Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Už máme fluvalinát v MS. Takže len tak ďalej s tým gabonom. Robili sme rozbor MS, lebo ich včely nechceli stavať. Parafín tam nebol ale veľké množstvá fluvalinátu. Gabon nedosahuje účinnosť fumnigácie amitraom, keby to tak bolo, tak by si po gabone nemusel používať amitraz.
Koľko padá klieštika v auguste by si sa mal opýtať Turčániho.....je pravda, že rojením sa teiž dobre bojujeproti klieštikovi.
Tých 10 rodím mi presne spadlo v r. 2015 ale keď sa to tak vezme mi nespadlo nič. Lebo som mal narobené odložence a vlastne koľko som na jar prezimoval, toľko som aj zazimoval. Takže som zo stavmi včellstiev nešiel dolu ani o 1 včelstvo. Ale bol to ten rok 2015, kedy som aerosoval v decembri 2014 fluvalinátom v bezplodovom období a tomu to dávam za príčinu , že prakticky už v júni som mal kritický stav klieštika v rodinách. Zachránil som si včelstvá tým, že som zadymil už v auguste.
Gabon po krížovom teste vykázal 40 %-tnú účinnosť. Ďakujem + rezíduá vo vosku v MS. Ja som používal gabon proti včelomorke, tam je perfektná, už ho nepotrebujem, škoda vyhadzovať peniaze na to.

Jozef pozrel som sa na varroamonitoring tam si píšem liečenia a v roku 2014 čo bol pre mňa klieštikový rok som mal po fumigácii Varidolom 26.8.2014 asi 26000 klieštikov z 27 rodín to je asi 960 priemer na rodinu. Fumigáciu som robil 3 krát a v decembri ešte aerosol. Robím tak každý rok a nemal som žiadne straty.

(31.10.2016 22:25)Andrej napsal(a): [ -> ]Z 12 pásikov daných do dna horizontálne mi zhaslo 11, iba jeden zhorel. Potom som sa s tým papral, zapaľoval som tie pásiky ešte z druhej strany, aby predsa len zhoreli, ale ani to nezhoreli dokonale. Takže mám dosť obavy o účinnosť liečenia.

Na druhom stanovišti s 8 včelstvami som aplikoval "zlepšovák" fumigačné pásiky som dal do plechovíc zošikma, jedným koncom sa opierali o stenu a druhým koncom o dno. A plechovice som zasunul do dna. Takto mi zhorelo na prvý krát 6 z 8 pásikov.

Pásky se "zapaluje" aby se varidol odpařil žárem, ne aby shořel. Proto se kape nahoru na pásek a zapaluje se zdola...

Takže každé ne-svislé zavěšení odpařování (žár kterému je varidol vystaven) omezí. Plechovky ve dně OK, ale co tak tam dát drátěné V a do něj ten pásek zavěsit? Nebo třeba do přidaného nástavku nahoru...

Oni i tu délku páskú "optimalizovali" tak aby doutnal "takakorát dlouho".

Odkedy sa fumiguje Varidolom a Avartinom stále dávam pásik do podmetu na hliníkovú fóliu zohnutý do tvaru V ako strieška nakvapkám Varidol a zapálim. Nikdy som nemal problém že by pásik nezhorel a bola menšia účinnosť.

Po první fumigaci spady od min. 30ks až do max. cca 1000-1200ks, nejčastější výsledek tedy tzv. medián cca 150-200ks, po druhé fumigaci od min 0ks do max 120ks, nejčastější výsledek cca 20ks, v podletí byl ve všech včelstvech byl nasazen postupně dle průměrného denního spadu ale nakonec ve všech gabon pf 90 v termínu cca od 10. srpna cca na 3 týdny, gabon jsem nasazoval při dosažení denního spadu 5ks VD, nakonec se k tomu dopracovala všechna včelstva, po nasazení gabonu to padalo řádně, v prvních dnech řádově ve stovkách kusů, kumulovaně to musely být všude tisíce ks , myslím že bez tohoto podletního zásahu by to většina včelstev nedala - letošní napadení je proti loňku cca 10ti násobné, jinak včely momentálně vypadají v pohodě a v solidní síle pro zimování.

Spady před fumigací v jednotkách za týden.
Za 24 hod po 1. fumigaci do 200 ks.
To vše je běžné ale:
za dalších 5 dní na podložkách v průměru dalších 100 - 200 ks.
Orientační kontrola u 1/3 včelstev - bez plodu.

Jak si to vysvětlit?

To je úplně běžný jev - všichni otrávení roztoči se neocitnou bezprostředně po ošetření na podložce, ale mohou také zalézt do buněk a padnout na loučku atd. Pak je následně včely shazují a ocitnou se na podložce později. No a ne všichni roztoči neumírají hned. Prostě nic zvláštního.

Je bežné, že po fumigaci amitrazem padají kleštíci déle, než jeden den. V křížových pokusech se počítá spad 1. a 2. den po fumigaci. Pokud tedy pan Šumera počítal spad po 24 hodinách a pak až po 5 dnech, mohl být spad na podložce 2. a 5. den identický a on nemá jak to zpětně zjistit, protože tam nebyl dost často v mezidobí.

Jiné zdůvodnění může být takové, že po fumigaci bylo chladno a část kleštíků se zachytila na horních loučkách podstaveného nástavku/ů (jsou-li v ulové sestavě) a/nebo v prázdných buňkách díla pod chomáčem. V období 24 hodin až 5. den po fumigaci mohlo dojít k rozvolnění chomáče a "vyčištění úlu".

Nejspíš budou i jiná zdůvodnění...

Děkuji za vysvětlení, zarážející jsou obrovské rozdíly v napadení VD v jednotlivých včelstvech, při prakticky stejných podmínkách a způsobu ošetřování včelstev- bráno tedy podle spadu po fumigaci, zdá se že přenos VD mezi včelstvy na jedné včelnici moc není, možná tomu nahrává počasí, kdy poslední měsíc jsou včely spíše zalezlé.

Jaký je důvod, že je to zarážející...?
Spíš je to snad normální, ne?
Má to vztah např. k letnímu monitoringu...

Navíc u Tebe nebyly identické podmínky ošetřování - sám uvádíš, že jsi fluvalinát aplikoval v odlišnou dobu u každého včelstva.

Gabon byl nakonec nasazen v průběhu 14 dnů do všech včelstev ( při dosažení deního spadu 5 VD ), překvapuje mě více než desetinásobný rozdíl ve spadu po první fumigaci, křivka nárustu počtu vd by měla být zhruba podobná - mohlo by ji ovlivnit asi množství plodu v srpnu, případně účinnost gabonových pásků s ohledem na ideální umístění ve včelstvech ( pásky jsem nepřevěšoval ), ale rozdíly se mi prostě zdají velké - zkrátka jsem čekal typizovanější průběh.

OK.
Měl´s-li 10/8 přirozený spad 5 samiček denně, tak ve včelstvu bylo něco mezi 150-600 kleštíky, podle toho, jaká studie pro výpočet Ti bude názorově bližší.
10/9 bys by tak měl - bez tlumení - mít v úlech 300-1200 kleštíků. A 10/10 (s menší přesností vzhledem k otázce plodování) maximálně 600-2400.
Když ta čísla pokrátím účinností fluvalinátu, řekněme 90 % (odhaduji - aktuální udávanou účinnost neznám a navíc je rezistence na něj tuším u nás dost lokální záležitost), tak bych řekl, že některá včelstva si prostě kleštíky začala přinášet i odjinud. Nahrávaly by tomu i Tvoje odhady léčebného spadu po nasazení fluvalinátu ("... kumulovaně to musely být všude tisíce ks...").

Nekolabovala kolem Tebe nějaká včelstva?

(To je ten "vztah k letnímu monitoringu", co jsem psal v předchozím příspěvku...).

O žádných kolabujících včelstvech u včelařů kolem nevím, moc jich v blízkém okolí není, pravděpodobnější by byly divoké roje. Těch 150-600 kleštíků při dením spadu 5ks/ den kolem 10/8 se mi zdá spíš málo, podle toho kolik toho popadalo po nasazení gabonů v prvním týdnu bych to odhadl na dvojnásobek možná i víc. On ten přepočet u plodujícího včelstva je dost zásadní a ty čísla docela lítaj, někde jsem se dočetl mezi 50-300 - samozřejmě záleží na kalendáři, množství plodu, možná stáří matky, podle letoška to u mě vypadá, že méně napadená byla včelstva se staršími matkami.

Nemas na vcelnici ruznou genetiku. Ta totiz hraje v rozmnozovani roztoce podstatnou roli. Jsou vcelstva ktera roztoci nedovoli se mnozit tak rychle jak to dokaze u jinych.

Včely v Kazachstáne majú najmenej roztočov a že vraj v Idii požierajú včely roztočov.

Hele Merkuri a nerozkecal's to někde.... protože mě bylo dost divný, že spousta včelařů nechá v sezóně včely skoro na suchu. Původně jsem si myslel, že včelaři na ty včely kašlou, ale teď je mi jasný, že to jsou pokusy - jestli hladový včely ty roztoče seženou.....

Přesouvám do vhodnějšího tématu:

(28.11.2016 16:07)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Jinak nový Varidol mě štve, podstatně hůř kape, nejdřív hodně až neovladatelně, poslední 1/4 lahvičky naopak velmi mizerně. Navíc se v něm do 1/2 roku vytváří hrudky které kapátko ucpávají a může se vyhodit. Ještě, že pokrok nejde zastavit! Jinak z toho smradu kolem léčení se mi již dělá šoufl a doufám, že se ho v dohledné době zbavím! Zdraví R. S.

Loni jsem dostal šarži Varidolu, kde kapátka nekapala vůbec. Musel jsem rozšířit otvor jehlou. Tato šarže taky rychle hrudkovala i při skladování při cca 15 C.

Letos jsem narazil na jedno balení fumigačních pásků, které špatně hořely. Jen 1/3 pásků vyhořela zcela. Fumigace tím měla podstatně nižší až nulovou účinnost.

Písal som tu tiež o probléme s tímito pásikmi, pri tej prvej fumigácii som načal 2 balenia , boli zabalené hermeticky v sáčku. Pri druhej fumigácii cca 3 týždne po tej prvej už horeli dobre. Asi boli vlhké a otvorení sáčkov vyschli. Inak si to neviem vysvetliť. Aplikoval som ich šikmo položené v plechovici do podmetu.

Prosím o radu. Kapky se objevily u 2 z 20 včelstev vždy po fumigaci. Co může být příčinou? Je možné, že je to nosemóza?