Včelařské fórum – o včelách a včelaření

tímto to taky půjde

https://www.i-domacipotreby.cz/rozfoukavaci-fen-plast

Já si teda myslím, že když ten pásek visí v prostoru svisle a kapky Varidolu jsou umístěny v horní polovině, tak po zapálení vlivem stoupajícího tepla ma Varidol šanci se odpařit dříve než vlastně shoří. Nevím, zda spálením Varidolu je učinná látka ještě účinná
Ale jinak asi bude jedno, zda pásek visí v dostatečně vysokém podmetu nebo v nástavku.

Takže na rozdiel medzi varidolom a avartinom čo sa týka aplikácie som sa pýtal aj ja. Dostal som takéto vysvetlenie. Varidol sa má aplikovať zhora, nakoľko sa "odparuje" skôr, ako pásik zhorí - zapaľuje sa spodok pásika a horením k jeho vrchu sa postupne odparuje z nakvapkaného varidolu skôr, ako by amitráz zhorel. Avartin môžete zapaľovať aj v podmete, tam je ten pásik "vraj" z takého materiálu, že len tleje a odprskáva - nehorí.

Kto zapaľoval aj to aj to, vie ako dokáže avartínový pásik tlieť

(06.11.2017 17:18)majstro napsal(a): [ -> ]Dobry den, rad bych se zeptal na takovou malou otazecku. Jelikoz pouzivam varroa dna, ktere mam zandane aktualne podlozku. Aktualne lecim varidolem, kdy zavesim prouzek do horniho nastavku. A tedka otazka.. proc bych ten prouzek nemohl normalne soupnout do podmetu anebo rovnou na podlozku s tim, ze to polozim treba na sklicko, abych nezapalil drevo pod nim s tim, ze ucpu cesno. Prijde me zbytecne vyndavat vzdycky krajni ramek, davat tam prouzek, pak to zase vyndavat dalsi den... kdyz bych to soupnul do podmetu pres cesno anebo na podlozku.. tak by se to zefektivnilo. Snizim tim nejak efektivitu? nema nekdo zkusenost? Dekuji

Jeden rok jsem s tím laboroval. Mám k dispozici prosklené nástavky (2 strany)
Závěr mého pozorování: Dým s účinnou látkou je asi o něco těžší než vzduch a nebo vzniklý teplý vzduch je málo teplý, protože zplodiny hoření jdou v úlu hlavně směrem dolů (jako když doma roztápíte kamna a kouř místo do komína se cpe všude jinde, a nebo to spíše přirovnat k teplotní inverzi?
Dávám varidol do horního nástavku i když do podmetu by to bylo asi pohodlnější, ale i u nás někteří včelaři dávají varidol do podmetu a včely žijí.
RN

No není to bůhví co. Já jsem použil řešení Vl. Šumery na vhánění horkého vzduchu do úlu který nasává dým s Varidolem. Musel jsem si to pro své účely trochu upravit. Mohu tak fumigovat i při nižších teplotách a hlavně mám jistotu, že se smrádek dostane všude. Nevýhodou je použití elektrocentrály na lesních stanovištích. Griffin s injekční stříkačkou jsem odložil jako náhradní řešení jen v nejvyšší nouzi. Foukač vzduchu na grilování jsem zkoušel, ale ten studený vánek mě příliš nenadchl. Když fumigovat, tak pouze dobře, jinak to nemá cenu! Zdraví R. S.

Zkoušel někdo fumigovat kerasinem jako zde na videu?

Jaký typ masky použiváte.Když jsem volal řempo nebo ochrane pomucky a řekl jsem že tam ma být A1 tak nevěděli oč se jedná.Tak jestli máte někdo nějaké čislo tak mi napište. Díky

Z hlediska poměru cena/výkon bych koupil toto http://cesmad2.inshop.cz/polomaska-scott...try-abekp3 nebo toto http://www.takos.cz/polomaska-scott-prof...10997.html.
V při objednání nezapomeňte pořešit velikost masky. Filtry jsou pro univerzální použití (mimo rtuť).

Myslíte, že má smysl v tomto počasí fumigovat? Venku je kolem 7 stupňů a včely jsou stažené. Jistě ne tak silně jako kdyby bylo -10°C, ale jsou.
Byla by to letos první fumigace - zatím jsem to oddaloval, protože doteď bylo relativně teplo a plod ve včelách.
Nebo počkat a kdyby se už ani dočasně neoteplilo, tak dát aerosol? Tomu už se pár let úspěšně vyhýbám, ale kdyby nevyšla ani jedna fumigace...
Díky předem za radu.

Já bych fumigoval.Taky jsem u takových teplot fumigoval a dobry.Lepší než když je tam 3 ramky plodu.Já planuji druhou fumigaci začátkem prosince když se otepli.Poslední roky mi to vychazí.Letos spady max. 200 roztoču po první fumigaci.

Včera jsem spojoval oddělek s včelstvem ve kterém nebyla matka. V oddělku kde bylo před týdnem hodně otevřeného plodu a vajíček tak bylo jen pár buněk s vybíhajícím plodem. To se stává celkem často že včely odstraňují poslední plod, ale vždycky mě to zaskočí. Asi se bojí abych jim před fumigací neodstranil plod sám, což já nedělám.

(12.11.2017 11:29)Student napsal(a): [ -> ]Myslíte, že má smysl v tomto počasí fumigovat? Venku je kolem 7 stupňů a včely jsou stažené. Jistě ne tak silně jako kdyby bylo -10°C, ale jsou.
Byla by to letos první fumigace - zatím jsem to oddaloval, protože doteď bylo relativně teplo a plod ve včelách.
Nebo počkat a kdyby se už ani dočasně neoteplilo, tak dát aerosol? Tomu už se pár let úspěšně vyhýbám, ale kdyby nevyšla ani jedna fumigace...
Díky předem za radu.

já na první taky ještě čekám......ještě je dost času a věřim tomu, že do půli prosince bude alespon jeden den, kdy bude nad 10 stupnů a to udělám....neni kam spěchat

Teď se zeptám myslíte si že se včely rozvolní jak bude na teploměru třeba 12 stupnů(vyskočí) po dobu 5 hodin.Když bylo po týden max 5 stupnů
AŤ se daří Zdeněk

Nevim jak ve dřevě, ale v polystyrenu tomu tak je.

V dreve tak isto, pri slnečnom počasí ani 10 stupňov nemusí byť

V tenkostenom uli včely operatívne reagujú na zmenu teploty a pri slnečnom počasí / aj pri 5°C / sa chumáč uvolní a včely zbierajú teplo resp. zásoby z vyhrievanej plochy. Zateplený úľ tento úkaz tlmí.

(23.10.2017 19:45)jjvcela napsal(a): [ -> ]Výsledek ošetření Varidolem mi nijak nenaznačilo, že by za kolapsy mohl jednoznačně kleštík spíše to bude kombinace patogenů. Dnes jsem také ze slzou v oku "uklidil" dva úly po včelstvech přemetených na mezistěny. Ani těm se kolaps nevyhnul.

Zdravím, výsledek podzimního ošetření nemusí naznačit vůbec nic - důležité je jaké bylo napadení červen-červenec zjištěné třeba smyvem. Pak po vytočení posledního medu, pokud ve včelstvech aplikací varroacidu roztoče ze včel "ometeme" a není silná následná reinvaze v podletí, tak po podzimním ošetření je klidně spad i do 100 ks. Roztočů už tam moc být nemusí, viry, případně nosema odvedli další práci i bez nich. Na konci ale při kolapsu už toho moc neposoudíme, musíme mít informace dřív, pak už toho moc nepochopíme.

Ta včelstva, která jsou přemetena na mezistěny do konce července, jsou pak efektivně ošetřena a i přesto u nich dojde k poškození dlouhověké generace a na podzim odchází - tak jen dobře - tento silně sensitivní materiál jsme tu už dlouhá léta neměli vůbec chovat. Bohužel je ho všude habaděj.

Zdenku, jak ten "silne sensitivni material" poznas bez toho, ze by ti (vlivem vnejsiho tlaku) padl?

K příspěvku Zdeňka Klímy:
Mám tomu rozumět tak, že se stále domníváte, že hlavní příčinou podzimního kolapsu včelstev je přemnožení roztočů
v červnu a v červenci?