(30.03.2022 12:17)Honza Janiš napsal(a): [ -> ]Hezký den
Chtěl bych se zeptat zkušenějších, potřebuju ošetřit jedno včelstvo, má velký spad. Mám buďto KŠ, formidol 41 nebo varidol. Co v tento čas mám vybrat za léčivo? Děkuji.
HJ
Co je to "velký spad"?
V tomto čase osobně nedoporučuji se spadem řídit. Nyní až do konce dubna odumírá značná část přezimující generace roztoče a pak, včely "uklízí".
Nyní je jediným relevantním monitoringem % napadení plodu (ani smyv není správná volba). Stačí odvíčkovat 100 buněk. Do 5% bych teď nic neřešil a nechal bych to konec května po snůšce na plodovou pauzu s odsavačem do oddělků a to spojeno třeba i s výměnou matky zralým matečníkem. V bezplodém období, pokud je roztoče příliš, je pak možné aplikovat jednorázový krátkodobý odpar KM.
Moc vám děkuju pánové za rady, moc jste mi pomohli.
Zkusím útěrku na háčky do uliček.
Mám spad 11 roztočů /72h.Loni bylo včelstvo ošetřeno pouze KM v červnu, KŠ na podzim. Matka izolovaná od října. Plemeno BF.
s hobrafiltem mám velmi špatné zkušenosti, včelstva jej ignorují a necupují proto u mne takto podaná štavelka s glycerinem nefunguje, chce to jiný nosič který včely do měsíce rozcupují. Podány byly 2-3 pásky na včelstvo, umístěny do plodových uliček,na každém cca 10-14g štavelky. Použito u cca 180 včelstev.
i po několika měsících pásky netknuty nebo jen ukousán růžek a stále nacucány štavelkou.
Dle smyvu před i po bez měřitelné účinosti. Štavelku nezatracuji, jen to za mě chce jiný nosič.
KŠ + G jsem poprvé dělal v loňském roce a jsem tedy zklamaný. Tu část vč co jsem dělal 2x KM + pokap mám výrazně silnější než co jsem dělal 1xKM + KŠ+G + pokap. Opravdu lepších výsledků bych dosáhl odstraněním plodu, ale to asi tento rok. Nebo zůstanu u osvědčené KM. K té KŠ+G jsem šáhl k menší náročnosti na hlídání teplot.
A teraz, prečo je to tak, že pri KM sú včelstvá silnejšie???? Lebo "zabrala" na klieštika lepšie? Nemyslím si to...
U nás byla snůžka pořád dobrá, tak bylo dost i plodu. To je moje vysvětlení. Kdo se trefil do pauzy díky snůžce, tak asi výsledky měl lepší. I KM je asi trošku větší náraz.
Odstranění zav. plodu je dobrá varianta, ale ..... při použití menších buněk v plodišti, které tak mám, nevím zda nebudou s větším krmením prznit stavbu. Je co zkoušet.
PN.
(03.04.2022 11:57)simonn80 napsal(a): [ -> ]s hobrafiltem mám velmi špatné zkušenosti, včelstva jej ignorují a necupují proto u mne takto podaná štavelka s glycerinem nefunguj
Je někde dáno, že včely musí nosič "rozcupovat"?
Testoval jsem originál pásky od Lysoně a vůbec nemám pocit, že je vybral nebo vyrábí tak, aby je včely vynosily.
pásky hobrafiltu i po několika měsících nacucány štavelkou s glycerínem mohla tedy nějak působit když se nedostala do přímého kontaktu se včelami?
Připomenu, že se kyseliny ředí vodou. Pokud je hobrafilt nacucaný, neznamená to, že je v něm ještě kyselina.
Vyzkoušel jsem pásky z kartonových krabic. Je s tím trochu potíž, že to mají tendenci připropolisovat a přivoskovat (pokud to tam člověk nechá déle) a pak se to blbě dává pryč, páč je to nacucané vodou a tedy se to trhá. Ale fungují mi. Ubrousky jsem zatím nevyzkoušel.
Miroslav, najlepšie vyskúšaš jazykom.
zaujimave video, sice zvuk dost biedny, hlavne zaujimave udaje od 32 minuty.
Vkládám aktuální poznatky Randyho Olivera (překlad Google):
Mohu pouze informovat o tom, s čím jsem experimentoval. Stále experimentuji, abych určil nejlepší matrice doručení.
Zatím jsem testoval modré ručníky a dřevotřísku (karton), s výsledky OK.
Nenavlhčené švédské houbičky fungovaly lépe, stejně jako Spilltech Universal Maximizer CellulosePads #GPC100S (dodnes jsem testoval pouze odlehčenou verzi).
Přečtěte si prosím mé experimentální výsledky v American Bee Journal. Tato tabulka ukazuje výsledky pro některé další potenciální aplikační matrice.
Pokračuji v testování dalších doručovacích matric, takže pokud najdete další, které fungují dobře, dejte mi prosím vědět. Nejvíce mě zajímají biodegradovatelné celulózové matrice, spíše než syntetické. Bavlna vypadá slibně a já hledám levné, savé produkty.
Zatím preferuji použití dihydrátu kyseliny šťavelové a rostlinného glycerinu v poměru 1:1 (sojový glycerin nezahrnuje ničení deštných pralesů, stejně jako palmový glycerin). Novozélanďané mají rádi poměr 1:1,5 OA:gly (všechny poměry jsou hmotnost:hmotnost). Tyto dva poměry vyžadují určité zahřátí, aby se OA úplně rozpustilo před tím, než je absorbováno matricí.
U včelstev s dvojitou hloubkou zajistilo 55–60 čtverečních palců povrchu matrice aplikované přes horní lišty spodní plodové komory dobrou kontrolu roztočů do 45–75 dnů po aplikaci, za předpokladu, že nedochází k velké imigraci roztočů z jiných včelstev. . Proužky matrice mohou být také zavěšeny přes horní pruhy rámů, ale zdá se, že (překvapivě) vyžaduje větší celkovou plochu matrice na kolonii, aby se dosáhlo ekvivalentní redukce roztočů. Ještě jsem netestoval na včelstvech více než dvakrát hlubokých.
Dobré výsledky jsem dosáhl nařezáním švédských houbiček a Maximizerů na podložky 3,5" x 8", z nichž každá absorbovala zhruba 50 g roztoku 1:1, celkem tedy 100 g roztoku na každou kolonii.
Mezi přiloženými polštářky OAE můžete podávat pylovou podložku, ale nedovolte, aby se podložky dotýkaly pylové podložky.
Vždy mějte u sebe džbán jedlé sody rozpuštěné ve vodě pro neutralizaci zbytků kyselin na kůži nebo nářadí (10 vrchovatých polévkových lžic jedlé sody na galon vody). Použité polštářky stále obsahují kyselinu, takže je třeba s nimi zacházet a likvidovat je opatrně. Mohou být ponechány na dešti a kompostovány, nebo umístěny v plastových pytlích a poslány na skládku.
mal som pasiky v uloch celu zimu..bol som v tom ze to bude nacucnute uz len vodou,ako som tu niekde cital..omyl..kysle jak keby som oblizol 9V baterku..
pouzivam kupovane ,nie tie biele grecke co predava lyson ale hnede ,robi to jeden poliak,ma to certifikovane pre EU.. objednavam vo velkom pre viac vcelarov,uz tri roky..zatial spokojnost s ucinnostou..
Včera přišlo nové Včelařství. A v něm odstavec o léčení KŠ +G. Pro mě překvapivé, zatím u nás takové léčení není schváleno. Nebo už jo?
Monitoring napadení roztočem VD touto substancí není ničím omezen.
Ahoj,
používáte někdo tuto metodu jako jedinou metodu pro léčení včel? A funguje dlouhodobě udržitelně? V přednášce Jiřího Danihlíka je sice jako primární metoda nedoporučena, ale to se týká aplikace 6g KŠ a tuším 3 týdny, pak má úspěšnost cca 50%, ale co když budu aplikovat třeba 2x6 a dva měsíce? Tento rok používám poprvé, samozřejmě v zavšivených včelstvech spad ve stovkách (za týden) a pokud je to jen 50%, tak je to zlé a mohl bych to proložit formidolem, ale co třeba pouze měnit ubrousky a nechat to tam až do konce plodování?
Otázka druhá, co když nechám ubrousky a ještě do toho použiju Formidol 41? Hrozí nějaká negativní reakce mezi párou KM a KŠ? V pokapových preparátech je KŠ současně s KM.
Běžně mám KŠ+G v úlech až do jarní prohlídky.
V zimě dělám pro jistotu fumigaci.
Co udělá kyselina mravenčí ve spojení se šťavelkou, to netuším. KM nepoužívám.
kolik toho ta fumigace shodí? To bych mohl udělat pokap, ale tím už zimní včely nezachráním. Jde mi o to, jestli si vystačím pouze s KŠ při dlouhodobé aplikaci, tedy kromě období nasazených medníků neustále. I kdyby účinnost 50%, ale červenec-duben třeba. Nová utěrka při každé prohlídce (14dní) mezi plodiště a polštář. Samozřejmě hodně napadené úly je potřeba shodit něčím silnějším hned, ale při dlouhodobé aplikaci by se měla držet úroveň zavšivení nízko.
michal neviem odpovedať na tvoje otázky ...
ale
desí ma predstava že tvoje včely chceš každé dva týždne podrobiť kyselinovej kúre... sorry, tvoje včely, tvoje postupy ale nemám pochopenie... nech sa darí...
(podľa môjho názoru chov včiel nie je len boj s klieštikom
)
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19