(10.03.2019 16:28)Nut napsal(a): [ -> ]S OP cukr přece souvisí.
Jednou z podstaty je 100% výtěžek medu.
Potom krmení cukrem a na jaře podněcování
těstem a pylovou náhražkou.
Pak se hovoří o tom, že zúžené (optimalizované plodiště)
přispívá ke zdraví, výživě a dlouhověkosti včel.
Jen nedokáži pochopit, jak se k těmto vlastnostem
vypsaných v předchozí větě dospěje v OP jen tím zúžením.
Nechápejte to prosím tak, že tímto chci OP bagatelizovat.
Naopak, chci znát souvislosti k dopochopeni celku.
Pořád máte pochybnosti o velikosti plodiště. OP je plodiště optimalizované právě na maximální výkon matky, tak aby ho stačila zaklást a nic jiného se do plodiště nedalo dát. Věřte mi že počet zakladených buněk bude stejný jako u včelstva, které má plodiště ve 3-4 NN na 12-14 ti rámcích zakladen plod ale ne v celé ploše rámků. Možná že bude u OP i vyšší, hlavně v jarním období.
To zúžení způsobí to, že matka bude využívat celou plochu velkých rámků, a to je z hlediska hospodaření s teplem mnohem příznivější.
(11.03.2019 9:19)Nut napsal(a): [ -> ]Jak píše Vernut z oné přednášky, včelař začíná v února. Zužuje plodiště v nevelkém chladu, musí dělat velmi opatrně jestliže se včelstvo ještě nevyprášilo. Pokud by se to stalo, slabé včelstvo by to do proletu nemuselo tepelně zvládnout. Tohle prováděl v únoru ve svém Eurodadantu Vladimír Řeháček.
Ten používal onu Blinovu, nebo Blinovovu přepážku. Používají ji u Eurodadantu dodnes. Tedy pan Cimala to takto prezentuje na přednáškách. Pan Smělý tuto metodu praktikoval ve svých polystyrenových úlech. Pouze přestal zůžovat v únoru, protože když mu včelky vylétly, nedokázaly se zorientovat a nevrátily se zpět do úlu. Tak je zůžoval v říjnu do jednoho nástavku. Strašná práce, páč přerovnával všechny rámky, celé plodiště. Zbytek úlu vyplnil tzv. buchtou (někdo o ní už na fóru psal) tedy žádnou přepážku, ale vyplnění zbylého prostoru (něčím). Přepážku od počátku používal Charles Dadant u svého 11-ti rámkového úlu. Tenká dřevěná. Bratr Adam tento jeho úl s touto přepážkou převzal a zvětšil na 12 rámků, kvůli jeho provozní metodě. Úly tehdy používané v Anglii, vyhodnotil coby nepoužitelné k jeho práci a metodě. Pan Sedláček myslím také používá ono zúžení plodiště v předjaří, nic méně říká, že není nezbytně nutné. Provede se po proletu.
Je podivuhodné, že berete za své rady, které jsou určeny pro podmínky Anglie a odmítáte postupy p. Sedláčka, který je přizpůsobil našim podmínkách. Takže první zásah je někdy v lednu a spočívá ve zúžení včelstva na velikost chomáče. Přepážky jsou izolační na rozdíl od bratra Adama. Přebytečné plásty zůstanou za přpážkou a jsou bez včel. Tento zákrok můžete vynechat ale někdy je dobré podívat se kolik mají holky zásob.
Druhý zákrok je PO PROLETU již za příznivého počasí a spočívá v dalším zúžení plodiště tzv komorování na plod. To už tady bylo popsáno. Většinou je plodiště tvořeno v této době třemi plásty, dva jsou s plodem a jeden se zásobami.
Další kontrola je za tři týdny, když bude třetí původně zásobní rámek plně zakladený, přidá se další, který doted byl za přepážkou.
Ctvrtý zákrok opět za 14 dní přidání pátého rámku do plodiště a je hotovo. Je li snůška, odstraní se rámky za přepážkou a přidá se nástavek souší nad mřížku. Plodiště je hotovo žádný další zákrok není třeba. Do této chvíle byly zákroky jen po zvednutí folie na pár minut.
Pak se již jen přidávají medníky a vytáčí.
Pro profesionály je nesmírně zajímavý postup po medobraní a zmenšování původního včelstva na zimní velikost a tvorba oddělků.
Za tři týdny
Jistě, tohle myslím každý chápe.
Mě osobně je pouze zvláštní, že by včely jenž chtějí vychovat plod
musí být odsouzeny na separační samotku. Prostě mi to přijde až
násilné. Zúžení přepážkou na obsednuté rámky je něco jiného.
Pořád jim necháváš jejich "přirozený prostor". Tohle mi přijde trošičku
moc násilné (omlouvám se za to slovo).
Jistě, teplotní hospodaření je zde jistě báječné. Jen příliš ortodoxní metoda.
Efektivní z hlediska komerčního včelaře JISTĚ.
Je to zřejmě osobní pocit ohledně toho, kam až chce každý z nás v sofistikovanosti
zajít. Nic víc a nic proti
Možná je to překotná metoda a je potřeba se s ní vnitřně srovnat.
Jirko, to nebyly rady.
Jen jsem se snažil soustředit historická fakta o používání přepážek.
Nic víc a nic méně.
Jinak děkuji za to, že tě to vyprovokovalo ke konkrétnímu příspěvku.
jirka.marx - děkuji, hodnotný příspěvek. Nezbývá nic jiného, než vyzkoušet. Uvidím, vlastní zkušenost je .....
Bude fajn se zde za tři týdny sejít a Jirka nám jistě zveřejní
fotografie OP z té doby.
Jak Jirka zakomoroval na tři rámky tu někde myslím i s fotografiemi je.
(pokud se nemýlím)
Těším se tedy za tři týdny. Až jsem přímo nedočkavý
Víte o mě, že jsem zastáncem chovu silných včelstev a vyzimování v síle 3-5 a více kg včel. Přesto zkouším i tuto methodu a nezavrhuji ji dopředu. Není nad vlastní zkušenost a porovnání. A líbí se mi ty velké rámky v plodišti.
![[Obrázky: IMG-5542.jpg]](https://i.postimg.cc/sMxVWfn4/IMG-5542.jpg)
Moc pěkné Jirko.
Znám to sám a ostatní jistě také jaké to je mít
(v létě) ze všech stran zaplodovaných 11 rámků 42x36.
Nááaaadhera.
Ovšem, nepoznamenal Sedláček, že rámek 448x327 je pro
OP už moc velký? Poznamenal, že měl potíže už s rámkem
420x347. Nemáš tu zkušenost zatím
Mě se také líbily proto mám rámky pro plodiště 44.8 x 32.6 ( pět těchto rámku da plastovou plochu devíti rámku 39 x 24 )
Obdobná technologie komorování či zúžení ( u včelstev obsedající 4 až 5 uliček ) mi přinesla sice nějaký první med ale v omezeném prostoru nebyl prostor pro pyl.
Nějak neumím pochopit odkud berou OP pyl pro výživu plodu.
Často se mi stalo v běžně vedených včelstvech , že zdánlivý přebytek pylu v pylových deskách byl do podletí zpotřebovan.
Mám otázku. Kde u OP ukládají pyl ?
Jak tady někdo psal musí se zjara podávat náhrada pylu ?
Kde je pak logika , když teoretizují o nepostradatelnosti výživy včel a plodu vlastním medem , odsuzuji bílý cukr a aplikují náhražky pylem.
Já mám plodiště na dvanáct rámku ( to je plastová plocha 18 rámku 39 x 24 )
Prostor pro kladení matky dostatečný , prostor pro pyl , prostor pro uložení medu okolo plodu dostatečný - z plodiště med nevytáčím jen se do zimy dokrmuje.
Musíme včelstva dle OP do poslední kapky vyždímat?
Josef
S tím pylem...ted na jaře mi včely stihly udělat pylovou desku na jednom velkém rámku a i na ostatních bylo něco pylu. Nechal jsem tu desku za přepážkou a asi po 10 dnech byla skoro celá přenošená do plodiště. Když je plodiště plné plodu tak ho budou ukládat do blízkosti plodu, tj do nástavku nad něj. Zásoby taky.... udělají si tam normální věnce. S tím ždímáním.... to samozřejmě tato metoda umožňuje, ale když jim necháš nástavek či víc medu a v srpnu ten med hodíš pod ně, přidáš souše do OP a budeš zimovat na medu
.
(11.03.2019 11:59)Nut napsal(a): [ -> ]Znám to sám a ostatní jistě také jaké to je mít
(v létě) ze všech stran zaplodovaných 11 rámků 42x36.
Nááaaadhera.
Matka umí klást víc jak 5000 vajíček denně?
Pak je součtem zaplodována cca jen polovina uváděné plochy...
Kamiku, to byla samozřejmě nadsázka.
Nejsem blbej.
Chtěl jsem tím říci, jak je nádherný zaplodovaný
rámek 42x36, nebo jemu podobný
.
Když včely přemetám v sezóně na mezistěny, vždy včely rezervují matce 7 rámků pro plod.
Jinak ty staré co vyhazuji jsou na 9-ti ramcích po celé ploše od košilek.
Tedy pro plod, zásoby, pyl atd. využívaly nějakým způsobem během roku tento prostor.
Jinak myslím, že Josef (snad si to pamatuji dobře) má pěkné video, kde má plod na devíti ramcích.
Samozřejmě nejen plod.
Tak musí klást i víc. Vyděl jsem mnohokrát tak zaplodovaný nástavek 42x36 že jsem zíral .Ale samozřejmě tam měli proužky zásob a pyl tak jak to v plodišti bývá. Ale prostě to byl skoro jen plod.
A stále to můžem omílat do kola jaký je rozdíl mezi 5 velkými rámky a plodištěm v pětiletce 9r 39x24 ??? Tak jak to provozovali naši dědové? Ono se jim to snad nerojilo, oni snad měli velké výnosi za to že včelstva dusili?
(11.03.2019 12:16)josef napsal(a): [ -> ]Nějak neumím pochopit odkud berou OP pyl pro výživu plodu.
Často se mi stalo v běžně vedených včelstvech , že zdánlivý přebytek pylu v pylových deskách byl do podletí zpotřebovan.
Pyl berou z květů rostlin.
V OP je to taky tak. Přebytek pylu spotřebujou v podletí pro výchovu zimního plodu.
Včely žijí ve všech úlech stejně. Nebuďte z toho vyjančení.
(11.03.2019 12:36)jirka.marx napsal(a): [ -> ]S tím pylem...ted na jaře mi včely stihly udělat pylovou desku na jednom velkém rámku a i na ostatních bylo něco pylu. Nechal jsem tu desku za přepážkou a asi po 10 dnech byla skoro celá přenošená do plodiště. Když je plodiště plné plodu tak ho budou ukládat do blízkosti plodu, tj do nástavku nad něj. Zásoby taky.... udělají si tam normální věnce. S tím ždímáním.... to samozřejmě tato metoda umožňuje, ale když jim necháš nástavek či víc medu a v srpnu ten med hodíš pod ně, přidáš souše do OP a budeš zimovat na medu .
No vida a jde to. Nezavíčkovaný NN medu a podstavený si
přenesou do plodiště. Bezva. Na jaře žádný cukr není potřeba.
Jen ještě příjmout, že dát matku za přepážku k plodování není
trestný čin, jen krásný vyhřátý prostor, že pyl a zásoby mají později nad hlavou
a je to nakonec v pořádku.
To podstavení NN pod plodiště po snůšce a přenesení zásob,
přece známe z kombinovaného systému.
(11.03.2019 13:32)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]A stále to můžem omílat do kola ...
Hlavně ty bys tu měl přestat mlít ...
Hoši, ale nemít "oponenty", tak je tady mrtvo
PS: ...je vidět, že nám všem již chybí ta práce u včel
Když si oponenti založí vlastní vlákno, třeba odpůrci OP tak tam můžou řadit jak chtějí a tady to zůstane pro ty co to dělají a pro ty co to tak dělat chtějí a čerpají informace.