Včelařské fórum – o včelách a včelaření

článek ze 7/2015 jeZDE

pro případ že by se to z www zmizelo tak je to i v příloze



[attachment=3509]

Vidíte jak je to jednoduchý a přesto to včelaři nedělají. Tedy asi 40%včelařů. To je házení hrachu na zeď a plýtvání papírem - sice dotovaným, ale i tak je ho škoda. Ještě že je recyklovaný.

Když si odmyslím řadu stylistyckých i pravopisných chyb (redaktore!), demagogických blábolů a účelových manipulativních tvrzení, mezi něž řadím i to, že se autor nezmiňuje o tom, že je řada dalších metod, jak s touto parazitózou bojovat, a to i u nás, nejen v zahraničí, které on zjevně nezná a nebere na vědomí, tak je to vlastně průlom. Pan Kamler propaguje letní a kombinovaný a koordinovaný monitoring. Ufff ... To je pecka! Že to ale trvalo ... Čekal jsem, že ředitel ústavu, jenž má v názvu adjektivum "výzkumný", na to přijde tak před 7 lety ... Kdy to po masivních úhynech pochopila řada kolegů - běžných včelařů.
Celkově je ten článek psaný tak, jako by publikum byli naprostí trulanti. Nebo mám ten pocit jen já?
Jiří

Mě tedy pobavilo, že někdo provozuje "Referát monitoringu letu mšic" (jak bylo uvedeno pod jménem autora jednoho z článků).

Vždy tak nějak postupně pročítám každé číslo, vždy od toho co mě nejvíc baví a postupně čtu i ty nezáživné "bláboly". Jelikož mě z tohoto čísla nejvíc zajímal výskyt mravenců a jejich působení na snůšku (tento článek chválím, něčemu jsem se přiučil), tak dnes na řadu přišli už i ty méně záživná témata.

Ovšem co jsem četl v rubrice "Co říká věda", tak to mě úplně položilo. Článek má název "pokroky v léčbě varroázy". Hned na začátku vás zarazí poznámka redakce, že některé názory autora jsou velmi subjektivní (a odporují návodům k použití léčiv).

Pro ty z vás, kteří článek nečetli z důvody neodebírání časopisu, ho velmi krátce shrnu: Autor se nám v článku snaží poradit, jak nejlépe bojovat s varroázou. Používá k tomu gabonové pásky, které však podle jeho slov byly "vynalezeny" v době dávno minulé, proto dnes už nemůžeme vystačit pouze s dvěma pásky na včelstvo. Navíc tvrdí, že právě těmito dvěma pásky získáme co nejvíce rezistentních roztočů a pak se divíme, že gabon nezabírá. ze svých pokusů zjistil, že lepší je dávat 4 pásky na nástavek plodu (ještě lepší je potom 6, ale prý stačí 4 pásky). Každopádně hlavně se nemají vydělávat po 30 dnech, to je prý největší naše (vaše) chyba! Pásky se dle jeho slov mají nechat ve včelstvu až do první fumigace, po které okamžitě následuje nátěr plodu. 3. fumigace má být hotova do začátku listopadu. Na závěr článku pak uvádí, a teď se posaďte, nebo to s vámi sekne: Zavedením 4 pásků GA-92 do plodového nástavku se podařilo dlouhodobě zvýšit účinnost léčby varroázy a zamezit vzniku rezistence. Tak proč zde stále píšete, že vám gabon nezabírá, když už to někdo za vás vymyslel???

A proč to tu píši? Mám velké štěstí, že už jsem načerpal nějaké zkušenosti a hlavně načetl spousty literatury, takže si umím udělat vlastní názor na tento článek. Ale číst to jako nováček...., ať se na mě nikdo nezlobí, ale takovýto článek bych tam opravdu neumístil

Ale z obchodního hlediska dobrý, ne?

Náš Gabon do každé uličky.

Já Gabon nikdy zavedený neměl. Vlastně jsem ho ještě nikdy ani neviděl.

Jak můžeš mít včely?

Mám je teprve 9 let, Gabon k nám ještě nedošel.

Nekecej, bez Gabonu a Varidolu nepřežije žádné včelstvo 3 roky. Je to vědecky dokázané, většina včelařů to slyšela na přednáškách a četla.

Že tvoje včely nečtou? Že jim nepředčítáš z odborného časopisu?

Nekecám. My jsme tu staré struktury. Ale prý máme nového předsedu, třeba příde nová doba.

proč vlastně včelařství čtu, vždyť se od Vás vše dozvím a ještě s výkladem.

Možná jistý druh masochismu?
Jiří

Časopis jsem zatím jen zběžně prolistoval, ale v kontextu toho, co se zde píše, mi jako velmi dobrý a vhodný připadá článek o izolátorech, který napsal Mgr. Sciskala. U nás novinka, leckde běžná součást metodiky...

Máš pravdu, snad až na to, jak píší v článku.....že bych si nedovolil nechat matku 7 měsíců v izolátoru. Letos by to znamenalo o 20% víc zimních úhynů....protože spousta včelstev by bez plodování v lednu a únoru nepřežila.... Jinak je mám nakoupený ale doba na zaklíckování u mě bude max.2,5 měsíce.....(od konce září do poloviny prosince)

Pokud si uvědomíme, že zimní - dlouhověké včely se líhnou od cca poloviny července do cca poloviny září, tak zaklíckování matky v prvé dekádě měsíce srpna má logiku. Podmínkou je, že líhnoucí dlohověké včely nebudou poškozeny roztoči a viry, čili nebudou krátkověké, záleží na naší péči o zdravotní stav včelstev v průběhu celé sezóny. Protože zimní - dlouhověké včely odchází ze včelstva až, v našich podmínkách v průběhu měsíce dubna až května, tak osvobození matky počátkem měsíce března není také od věci. Proč? Protože přezimující včely se nemusí vysilovat výchovou plodu v zimních měsících a měly by tudíž mít i dostatek sil na výchovu plodu letních včel. Nezanedbatelným problémem však je v tuto dobu vyhledání matek, zvláště nejsou-li značené a následně i kontrola na možné pozdní tiché výměny?? Rozhodně však je to metoda hodná naší pozornosti a vyzkoušení. Pokud vím, klíckování matek u nás provádí kolega Zrno - učitel včelařství, s dobrými výsledky, avšak s jinou (menší) klíckou a po kratší dobu.
JK

Hned po přečtení jsem našel mateřské mřížky, které nepoužívám a začal dělat do dvou úlů izolátory. Jsem na to zvědav...

Klíckování je v podletí standardní metodou v zootechnice kolegů v Itálii. Klíckují však max. na měsíc. I to je podle mého dost vzhledem k harmocii v organismu zvaném včelstvo, a zejména v přípravě na zimu.
Moje vize je plus - minus období zavíčkovaného plodu až cca 25 dní. Když to stačí Italům ... Problém je v technologii, tu u nás nemáme zažitou. Každopádně k M musí mít přístup včely. Některé klícky u nás na trhu dostupné by byly vhodné, ale asi bude nutné si vyrobit něco lepšího, to je fakt.
Jiří

Každý den zaklíckování pro včelstvo velmi nepřirozená věc. To, proč matky kladou i září a říjnu jistě nějaký smysl má. Včely to ví nejlíp. V Itálii, kde vlivem teploty či chovu vlašky matky nemají plodovou přestávku to asi smysl má. Pro mě osobně velmi pracná metoda, protože v tomto čase až do jara do včel vůbec nechodím, vyjma zapálení pásku v podmetu. To je pak otázka přístupu: rušit bez chemie či nerušit s chemií.

Jindrova metoda měření teploty teploměrem za 100,- k určení optimální doby na chemický útok (bez ohledu čím) se mi zdá nejrozumnější.

Myslím, že při dobré linii včel co neploduje celou zimu se dá najít dostatečně dlouhé bezplodé období.

Jediný problém - nesmím se přiznat veterině, že ošetřuji mimo jimi vymezené období, jako to udělal kolega z VF a dostal pokutu.