Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Mě tedy ten bod 8 taky ježí chlupy. Tady se tak nějak skrytě předpokládá, že včelař je nesvépravný blb, který použije metodu LBV a přes varování, monitoring a diagnostiku nic nedělá a nechá si včely padnout. Přímo součástí metody je navíc doporučení, že kolem slunovratu se má veškerá trubčina vyřezat a použít to jako jeden z kroků k omezení počtu VD.
Tak asi taky bude lepší, když si tento včelař nechá včely odrojit ( protože když je neználek, tak si neumí poradit ani s rojením ) a jeho roje v dutinách pak budou loupeny včelami těch ostatních.
To mi trochu zavání myšlením vedením ČSV, které považuje členy automaticky za blbce, a proto je nutné jim vše zařídit, nařídit, zprostředkovat a administrovat.
Letos jsem používal metodu LBV ve všech kmenových včelstvech s velmi podobnými počty trubčiny. Výsledek, nejnapadenější včelstvo spad červenec - listopad přes 4000VD, druhé hned vedle 1500VD další hned vedle do 1000 VD. Myslím,že tu budou víc rozhodující věci v počtu Vd ve včelstvu než použití metody LBV.

Nemyslím si, že by se tu, Pepo, něco skrytě předpokládalo. Obávám se, že v tomto konkrétním bodě je to spíš konstatování reality.
Prostě vyšel někdy v r. 2007 ve Včelařství článek Med pomáhají tvořit i trubci, který popisoval tuto metodu. Spousta chovatelů se toho chytla, ale ta rizika si tehdy uvědomoval málokdo. Monitoring v té době byl v plenkách.
Já tohle varování slyšel poprvé tuším od kolegy J. Křapky na přednášce u nás ve spolku, tuším v r. 2011.
Dnes jsme dál, ale ruku na srdce: na jak vysoké procento z oněch cca 51000 odhadujete ty, kteří opravdu znají biologii rozvoje kleštíka a znají souvislosti zjišťování a růstu jeho invaze ve včelstvu?
To ostatní, co uvádíš, je projekce obecného Tvého hodnocení situace, která podle mého názoru s tímto daným bodem zase až tak nesouvisí ...
Jiří

Ale pravda. Netřeba ztrácet čas plamennými projevy ,když si to každý může přebrat a vyhodnotit podle svého uvážení. Hlavní je, že setkání bylo fajn a v žádném případě nebylo ztrátou času a nic na tom nezmění bod 8 ani žádný jiný do čehokoliv vytesaný.

Jasně. Vidím to konstatování v souvislosti s tím, o čem se tam také mluvilo. O tématu větší atraktivnosti trubčího plodu pro V. d. či o tom, že na trubčím plodu se úspěšně vylíhne daleko více samiček V. d.
Vloni na jaře řada chovatelů konstatovala už někdy v polovině května značné napadení trubčiny. Tady někde se začal rodit dnešní kolapsový stav.
Něteří jej viděli, jiní točili řepku a ostatním to bylo v podstatě putna ...
Bylo na každém chovateli, jak si to přebral, souhlas ...
Nakonec v tom ale jedeme a dále pojedeme svým způsobem,všichni, proto vidím jako dobré o tom mluvit.
Je fakt, že dnes víme víc než v roce, kdy se tato metoda začala využívat. Nic proti ní nemám, sám jsem ji také zkoušel, neopustil, ale notně přizpůsobil právě s vědomím výše uvedených rizik.
Jiří

Na trubčím plodu probíhá rozmnožování kleštíků mnohem rycheji než na dělničím. Rychlost růstu populace je na dělničím plodu asi 1,4 a na trubčím asi 2,4. To znamená, že se za jeden plodový cyklus (obvykle něco málo přes 2 týdny) se počet kleštíků zvýší u dělničiny 1,4 x, u trubčiny 2,4 x. Měsíčně se populace kleštíků přibližně zdvojnásobí při množení na dělničině a zšestinásobí při množení na trubčině. Reálně lze předpokládat, že při zaplodování 4 rámků trubčiny po 2 měsíce (duben, květen) bude výsledná početnost populace kleštíka 5 - 10 x vyšší než u včelstva bez trubčiny v úle. Tento vliv je srovnatelný s důsledky velmi časného jara s plodováním včelstev od února.

Pochopitelně pokud ve včelstvu je po účinném podzimním léčení jen zanedbatelné množství kleštíků, vliv trubčiny se nijak významně neprojeví. Pokud ale z důvodu nižší účinnosti léčení nebo migrací je startovní populace kleštíka v předjaří vyšší, může mnoho trubčiny v úle podstatně zhoršit situaci.

Nechceme odrazovat včelaře od této metody, pokud jim přináší dobré výsledky. Autoři této metodiky včelaře sami nabádají k vyřezání poslední trubčiny v období kolem slunovratu. Můžeme ale předpokládat, že to mnoho včelařů nedělá a ono se po většinu let vůbec nic nestane. Analogickým případem je odstranění plodu při poslední fumigaci - v metodice to je, ale jaké % včelařů to dělá? Také v některých letech, zejména v úhynových letech s časným jarním rozvojem, klesá množství chované trubčiny již na počátku června a pokud není snůška, nemusí být v době slunovratu (21. června) co vyřezávat. Takové byly u nás úhynové roky 2007 i 2014.

Našim cílem je vzdělávat včelaře, v tomto konkrétním případě upozornit na možná rizika chovu trubců. Rozhodně nemáme v úmyslu nic nařizovat, zařizovat, zprostředkovat, administrovat, jak píšete níže. Naopak je naším cílem prosazovat svobodu a odpovědnost včelařů.

Broněk Gruna

(06.01.2015 14:14)DonPepe napsal(a): [ -> ]Mě tedy ten bod 8 taky ježí chlupy. Tady se tak nějak skrytě předpokládá, že včelař je nesvépravný blb, který použije metodu LBV a přes varování, monitoring a diagnostiku nic nedělá a nechá si včely padnout. Přímo součástí metody je navíc doporučení, že kolem slunovratu se má veškerá trubčina vyřezat a použít to jako jeden z kroků k omezení počtu VD.
Tak asi taky bude lepší, když si tento včelař nechá včely odrojit ( protože když je neználek, tak si neumí poradit ani s rojením ) a jeho roje v dutinách pak budou loupeny včelami těch ostatních.
To mi trochu zavání myšlením vedením ČSV, které považuje členy automaticky za blbce, a proto je nutné jim vše zařídit, nařídit, zprostředkovat a administrovat.
Letos jsem používal metodu LBV ve všech kmenových včelstvech s velmi podobnými počty trubčiny. Výsledek, nejnapadenější včelstvo spad červenec - listopad přes 4000VD, druhé hned vedle 1500VD další hned vedle do 1000 VD. Myslím,že tu budou víc rozhodující věci v počtu Vd ve včelstvu než použití metody LBV.

Připojuji se k poděkování pořadatelům, ale také všem přítomným posluchačům, za vytvoření přátelské atmosféry.
Neúnavné odpovídání na všetečné otázky tedy muselo včelařské ,,kapacity" řádně vyčerpat. Patří jim za to velikánské DÍK, za snahu každému vyhovět.
Jsem ráda, že jsem mohla osobně poznat lidi se kterými si zde na VF rozumíme, ulovit autogram k vánoční nadílce a živě spatřit odborníky, které znám z článků a knih.
Ještě vše vstřebávám, piji teplou medovinu a je mi dobře. Děkuji Maky

(06.01.2015 14:14)DonPepe napsal(a): [ -> ]Mě tedy ten bod 8 taky ježí chlupy. Tady se tak nějak skrytě předpokládá, že včelař je nesvépravný blb, který použije metodu LBV a přes varování, monitoring a diagnostiku nic nedělá a nechá si včely padnout. Přímo součástí metody je navíc doporučení, že kolem slunovratu se má veškerá trubčina vyřezat a použít to jako jeden z kroků k omezení počtu VD.

Doporučuji pečlivě prostudovati tuto případovou studii v ZO ČSV Jihlava. Možný vliv propagace chovu trubců tam lze tušit. Stejně jako chybné závěry ze zimní měli, zanedbání včesného krmení v hladovém létě atd.

Výběr ze zápisů schůzí ZO ČSV Jihlava

Úplné zápisy ze schůzí najdete na:
http://zo-jihlava.csv-os.cz/ZAPIS-ZE-SCH...d:83,pci:0

Zápis z besedy ČSV konané dne 4.3.2014.
Na základě jednání výboru ZO, v souvislostri s vyhodnocením zdravotní prevence a výsledků vyšetření zimní měli na varroázu a zjištěnému dobrému stavu v převážné většině chovů, nebude v podletí aplikován Gabon. Je tedy nutno k tlumení rozvoje roztoče použít prostředky na bázi kyseliny mravenčí. Potřebný počet balení Formidolu, je možno si objednat za dotovanou cenu, cestou zdravotního referenta organizace, nejpozději při příští besedě.

Zápis z besedy ČSV konané dne 1. 4. 2014.
Ze zdravotní situace nutno připomenout, že v důsledku předčasného rozvoje včelstev lze očekávat i negativní dopady, představované možným rozmnožením roztoče varroa destructor. Je záhodné této skutečnosti věnovat pozornost a přemnožení včas zabraňovat.

Zápis z besedy ČSV konané dne 6.5.2014.
Následující část besedy byla věnována aktuální tématice a to potlačování rojení. Slova se ujal přítel Dušan Straňák. Volně navázal na problematiku chovu matek z minulé besedy. Vyzdvihl význam tzv. Bičíkovy metody a vzpomenut pozitivní zkušenosti, které má z jejího uplatňování v posledních asi pěti sezónách.
Je třeba brát v úvahu zejména fakt, že rojení nenastává vlastním vyrojením, ale podstatně dříve vytvářením podmínek vzniku rojové nálady. Příčinou může být malý životní prostor v úlech, zamezující dalšímu rozvoji včelstva. Dále nepříznivé počasí, kdy včely nemohou za snůškou. Málo trubčího plodu znamená nadbytek mateří kašičky pro výživu nových matek. Protirojová opatření - prostorné nástavkové úly, v plodišti přiměřená plocha stavebních rámků, kdy včely si samy rozhodnou jaké buňky vystaví, zda trubčí nebo dělničí, ponechání trubčího plodu volnému vývoji až do druhé poloviny července, pak teprve vyřezávat.

V průběhu besedy přítelkyně Jaroslava Berková vydala jednotlivým zájemcům Formidol.

Zápis z besedy ČSV konané dne 3.6.2014.
Do besedy se zapojil i host, přítel Josef Jaroš z Věžnice – ZO Havlíčkův Brod. Dotkl se aktuálního tématu, který trápí mnoho poctivých včelařů. Přibývá chovatelů, kteří se věnují včelaření pouze s vidinou snadného zisku. Jejich cílem je získání maxima možných dotací a zisk za každou cenu. Pokud není snůška, včelám podávají krmné sirupy.

Zápis z besedy ČSV konané dne 1.7.2014.
Podle dosavadního vývoje lze očekávat, že výnos bude maximálně průměrný. Na poměrně malých výnosech se podílí nemalou měrou suché a chladné počasí.
V další části besedy pokračovala tématika zdravotního stavu včel. Do diskuse se zapojila přítelkyně Soukopová, která zpozorovala na podložkách zvýšený spad varroa destructor už v průběhu medobraní. Jak léčit Formidolem, aby tento nebyl v medu. Zvýšený výskyt roztoče zaznamenal i př. Hakl. Vznesl dotaz, zda bude letos aplikován Gabon.
Na dotazy reagoval př. Straňák: Odebrat medník, v průběhu 4 dnů aplikovat přípravek Formidol, medník vrátit (nebo vytočit med a použít Formidol). Vzhledem k dobré situaci zjištěné při vyšetření zimní měli a podle hlášení chovatelů provádějících plošný variomonitoring výbor rozhodl, že letos se Gabon aplikovat nebude. Je na každém chovateli, aby si přeléčení provedl kyselinou mravenčí – Formidolem, podle potřeby i opakovaně.

Zápis z besedy ČSV konané dne 5.8.2014.
V průběhu měsíce července, pokud u někoho snůška byla, pak pouze minimální. Nelze předpokládat, že se situace změní a výnosy vylepší v průběhu měsíce výskyt medovice. Vzhledem k stávající situaci je nutno u těch včelařů, kteří tak dosud neučinili, provést přikrmování včelstev a včas zahájit krmení a přípravu zazimování.

Vzhledem k situaci ve vývoji varroázy aplikovat léčiva na bázi kyseliny mravenčí. Dostupná a snadná aplikace je použití formidolu. Gabon, jak bylo zmíněno, v jakékoliv modifikaci nebude centrálně aplikován.

Zápis z členské schůze ZO ČSV konané dne 2.9.2014.
Dalším bodem jednání byly závěry aktivu, který se pro Kraj Vysočina uskutečnil dne 30.8.2014 v Jihlavě. Na aktivu zaznělo varování o enormním rozvoji varroázy. Otázky prevence a potlačování zdrojů této nemoci budou součástí besedy dne 7.10.2014.

Zápis z besedy ČSV konané dne 7.10.2014.
Pro jednotlivé obvody byly distribuovány lahvičky varridolu a knoty na první dvě ošetření fumigací. Třetí ošetření bude provedeno aerosolem.
Vzhledem k dosavadnímu teplému počasí není nutno s prvním ošetřením spěchat, v plodištích je dost plodu. První ošetření provést fumigací nejdříve v polovině října. Následně dodržet potřebné odstupy mezi jednotlivými ošetřeními tedy dva, lépe tři týdny a ukončit třetí ošetření mezi 15. až 20. prosincem.

Zápis z besedy ČSV konané dne 2.12.2014.
Problémem současnosti je zejména silný výskyt varroázy a s tím související značný úhyn včelstev. Může to být až jedna třetina zazimovaného stavu. Příčinu lze hledat jednak ve vývoji počasí v průběhu roku. Značný podíl má však i neprovádění prevence chovateli – aplikace formidolu případně přímo kyseliny mravenčí. Umrtnost včel na varroázu je v současnosti celoevropský problém.[/b]

PS:
V této případové studii nejde o nevzdělané včelaře někde v zapadlém koutě. Jde o organizaci v krajském městě s dvěma stovkami členů. Smutné na tom je, že někteří včelaři evidentně měli včas potřebné informace. Stávající systém centrálního rozhodování a distribuce léčiv bohužel nemůže být pružný. Po úhynech 2007 jsme mysleli, že řešením je naučit včelaře monitorovat. Nyní je jasné, že je třeba prosadit také svobodu v rozhodování a dostupnost léčiv. Co není na předpis, měl by mít včelař skladem, co je na předpis, mělo by být operativně dostupní v ordinaci veterinářů nebo v lékárnách tak jako u jiných zvířat.

Broněk Gruna

Kolegyně, kolegové,
chystá se další (už VIII.) Setkání uživatelů a příznivců VMS.
Uvedl jsem je do kalendáře, zde otevírám diskusi a hned dodávám, že to bude v neděli, 10. ledna 2016, opět v Brně.
Program se finalizuje. Podrobnosti a registrační formulář se brzy objeví na webu pořadatele - PSNV-CZ, z. s.
Protože se o to už řada kolegyň a kolegů zajímala, uvádím datum, abyste si mohli udělat plány.
Jiří

Chcel by som sa opýtať kedy bude spustená registrácia.

Andrej

Ještě chvilku, už to bude ...
Jiří

Případnou nabídku společné dopravy na setkání VMS tuto neděli směřujte prosím sem.

V sobotu z Jičína z přednášky kolem poledne do Zbýšova. Jedu zatím v autě sám.

V neděli večer, ale později, zpět.

ráno:
Frýdek-Místek - Brno
večer:
Brno - Frýdek - Místek

možno to vzít přes OVu.
120kč jedna cesta. Obě za 200.
Takovou mám cenu na jízdomatu.

Nabízím jedno místo na ose ValMez > Palačov > Brno a zpět.
Odjezd neděle ráno asi kolen šesté.

Mám tři volné místa v autě. Jedu s Maky již v sobotu odpoledne do Zbýšova. V neděli ráno Brno a večer domů. Konkrétní trasa:
Sobota - Havířov_Horni Suchá_Ostrava_Olomouc_Brno_Zbyšov

Neděle - Zbyšov_Brno ráno, večer Brno_Olomouc_Ostrava_Horni Suchá_Havířov

Samozřejmě jsem ochotný udělat i malou zajížďku pro využití auta. Dejte mi vědět. U mě v autě zazijete hodně srandy. Nezapínám taxametr. A poslouchám z CD Jarka. ☺

Neděle ráno - Sušice Strakonice Písek Tábor Pelhřimov Humpolec

Ďakujem za výborný program

Dôkazom dobrého chýru bola aj účasť slovenského vedenia včelárov: p. Gál, p. Fiľo

Iba kozmetické pripomienky:

-organizovanie obedu - > napr. platba vopred a bežný catering
-väčšia aula -> aby mohli prisť aj včelári na poslednú chvíľu


Bolo to SUPER

Andrej

Škoda, že letos setkání VMS nebude. Byla v mém každoročním kalendáři a přinášela mnoho informací třeba o předpokládaném zdravotním vývoji příští sezóny.

No jo, Ivo, je toho holt hodně. Jak jsem to psal včera ve Věstníku. Když pominu Med roku 2016, což byla akce připravovaná po řadu měsíců, tak běží Olomoucká setkávání, paralalně s nimi Pražská setkávání, v Poběžovicích bude 27. 11. celodenní včelařský seminář. Nedávno proběhly dvě velmi významné a náročné akce, mezinárodní konference Za zdravější včely pořádaná v Brně MSVV a nedávný a rovněž mezinárodní celodenní seminář o Colossu v Olomouci. A to nás ještě v lednu čeká voglovská celodenní konference o vosku v lednu v Plzni. To vše dělá jen úzká parta organizátorů. A taky návštěvníci už často nevědí, kam dřív. A to nemluvím a dalších jednorázových akcích. Takže se pro leden rozhdlo, že VMS ne. Ale na jaro se chystá cíleně do terénu zaměřená akce, jen ovšem pro aktivní zadavatele dat do VMS, tedy pro uzavřenou společnost.
Jistě o tom bude řeč na sobotním sněmu PSNV ve Zbýšově.
Jiří

Hlavně konference "Za zdravější včely" pořádaná v Brně MSVV a seminář o Colossu v Olomouci mají stejný formát i zaměření (celodenní přednášky o zdraví včel). Obojí naplnily velký sál pro 100 lidí. Dát dohromady kvalitní program a naplnit sál není úplně samozřejmé. Akce si prostě konkurují.
Zároveň je to výzva zkusit něco nového - neveřejné setkání jen pro aktivní zadavatele VMS.
Broněk Gruna