Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Příprava půdy pro včelařské rostliny
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Stran: 1 2
Pred pár lety jsem si pořídil králíky (už jsem vystřízlivěl) a mám kámoše hospodáře a od něj bylo seno v malých balících. Měl louku, plnou kvítí, jetelovin, kopretin, nějaký jitrocel a jiné kytky, ráj pro včely, motýlů i různých samotářek spousty. Na poli zasel tři druhy větrosnubných trav typu jílek, bojínek (neznám ty trávy). Seno hrubé, tvrdé, na pohled ohavné. Radil abych si vzal "seté" seno. Vzal jsem jen málo balíků, přece z kytek to je pestré, rozmanité, samý vitamín, to dá rozum, že pro králíky je lepší rozmanitá, pestrá strava.

Hořce jsem pak litoval, že jsem ho neposlech. To seno z kytiček ty kurvy zrzavý (burgundský) vytahávali a zodpověně z něj vyráběli superdrahý hnůj a raděj nežrali, to ohavné tvrdé seno z monokultury sežrali do mrtě tak, že nezbylo ani smítko!!!

Následující rok kámoš louku zoral a zasel větrosnubnými trávami těch tří osvědčených druhů.

Co vím, tak jeteloviny v loukách zemědělci hubí postřikama. Potřebujou píci pro dobytek, nejde jim o včely. Ty maj stejně radši řepku a ty motýle taky.
Květnaté louky – Není pravda že zemědělci jetele v loukách stříkají, v loukách (ne v pícninách na orné půdě) je jakýkoli plošný postřik zakázán. Jetel má rád vápnitou půdu. Obsah vápníku se časem vyčerpá, jetel ubyde. Pokud chcete více jetele bez přisévání, namnoží se časem sám po vyvápnění pozemku, Pokud vám louka zarůstá mechem, je jasné že vápník chybí, mech ho nemá rád. Doporučuji vytrhat mech mechanicky – luční brány – povápnit, jetel případně dosít do bránami narušeného porostu (ručně rozházet) a hlavně nemulčovat a sekat (seno sklidit) až po vysemenění lučních květin. Ty naopak zpravidla nemají moc rády dusík. Proto nejsou příliš květnaté intezivně obhospodařované a hnojené louky. Další problém je dotační politika, která nutí zemědělce sekat louky poměrně brzy – zemědělci mají sankce za překročení termínu sklizně - a květiny se tak nestíhají vysemenit. Je to pro ně ale i výhodné, mladší tráva má lepší složení živin. Tady je podle mě i příčina úbytku hmyzu a především motýlů, louky jsou sečeny dřív než se cokoli stihne zakuklit a pole jsou dnes ošetřená chemicky tak dokonale, že na nich nerostou žádné plevele. Pamatuji doby kdy byly kraje polí plné bodláků a ty zas brouků, motýlú a včel. Ještě mě ale napadlo k tomu stříkání jetele – je běžná praxe při pěstování jetele na semeno (ne v loukách, ale na orné půdě) ho před sklizní postříkat – zdesikovat roundupem nebo jiným herbicidem, aby tím že zaschne měl vlhkost při které není nutné ho po sklizení dosoušet. Zraje totiž nestejnoměrně a spousta semínek je ještě nezralých.
Napsal jste to prfektně a díky za info. Stručné a přitom jste to popsal vemi podrobně.

Nevěděl jsem a nenapadlo mě - vidím to jen z pohledu včelaře - že to brzké sklízení luk (a v létě pak termínované mulčování) neumožní rozmnožení rozličného hmyzu. Takže nejen chemizace, ale i mechanické ničení či neumožnění života ostatních druhů hmyzu. (samosebou některých druhů).

Kámoš se mi chlubil paloukem bez jetelů (postříkal ho, chlubil se mi tím) a vy mi vlastně říkáte, že porušil zákon nebo vyhlášku. Bylo mi pak divné, proč velkou louku taky nepostříkal, ale zoral a následně zasel, což musí být mnohem dražší. Už jsem to pochopil i já. Díky.
Pokud se nemylim, tak mi jezdi mulcovac podle toho, jak mulcuje velke zakazky v okoli. Bud zacatek cervence, nebo prvni pulka srpna. Ale nejsem si jisty presne. Nicmene ho radeji objednavam na ten druhy termin, prave at se rostliny vysemeni.
Jetel se vysévá do krycí plodiny (ječmen např.) a po sklizení obilí by měl mít sílu na vlastní existenci. Já osivo házím zjara před pohrabáním stařiny do původního porostu, pak zlehka pohrabu a když počasí dá - loni se to po třech letech podařilo - tak po první seči je v červenci jetel vidět. Ale půda chce čas od času utužit, má rád sešlapávání víc než čechrání povrchu. B
Ja bych radsi sekl nez mulcoval,seceni je pro louky prirozenejsi,semena dojdou behem suseni a zustanou tam,kde by prirozene vypadly.Mimo jine,je to i postup jak dostat druhy,ktere nemam na vlastni louku.Po svem senu na ni ususit travu privezenou odjinud.Tak jsem si nechtene dostal na louku vikvovite,ale dobre,ze tam jsou..Ono seno samo o sobe zacina byt zajimavy produkt.
Já to přivezení sena odjinud ted viděl v nějakém dokumentu, není to špatný nápad.
Ono s tím senem je to ale komplikovanější.
Na pozemky, kam dojede traktor se sekačkou, obracečkou, balíkovačem, tam není problém. To se dá pronajmout, nebo někomu nechat si zpracovat.
Ale řeším právě louky do 2000 metrů , které jsou "z ruky". Tam mi nikdo s obracečkou a balíkovačem nepojede, ani jiný zájemce o seno nebalíkované není. A mulčování je nesnazší údržba. Louky byly roky neudržované, po pár letech mulče se srovnaly, i ty květiny se tam doplnily.
Pokud to oseču, tak mám pak problém, co se senem. Nikdo ho nechce, naházet ho někam k lesu se mi příčí, pálit ho je dneska o hubu, bo sousedi hlídají jak ostříži...
ja mám jednu kvetinovú lúku 2700 štvorcov, kosím ručne jeden krát do roka, spravidla keď nie je teplota nad 26 stupňov aspoň týždeň a je po odkvitnutí kvetov, seno nechávam tam sa vysemeniť a po týždni alebo dvoch to mulčujem okolo stromov, na kŕmenie to už nie je hodnotné seno, tam musia byť trávy pred kvitnutím. Koncom septembra prebehnem krovinorezom s čepeľou. Mulč v jeseni zakopem okolo kmeňov stromčekov aby sa v tom nedržali hryzce a iné hlodavce a tak dookola.
Při dnešních cenách sena kolem 1000kč za balík bych řekl že se vyplatí sekat i loučky kolem 2000m. S tím mulčováním si myslím že lučním květinám úplně dobrou službu udělat nejde, mulč nějakou dobu zahnívá a to vyhovuje spíš trávě, která ho snáze přeroste a ještě si z něj vezme živiny, což je pro ni výhoda oproti většině květin, které naopak dusík z mulče nepotřebují a navíc mají mulčem zasypané listy. Ale chápu že je to nejjednodušší řešení pokud nemáte techniku nebo zvířata co seno potřebují. To co tu popisuje Peter Salaj mi přijde jako ideální řešení. Dokonce v Beskydech a Karpatech je myslím nějaký dotační program na vybrané květnaté louky které se smí sekat a samozřejmě sklidit jen jednou ročně až někdy kolem půlky srpna. Ještě malá připomínka k mulčování na loukách na které zemědělci pobírají dotace. Mimo louky na kterých se musí z nějakého důvodu dodržovat speciální režim, jako je třeba ochrana chřástala, čejky chocholaté nebo modráska (opět sečení jednou ročně v pozdním termínu), má zemědělec povinnost posekat louku dvakrát ročně a hmotu sklidit. Teprve třetí seč smí mulčovat. Porušuje to ale většina velkých podniků, které mají minimum živočišné výroby jen aby dosáhly na dotace. V praxi tak často velmi brzy první seče senážují (brzy kvůli obsahu cukrů v píci) a mulčují již druhé seče. Většinou naštěstí v co nejpozdějším termínu aby třetí seč už nenarostla. Přes zimu totiž musí být všechny louky bez stařiny. I na to jak může zůstat na zimu vysoká tráva je totiž předpis. Mulčování první seče bych považoval za zločin.
Zdravím přátelé.
Minulou neděli (12. dubna) jsem sázel na pole svazenku (vratičolistou) a horčici (zasadil a zaválel). Na pondělí totiž předpovídali déšť, tak že se to zaleje. Bohužel nepršelo, jen přes noc byla menší přeháňka. Od té doby bez deště, v týdnu i mrzlo (cca -3 °C). Více zapršelo až dnes. Dle vašich zkušeností, vzejde to? Vadí ten mráz, když je to takto čerstvě zasázené? Díky.
Jenom maličkost, podstatnou maličkost. Češi sázejí brambory, česnek, cibuli sazečku, nebo řízky snadno kořenících dřevin, nikdo normální by neřekl, že zasel brambory.

Semena se zásadně sejí, nesázejí. Sázení znamená jednu každou věc zvlášť zasadit = vykopat jí jamku, umístit jí tam a zahrnout. Tak to děláme s jednotlivými semeny třeba při předpěstování okurek nebo rajčat v kelímcích. Pak obsah kelímku, s hlínou a kořenovým balem, sázíme, pak ano.
Mráz tomu určitě nevadí, jak trochu víc zaprší tak to vyroste.
Taky se občas neumím vyjádřit přesně, ale tentokrát mosím s Tomem sůhlasit. Sázení svazenky mě rve uši stejně jak pěstování králíků. Ináč jatelinu a lůku sem včéra osel, v noci a teď trochu prší, tak to snáď bude OK
Pak bych v souvislosti s tímto apeloval na to, abychom nezaměňovali roztoče za brouka, to je asi tak vedle, jako bychom měli zabíjačku lachtana.
Vy máte s panem Slavíkem potíž rozpoznat co je řečeno slangem, ale mluvnicky správně od nesmyslu?

https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.p...ani=prefix

Většina z nás a dokonce i pan Petřík to máme poněkud jinak. Ale je možné, že pisatel užívá nějaký krajový výraz, něco jako nářečí jednoho tady.

Někde se říká sadit místo sázet například a jinde třeba sází místo setí.
OK díky, budu tedy doufat, že to vyroste. Za špatné vyjádření se omlouvám, příště budu sít Smile.
Nemám problém rozeznat co je slangem, ale jako chovateli pavoukovců, rve uši zase mě, když někdo říká roztoči brouk. Zase je mi fuk, když někdo napíše, že zasadil svazenku, hlavně že vím o co jde.
Důležité si rozumět a o to jde. I v práci a jindy v životě se mi stane, že řeknu jasnou inormaci a pak zjistím, že to lidi pochopí různě. Tak se raději ptám, když o něco jde, jak to daný pochopil.
Každý slyší, co slyšet chce a v drtivé většině to není o jednotlivých slovech, ale celku.
Ano, to je moderní trend, vyjadřovat se jak hotentot (nemuset se naučit rodný jazyk) a říkat té lenosti že obsah vítězí nad formou, nebo že záleží na obsahu sdělení víc.

Omlouvám se za nemoderní starodávně zkostnatělé myšlení. Já na tom nebudu nic měnit.
odporúčam diskutérom držať sa témy vlakna:
"Příprava půdy pro včelařské rostliny"

...posledných 9 príspevkov to ignoruje,
zastavte vašu diskusiu o českej gramatike...Angry
Stran: 1 2
Referenční URL's