Asi že u nás jinou včelu než kraňku mít nemůžeš?
(12.01.2020 22:53)Kohout napsal(a): [ -> ] (12.01.2020 21:10)Andrej napsal(a): [ -> ]dobre si pamätám ako hovoril niečo v tomto zmysle:
"Keby som dokázal vyzimovať silné včelstvá tak by som OP nepotreboval, ale nedokážem."
A tie siné by nebolo dobré dusiť v OP.
Říkal nedokážu nebo už neumím?
Čo si pamätám tak vravel, že nedokáže. Ja som si to dával do súvislosti vtedy s veľkým počtom včelstiev čo obhospodaruje.
Budu si muset přednášky znovu poslechnout a oživit si paměť.
Měl jsem zato že silnà včelstva nevyzimovává úmyslně.
(12.01.2020 14:31)Kohout napsal(a): [ -> ]Tak se znovu ptám. Kde konkrétně se dočtu o nutnosti přikrmování pylem?
čo tak tu?
https://web.archive.org/web/201903231508...tva-zimuji
pre tých, ktorí sú leniví "klepnúť" zacitujem pár Mirových myšlienok ...
"A jak je to tedy s tím pylem?
V létě a na podzim svá včelstva krmíme víc jak dostatečně hlavně na předjarní a jarní plodování !!! A to je třeba připomenout, že VELKOU ČÁST krmiva podaného v červenci včelstva zejména za bezsnůškového období použijí pro výchovu plodu a svoji výživu právě v červenci, srpnu a září. A TAK je to i s pergou! Ta je OBROVSKY POTŘEBA V LETNÍM OBDOBÍ – TJ. PŘI VZNIKU DLOUHOVĚKÝCH VČEL a PAK PRO PŘEDJARNÍ A JARNÍ PLODOVÁNÍ – TEDY PLODOVÁNÍ OBECNĚ. Ale i zde je potřeba připomenout, že není nad čerstvý pyl.
Poslední výzkumy ukazují, že právě v letním období je na mnohém území pylu málo (a to jak polské, tak maďarské a já se k nim jen přikláním). Tedy vkládání plástů s PERGOU pro tvorbu zimních včel přímo mezi plodové plásty je zapotřebí provést v červenci !!! Dle výsledků pokusů v Siejniku byl nárůst plodu o 55 % při vložení plástů s pergou do hnízda a jen o 20 % při podněcování medocukrovým těstem s bílkovinnými kvasnicemi. Ale kdo ty rezervní plásty s pergou nemá, tak může kočovat a nebo aplikovat pylové náhražky a je to lepší než nedělat nic. Toto mohu ze svých zkušeností potvrdit.
Největší spotřebu zásob mají včelstva od proletu a během celého předjarního a jarního plodování do snůšky. A tak je to i s pergou. Zejména v periodách špatného počasí mezi dny s pylovou snůškou jsou plásty s pergou obrovským a řádným „držitelem“ plodování. A když cítím, že je ve včelstvech pergy málo – A TO CÍTÍM UŽ TAK SKORO 18 LET - tak se snažím pomoci v předjaří (za mlhavých neletových jar zejména) podáváním alespoň bílkovinných těst. Začal jsem medocukrovými těsty s pylem rouskovým namletým a rozpuštěným v medu – obr. 6 z roku 2002. Poté jsem pokračoval přes feed bee (ubývalo času na domácí výrobu obr. 7) a skončil u kvasnicových těst. A jejich odběr mnozí z vás znají: jak nic v přírodě a úle není, tak berou i náhražky. Jakmile se objeví přírodní pyl, tak odběr skončí. Děda v tom měl takto jasno už dávno.
Samozřejmě nejlepší je pylové plásty odebírat v období nadbytku (jara) a vrátit po posledním medobraní. Anebo jich mít stále nadbytek v úle i na časy chudé. To má ale svá negativa pro současný ekonomický chov – nikoliv však pro včelstva jako taková !!!
Shrnuto: bez pylu-pergy nevzniknou V LÉTĚ vůbec dlouhověké včely. Jeho množství a kvalita je jedním z faktorů vzniku dlouhověkých včel. Jakmile se teploty sníží na neletové a v zimním chomáči probíhá plodování po většinou ze zdrojů tukovo-bílkovinných tělísek (Schönfeld). Tyto jsou však omezené a na celé předjarní plodování by nestačily. Proto jsou pak plynule se zvyšující se teplotou v sezení (a možností očišťovacích letů) doplňovány a „nahrazovány“ bílkovinami z pergy a posléze pylu přinášeného zvenčí. Když zásoby pergy dojdou nebo nejsou v dosahu a není možné přinášet pyl zvenčí – plodování se omezuje až končí !!! Tak se to stalo na jaře v roce 2018 v mnoha oblastech Moravy, kde pozdnězimní plodování po krátkém oteplení proběhlo a pak nic. Pak bylo teplo (od 23. března 2018 nemrzlo), ale předjarní pyl na stráních vinohradů či zasetých polích obilovin nikde. A až se vše rozkvetlo, tak to bylo doslova všechno naráz a akát rozkvétající 4. května byl pro mnohé po většinu času svého medování podněcovací snůškou. Náhražky jak je uvedeno výše to umí zachránit z cca 20 či 40 %. Mě pomohly k 40 kg v průměru z akátu a také k tak pěkné závisti, že mi bylo raději jedno akátové stanoviště spáleno. On už tam byl od 10. dubna první medník …"[i]
Což jsme viděli na mých videích z jara, že bez pylu se včelstvo uplně zastaví. Ale jediná reakce byla, že to dělám špatně, že pyl není do plodiště dávat potřeba....že si ho přenesou, ale nepřenesly.
(13.01.2020 15:43)goro napsal(a): [ -> ]pre tých, ktorí sú leniví "klepnúť" zacitujem pár Mirových myšlienok ...
Znám. Tam se ale nepíše o
nutnosti přikrmování pylem v OP jak píše emer. To platí ve všech včelstvech.
(10.01.2020 12:19)emer napsal(a): [ -> ]Metodika jednoduchá je, ale počet zásahov do plodiska sa mi zdá privysoký. Aj nutnosť prikrmovania peľom sa mi nezdá, že prispieva k jednoduchosti.
(13.01.2020 15:55)Louky II napsal(a): [ -> ]že pyl není do plodiště dávat potřeba....že si ho přenesou, ale nepřenesly.
Louky asi už to nedohledáš, ale stejně mi vrtá hlavou kdes k tomu přišel že pyl není třeba do plodiště dávat. Podle mě si jen něco blbě pochopil.
Jasně je napsáno, že se komoruje na plod....a když na těch rámkách pyl není tak co?.......píše se někde, že musíš přidat ještě rámek pylu? protože když ho máš za přepážkou, tak je to jakoby ho neměly....ty videa tam pořád jsou, stačí se na to jen podívat...proto jsem ten pylovej pak vzal a rozšířil s ním OP, i když to je proti metodice, tak to byla jediná možnost, jak je zase rozklást, když jim nechci dávat bílkovinu v těstu....možná u uslnějších včelstev to problém není a přenesou si pyl z prostoru za přepážkou, ale u slabších to problém je.....
Ale tys vzal plást s pylem a dal ho za přepážku. Nebo ne?
Jo prvně jsem ho dal za přepážku mimo prostor mezi přepážkama, včely na něm sice seděly, ale nepřenášely a neplodovaly...až když jsem ho vzal a dal ho mezi přepážky, tak začaly plodovat.....a to jsme tady řešily celé jaro a vzniklo z toho to co vzniklo....
To vím. Sledoval jsem to. Jen si už nepamatuju proč si to udělal. Jestli to byl nějakej pokus nebo co.
Jinak pro toho kdo to tu čte tak plod plus jeden zásobní.
Vždyt jsem to ted napsal proč jsem to dělal
prostě když mezi přepážkama není pyl, tak jim ho musíš dodat....a Sedláček to dělá těstem...v teplejších oblastech tohle třeba není potřeba, ale u nás bylo loni jaro studené první přínos pylu byl strašně pozdě.
Asi jsem k...t protože furt z toho co píšeš neumím pochopit proč si ho nenechal u plodu hned. Jestli jsi chtěl zkoušet jestli ho přenesou.
Tak už mi to radši nevysvětluj.
tak říkáš, že se komoruje na plod plus jeden zásobní......kde je teda ten pylovej? o tom není nikde řeč....navíc loni si tvrdil, že pyl přenáší....Barnat tvrdil že ne, a kvůli tomu tady byly hádky....já jsem to na videích jen potvrdil, že nepřenáší....jako sorry ale ty píšeš jak se ti to hodí, aby jsi měl vždycky ty pravdu....co takhle uznat někdy, že jsi jí neměl hm?
Dobře omlouvám se. Uznávám že o tom pylu to psal Marx a ne já. Sorry.
Louky, vyserinkaj sa na to. Najpv budeš k...t i ty a potom prídeš ako Louky III
Dal jsem si tu práci a prošel co se dělo před rokem a máš pravdu, že to psal Marx......ale pořád nechápu proč se tedy neřekne....komorujte na plod a pokud tam není žádný pyl, tak tam dejte zásobní rámek s pylem....to je podle mě dost podstatná informace, která není nikde řečena a proč není řečena? protože sedláček tam dává těsto s bílkovinou, protože ten pyl tam taky nemá....
Otázka toho pylníku je stále nezodpovězena.
Bez toho, aniž by mi bylo jasné, jak organizovat plodiště se do OP zatím nepustím. Vidím, že ani pan Sedláček v tom nemá jasno a bojuje s tím. On navíc nemá asi tu zkušenost, že také může být pylu příliš, a co pak? Znamená to pak medobraní, pylobraní, pylovracení, krmení,...? a k tomu ještě boj s varroÁzou. Nějak bych se chtěl dopátrat k té jednoduchosti.
Louky já to taky hledal. Našel jsem jak jsi mě dvakrát nazval BLBEM a jednou což mě pobavilo víc dokonce Babišem.
No ale pořád je tu ta otázka pylu...to je přeci to nejzákladnější, bez čeho tahle metodika nemůže fungovat.....proč se tedy říká komorujeme na plod plus jeden zásobní....pořád tam nevidim jedinou zmínku o pylu. Ani ty si o ní loni nemluvil, když si mi po prvním videu radil, jak to mám správně zakomorovat.
(13.01.2020 18:42)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]On navíc nemá asi tu zkušenost, že také může být pylu příliš, a co pak? Znamená to pak medobraní, pylobraní, pylovracení, krmení,...?
Už to tu bylo několikrát. Na vrch několika včelstev postavíš vysoký nástavek, do něj pak z každého plodiště odložíš jeden dva vysoké plásty pylu a ty vrátíš po vytočení před krmením. Jednoduché.
(13.01.2020 19:02)Louky II napsal(a): [ -> ]...pořád tam nevidim jedinou zmínku o pylu. Ani ty si o ní loni nemluvil, když si mi po prvním videu radil, jak to mám správně zakomorovat.
Protože jsem si furt myslel že děláš nějakej pokus jestli ho přenesou nebo ne.
Přeci by nikoho jinak nenapadlo vzít pyl z plodiště pro nic za nic.
(13.01.2020 19:02)Louky II napsal(a): [ -> ]No ale pořád je tu ta otázka pylu...to je přeci to nejzákladnější, bez čeho tahle metodika nemůže fungovat.
To nemůže žádná.