(28.10.2016 13:36)Mlha napsal(a): [ -> ]Článek je napsán tak, jako by každý, kdo má včely na území určité ZO musel platit registrační příspěvek. Tedy bylo by dobré vysvětlit, kdy registrační příspěvek musím platit, jakou službu za tyto peníze dostanu a jaké sankce mě hrozí, pokud ho nezaplatím.
ČSV a jejich ZO může nařizovat, vybírat příspěvky, koordinovat činnost apod. pouze u členů ČSV. U nečlenů se může maximálně s nimi dohodnout na příspěvcích za poskytnuté služby, pokud nečlen po nich nějaké požaduje. Co musí ČSV pro nečleny udělat bez náhrady je vyřízení dotace 1D, což plyne z dohody MZ a ČSV. U ZO žádné včelstva neregistrujete, maximálně ohlásíte, že v jejich území máte včelstva. Registrovat včelstva je povinností jen u Českomoravské společnosti chovatelů.
Kosťo já vím, co jsou
moje povinnosti, a také že je slušnost se ohlásit místním splkům (záměrně píši v množném čísle, protože např. v Jesenici funguje spolek Zlatníky, kterým jsem se
také ozval, když jsem tam dával včelky kolegovi).
Mě jde o to zdali je moje povinnost platit registrační příspěvek jiné ZO, přesto že po nich nic nechci (a ani jsem od nich v minulosti nikdy nedostal pozvánku na jejich schůzi). Na nečlena samozřejmě ČSV nemá žádné páky (i když z toho jak to Machová píše to vypadá, jako by i nečlen měl povinnost platit registrační příspěvek), ale nikde jsem nenašel, že člen ČSV se při vstupu do ČSV zavazuje platit (mimo obvyklch plateb) také registrační příspěvek každé ZO ČSV, na každém místě, kde má stanoviště. A také by mě zajímalo zdali to funguje naopak, tedy pokud chci být informován o dění v určité ZO ČSV, tak zdali je tato ZO povinna přijmout registrační příspěvek od neorganizovaného včelaře a recipročně ho pozvat na schůzi (samozřejmě bez možnosti hlasování) a poskytnout mu stejný servervis, jako svým řádným členům.
Miloši, přijde mi jako vtip, že Ti odpovím zrovna já, ale: Ano, je to povinnost člena svazu.
Existuje na to směrnice ČSV, z.s., která to řeší. Mívala tuším číslo 3/2003, ale to už může být jinak. Řeší (řešila) vztah "hostujícího" (registrovaného) člena na "území" jiné ZO.
--------------------------------
Je to jako ze špatného filmu, když člen spolku neví, k čemu se svým členstvím zavázal...
Že se smlouvy (zvlášť ty psané "malým písmem") mají číst pečlivě, ví dnes už snad každý. Členství ve spolku je svým způsobem tak smlouva.
====================
DOPLNĚNO:
Tak už je to jiné číslo (směrnice): 2/2016
Jakube díky za odpověď. Nevíš ještě co je naopak povinností té ZO, předpokládám, že pozvání na schůzi a distribuce dotovaných léčiv.
Předpokládím že naopak to nefunguje. Tedy pokud jako neorganizovaný budu chtít zaplatit registrační příspěvek a na oplátku dostat např. pozvánku na schůzi. Zde předpokládám, že je to na dané ZO, zdali ten registrační přispěvek přijmou nebo ne...
Ufff... Miloši, fakt nejsem ten pravý, koho se ptát.
Jestli si to dobře pamatuji, tak povinnosti "hostující" ZO popisuje také tato směrnice - ale tu novou jsem nečetl a starou už asi pět let řešit nemusím. Tehdy byla moje praxe taková, že jsem jednou ročně jednateli poslal doporučeně - nebo k němu zajel a nechal si podepsat druhopis - že jsem se registroval. Nic jsem od nich nechtěl, ale to ani od "domovské" ZO.
Když se do nové směrnice začteš, počítám, že tam vše najdeš.
K otázce z druhého odstavce - vnímám to jako záležitost dvoustranné dohody (chceš-li smlouvy) mezi ZO na straně jedné a nečlenem na straně druhé. Zda má ZO kompetenci tuto smlouvu uzavřít (s ohledem na stanovy, směrnice apod.) opravdu nevím - a je mi to popravdě jedno. Včelař - nečlen ČSV, z.s. - jako FO tuto možnost určitě má, je na jeho rozhodnutí na jakou dohodu přistoupí a zda vůbec o to má zájem.
V osobní rovině ale moc nechápu, proč by se nečlen nějakého spolku měl účastnit jeho schůzí (myšleno pravidelně, nikoliv jednorázově - ojediněle).
Díky Jakube, je vidět, že jsi velký znalec stanov ČSV a že víš proč tam nejsi
Proč se účastnit jako nečlen schůzí ČSV je podle mě hodně. Např. pokud si vzpomínáš na tu kauzu, kdy Broňkovi pár zasloužílých svazáků kradlo úly a pak zde byl někde záznam té schůze, kde v podstavě řekli, že se nic nestalo, bylo to nedorozumnění a v podstatě si za to může sám. Těžko říci, zdali by měli tak hroší kůži, že by to samé řekli, kdyby tam Broňek seděl...
Tak tohle bylo jedno z nejslabších čísel co jsem kdy četl.
A ještě mají drzost udělat rozhovor s ředitelem Včelpa a stavět ho do role ukřivděného zachránce. Přičemž to byl on s RV kdo prosadil a povolil vydávání cizího medu za český. Je zde řečeno nic a přece mnoho manipulativních prohlášení..
Pak si Kamler napíše článek o XX. konferenci zlepšovatelů a vynálezců v Trenčíně, kterou spolupořádá ČSV. Zde z 24 vystavovatelů vyhraje 2 ze 3 soutěží Dol.
Úroveň všech článků je tristní. Cimalovo kalendárium je jedno z nejhorších (zlatý Sedláček).
atd..
Kam jsme to dopracovali.
V editorialu je zajímavá myšlenka - ĆSV je stále stabilnější organisace páč vydává vo 4k časáků víc, než před rokem. Jen tak mimochodem dle mejch střízlivejch vodhadů jenom cca 2k časáků končí nevotevřenejch v odpadkovejch koších malejch včelaříků.
V Proutkově zápisu z apislavie zazní několik zajímavých myšlenek. Např. že amitraz je pro včely 7927x míň toxickej nž jakejsi jihoamerickej neonikotinoid "Gaucho", takže použití amitrazu je OK - pokud se samozřejmě dodrží zásady z příbalovýho letáku (a jak se dočteme o dvě strany dál - zásady z buletinu Včelařství). Kdo by si lámal hlavu proč se zrovna takovýhle zajímavý detaily v článku vobjevujou, ten najde odpověď v promočlánku od doktora Chemlera z cyklu "Per to tam!". Ano - při jarním oštření nebude chybět ani jedna z vlajkových lodí výzkumáku, jež za posledních 10 let vyzkoumal mimojiné to, že Apiguard a Thymovarr má oproti Formidolu nevýhodu: "intenzivní až nepříjemná vůně". Příznivci jarních intoxikací jistě budou potěšeni přátelskou informací že natírat se bude moct i při spadu pod 3 roztoče/oul ale pro jistotku si bude lepší počkat na MVO 2017. V tomtéž článku je pak zajímavý koeficient přepočtu výskytu roztočů v zimní měli: jestliže dojde během 4 týdnů co se shromaďuje měl k proletu a nebo část měli "sfoukne vítr" tak je potřeba výsledek vynásobit krát 1,5 (při proletu) a krát 2 (při větru). Nějak je už nedořešeno jak se tenhle koeficient dostane k počítačům roztočů do laborek, páč jestli sem správně pochopil, tak sběr měli je pro erudovaný výsledek z profesionálních laboratoří a ne aby si to někde nějakej franta počítal sám v garáži pod zářivkou. Přeju všem vydatnou měl.
Co teda mají napsat?
Nic neumíme, naše výrobky nestojí za nic a podobně?
To očekáváte?
Od "odborného" a spolkového měsíčníku, který je navíc hrazen (jestli se to teda nějak nezměnilo) z veřejných peněz, očekávám že to bude opravdu odborný časopis a ne nějaká hlásná trouba výrobce chemikálií. V současné době je systém trojích fumigací a nátěrů plodu, zimní měli atd. přece jen trochu zastaralý, a tyhle chlapíci si i v době kdy včely na včelnicích u zemědělských ploch chcípaj po ošetření všemožnejma pesticidama po hrstích a úly zejou prázdnotou i přes to že spad v zimní měli byl "0", jedou ty svoje "bezpečný pesticidy proti varroáze" jak dyby se nechumelilo. Tenhle styl navíc přispívá k rozdělování včelařský obce na nějaký alternativce a ukázněný členy, tyhle skupiny se bohužel stále víc radikalizujou a ty řekněme "alternativci" maj na tom o hodně menší podíl, páč v podstatě chtěj pouze ošetřovat včely dle vlastního rozumu a ne nuceně a organizovaně patlat už 40 let do včel to samý, a když to náhodou padne tak to svést na ty co nepatlaj. Do toho ještě pár indoktriních manter vo síle a jednotě svazu a je z toho takovej koktejl, že mi nezbude než si alespoň si uplivnout na fóru. No a to adjektívum "spolkový" mi spíš připadá že posledních pár let se je to vo nějakym spolčování proti nepříteli. Jak má pak apivohnout, co nemá ani šajn vo tom co to každej rok sype do včel a jeho jediný informace o světě kolem pochází ze včelařství koukat na člověka co probůh nejni členem ČSV a navíc je podezření že tam nesype to co mu tam sype důvěrník. Za vzniklou situaci nese časopis včelařství o hodně větší část viny.
PS: ten koeficient násobení počtu roztočů v zimní měli krát 1,5 při proletu nebo krát 2 při sfouknutí měli větrem, to už je podle mě jenom takovej výsměch všem příčetnejm.
Co by měli napsat?
Měli by vydat metodiku: Celý rok s varroózou, měli by začít slutečně vzdělávat chovatele a funkcionáře spolků (kteří pomáhají těm, co to už nedají), měli by informovat o tom, jak se to dělá jinde, proč a s jakou účinností.
Je to tak těžký úkol, že to nejde? Proč?
Tedy myslím to tak, že pokud by se chtělo ...
Jiří
taky by mohli napsat, že jinde to jde i bez Varidolu, který nám samozřejmě "všichni okolo závidí" ... např. s KM a štavelkou... ale to by bylo moc informací najednou, je potřeba adorovat Včelpo ...
klesající úroveň mě mrzí, letos ani pořádný kalendář nevyšel, ještě že jsou tady jiní ( narážím tím na povedený kalendář Včelařky )...
(28.11.2016 19:45)VaT napsal(a): [ -> ]Od "odborného" a spolkového měsíčníku,
Nemám s tím problém, Včelařství je srozumitelné asi pro všechny. Přehnaná odbornost by mu uškodila .
Odborný je Moderní včelař, pro mě většinou až moc.
Tím netvrdím, že je špatnej. Jsem rád že, je.
(28.11.2016 15:43)VaT napsal(a): [ -> ]V Proutkově zápisu z apislavie zazní několik zajímavých myšlenek. Např. že amitraz je pro včely 7927x míň toxickej nž jakejsi jihoamerickej neonikotinoid "Gaucho", takže použití amitrazu je OK - pokud se samozřejmě dodrží zásady z příbalovýho letáku (a jak se dočteme o dvě strany dál - zásady z buletinu Včelařství).
V tomtéž článku je pak zajímavý koeficient přepočtu výskytu roztočů v zimní měli: jestliže dojde během 4 týdnů co se shromaďuje měl k proletu a nebo část měli "sfoukne vítr" tak je potřeba výsledek vynásobit krát 1,5 (při proletu) a krát 2 (při větru). Nějak je už nedořešeno jak se tenhle koeficient dostane k počítačům roztočů do laborek, páč jestli sem správně pochopil, tak sběr měli je pro erudovaný výsledek z profesionálních laboratoří a ne aby si to někde nějakej franta počítal sám v garáži pod zářivkou. Přeju všem vydatnou měl.
Jinak jsem netušil, že Leverkusen, kde sídlí výrobce přípravku Gaucho fa Bayer, leží v Latinské Americe, ostatně její obrat v neonicotoidech byl v roce 2009 ve výši 1,091 miliardy dolarů.
Přípravky s amitrazem se používají i SRN, tam se to jmenuje APITRAZ (na veterinární předpis).
Problémy s přepočtem roztočů snad řeší varroadno, případně síťovaná podložka.
(29.11.2016 0:28)Vladimír Lněnička napsal(a): [ -> ]Jinak jsem netušil, že Leverkusen, kde sídlí výrobce přípravku Gaucho fa Bayer, leží v Latinské Americe, ostatně její obrat v neonicotoidech byl v roce 2009 ve výši 1,091 miliardy dolarů.
Jihoamerickej - to byla narážka na hromadnou otravu imidaclopridem peruánských honáků krav v roce 1991, odtud taky má přípravek nechvalně známý obchodní název.
v lednovém čísle rozhovor - hlavně ta část o dalších dovozech medu Včelpem mě obzvlášť "potěšila" ....
asi už je čas jít, pane učiteli ...
dobry den chci se zeptat priselo vam uz lednove číslo casopisu vcelarstvi?
taky včera, ale přečteno mám už týden
odsud ...
doporučuji však před čtením dát panáka či dva, zvláště rozhovor je opravdu síla...