Našel jsem zajímavý dokument podepsaný odborníkem pracující pro Ministerstvo, (tam ví všechno i to co Mlha neví) konečně vysvětlující výkony, nakonec pochybnosti které jsem zde psal jsou popsány odborně jako hodnověrné.
Přenosové body fungující u 5G na velké, více jak stovky metrů -
makrobuňky- bude výkon desítky až stovky wattů.
Mikro stanice 10 wattů a piko buňky okolo 1 wattu.
Vzhledem že 5G se honosí významným výhodou zhuštěním pikobuněk a mikrostanic, platí, že při vyzařování nového typu tz. hustšího "tužkového svazku" (viz. dokument) který bude soustředěn v těsném okolí mikrostanic který bude okolo 10W. V dokumentu je to šalamountsky popsáno že prý vyloučí prakticky expozice uživatele signály všech ostatních aktivních uživatelů systému 5G.
Takže si autor přestavuje sice stovky tužkových přenosů z piko stanic na mikro, které ale prý nemají logicky podle autora dokumentu žádné lidské překážky, což je blbost. Stejně jako je blbost mít v signálu mezi mikrobuňkou a piko koncovým bodem významnou překážku. Pokud by fungovalo logicky vzato stejně vše jako od 2G, tak bude platit že pikostanice aktivně vyhledává neustále lepší signál a bude přepínat mezi mikrostanicemi a pojede vždy na maximální výkon a maximálně nestíněné podmínky, tz, tužkový svazek bude vyhledáván a bude navazován vždy v nejsilnější podobě.
Informace z Min. prům a obchodu:
https://www.mpo.cz/assets/cz/e-komunikac...NRL_20.pdf
1/6
Informace č. 20/2019
NRL pro neionizující elektromagnetická pole a záření
Rizika expozice člověka elektromagnetickému poli v telekomunikační síti páté generace
Úvod
Zavádění (léto 2019) telekomunikační sítě páté generace je spojeno s obavami o zdraví osob, které
budou exponovány elektromagnetickému poli ve frekvenčním pásmu centimetrových a
milimetrových vln generovaných rádiovým rozhraním tohoto systému. S obavami přichází i
značný počet dezinformací, které se za pomoci internetu rychle šíří. Následné apely některých
občanů k zastavení budování nové telekomunikační sítě tak získávají iracionální nádech. V takové
situaci je důležité danou problematiku racionalizovat a popsat vědecky ověřená rizika, která
z používání dané technologie plynou. Tento postup se ukázal jako účinný i v předchozích vlnách
obav, které byly spojeny s rádiovým a televizním vysíláním, rozvodem elektrické energie,
počítačovými monitory a mobilními sítěmi předchozích generací, především té druhé. Důležitou
ingrediencí úspěchu bylo též nepoužití principu předběžné opatrnosti, který by vedl jednak
k rozdmýchání obav, a také k zastavení vývoje dané technologie a jejímu faktickému zániku, to
vše bez pozitivního efektu na zdraví exponovaných osob [1995_Göthe, 2008_Landgrebe].
V tomto článku nejprve stručně popíšeme změny, které telekomunikační síť páté generace z
pohledu ochrany zdraví přináší. Dále popíšeme, jak je vystavěna ochrana zdraví před expozicí osob
elektromagnetickým polím ve frekvenčním rozsahu od stovek megahertzů do stovek giga hertzů,
tedy ve frekvenčním rozsahu významně širším, než se kterým síť páté generace počítá.
Telekomunikační síť páté generace
K datu psaní tohoto textu (léto 2019) neexistuje definitivní standard pro sítě páté generace. Existují
jen průmyslové standardy organizace 3GPP [3GPP] pro postupné evoluční fáze systémů páté
generace a slib, že konečná verze by měla být dostupná v roce 2020 (IMT-2020 od mezinárodní
telekomunikační unie [IMT-2020]). Bez ohledu na chybějící standardizaci lze však bezpečně říci,
že síť páté generace se od sítě čtvrté generace nebude na radiové vrstvě lišit principiálně. Radiová
část bude stále tvořena buňkovou sítí základnových stanic a k nim připojenými koncovými
zařízeními. Základnové stanice v síti páté generace budou dvou typů:
1) Makro-buňka: Základnová stanice pokrývající okolí do vzdálenosti vetší než stovky metrů. Tyto
základnové stanice budou velmi podobné těm, které jsou na střechách domů, stožárech, či věžích
již dnes v síti generace čtvrté. Budou též disponovat podobným vysílaným výkonem v řádech
desítek až stovek wattů. Makro-buňky budou typicky pracovat s frekvencemi blízkými současné
telekomunikační síti čtvrté generace (700 MHz – 6 GHz). Jako dnes bude jejich nejbližší okolí
nepřístupné neproškoleným osobám.
2) Mikro(piko)-buňka: Základnová stanice pokrývající malé plochy zajišťující vysokorychlostní
komunikaci s velmi malým zpožděním. Vzhledem k požadavku na vysoké rychlosti se počítá
s nasazením vyšších frekvenčních pásem (24GHz a více) a anténních polí s vysokým ziskem
(v okolí 25 dBi). Tato anténní pole budou tvořena stovkami elementárních zářičů a dokáží
zformovat pro každou aktivní mobilní stanici jí určený „tužkový“ vyzařovací svazek. Tím se
prakticky vyloučí expozice určitého uživatele signály všech ostatních aktivních uživatelů systému.
Tento typ základnových stanic bude typicky umístěn na menší věži či zdi domu s přímým
výhledem na pokrývané prostranství a bude pracovat s výkony do přibližně 10 wattů u mikro-buněk či do 1 wattu u piko-buněk. Expozice v těsné blízkosti stanice bude zamezena fyzickým umístěním
stanice. Je důležité též poznamenat, že elektromagnetické pole z uvedených vysokých
frekvenčních pásem bude provázet značný útlum při průchodu zdivem či moderními okny s
termoizolací, čímž bude prakticky anulována expozice osob uvnitř budov od těchto základnových
stanic [2018_Hemadeh].
Dalším expozičním faktorem budou vlastní koncová zařízení. Ta budou muset být schopna
komunikovat se všemi zmíněnými typy základnových stanic a často i mezi sebou. Jejich časově
střední vysílaný výkon se předpokládá na úrovni shodné s koncovými zařízeními v síti čtvrté
generace v případě mobilních telefonů, případně významně nižší v případě zařízení internetu věcí.
Detailní výkonové úrovně těchto zařízení nejsou v době psaní tohoto textu (léto 2019) známé.
Pro detailnější pojednání o radiovém rozhraní telekomunikační sítě páté generace lze odkázat na
[5G_Wiki, 5GNR_Wiki, 2018_Morgado, 2018_Hemadeh] a v nich obsažené citace.