Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Fumigace
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
(08.11.2021 20:33)Medak napsal(a): [ -> ]Dovolím si otázku teď na podzim jaké máte spady po fumigaci MP 10 nebo Varidolem u mne vyrazný rozdíl.

Ať se daří Zdeněk

Není ještě trochu brzo? Ve včelstvech je plod. Použití léčiv v současnou dobu je šlechtění kleštíka na odolnost proti Amitrazu.
Zcela nepochybně lze šlechtit kleštíka na odolnost vůči amitrazu. Ale podzimní fumigace, byť se zbytky plodu v úlu, se po více než 30 letech ukázala jako ne úplně vhodná metoda šlechtění...

Rozum do hrsti prosím. Jasně, že to má menší účinnost (proto je v metodice počítáno s trojím ošetřením - aby byla blbuvzdorná). Ale k rezistenci tímto způsobem tak nějak nedošlo... To Veselému nikdo neodpáře.
podľa toho čo bolo publikované, rezistencia klieštika na amitraz sa objavila len v krajinách kde sa používali "konské" dávky, po dlhú dobu s klesajúcou kocentráciou..
(napr. Apitraz, 2 x 500mg na úľ, po dobu 6 týždňov)
A za jak dlouho se to mělo projevit od chvíle dávkování té koňské dávky?
(15.11.2021 23:01)vcelky.cz napsal(a): [ -> ]Zcela nepochybně lze šlechtit kleštíka na odolnost vůči amitrazu. Ale podzimní fumigace, byť se zbytky plodu v úlu, se po více než 30 letech ukázala jako ne úplně vhodná metoda šlechtění...

Rozum do hrsti prosím. Jasně, že to má menší účinnost (proto je v metodice počítáno s trojím ošetřením - aby byla blbuvzdorná). Ale k rezistenci tímto způsobem tak nějak nedošlo... To Veselému nikdo neodpáře.
Myslím si, že u Míry došlo k neúplnému vyjádření v širších souvislostech a tím k nepochopení.
Já si myslím, nebo jen tuším, že tímto 40ti letým neměnným postupem se nám podařilo vyšlechtit roztoče tak, že se velmi intenzívně rozmnožuje v závěru sezóny. Jen tito roztoči měli šanci v relativně výrazně větším měřítku přežít. Možná roztoč dokonce disponuje i něčím, co včelstva udržuje v plodové aktivitě. Vycházím z toho, co mám za ta léta vypozorováno. Od samého začátku jsem analyzoval spad po fumigaci. Posledních 15 let už od července do zimy. Z této praxe mám vypozorováno, že se tento efekt pozdního plodování a s tím spojené extrémní nárůsty roztočů ve včelstvech ve stále větším měřítku projevuje. Spad "světlých roztočů" v tuto dobu dříve nebyl. Kdyby se tehdy, za dob Veselého, toto projevovalo, nepostavil by metodiku tak, jak je. Spíš jeho následníci tohoto efektu využili pro vyšší prodejnost svého vynálezu.
Proto bez ohledu na vynález doporučuji dělat fumigaci v termínu od konce listopadu do Vánoc. Počasí nikdy nebylo tak kruté, aby to nešlo.
gupa
časovú súvislosť neviem... ale Staroňová zverenila v roku 2018 prácu o rezíduách vo včeľom vosku a tam sa tej otázky priamo dotkla...
...v krajinách kde sú tie konské dávky používané sú tie rezíduá ukladané do vosku vo vysokej miere oproti fumigácii ked ide do úľa cca 10 mg v krátkej dobe..
a
podľa môjho názoru sú tie klieštiky sú potom "podrobované" tréningu na amitraz malými dávkami z vosku...

Pavel
listopad a začiatok prosinca sú aj u nás čoraz častejšie používané na úspešnú fumigáciu...
Niečo k tejto téme je asi vo VOP 2020, I.diel str.55... Zatiaľ som to nečítal komplet, ale uvádza tam až 35 klieštikov v zaviečkovanej bunke po ošetrovaní.
(16.11.2021 20:25)goro napsal(a): [ -> ]Pavel
listopad a začiatok prosinca sú aj u nás čoraz častejšie používané na úspešnú fumigáciu...
Tomu rozumím.
To, co jsem zmiňoval, to není rezistencí vůči amitrazu, ale je rezistencí vůči metodice jeho používání. Ta metodika má skulinu, kterou jsme roztoče naučili procházet.
(16.11.2021 21:13)emer napsal(a): [ -> ]Niečo k tejto téme je asi vo VOP 2020, I.diel str.55... Zatiaľ som to nečítal komplet, ale uvádza tam až 35 klieštikov v zaviečkovanej bunke po ošetrovaní.

To je snad jasná věc že po fumigaci se zakrytá vývojová stadia včel nezasáhnou. Nebo se stále nopakuje, odvíčkovat nebo odstranit. Bylo to aj v návodě.
Pavel Holub:
Pokud by to byla skulina jen a pouze metodiky 3 podzimních fumigací, tak by se projevil rozdíl v zemích, kde se toto používá a kde nikoliv (a jsou geograficky vzdálené, resp. přímo nesousedí, to jen pro úplnost). A vědecká obec by jej publikovala, protože by to byly vcelku snadno získané "body".
Možná mi něco uniklo, ale nezaznamenal jsem nic o tomuto rozdílu.
Pokud se tedy nemýlím, tak zjevně nebude příčinou Veselého metodika, ale něco jiného.
Tím nijak nepolemizuje o šlechtění kleštíka vlivem léčení varroázy.
Jen mi tato hypotéza přijde lichá.

Poznámka pod čarou:
Opakované ostřelování Dolu ohledně účelnosti jeho konání (marketingu) pro zvýšení prodejnosti vlastních přípravku už působí trapně... Jeho revír nikdy nebyl veliký a posledních letech se mu díky EU rozpadl plot; ochranná ruka státní správy taky už není co bývala a biologické zákonitosti působí i na lidi. A popravdě, marketingově úspěšné farmaceutické firmy vypadají trochu jinak.
(16.11.2021 20:25)goro napsal(a): [ -> ]gupa
časovú súvislosť neviem... ale Staroňová zverenila v roku 2018 prácu o rezíduách vo včeľom vosku a tam sa tej otázky priamo dotkla...
...v krajinách kde sú tie konské dávky používané sú tie rezíduá ukladané do vosku vo vysokej miere oproti fumigácii ked ide do úľa cca 10 mg v krátkej dobe..
a
podľa môjho názoru sú tie klieštiky sú potom "podrobované" tréningu na amitraz malými dávkami z vosku...
.

Na Staroňovou bych pustil Steplera. Do úlu cpe přes 2 pásky gram amitrazu, umí sním viditelně pracovat, po vytažení ještě osublimuje chomáč třemi gramy šťavelky.

Má včely jako nikdo.

Už dlouho nefunguji na myšlenkové mapě tak, že když někdo něco někam napíše, že tomu tak bezpodmínečně je.

Rezidua po amitrazu jsou přesně taková, jaká je receptura. Tz. není jedno jestli se použije ředicí látka taková nebo maková.

Oleje jsou velmi problematické a proto si myslím, že rezistence je právě kvůli špatné receptuře v které čučí amitraz coby účinná látka.

Amitraz a jeho výroba a jeho ředění a degradace je velmi různá. Minimálně existují tři varianty způsobu výroby ve velkém, existuje několik desítek variant jak amitraz naředit a existuje několi stovek variant degradací podle dalších okolností jako teplota vlhkost materiály atp. Dále má v buněčných a genetických ozvěnách na její přítomnost mnoho jiných funkcí jako každá jiná látka a těch by mělo být opět o nulu víc...

Takže pokud toto vzala v té práci p. Staroňová ve zkratce v úvahu, bral bych, že to je slušná informace okolo roztočové rezistence na amitraz.
Pro ty, kteří se bojí léčit Varidolem:
ing. A. Přidal napsal(a):Amitráz do vosku nepřestupuje
V ČR je hlavní léčebnou metodou fumigace, kde se používá účinná látka amitráz,
který do vosku téměř vůbec nepřestupuje. Rezidua škodlivin ve vosku
českého původu jsou tak proto minimální či dokonce nulová ve srovnání
s některými zdroji vosku ze zahraničí.

http://mendelu.apridal.cz/text/c030.pdf
Nejspíš to tak bude, díky, že Varidol máme. Alespoň v záloze, kdyby se vyskytl průšvih a museli jsme ho nahonem řešit. Jenomže včelstva nám nehynou kvůli VD ale úplně z jiných důvodů. VD je možná ten největší spouštěč, ale není to tak jisté . Navíc iniciace probíhá před 1 - 2 roky. Princip fungování úhynů je o dost jiný a kdo sem neustále tahá jen roztoče tak toho já řadím do skupiny nepoučitelných blbů a nepřu se s nimi. Škoda času! Dolská metodika není špatná od října do jara, ale naprosto selhává v období od května do podzimu. Gabony ztrácejí účinnost a strkání do úlů někdy v pol. července je pozdě, formidol není vůbec špatný, ale je moc pracný, Dlouhodobý Formidol se moc nepovedl, alespoň to tvrdí uživatelé, já nemohu soudit, nepoužívám ho. Kdo chce pochopit fungování úhynů, musí buď jako já volit hodně drahé řešení a učit se od mrtvých včelstev a že jich bylo! Druhá možnost je něco nastudovat. Již 2x jsem vám zde doporučil MVDr Klímu a položil základní otázku, na kterou jen málo jedinců odpovědělo a to blbě. Naprosto podstatně větší skupinu jsem naštval, protože jak si mohu dovolit klást zasloužilým spisovatelům nějaké otázky. Jenomže díky těmto žvanilům je toto téma silně sračkoidní a včelstva hynou bez jakýchkoli zábran dál. Nedivím se tomu! R. S.
Píší se zde chybné informace o principu rezistence na amitraz - amitraz je látka velmi nestabilní a forma fumigace tento fakt ještě umocňuje. Jinými slovy velmi rychle se v pripade fumigace rozkládá na rozpadne produkty,které jdou do vosku. Proto je rezistence možná spíše z dlouhodobých nosičů,kde je látka fixována a je dlouhou dobu v úle. Tento americký systém si tu nyní zavádíme apivarem a apitrazem,namísto toho,abychom si drželi účinnost šetrné a rezistence těžko dosažitelné formy fumigace, která je někdy pro včely mnohem šetrnější než organická léčiva.
Jinak souhlas s Rudou, hlavní problém je za mě od slunovratu do října a bude stále náročnější toto období ustát bez odstranění plodu nebo premeteni. Můžeme však dojít do situace,kdy i toto bude málo, proto má výběr včelstev smysl.
(17.11.2021 12:09)Ivík napsal(a): [ -> ]Proto je rezistence možná spíše z dlouhodobých nosičů,kde je látka fixována a je dlouhou dobu v úle. Tento americký systém si tu nyní zavádíme apivarem a apitrazem,namísto toho,abychom si drželi účinnost šetrné a rezistence těžko dosažitelné formy fumigace, která je někdy pro včely mnohem šetrnější než organická léčiva.

Takže jinak odůvodňuješ a tvrdíš, že tu rezistence vlastně do doby "americké okupace" jejich amitrazem nikdy nebyla a ani nemohla být.

(17.11.2021 11:35)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Alespoň v záloze, kdyby se vyskytl průšvih a museli jsme ho nahonem řešit. Jenomže včelstva nám nehynou kvůli VD ale úplně z jiných důvodů.

Ale mne na roztoče VD zcela jistě hynou. Protože roznáší patogeny do včelí krve a do krmné šťávy.
(17.11.2021 11:35)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Již 2x jsem vám zde doporučil MVDr Klímu a položil základní otázku, na kterou jen málo jedinců odpovědělo a to blbě. Naprosto podstatně větší skupinu jsem naštval, protože jak si mohu dovolit klást zasloužilým spisovatelům nějaké otázky. Jenomže díky těmto žvanilům je toto téma silně sračkoidní a včelstva hynou bez jakýchkoli zábran dál. Nedivím se tomu! R. S.

Určitě lepší testovat a ověřovat nějaké včelařsky sračkoidní rady a postupy, než imaginární a navíc urážlivé poznámky o blbé odpovědi. Lepší je ale asi poučovat jak blbí jsme a ty jsi ten nejchytřejší. Akorád že jsi srá..... a odpovědět "správně" se zdráháš, aby ta debata byla co nejzajímavější, pěkně okořeněná a voňavá.
G. P. Proč bych to dělal? Rodinné stříbro se z šuplíků nevyndává a zdarma nerozdává. A proč bych to dělal, když je tolik apidologů, včelařských odborníků učitelů včelařství a dalších? To je jejich práce a většinou jsou za to i z našich daní placeni. No a na MVDr Klímovi je zcela jasně vidět kam celá snaha o zlepšení vede. Projezdil republiku se superkvalitními přednáškami, sepsal část velmi kvalitní učebnice a k čemu to bylo? Ať si každý odpoví sám. Kdo na to slyší, moje příspěvky ho určitě na start postaví a ještě povysadí na první větev. Ale dál musí každý sám. Teď zkoumám jak poznat včelstva která to během pár týdnů nedají a jak s těmi informacemi naložit. Dále pak jak včelařit bez uměle odchovaných matek. No a daří se. Takže už jsem se svým bádáním někde jinde. Musí se chtít a dělat a ne se do někoho blbě navážet. Zdraví R. S.
(17.11.2021 11:35)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Již 2x jsem vám zde doporučil MVDr Klímu a položil základní otázku, na kterou jen málo jedinců odpovědělo a to blbě.
rudo pri všetkej úcte k tvojim skúsenostiam zbytočne provokuješ....Angry
keď ti všetci ktorí odpovedali odpovedali "blbě"... tak daj správnu odpoveď na tvoju otázku ty! Exclamation
ináč sa potom nedá hodnotiť tvoj príspevok len ako snaha vyvolávať spory, flamware a urážať tých ktorí majú na problematiku iný názor ako ty...
...už len z elementárnej úcty k tým ktorí ti na otázku odpovedali by si mal sem dať správnu odpoveď...
Alebo ju nevieš?Blush

jáj ty ju vieš....
(17.11.2021 16:45)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]G. P. Proč bych to dělal? Rodinné stříbro se z šuplíků nevyndává a zdarma nerozdává.
tak prečo si chcel položením otázky aby iní tebe (a ostatným) na základe tvojej otázky svoje "rodinné striebro" nezištne darovali...
provokuješ a mne to k tebe nejak nepasuje...
Gorko -čo chcete vedieť - ? Aká to bola RConfused otázka ?- Myslím si, že aj R. Stonjek dal tolko informácii, že to musí stačiť. Hovgh . tak isto Dvorský so svojou metodikou, či Jiří V.. ...Klima. Myslím že sa to niekomu javí ako rozpravky na,, dobrú noc,,- to je jeho problém. Je velmi veľa informácii, len si ich treba vyhladať a vyskúšať overiť. To je asi v slušnosti všetko. Zbytočne hrotíte situaciu, robíte napátie. ....
K tej fumigacii- zabúda sa na jedno- schopnosť včiel odvetrať , a dalšie problémy veľkosť ul. zostavy a pod.. veľa včelárov na to doplatilo.
Ruda to vystihnul přesně,
je už dnes dost včelařů, kteří včely umí udržet při životě bez komplikací, něco sem občas pustí, ale know how si stejně uchrání. Díky, že nás alespoň trochu nakopnou, abychom přemýšleli a vzdělávali se.
Není to nic neobvyklého, děje se to ve všech oborech. Je to o penězích
Referenční URL's