Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Tome mě se teda uplně teplé dobře neodvíčkovává, naopak je to moc měkké a trhají se plásty, takže já nechávám rámky pár hodin stát v medárně aby zchladly.....pak to jde pěkně odvíčkovávat, ale asi budou pořád teplejší než z výkluzů.

Tak si to zítra pohlídám, to, co říkáte, možná na tom něco je.

Popravdě, pro mě odvíčkování tak odporná činnost, že si ani detaily nevybavím, tak spolehlivě si to vytěsňuju z hlavy.

A odporná ne ve smylu hnus, ale prostě to dělám strašně nerad - třeba taky nesnáším trhání jablek a sběr borůvek : no to je obzvlášť "výživné". Dvě borůvky utrhnu, tři mi vypadnou z ruky. Jeblo by mi při tom!

Vyřešil jsem to, zahradu jsem prodal a na borůvky nechodím...

(31.05.2020 23:52)tom.50 napsal(a): [ -> ]

(31.05.2020 18:59)TomasoFernando napsal(a): [ -> ]

(31.05.2020 18:54)Kamik napsal(a): [ -> ]nějak nemám chuť to tam montovat.

já už si to bez výkluzů neumím představit, a jestli nadzvednout medník a dát tam výkluz v rámu nebo nějakou plachtu, to už je přeci jedno.

Víte, představa, že jedu 31 km tam, sám zvedenu byť i jen nízké medníky, třeba tři a dám tam nějaké čudo, jedno jaké, jde o tu cestu a to zvedání, pak odjedu 31 km domů a ráno tam zase pojedu...
A vystavím svoje vč stresu, že během jediné noci přijdou o x% prostoru a musejí se všechny nacpat do spodních nástavků, hm a v případě víc NN než jeden...

No, já raději omezím počet vč a budu postaru ometat rámky. Ještě ve svém věku s postavou o málo vyšší než mají trpaslíci, každým trhnu nad úlem tak, že na něm žádné včely nezbydou a nebo ho podržím v jedné ruce a druhou do měj majznu. A i když i pak na rámku zbydou jako po výkluzu jedna nebo tři včely, to neřeším. Taky Bůh vymyslel peroutku a pro ty, co nemají zdroj kde sehnat dosud nepřekonanou peroutku, tak včelařský smetáček. A když nestačí trhnutí v luftě nad úlem, prostě (pozor, pohodlně a bez úrazu jenom při TS!), tak se majzne malíkovými hranami s rámkem v rukách tak silně o hranu bedny, že fakt spadnou.

A ani při následném transportu k vytočení to nesestydne tak moc, jako při výkluzech nebo jiných kouzlech a v medometu vylítá všechno, studené všechno nevylítá a nebo za dlouho. Taky se to teplé snáz odvíčkovává (nejhorší práce u včelařiny) a nebo si to jen já myslím. A o to jde Fernando, o můj pocit z práce. Ono mě stačí, nevytočit něco hned a nechat to na druhý den a představa, že bych měl takto blbé všechno, brrrrr!

Každý jsme jiný a než bych točil pouze vystydlé, raději bych nevčelařil. Mě to musí těšit, jinak se nepřemluvím.

Jasne, presviedčať Vás nebudem. Mne to za ten čas jednoducho stojí. Beriem vždy len zavíčkovaný medník, obyčajne len jeden najvrchnejší. Jeden - dva sú pod ním. Takže zdvíham len najvrchnejší so strieškou. Na 18 rodín polhodinová robota. Za pol hodinu ich ráno zoberiem. Neverím, že za hodinu by som tých 18 rodín omietol. O strese pre striasané a ometané včely ani nehovorím. Ale každý má svoj spôsob, ktorý ho baví, tomu rozumiem

(31.05.2020 23:52)tom.50 napsal(a): [ -> ]Víte, představa, že jedu 31 km tam, sám zvedenu byť i jen nízké medníky, třeba tři a dám tam nějaké čudo, jedno jaké, jde o tu cestu a to zvedání, pak odjedu 31 km domů a ráno tam zase pojedu...
A vystavím svoje vč stresu, že během jediné noci přijdou o x% prostoru a musejí se všechny nacpat do spodních nástavků, hm a v případě víc NN než jeden...

No, já raději omezím počet vč a budu postaru ometat rámky. Ještě ve svém věku s postavou o málo vyšší než mají trpaslíci, každým trhnu nad úlem tak, že na něm žádné včely nezbydou a nebo ho podržím v jedné ruce a druhou do měj majznu.

Tome, tři poznámky:
1. Úly mám u domu cca 100 metrů, podsazení čehokoliv je dílem chvilky. Kvůli několika včelstvům bych ale taky nejel něco podsazovat.
2. Jestli včely můžou večer samovolně přejít do menšího prostoru je IMHO méně stresové, než když je tam naperu ometáním při medobraní.
3. Taky ometám, nikoliv však nad úlem. Představa, že jednu včelu můžu teoreticky omést jedenáctkrát mě vadí. Pak ty zvednuté ruce, v jedné držet rámek, druhou ometat, nebo trhat-klepat s rámkem, no nevím. Pracuju se smykem do stavebního vědra - je vysoké, nemusím se extra ohýbat, rámek držím v kleštích, volnou rukou ometám. Poté včely vysypu naráz do úlu, často je ale využívám na oddělek či smetenec, takže jdou do nového.

(01.06.2020 0:12)Louky napsal(a): [ -> ]Tome mě se teda uplně teplé dobře neodvíčkovává, naopak je to moc měkké a trhají se plásty, takže já nechávám rámky pár hodin stát v medárně aby zchladly.....pak to jde pěkně odvíčkovávat, ale asi budou pořád teplejší než z výkluzů.

A čo to odviečkovávaš z murárskou lopatkou? praveže keď sú plásty teplé sa to najlepšie odviečkováva a žiadne trhanie, jedine že by si používal ten čínsky podes čomu vravia vidlička..... superšmejd.

Kamik

Nějak mám pocit, že včela když spadne setrvačností při rázném úderu je poškozená méně, než ta, co je ometená, tedy se jí něco více či méně šetrně dotkne. Možná je to ale jen moje úplně blbá představa a že naopak jak se "uhodí" tím dopadem je třeba pro ně horší, než to ometání. A ano, ty rány do úlu taky nebudou nijak neškodné. Je to ale rychlé.

Mám o čem přemýšlet a co pilovat, díky všem za názory. Při výkluzech žádné bouchání, oproti mému ometání a omlácení vlastně nepatrné vyrušení. (a nebolí malíkové hrany dlaní)

Patko

Ano, když jedu na vzdálené stan, beru i víc NN než jeden, prostě co je k tomu to beru. Rozumím tomu co říkáte a pak ano. Jenže na tom vzdáleném stan mám letos jen 7 vč. Z nostalgie (nejen) ho držím.

Příspěvek 209 o použití folie místo výkluzu od Pavla - T64 sem zřejmě pochopil, protože včéra večer sem dalpod medníky fóliju, otevřel očka a dneska ráno kromě jednéj vyjímky, byly medníky téměř bez včel. teď idu vytáčat.....
Pavle díky.

Dotaz - mám včelstvo na 3VN 39x24. Horní nástavek mám jako medník oddělený mateří mřížkou MM. Po prvním částečném vytočení a ochlazení pozoruji u jednoho včelstva divnou věc - včely už teď moc neobsazují medník.
MM mám plastovou bez rámu, takže průchodnost asi nic moc (jak jsem zjistil zde https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Pouzi...eri-mrizky ).
Směřuji spíše k Dadantu a volné stavbě v plodišti a včelaření bez MM, takže tenhle můj dotaz bude platit u mě snad jen pro letošek (pokud Dadant bude fungovat a pokud mi v NN nebude klást matka jako o život).

Takže otázka - když vyndám tu mřížku teď (abych měl ještě něco z lípy) - zaklade mi ještě teď matka horní nástavek - medník? Nebo se už bude držet spíš dole u trubčiny (stavebních rámků)?

Supec vybratie mriežky (hlavne tej s nízkou priechodnosťou) zlepší obsadenie medníka ale musí byť znáška trochu silnejšia...ak je znáška len taká "udržiavacia" , symbolická, tak všetko čo donesú uloźia v plodisku a použijú na kŕmenie plodu...do medníka sa predsa vždy ukladajú len "prebytky"...

goro, tu silnější právě očekávám s tou lípou... Ale nerad bych, aby mi ještě předtím ten medník matka zakladla, když mřížku s nízkou průchodností vyndám.

Jde mi taky o to (a to hlavně), že ty spodní dva nástavky jsou supernarvané včelami (i podmet) a v horním je poloprázdno... (hrozí rojení atd. a já nemám souše, abych přidal další nástavek/polonástavek)

Mriežka je pri riziku rojenia zhoršujúci faktor...
Ale ja som nevidel tvoje plodisko, neviem či tam má matka miesto na kladenie...
Ináč nie je časná jar aby sa matka "tlačila" s plodovaním do medníka pod strechu... ja síce včelárim v NN ( 2/3 LG) ale mriežku už nepoužívam...do horných "medníkových nadstavkov" mi matička nechodí, ak je znáška , včely ich "zapracú medom ", ak nie je znáška sú prázdne ( možno nemá chuť tam klásť lebo v medníku mám staršie panenské plásty )

Letos jsem se pokoušel používat mřížky ve větším počtu a výsledek je mizernej. I když jsou mřížky stejné, pro některá včelstva jsou téměř stropem, jiná v pohodě mřížkou procházejí. A díky mřížkám které fungují jako strop, bylo zase dost rojů. Moje chyba, příští rok snad budu úspěšnější.
Vidím taky výrazný rozdíl u mřížek kovových a plastových.

(12.06.2020 9:34)supec napsal(a): [ -> ]Takže otázka - když vyndám tu mřížku teď (abych měl ještě něco z lípy) - zaklade mi ještě teď matka horní nástavek - medník? Nebo se už bude držet spíš dole u trubčiny (stavebních rámků)?

Včelařím bez mřížky.
Letos mi některá včelstva po nasazení NN medníků na 39x24 i 39x30 medníky zakladla. Třeba tam, kde nebyla kompletní souš, dostavěly proužek trubčiny a zakladly. V jednom včelstvu jsem měl asi na 3 rámkách z obou stran dělničí plod menší než dm2. Sice jsem jim to říkal, ať tam nekladou, ale holt co naděláš.
Je zapotřebí to brát pozitivně. Občas se zase stane, že se včelám do NN medníku vůbec nechce, spíš začnou dělat jazyky do podmetu. Tak jim tam dám takovýhle rámek s plodem a je vyřešeno.

tomasoFernando: ta mřížka v rámu pro nástavky s falcem, cos ukázal v příspěvku 189 z 13/4/20, (https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Pouzi...#pid234818) tu sis do rámu zasazoval a rám dělal sám, nebo už někde takto koupil? Dík za tip kde, pokud je to celé koupené.

(12.06.2020 13:06)Miroslav Vochozka napsal(a): [ -> ]Letos jsem se pokoušel používat mřížky ve větším počtu a výsledek je mizernej. I když jsou mřížky stejné, pro některá včelstva jsou téměř stropem, jiná v pohodě mřížkou procházejí. A díky mřížkám které fungují jako strop, bylo zase dost rojů. Moje chyba, příští rok snad budu úspěšnější.
Vidím taky výrazný rozdíl u mřížek kovových a plastových.

Mřížku lze použít jako odsávač, takže by to mělo být spíš protirojový opatření když se to umí. Tvrdilo se to u těžby kašičky.

(13.06.2020 17:11)TomasK1 napsal(a): [ -> ]tomasoFernando: ta mřížka v rámu pro nástavky s falcem, cos ukázal v příspěvku 189 z 13/4/20, (https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Pouzi...#pid234818) tu sis do rámu zasazoval a rám dělal sám, nebo už někde takto koupil? Dík za tip kde, pokud je to celé koupené.

okoukané u Břinka, upraveno místním truhlářem na menší verzi. Břinek dělá rámy pro bezfalcové, mám jich nyní 7 ks a taky s tím nemají včely problém.

(13.06.2020 19:12)gupa napsal(a): [ -> ]Mřížku lze použít jako odsávač, takže by to mělo být spíš protirojový opatření když se to umí. Tvrdilo se to u těžby kašičky.

Můžeš prosím vysvětlit, jak funguje odsávač? O tom čtu poprvé, za cokoliv protirojového budu vděčný.

Odsávat určitou kastu dělnic uvnitř úlu jde vidět často při postupech které vyžadujou např. přijmout novou matku, plnit misky mateří kašičkou, odvést ošetřovatelky a krmičky mlaďušek od odstatních kast aby se z dané kasty udělal nový oddělek.

Protirojové opatření spočívá vtom, že odčerpáš včas část potenciálních (budoucích i ty co už jsou dospělci) latentních dělnic z celku. Jeden způsob je právě přes mřížku. Jde o postup např již už velmi praktikovaný v Budečském úlu. Věřím že to uměl už Prokopovič. (vynálezce MM) Za určitých podmínek dokážeš odsát dělice i přes medný nástavek, v ležanu přes zavíčkovaný medný plásty. Prostě když např. zav. plod přeložíš nad mřížku, otevřeš česínko a nosí do medníku med, pokud přidáš matečník, tak si vychovají další matku. (Včela obrovská se množí tak že část dělnic se posune po větvi jinam a vytvoří oddělek a jako celek tak tvoří tzv. svaté stromy)


Chov matek. Podle toho jaký je ten plod můžeš vytvořit finišér, když nastartuješ finišér udržováním otevřeného plodu můžeš mít v jednom úlu jak startér tak i finišér a to celé odčerpává kašičku při které ubývají latentní dělnice protože se zapojují do dělby práce. Těžba kašičky probíhá velmi podobně, řady úlů s lištami které se mění v úlech které se krmí a převěšuje se k lištám plod.

Tvorba oddělků. Další možnost je převěsit zavíčkovaný plod, den počkat a druhý den z toho plodu přeložit do druhého úlu na oddělek, pouze s odssátýma dělnicema které si vylezly nad mřížku ty z prostoru zvětšiny otřepat na přeložený plod také jinam a jsou tou správnou kastou pro oddělek v novém úlu který se odveze ze stanoviště a přidá matka nebo matečník. Po přeložení plodových plástů a setřesení části včel z okolních plástů doplníš dostředu po plodu souše pro zakladení, odděláš mřížku a tak jsi oddálil rojovku a vytvořil oddělek, nebo můžeš pokračovat v tvorbě dalšího oddělku po nějakém čase při dostatku plodových plástů zase setřepat, zamřížkovat a vytvořit oddělek ....

Tyto oddělky můžeš posilovat zavíčkovaným plodem odebrané z produkčních včelstev, což také znamená zamezení latentních dělnic a rojovky.

Další možnost je takovou mřížku podle předešlého odstavce místo na tvorbu nového oddělku použít druhý den po setřepání včelstva pro přidání matky. Něco podobného dělá Merkuri jak jsem si všiml, že dá matku do (na) vybíhající plodu dá do sklepa (pivnice) a potom vypustí. Odseparoval staré a nevhodné dělnice které mají problém s novým feromonem s novou matkou.

Odsavač používám ze stejných důvodů, ale mírně jinak. Nad mřížku převěšuji odvčelené rámky otevřeného plodu i zavřeného plodu 2+2. Vracím se k nim do 20-30 minut, otevřený plod je nahusto pokryt těmi "správnými včelami-kojičkami, krmičkami", čímž nevylučuji, že i zavřený plod tyto "správné včely" obsedají, ale nikoliv tak na husto, jako na otevřeném plodu.
Do 30 minut dělám oddělek, použiju ty 2 zavíčkované plodové rámky se včelami, z otevřeného plodu použiju jen včely. Kdybych potřeboval včelstvu ulevit od kojiček více, stihnu vložení a vyjmutí otevřeného plodu opakovat v jednom úle v rozmezí hodiny i 2-3x. Z oddělku odletí možná tak 3 včely a oddělek usadím na trvalé místo.

Lze samozřejmě přimetat včely z medníkových plástů a nedrbat se s otevřeným plodem, taky to tak dělávám, ALE v plném medníku je často jen 10 včel, tzn. ometám, ometám a kde nic tu nic, a mám zkušenost, že dost těchto včel je již zalétaných, nemá problém opustit plod a opouští mi ve větší míře oddělek.

IMHO protirojově působí odsátí plodištních, nikoliv medníkových včel.

Mriežka slúži na to aby sa oddelilo plodisko od medníka a je pochopitelné že v medníku sú prevažne mladé včely lebo do medníka sa dávajú plodové rámiky. Cez deň aj tak lietavky sú vonku a preto sa môžu brať na oddelok plodové plásty z plodiska. Keď sa držia včely na plodisko + 1 medník a musia prezerať každých 7 dní lebo mriežka nieje všeliek proti vyrojeniu a robiť oddelky. Pri robení MK sa držia včely na 3 nástavkoch na musia biť aj silné a každý nástavok mriežka, čiže sú tam 2 mriešky a to pôsobí na včely že sa tvária ako osirelé aj keď majú matku. Normálne včely chytia na založenie serie aj 150 matečných buniek ako nič čo znamená že pri 9 včelstvách sa dá spraviť za 8 dní 3 kg MK keď to ovšem ide hladko a keď to zaškrípe tak je to 1 kg, Včely sa musia každé 3 dni ako sa seria vytiahne prezrieť či nenahodili matečníky lebo MK nebude a včely sa musi krmiť vo dne , v noci aby robili MK. To že majú 2 mriežky neznamená vôbec nič že sa nevyroja. A keď vyletí roj tak to má aj 9 kg čo je normálne na silné včely na 30 rámikoch B.