na videa p. Sedláčka a přednášky jeho i jiných, tak tam vidím to a logicky mi vychází srovnání takové, co jsem napsal o pár příspěvků dříve a on tam nic jiného ani nepředvádí a hlavně neuvádí, co je cílem.
Tak jestli to dokáže někdo zde napsat, když ve videích p. Sedláčka je to utopené nebo to tam ani není, tak budu vděčný.
Máš 2 fabriky. Obě mají zakázku na 1000 součástek. Obě vyrobí 1000 součástek a zakázku splní. Fabrika A v procesu výroby vyprodukuje 10 zmetků, fabrika B 100 zmetků. Která fabrika bude mít lepší ekonomické výsledky? Když včelstvo vyhází zachlazený plod, je v tom nějaká investice, energie, která se promrhala.
Rychlejší vývoj plodu v teplejším prostředí, méně času pro kleštíka, každá hodina k dobru je k nezaplacení. Více generací včel za stejnou jednotku času, déležijící včely atd...
Nikomu neberu způsob včelaření, je to jeho věc a OP k tomu patří jako jiné metodiky. Jen mne napadlo u příměru fabriky a v souvislosti s kleštíkem.
Jestli bychom nyní všichni provozovali OP, tak možná po těch 40 letech by včely neuměly dělat silná včelstva, protože by neuměly bez OP udržet tepelný konfort pro plod jako nyní neumí v drtivé většině se samy vypořádat s kleštíkem. To jen k zamyšlení.
Jedna "fabrika" ale viditelně shromažďuje méně pylu. Na instruktážním videu vidím pylové dotace, ano, prý nemusí být, ale přebytek znamená blahobyt. Blahobyt je pro všechny fajn a proto jim to dává. Nebo má naplno plodující včelstvo vyžít při nepřízni počasí z těch pár buněk pylu na krajích?
Pokud včas nerozšířím, bráním matce v kladení, tam jde taky o hodiny. Je to ztráta plodu nezakladením.
stefanos689 a alberte - díky za doplnění vysvětlení....ale
argument "Rychlejší vývoj plodu v teplejším prostředí, méně času pro kleštíka, každá hodina k dobru je k nezaplacení." jsem zaslechl v jendom z posledních viděí (k dnešnímu dni), myslím č. 63 nebo 62, koukal jsem na něj včera.....a když sem to slyšel, tak jsem si fakt bez urážky říkal, že míň uvěřitelný argument už vymyslet nemohl...jakože když už nevím co, tak řeknu že urychlým líhnutí včely a o pár hodin a tím snížím populaci kleštíka......to byl argument, na který jsem se ani v této diskusi na foru nechtěl ptát, jak mi to přišlo nemožný.
stejně tak argument o déležijících včelách, ten tam zazněl také.....jediné co si nevybavuji je argument o více generacích včel za stejnou jednotku času.....
Oba dva argumenty - rychlejší líhnutí = méně kleštíka a více generací za stejnou jednotku času vedou k závěru, že OP je nástroj jak vytvořit jinou včelu?
Nevím jakou jednotku času měl p. Sedláček na mysli, pokud se ta jednotka času limitně blíží nekonečnu, tak by to tak mohlo fungovat.
Pokud ale "jednotka času" je dána obdobím mezi dvěma léčeními, tak vliv OP na počet kleštíků je pouze matematická úloha s nulovým praktickým dopadem.
A pokud je "jednotkou času" období od začátku plodování do okamžiku, kdy obě přepážky v plodišti mám pověšené až u stěn nebo je úplně odstraním, tak počet generací včel s OP za tuto jednotku času bude stejný, jako bez OP, jinak je to také jen příklad z matematiky.
Co si ale vybavuji, je, že každé vysvětlování končí "...a tak dále ,a tak dále..."....ok, beru, každý máme nějaké výrazy, kterými vložkujeme náš mluvený projev a opakujeme je, ale zrovna v situaci, kdy něco vysvětluji a popisuji a záleží tedy na míře konkrétnosti, aby se vysvětlovaná věc dala pochopit, tak slovní spojení "..a tak dále..." nic nevysvětluje.
A co s týče lepšího tepelného režimu v plodišti, tak bez přepážek včelstvo bude zimovat v objektu ve tvaru koule (pro zjednodušení), což je v přírodě z mnoha hledisek, včetně tepelného (proto tak včely zimují v chomáči), nejoptimálnější tvar. Tím, že z koule udělám kvádr, tak tu optimálnost naruším a musím jí zachránit přepážkami, a jsem tam kde jsem byl, než jsem z koule udělal kvádr. Proto ta moje poznámka a srovnání s klasickou otázkou, co bylo dříve, slepice nebo vejce.
Co se ukládání zásob do medníka týče, tak to v přednášce p. Moravce bylo také, ale to jsem ještě nedoposlechl podruhé a poprvé jsem to poslouchal a moc jsem o tom nepřemýšlel. Tak nevím.
Déležijící včely jsou zimní generace, ale ty se rodí i bez OP, v lese v pařezu...a že se vylíhne více generací za stejnou jednotku času?.....jakože OP mi vychová včelu, jejiž dělnice se líhne za 11 dní (aby tento argument dával nějaký smysl v kontextu toho, že plodování ve včelstvu začíná někdy v půlce února a cvičení s přepážkami končí podle počasí v březnu či v dubnu) oproti včele chované
"na volno", která se líhne po 21 dnech (a generací v OP bylo aspoň 2x tolik)?
Já se to fakt snažím pochopit, ale pokud argumenty p. Sedláčka, který je považován za propagátora a tedy i znalce problematiky OP, jsou takovéto, tak výhody a přínos OP, pokud jsou, tak jsou vážně těžko vysvětlitelné.
Kamik - proto já to přirovnávám k drbání levou rukou za pravým uchem....protože jak on upraví/redukuje konstelaci včelstva a úlu v podletí, tak pak musí být v pozoru, aby na jaře ve správný čas a podle počasí přidával to, co v podletí před zimou zredukoval. V tom vidím celkovou neefektivitu metodiky OP.
Optimální je na tom jen ta část, založená na teorii, že vyhřívají malý prostor.....ale všechno kolem a další části té metodiky jsou v součtu neefektivní (čas, pracnost, rizika, hlídání počasí).
Já jsem na žádném z těch videí od p. Sedláčka nezaslechl, jaké má třeba průměry vytočení medu na včelstvo po jednotlivých stanovištích a zda třeba je to každý rok stejně, bez ohledu na různost počasí, nebo to kolísá s počasím stejně jako včelařům, kteří nemají OP.
Čím více o tom přemýšlím a čím více o tom čtu a sleduji videa, tak v OP vidím prostředek pro optimalizaci (možná, viz. vlastnosti koule) tepelné pohody plodu v období od podletí do jara, ale nikde nevidím, že by to byl prostředek pro racionalizaci včelaření nebo pro zvýšení či alespoň stabilizaci výnosu medu, tedy pro výsledek.
Alberte, ano, souhlasím, že vyšší teplnou izolací se uspoří energie potřebná na vyhřátí izolovanéh prostoru, ale já srovnávám
na jedné straně počet zásahů do včelstva z důvodu kontroly plodu a s tím souvisejícího ne-/posouvání přepážek,
a
na druhé straně pořádné (=dokud budou chtít brát) zakrmení v podletí, a pak ať si včely spotřebovávají a topí a plodují jak jim to vyhovuje, a pokud protopí více zásob, protože zimují v kouli bez přepážek, tak nevadí, mě to šetří a snižuje počet zásahů ve včelách.
Jak uváděl Kamik poznámku o pylu, když včely budou vědět, že mají nadbytek zásob i pylu, tak se nebudou omezovat a dostanou se do krásného a bohatého rozvoje. Když budou vědět, že tam ty zásoby nemají, tak se podle toho zařídí a pojedou v úsporném režimu, protože vědí, že musí šetřit a to málo co mají, jim musí vydržet.
To je přirozené chování každého tvora, přizpůsobuje spotřebu tomu, co má k dispozici, příroda nezná vymoženosti spotřebitelských úvěrů a žití na dluh.
(14.04.2021 15:56)TomasK1 napsal(a): [ -> ].jakože když už nevím co, tak řeknu že urychlým líhnutí včely a o pár hodin a tím snížím populaci kleštíka......to byl argument, na který jsem se ani v této diskusi na foru nechtěl ptát, jak mi to přišlo nemožný.
Co Ti na tom přijde nemožné. Pokud víš jak probíhá reprodukce kleštíka v zavíčkované buňce, pak víš, že každá hodina hraje roli. Pokud by došlo ke zkrácení vývoje v důsledku lepší tepelné pohody o půlden, tak je to sakra rozdíl. Loni už jsem něco ověřil a těch kleštíků bylo na včelách v OP na konci sezony znatelně méně. Dobré by bylo více to prozkoumat, instalovat teplotní čidla atd... Ale intuitivně to zatím vnímám jako validní argument.
ale ano, vím, že kleštík preferuje trubčí plod, kde vylíhnutí trvá 24 dní ve srovnání s dělničím 21 denním, pravda je, že nevím, kolik času/hodin kleštík potřebuje na "dozrání", proto mi "několikahodinový" (to ale nechápu jako půlden o 12 hodinách, ale jako 2-3-4 hodiny) argument přišel jako sci-fi argument ve spojení s kleštíkem, když pro jeho preference, nikoliv přežití, má význam zavíčkování hostitele o 3 dny déle.
Ale když to vezmu obráceně, tak "boje a života schopný" kleštík se vylíhne jak z trubčí buňky tak i z dělničí, tedy jak z 24 dní tak i z 21 dní zavíčkované buňky, pak mi nejde na rozum, jaký vliv na "boje a života schopnost" může mít rozdíl půl dne v případě dělničí buňky, když 3 dny nehrají žádnou roli. Pokud by 3 dny byly klíčové, tak by přirozeně kleštík nikdy do dělničí buňky nevlez, nebo on tam vleze, ale až pozdě pozná, že není na trubci ale na dělnici, ale stejně dospěje, takže přesnější by bylo, že z dělničího plodu by se nikdy nevylíh života schopný kleštík. Ale líhne se.
První samičí vajíčko cca 100 hodin po zavíčkování, délka vývoje cca 6 dní. To je 10 - 10.5 dne. Fáze zavíčkovaného plodu u včely cca 11 dní. To rozmezí mezi 10 a 11 dnem bude hraniční pro úspěšnou reprodukci kleštíka, takže jakýkoliv časový zisk pro včelu by mohl mít význam. Třeba mě někdo opraví.
tady jsem si našel k vývoji kleštíka na včelím plodu....k otázce jaký vliv má zrychlení či zpomalení vylíhnutí včely na množení kleštíků, je to z knihy Dalibor Titěra - Včely zdravé a nemocné. Nechtělo se mi to opisovat, tak jsem to nafotil, věřím, že neporušuji autorská práva, dávám to se k nastudování.
z toho co jsem si přečet usuzuji, že to zda se včela vlíhne byť i o den dřív, tak na počet kleštíků nemá vliv.
Zkrácením vývoje může dojít k tomu, že samička roztoče nestihne pohlavně dozrát a nedojde k jejímu oplodnění. Asi těžko bude probíhat vývoj v každé buňce naprosto stejně, určitá variabilita se dá předpokládat a reprodukční koeficient se může snížit na základě nějakého nepředvídaného vstupu. Je to jen matematika. I snížení o 10 % může hrát roli po x generacích i významnou. Teď je otázka, zda lepší tepelná pohoda ovlivní/urychlí i vývoj roztoče. Chce to prozkoumat, prostudovat, ale nějaké náznaky menšího množení tam vidím.
stefanos689 - Ok, 10-11 dní, to je pravda, že ten jeden den je hraniční pro tu fázi 24 hodin dosažení pohlavní zralosti samičky kleštíka a její oplození, ale jak píšeš, zůstává otázkou, zda je toto neměnné, nebo se to přizpůsobuje vývoji hostitele, larvy a kukly a i ten kleštík se vyvine rychleji. To je spíš obecná otázka nějaké symbiozy parazita a hostitele. A to nevím, ani v té knize o tom nic nepíší.
S tím snížením počtu kleštíků, jako příklad uvedených oněch 10%, ale může to být i více, třeba 30 - 50%, zrovna dnes tu ve vlákně Úhyny je příspěvek, kde někdo připomíná případy, kdy hynuly včelstva napadená klešítkem v řádech stovek kousků a včelstva s počtem kleštíků v řádech tisíců přežila, tak nějak to tam bylo napsáno. Neříkám, že snižování populace kleštíka ve včelstvu je zbytečné, to bych pak nemusel ani léčit, ale i tento faktor bych nepovažoval jako stežejní, spíše jako vedlejší pozitivní efekt OP v porovnání s tou mírou pracnosti, kterou v použití OP vidím, a která mi nejde dohromady s efektivitou či spíše s racionalizací, kterou v tom stále hledám pod dojmem "optimalizace".
![[Obrázky: Vyvojovy-cyklus-klestika-Titera-Vcely-zd...emocne.png]](https://i.postimg.cc/Wqv2WzTw/Vyvojovy-cyklus-klestika-Titera-Vcely-zdrave-a-nemocne.png)