(28.04.2021 16:07)richard1 napsal(a): [ -> ]Pyl se ti nesmí do plodiště dostat, alespoň ne v takovém množství. Matka neovládá prostor.
ako teda pridať rámik, keď v plodisku sú tri rámiky zakladené na 90% a viac ? Ak ho tam dám, o dva dni je jedna strana zanesená peľom, tak ako?
(28.04.2021 16:24)Kohout napsal(a): [ -> ] (28.04.2021 15:35)patko79 napsal(a): [ -> ]Aj môj veľký rámik dokážu (pridaný správne podľa metodiky OP pri dosiahnutí 90% zaplodovania rámikov v plodisku) zaniesť peľom z jednej strany za jeden deň.
Můžeš prosímtě nezkušenému vysvětlit jak mohou žebráci zbídačení optimalizovaným plodištěm za den zanést pylem celou stranu velkého rámku? To ho nosí i matka a kojičky?
Ako nič!
Zaplodované štyri rámiky, včely vyvesené v podmete, za prepážkou, v pridanom medníku na 5R (ten mám zakomorovaný tiež)
(28.04.2021 16:19)Jozef 333 napsal(a): [ -> ]Patko stredne silné včelstvá na jar v marci sedia na 7 rámikoch 42X35.
Takéto včelstvá o tomto čase musia už byť na plnom plodisku aj z medníkom.
Já mám len jedno včelstvo na OP a skúšam.
Včelstvo mi prezimovalo na 5 plástoch a teraz je zúžené na 4 plodové a má aj nasadený medník.
Já si myslím jedno,keby som takéto včelstvo teraz chcel previesť na plné plodisko,tak s neho točiť nebudem. Lež by včelstvo zosilnelo,utiekla by mi znáška. Takže u slabších včelstiev prínos OP vidím. Jak by OP šlapalo u silných včelstiev to neviem a ani zatiaľ nemám potrebu to skúšať.
Jozef, sedieť sedia, ale zaplodovaných je koľko? Ja som ich zúžil na 5 a zdajú sa mi lepšie. Nezužujem len tie, čo obsadajú na začiatku marca všetky uličky. Zimujem len v plodisku 10r 42x36. Medníky mám nasadené na všetkých.
(28.04.2021 17:48)patko79 napsal(a): [ -> ]Zaplodované štyri rámiky, včely vyvesené v podmete, za prepážkou, v pridanom medníku na 5R (ten mám zakomorovaný tiež)
Zakomorovaný medník to je co za fintu?
Včely těch pět volných rámečků potřebují. Do medníku pak nechodí přes plodiště ale za přepážkou. Na těchto plástech si předávají sladinu, pořádají taneční představení a ták. Do druhé půlky nad plod ukládají zásoby. Barnatovi a gupovi se omlouvám.
Zakomorovaný medník, to taky někdy udělám v případě, když by byl celý medník moc. Samozřejmě jen dočasně, než včelstvo nabere sílu.
Jaká stavba je u OP doporučená? Odhaduji studená?
Zkouším i teplou a tam mi matky krásně plodujou na celém ramku bez nutnosti otáčení. Sedláček na videu ukazuje jak otáčí rámky na studené stavbě a já to musel dělat taky. U teplé to není potřeba.
Přátelé
Kdysi před lety jsem zde přispíval a pak ztratil nervy u nikdy nekončících debat s některými zde přítomnými troly. Poprosil jsem proto adminy o dobrovolný trvalý ban. Nicméně občas fórum čtu a hlavně nad tímhle tématem zhusta nevěřícně kroutím hlavou. Nakonec jsem to nevydržel a pod dvou a půl letech požádal o odbanování. Alespoň dočasné, dokud mě tady zase někdo nevytočí.
Jak vidno v profilu bydlím na Jižní Moravě nedaleko Bučovic. Mám to tam tak 20 minut autem. Celý rok a něco jsme jezdil k Sedláčkovi na školení (teorie s praxí). Až do doby, co s přednášením skončil. A od té doby včelařím v OP. Momentálně s 20 včelstvy. A pořád ještě zjišťuji, co jsem udělal špatně a co by se příští rok dalo udělat lépe.
A je to přesně tak, jak mnozí tady už napsali. Je potřeba to zkusit. A zjistit, co děláte blbě. Včelaři mají tendence do OP vnášet zkušenosti, které měli z předchozí metodiky. Věci, co se jim v předchozí metodice i osvědčily. Bohužel v tomto případě mnohdy ke škodě věci. Je potřeba otevřít mysl. A dělat věci jinak. Zkusit to a zkusit to opakovaně. Zní to jako floskule, ale není. Je to opravdu tak.
OP není žádní dogma. Je to nějaký princip s kterým včelaříte. Ale OP má mnoho podob. Jsem si jist, že Kohout a další, kteří s OP mají zkušenosti, postupují v jednotlivostech jinak než já. Na tom není nic špatného. Každý si metodiku upravuje do ruky. OP dovoluje celou řadu nových věcí, které by v jiných metodikách šly dělat obtížně, nebo vůbec. Ale jestli takový benefit využijete, nebo ne je na Vás. Je taky docela možné, že to co jeden včelař bude pouvažovat za benefit a výhodu, tak pro druhého to výhoda nebude. Jsme každý jiný. Každý máme svůj žebříček hodnot a u včelaření klademe důraz na jiné věci. A tak OP i přednáší i Sedláček. Nemusíte všechno dělat tak jako on. Ale je potřeba pochopit princip.
Já se s dovolením pokusím odpovědět na některé otázky zde položené. A rovnou říkám, že se nehodlám nechat trolit. Těch pár lidí, co si nic nezkusili a jenom ryjí hodlám z plna hrdla ignorovat. Protože kdybych to neudělal, tak bych zase brzo žádal o dobrovolný ban. Rád bych ale pomohl těm, co by si to vážně chtěli zkusit, nebo si to zkusili a věci nejdou jak by měly.
To Patko79 a problém s rámky zaneseným pylem. To se stát může. Ale je možné takové věci omezit. Záleží čím a kdy rozšiřovat. Na začátku jara se rozšiřuje nejlépe zásobním rámkem. Dostanou zásoby blízko plodu. Včely rámek čistí, zkrmují a zároveň dělají matce místo. V té době se dá použít i souše, ale je to škoda tam ty zásoby k plodu nepřemístit. V okamžiku, kdy je ale nemalý přínos pylu a sladiny tak se tam ta souše prostě nedá dát. Matka to nemá šanci stihnout. Zaprskají ji to dřív, než to zanese. Ale dá se dát mezistěna. Možná mi to někteří nebudou věřit, ale když je matka omezená, tak klade do nevystavěné mezistěny. Buňky jsou sotva kousek povytažené. Ale matka klade a za zadkem má armádu stavitelek, které se snaží buňky povytáhnout, aby se vylíhlé larvy mohly zakrmit.
Je potřeba takovým způsobem myslet a přizpůsobit se situaci. Třeba velikosti rámku. Vysoký rámek (třeba ta 34.5 co požívá Sedláček) má mnoho výhod. Jak pro OP, tak pro kombinované včelaření obecně. Ale taky nevýhody. Nevýhodou je nižší škálovatelnost. 5 může být málo a 6 moc. Pro matku je taky složitější tohle celé rychle zaklást. U nižšího rámku (39x24) je tohle jednodušší. Dá se rozšiřovat "bezpečněji". Ale je to za cenu většího množství zásahu (prostě těch rámků tam postupně musíte dát víc) a taky klidový prostor není to, co by měl být, Ono tam pak toho místa moc nezůstane. Ale o klidovém prostoru v dalším příspěvku.
Čím a kdy rozšířit taky závisí na počasí. Na výhledu a celkovém průběhu. Může být, že s vysokým rámkem, v teplejším roce než je letošní, rozšíříte dostatečně už na začátku jara a mezistěnu pak vůbec dát nemusíte. Nebo dáte jednu. Anebo je pořád zima, a pak s nižším rámkem tam těch mezistěn dáte postupně několik. Neexistuje žádné dogma ve smyslu "vraž tam v březnu dva zásobní a v dubnu jednu mezistěnu". Záleží na okolnostech. Ale pořád to bude OP. Pořád je to o tom, že se matka drží na ploše, kterou dokáže udržet pod kontrolou.
A ještě zpět k tomu pylu. I když včelař udělá všechno správně, tak mu tam tu desku prostě někdy vyrobí. Včely nejsou stroje a nejdou naprogramovat. Záleží na místních podmínkách, na počasí. Ale to přece nevadí. No tak tu pylovou desku dám ven a místo ní dám mezistěnu. Pokud mám i medníky na stejné míře jako plodištěm, tak dám desku do medníku. Nejlépe k nějakému slabšímu včelstvu. Pokud včelařím kombinovaně, tak použiju to, čemu Sedláček říká "sběrný nástavek". Dle potřeby na některé slabší včelstva dám na nízké medníky nahoru ještě jeden vysoký nástavek. A tam tyhle pylové desky, nebo obecně rámky, které matky nezvládaly zakládat v nějaké akceptovatelné ploše, přendám. Jeden nástavek na 5 včelstev, 8 včelstev.. Dle potřeby. místo toho, co vyndám, dám mezistěnu, nebo nic. Podle toho jak očekávám, že je matka v kondici a jaké má být počasí, na tohle to pravda chce trošku cit, ale dá se to rychle naučit.
Tímto o pylu v plodišti a pylových deskách.
Zmínil bych snad ještě dvě věci. Které by si zasloužily podrobněji rozepsat a jistě to v průběhu času udělám.
OP je, s trochou nadsázky, o dvou obavách.
O obavě rozšířit plodiště. Včelař by se měl bát rozšiřovat PLODIŠTĚ. Protože brzké rozšíření je velmi častou chybou. Včelař nečeká až jsou rámky dostatečně zaplodované, Má pocit, že by tam těch rámků měl víc. Že včelám ubližuje a příliš je omezuje. NENÍ tomu tak. A u rozšiřování plodiště je většinou méně více. Rozšiřovat raději méně, než více.
Tím druhým strachem je strach rozšířit nahoru a přidat medník. Tady je to u OP obráceně. Je potřeba se nebát. Má to nějaké zákonitosti (ke kterým se zase dostanu), ale u OP se rozšiřuje brzy. Pro mnohé neuvěřitelně brzy. A není to ke škodě. Prostě to funguje jinak.
Minimálně u těchto dvou věcí je potřeba překonat zažité představy. Nikdo nikoho nenutí, aby OP nasadil na všechno. Vyberte pár včelstev (a zatraceně ne žádné mrzáky) otevřete svou mysl a udělejte věci, kterým třeba nebudete věřit. Zkuste to. Ale držte se alespoň některých základních věcí.
Příspěvek je dlouhý jak dálnice, tak si dovolím ho ukončit a další věci odpovědět v dalším příspěvku. Budu je sem psát postupně.
Pokud nevysvětlím jasně, klidně se ptejte. Pokusím se věc upřesnit.
Jestli mi chcete napsat něco ve smyslu "to není možný, to tak nemůže fungovat", Tak si ten příspěvek, prosím, nacpěte do špic. Na to reagovat nebudu. Klidně si o mě myslete něco o debilech. Nebude mi to vadit.
BTW: Občas jsem si vyměnil mail s Loukym. Nedávno jsem mu psal, že o OP píše ptákoviny a věci tak nefungují. Krátce jsme pak o tom diskutovali. Rád bych to vzal veřejně zpět. I když má v podpisu, že "OP nerozumí", tak podle jeho posledních příspěvků to tak nevypadá. Gratuluji. Třeba si ještě i OP oblíbí.
(28.04.2021 20:43)Milan König napsal(a): [ -> ] Pořád je to o tom, že se matka drží na ploše, kterou dokáže udržet pod kontrolou.
Něco málo teplé a studené stavbě
Sedláček doporučuje zimovat na studené a až se oteplí, přejít na teplou. Což samo o sobě není až tak důležité, jako to, proč to doporučuje.
Sedláček je velkým propagátorem klíckování matek. A to jak letním (kvůli odebrání posledního plodu s koncentrovaným kleštíkem), přes podzimní klíckovaní pro zajištění léčby bez plodu, až po dlouhodobé zimní klíckování. Což opravdu má mnoho výhod (rozhodně netvrdím, že to všichni musíme dělat), ale už jenom to, že kleštík žije 3-5 měsíců a pokud je přes zimu zaklíckovaná matka, které nemůže klást a kleštík se tedy nemůže množit, tak to bezpečně zajistí, že na jaře začíná s nulovým počtem kleštíka. A to nejsou žádná
odhadovaná čísla. To je prostě jistota. Což mu dovoluje omezit léčebné zákroky a jsou tam i další benefity. Menší opotřebení tukových tělísek a podobně. O tom taky jindy. Klíckování matek přímo nesouvisí s OP. Nemusíte to děla. Ale můžete. Ono vhledem k tomu, že se u OP všechno důležité děje na pár plástech, tak to k nějaké práci s matkou přímo vybízí. Což je jeden z benefitů, které OP nabízí, ale není nutné ho využít.
Ale pokud potřebujete na zimu zavřít do rámkového izolátoru matku, tak musíte zajistit, aby byla v zimním chomáči. Pokud si představíte, jak včely putují v průběhu zimy po rámcích, tak zcela jistě se dá to sezení mnohem lépe trefit na studené, než na teplé stavbě. Na studené je mnohem menší riziko toho, že izolátor bude v takové pozici, že matka zůstane mimo. Proto doporučuje zimování na studené. Ale pokud neklíckujete. Tak ta studená zase až tak důležitá není. Já, zatím, zimní klíckování neprovádím. Jenom podzimní. Takže zimuji na teplé, protože se mi s ní lépe dělá. Ale možná v budoucnu změním názor.
A co se týče teplé stavby. To je hlavně kvůli klidové zóně. Já mám 39x24. Mám tam 5-8 rámků v plodišti. Těch 8 nikoliv příliš často. Ale i když je jich tam 6-7 a k tomu jedna komorovací (mám zateplené úly, ale při takové rámkové míře by stejně byl problém mít dvě), tak tam toho místa moc nebude. Mám plodiště přiražené k zadní stěně. Buď tak, nebo v případě vyššího rámku, kde jich není v plodišti tolik, dá se dát plodiště i doprostřed. Takové uspořádání, kdy je u česna volné místo (klidová zóna) na několik rámků má hned několik výhod.
1) Alespoň z nějaké části (jakkoliv nikdy ne 100%) bude proudit sladina do medníku mimo plodiště. Právě tím klidovým prostorem. Od česna nahoru. Omezuje to zanášení plodových plástů. A to zase snižuje tlak na rojovou náladu.
2) Budou se tam vyvěšovat létavky. Opravdu to co máte normálně večer v úle v plodišti a v podmetu, teď bude viset jako pořádný hrozen z mateří mřížky nad klidovou zónou. Omezí se přehřívání plodiště.
3) Přivádí to větší množství vzduchu do plodiště.
Celé to má docela hezké protirojové účinky. Zase. Není to tak, že se to nemůže vyrojit. Ale působí protirojově.
Fungovat to nějak bude i na studené stavbě. Ale na teplé stavbě, kdy bude plodiště buď úplně vzadu, nebo uprostřed, to bude prostě fungovat mnohem lépe. Proto teplá stavba na léto.
Tedy v létě je teplá stavba lepší. Ale svět se nezboří, když to budete mít na studení. Jenom ta teplá má nějaké výhody navíc.
Pokud klíckujete na celou zimu je lepší studená stavba. Pokud ne, klidně teplou i přes zimu. Nebudu se hádat, jestli studená přes zimu nemá ještě nějaké jiné benefity. Připouštím, že má. Ale to nemá nic společného s OP. A třeba u mě v nížině ten rozdíl IMHO žádný není a v klidu si zimuji bez problémů na teplé.
Toliko k teplé a studené stavbě.
Není k tomu co dodat, Patko sorry já se všímnul až teď co ti odpověděl Milan, že jsi se ptal na ten pyl. Ano je nejlepší rozšiřovat zásobním rámkem kde ti nemají pyl kam uložit a pokud není zásobní tak mezistenou tak jak píše Milan.
Perfektně popsáno. Děkuji. Mám plodiště u česna na teplou stavbu, udělám změnu.
Pokud je ve středu pylového plástu kolečko volných buněk a matka je zaklade, tak pyl docela rychle “zmizí”.
(28.04.2021 21:39)Miroslav Vochozka napsal(a): [ -> ]Perfektně popsáno. Děkuji. Mám plodiště u česna na teplou stavbu, udělám změnu.
I já mám plodiště u česna, opak by mě určitě nenapadnul.
(28.04.2021 21:39)Kohout napsal(a): [ -> ]Pokud je ve středu pylového plástu kolečko volných buněk a matka je zaklade, tak pyl docela rychle “zmizí”.
U 39x24 to tak rychle nejde, je jistější ho odsunout.
Ještě bych dodal k teplé stavbě, klidové zóně a medníkům.
Sedláček tvrdí (a neříkám, že s ním úplně souhlasím, ale minimálně částečně ano), že není až tak podstatné zateplené plodiště (plodištní nástavek), protože tam se dá zateplit dvěma komorovačkami a pomocí hoffmanů s prodlouženým okrajem. To je ta jeho slavná druhá stěna v úle. Ano.. pomocí těch, co prodává
Nicméně gró té myšlenky je spíše v tom, že to stačí zateplit jenom málo, protože "nejlepší izolace je vysoký rámek" a samotné OP. Což je myslím pravda. Na vysokém rámku bude spousta topiček, které budou dělat izolaci vlastně svými těly. Jsou tam koncentrované. Na rámku je jich prostě hodně. OP je stlačilo. Když si to představíte, tak je to určitě tak. Trik je v tom dostat co nejvíce včel na nějaký kompaktní prostor.
Ale důležitější než zateplený plodištní nástavek je zateplený medník. Říká dál Sedláček. Minimálně ten první. Medník včel. Ale ono těžko mít jeden medník zateplený a další ne. Protože v medníku se moc topit nebude. Tam půjde to teplo z plodiště pod ním. A je potřeba zajistit, co nejmenší teplené ztráty. Tedy nad plodištěm zateplený medník a nad ním (alespoň dokud nebude moc horko) další pořádný kus izolace. Tohle způsobí, že teplo z koncetrovaného plodiště bude ohřívat první medník (a ty další pak taky, ale tam to už nemá takový význam. V té době už bývá tepleji). Proto je lepší mít alespoň ten první medník nízký. Jde to i s 39x24 (taky to má svoje výhody a nevýhody), ale s tím nízkým je to jednodušší.
Pokud máte opravdu zateplen první medník, tak to pomáhá rozšiřovat nahoru pekelně brzo (ale jde i bez něj). Což je zase věc nad kterou mnozí z vás vyjadřovali nebývalý údiv. NE. Nepodtrhnete tím včely. Je u toho potřeba trošky myslet, ale opravdu není třeba se bát. Pomůže jak zateplený medník, tak (a znovu to opakuji) i to koncentrované plodiště. Včely koncentrované na několika málo plástech izolují i nahoru. Jediné, co se stane při případném ochlazení je to, že matka přestane klást až k horní loučce (protože tam bude větší chlad) a včely se z medníku dočasně stáhnou. Až se oteplí, vrátí se tam.
A ano. Já netvrdím, že se nemůže stát, že to včelař netrefí a některému včelstvu se nebude chtít do medníků. Může se to stát. Ale není třeba se bát. Tohle opravdu funguje trošku jinak a pokud to včelstvo není vyloženě slabé, dá se mu dát medník velmi brzy. A je lepší mu ho dát. Včely si do něj potřebují ukládat pyl a dělat v něm zásobní věnce k plodu k OP pod ním.
Ten první medník, to jsou vlastně věnce u plodu, jenom je mezi nimi a plodem malá mezera.
S plodištěm na vysokém rámku se dá víc vyhrát. Těch rámku je tam potřeba méně než na 39x24 a s dodatečným prostorem se dají dělat nějaké hezké kousky. Třeba nechat vzadu zásobní rámky. U zadní stěny vzdálené od česna. Jeden, dva zásobní rámky - komorovačka - plodiště - komorovačka. To prosím není nutné dělat. je to jenom takový docela pěkný trik, který by se někomu mohl hodit.
Zásobní rámky zavřené dozadu včely nechají být. Nepotřebují je. Jsou za komorovačkou. Daleko od česna. Matka tam nepůjde. Pokud tam matka nepůjde, tak je včely nebudou vyklízet a přenášet nahoru do medníku. Ale jsou tam jako železná zásoba. Pojistka proti chybě včelaře. Nechá málo zásob (nebo prostě málo nanosily) v medníku včel, nebude snůška, ale pořád je tam ta železná zásoba. Až nebude nic jiného, budou brát zásoby z téhle železné rezervy. To prosím není o metodice. To je prostě fígl navíc, který nemusíte používat. Já ho třeba nepoužívám. Protože u 39x24 tam na nějaké zásoby prostě není místo. Ale na vysokém rámku to jde.
Když už jsme u těch fíglů. Dejte si pozor na mateřskou mřížku. V klidovém prostoru už by teď (+- teď, ještě je trošku čas) nemělo nic být. Žádné souše, rámky, zbytky divočiny. Jinak by lehce mohlo stát, že tam začnou stavět. Ale zpět k mateří mřížce. Je potřeba ji dát vždy stejně. Protože prostor nad plodištěm budou včely prostavovat. Budou tam můstky. Stejně jako v jakémkoliv jiném metodice. Ale když tu mřížku otočíte a tu část s můstky dáte na klidový prostor, tak se stane co? Jo. Hned se pustí do stavby divočiny.
Překvapivě se dá vcelku ten klidový prostor udržet čistý. Pokud nějakou matku budete utlačovat až moc a ta přejde za přepážku a bude se tam stavět. Některá včelstva mají obecně tendenci stavět za přepážkou. Netvrdím, že se to nestává. Ale neděje se to (při dodržení pár pravidel) až tak často. Není to žádný větší problém. Jakkoliv připouštím, že mohou existovat včelstva, která si v tomto prostě nedají říct.
Co se týče plodiště na teplou stavbu u česna, nebo vzadu.
Pánové. Já netvrdím, že plodiště u česna je špatně. Sedláček ho myslím mívá uprostřed. Viděl jsem ho u něj vlastně jenom na vysokém rámku. Nevím, kam ho dává na 39x24
Já ho dávám dozadu z důvodů, které jsem popsal. Ale pokud Vám to tak funguje u česna, tak to zcela jistě nemáte špatně. Můžete si to případně na pár úlech zkusit jinak, ale znovu. To přece není o tom, že musíme všichni včelařit stejně. OP není žádné dogma. Jestli vám to funguje, tak hurá.
Mě loni fungovalo bez problémů u česna, ale proč to nezkusit dozadu.
(28.04.2021 18:36)Kohout napsal(a): [ -> ] (28.04.2021 17:48)patko79 napsal(a): [ -> ]Zaplodované štyri rámiky, včely vyvesené v podmete, za prepážkou, v pridanom medníku na 5R (ten mám zakomorovaný tiež)
Zakomorovaný medník to je co za fintu?
Včely těch pět volných rámečků potřebují. Do medníku pak nechodí přes plodiště ale za přepážkou. Na těchto plástech si předávají sladinu, pořádají taneční představení a ták. Do druhé půlky nad plod ukládají zásoby. Barnatovi a gupovi se omlouvám.
osvedčilo sa mi to, keď som to nerobil, stavali mi za prepážkou jedna radosť divočinu
To Merkuri.
Myslím, že v tom jenom reješ, ale přesto zkusím odpovědět.
Stavět takový úzký a vysoký úl, by bylo trošku nepraktické. I když ti stačí v plodišti jenom 5 rámků, tak není důvod jich nemít v medníku víc. Je třeba si trošku pohlídat první medník včel. Podle umístění plodištních rámků ho včely samou nezanesou celý. Používají ho od plodištních rámků šikmo nahoru. Jenom ten první. Další už nejsou problém. Tedy pokud by bylo 5 plodištních rámků vzadu, tak z prvního medníku použijí 6-7 rámků. Víc většinou ne. Dá se to zlepšit tím, že se dají plodištní rámky doprostřed. Pokud bdue těch používaných rámků víc. nebo jim to ve vhodnou dobu prohodit a dát zanesené rámky do kraje nad klidovou komoru. Tím se vlastně zvýší kapacita medníku. včel. Anebo nejjednodušeji dát do prvního medníku rámky křížem. Pokdu je plodiště na teplou stavbu, tak první medník dát na studenou. Další medníky už mohou být na teplou. Tam je to vcelku jedno, jak budou. Když to jde takhle křížem, tak ten první medník včely zanášeji mnohem rovnoměrněji. Nezůstávají jenom nad těmi plodištními.
Co se týče rojení. Fakt si myslíš, že chlap s 800 včelstvy bude používat systém, kde by se mu to nějak nadměrně rojilo? No spíš ne že. Takto včelaří tisíce a desetisíce včelařů. V Německu, Rakousku a myslím, že i Itálii je to dle Sedláčka vcelku obvyklý způsob včelaření. On opravdu po Evropě po včelařství hodně cestuje, takže mám tendenci mu to věřit.
Já chápu, že ti to může připadat, že se to musí rojit. Ale věř mi, že se to nerojí nijak víc, než u běžných metodik. Jakkoliv připouštím, že jsou metodiky, kde je rojení opravdu hodně potlačeno. Plod je sice hodně natlačen na jedno místo, ale je tady hodně faktorů, které působí zároveň proirojově.
1) Lepší přívod vzduchu a ochlazování plodiště v létě. Plod je vždy v prvním nástavku. na jednom místě. Může k němu lépe vzduch.
2) Vyrovnaní kladení. Už z principu OP vyrovnává do jisté míry špičky v kladení matky. Nepustí ji do krátkodobých špiček, kdy (jak připouštím) by třeba i některá matka chvíli kladla víc, než ji momentální sestava rámků v OP dovolí. Ale taky současně brání krátkodobým propadům. Prostředí v OP je méně závislé na okolním prostředí. Hlavně na teplotě. Tím se omezují (netvrdím, že to vůbec nemůže nastat, ale nastává to méně často) případy, kde se vylíhne mrak mladušek, které najednou nemají koho krmit. Vzniká přetlak mateří kašičky. Což je stav, který tak působí silně prorojově. Ale v OP je to omezené.
3) Létavky nezahušťují plodiště. V noci se vyvěšují v klidové komoře. Nepřehřívají plodiště, nebrání přívodu vzduchu. Do medníku i přes den v nějaké míře (jistě ne všechny) chodí přes klidovou komoru a nepletou se v plodišti mladuškám pod nohy. Zase věc, co působí protirojově.
4) A což je asi nejdůležitější. Pokud jsou včely v OP vedené dobře, tak se prostě nemůže stát, že zalijí plodiště sladinou. to nejde. Není ji kam dát. A zalití plodiště sladinou je věc vyvolávající rojovku poměrně spolehlivě. Ale u OP to prostě ani nejde. Matka má pořád kam klást a sladinou v plodšti včely nemají kam uložit.
Rozhodně nebude tvrdit, že se to v OP nemůže vyrojit. Když si včely postaví hlavu, tak půjdou ven. Ale jakkoliv ti to třeba připadá, že se to musí hrozně rojit, tak ne. Nerojí se víc, než u jiných metodik.
Nikdo včelám nebrání ukládat si pyl. Ale neukládají si ho plodiště (nebo opravdu jenom minimálně), ale ukládají ho prvního medníku. To je medník včel, který se v sezóně nevytáčí, případně se dá vytočit až při posledním vytáčení před zakrmením. Medník včel funguje jako překladiště. Tam probíhá komunikace včel. Tam se ukládají zásoby pylu a zásoby k plodu. To je místo, které nahrazuje věnce zásob na normálním rámku.
Respektivě takto je to teď. Po slunovratu, kdy matky omezují kladení, už se plodiště nezmenšuje podle výkonu matky. Nechá se to jak to je. A pak si tam i ukládají něco pylu a zásob. Ale to už nehrozí (nebo jenom v malé míře) rojová nálada.
Co se týče medného výnosu.. Ty si to zkusil a přinesli ti 10 kilo medu? To je dost smutné a něco jsi udělal hodně špatně. Nebo jsi to nezkusil a jenom kecáš.
Medný výnos je v první řadě záležitost místních podmínek. Počasí. Pak stanoviště. Pak genetika, zkušenost včelaře (který neudělá moc chyb) a nakonec metodika. Nebudu se hádat o konkrétní pořadí, ale metodika rozhodně nebude na prvních místech.
Doporučuji Sedláčkovi přednášky v Nasavrkách v rámci včelařských pátků. Stojí to stovku chlapi, za kterou dostanete možná trošku únavnou cca 5 hodinovou přednášku s jednou malou přestávkou. Ke konci je už opravdu těžké udržet pozornost. Ale můžete se ptát.
Třeba na to jaký má medný výnos. Sedláček uvedl, že loni měl průměr cca 45 kilo na produkční včelstvo a předloni 55 kilo. má přes 30 stanovišť od úplných nížin až nějak po 650 metrů (jestli si dobře pamatuji). jistě mel stanoviště, kde loni vytočil plus mínus kulový, ale dohnal o na jiných. Proto to tak má. Diverzifikuje riziko. Hodně stanovišť v různých nadmořských výškách zajistí, že nikdy nebude úplně bez medu. A to berte v potaz množství včelstev a že musí při zootechnice dělat kompromisy. Nemůže se o každé starat jako o batole.
Mě se to zdá slušné. Na OP a na ty jeho "žebráky". Jak Sedláček říká: "Já nepotřebuji mít silné včely. Mě stačí, když budu mít med".
(29.04.2021 8:30)Milan König napsal(a): [ -> ]Jak Sedláček říká: "Já nepotřebuji mít silné včely. Mě stačí, když budu mít med".
On tu kdysi Louky citoval Jirku Marxe který napsal že Sedláček řekl že neumí chovat silná včelstva. Já tam s Marxem byl, Sedláček to řekl ve smyslu jak to píšeš výše.
Napadá mě přirovnání jako když jezdíte 15 let autem a jste spokojení. Pak si koupíte nové, pohodlnější, rychlejší a s poloviční spotřebou. Když si na něj zvyknete řeknete že tím starým byste už jezdit neuměli. Každý ví že uměli a každý porozumí tomu jak to myslíte.
(29.04.2021 6:56)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Na OP potom vystačia úle s 5 rámikovou konštrukciou.
Albert na klasické OP možno áno, ale ja idem OP len do začiatku poriadnej znášky, potom už nevidím zmysel brzdiť veľkosť plodiska ani čo sa týka teplotných pomerov ani množstva plodu a rozloženia zásob na rámiku v plodisku. Ale je pravda, že mám aj zúžené včelstvá vtedy na siedmich rámikoch a medník majú na 10. Len im musím včas pridať medzistienku aby nestavali divočinu. A asi k tej stavbe je dôležitá vec, že ja nepoužívam mriežku. Tým pádom mi automaticky z medníkových rámikov ťahali dole divočinu. Každopádne ďakujem Milanovi, je vidieť, kto sa tomu rozumie a vie čo píše !!!!!
Ano pánové takhle by to tu mělo fungovat. Opravdu se přestaňte se hádat a takových příspěvků na špičku lopaty. Dík Milane vše dobře napsané .I já zelenáč si z toho vezmu hodně.
Ti co se o OP zajímají se mezi sebou nehádají.
Stačí když si moderátor uhlídá tři co ví prd a můžeme se tu v klidu pěkně dopracovat k tomu jak OP pěkně funguje a vyměňovat si zkušenosti.