Včelařské fórum – o včelách a včelaření

tom.50: Začnu "od lesa". Chceme li studovat odlišnost nějakých komunit organismů, ať už to jsou populace, poddruhy a podobně, potřebujeme k tomu nějaké sekvence, obvykle DNA, kde je mezi zástupci těch skupin odlišnost, variabilita. Takovým nástrojem jsou pro nás tzv. polymorfní genetické markery. S nástupem sekvenování DNA se například srovnává určitý úsek DNA a zjišťuje se, jestli tam jsou nějaké záměny nukleotidů, některá prodloužení a nebo zkrácení. Asi 20 let se jako takový oblíbený nástroj využívají mikrosatelity. To jsou tzv. tandemové repetice. Znamená to, že určitý motiv nukleotidů, obvykle do 10 bazí dlouhý, se bezprostředně za sebou několikrát opakuje, např. -ATGAATGAATGAATGA- v tomto případě tedy tetranukleotid ATGA. Aby to byl ale vhodný nástroj, musí být u různých zástupců populace (nebo poddruhu) různý počet opakování tohoto motivu. Čím více délkových variant v populaci je, tím lepší nástroj pro studium variability máme. Navíc jsme pohlavní organismy a každý lokus v DNA máme ve dvou kopiích, v jedné od otce a v druhé od matky. Oba rodiče nám buď předali jednu délkovou alternativu, a jsme homozygoti, nebo každý jinou a jsme heterozygoti. Mikrosatelity jsou tak spolehlivé, že díky nim dokonce můžeme řešit ty nejbližší příbuzenské vztahy jako rodič-potomek nebo příbuzenství sourozenců. Mikrosatelity jsou ale použitelné i pro studium odlišnosti populací nebo poddruhů. Každou délkovou variantu označujeme jako alelu. Pro studium populací jsou důležité tzv. privátní alely, které se vyskytují pouze u jedinců v určité populace nebo u příslušníků téhož poddruhu. Známe-li je, můžeme pak na základě dostatečného počtu různých variabilních mikrosatelitů studovat míru příbuznosti či odlišnosti dvou či více populací. Jeden mikrosatelit se v DNA vyskytuje každých 5-10 tisíc bazí, člověk má 3 miliardy párů bazí, včela asi čtvrt miliardy... Pro analýzu se používá obvykle několik až spíše několik desítek mikrosatelitů. Na srovnání ale potřebujete mít geneticky zmapované typické jedince v populacích, kteří slouží jako referenční skupina, podle níž data srovnáváte. Jak je to tu aktuálně s čistotou poddruhu či plemene kraňského chovaného v ČR, to nevím, tady by mě spíše doplnil dr. Kašpar.

Napadá mne taková myšlenka, stěmi mozaikami. Kdyby neexistovalo - bylo zakázáno chovatelské sdružení včelyresp. přesun materiálu uńěho vnitřně, kdyby bylo zakázáno kočovat a nakočovávat dál od nebo k území státních hranic, kdyby se zakázal veškerý přesun včel, kdyby se zakázal dovoz veškerého nového materiálu, vývoz jen za první zahraniční mozaiku, dejme tomu na 5-10let, a nekompromisně vyžadovat dodržování, nebylo by to lepší než nějaká včela tmavá? Pokud by se dokázal genofond samoudržet v nějakých mozaikových mantinelech, tz. od hranic by se sem cpaly nové geny přes příhraniční mozaiku a uprostřed republiky by vznikalo něco jako ustálená genetická formace která by byla ovlivňována přes mozaiku příhraničních vlivů, nebylo to pravé ořechové?

Tady se papírově vede jakýchsi 30t matek nesoucí své geny v synech a dcerách bez nějaké regule? Aby byla mozaikovitost udržitelná, asi bych viděl jako toto řešení co se týká genetiky a zavedení něčeho co e neustále snaží přizpůsobovat právě jen těm podmínkám, které v dané lokalitě jsou.

Toto je určitě záměrem při udržení jen kraňky, ale zdá se mi to dost narubo nevyladěná koncepce, když ty fakta pročítám. Dost mne zaráží, že tyto základy genetiky těch chovatelů co produkují ročně 30tiíc matek určitě zná dobře.

Já si totiž myslím že stávající situace je čím dál víc špatně pro geny i "bezpečí" chovů. Takže chovy matek ano, ale pouze lokální s přísným omezení přesunů genů. Možná ale nějaký takový systém existuje, jen ty dílky mozaiky jsou otázkou - jejich velikost - hlavně jejich regulace na mozaikových hranicích.

JosPr: Moderní historii včely medonosné v oblasti střední Evropy můžeme datovat nějakých cca 10-11 tisíc let nazpět, kdy skončila poslední doba ledová a oteplilo se. Posledních cca půl milionu let to tu bylo jak na houpačce a střídaly se tu doby ledové, kdy vegetace připomínala severskou tundru, v nejchladnějších obdobích se tu i objevil ledovec, ale to jen v malé části příhraničních horstev a ne ve všech dobách ledových. Třeba Jeseníky - Vidnavsko, to je ledovcem vytvořená rovina. Ledovec byl i v nejvyšších partiích Krkonoš a snad i v nejvyšších partiích Krušných hor a Šumavy. Doby ledové trvaly několik desítek tisíc let, stejně jako období oteplení, kdy se sem zase vrátila keřová a stromová vegetace. Bylo to tu jako na houpačce. Ale ani doby ledové nebyly kontinuálním obdobím zimy, i v nich docházelo k menším epizodám oteplení v délce desítek až málo stovek let, ale to nestačilo pro obnovu bohatší vegetace. My jsme tradičně kulturněhistoricky vázaní na německou oblast, takže používáme "alpské" datování dob ledových. Tedy pět. Například Poláci mají datování jiné a operují s osmi ledovými dobami. Ale byli blíž Skandinávii, tak se není čemu divit. Je pravděpodobné, že včela tu byla a zase nebyla a zase byla a zase nebyla... Aktuální poddruhové uspořádání odráží dobu poledovou, která oddělením východních, západních a jižních populací umožnila jejich odlišné vývoje v poddruhy. Ani poslední období po době ledové nebylo homogenní a vyznačovalo se velmi teplými obdobími v letech cca 1500-550 př.n.l. 0-500 a 900-1350 n.l. a naopak obdobími velmi chladnými, 500-900 a 1350-1850 n.l. Na to reagovala flóra i fauna změnou hranic výskytu jednotlivých druhů.
Hybridní zóna je dlouhá a úzká linie, která se vyskytuje na kontaktu dvou příbuzných druhů nebo poddruhů. Tam dochází ke křížení zástupců těchto odlišných komunit a vznikají mezidruhoví kříženci. Tím dochází k vnášení alel jednoho (pod)druhu do genomu (pod)druhu druhého. A to obousměrně. Platí, že kříženci mají horší vitalitu, proto hybridní zóna zůstává jen málo kilometrů široká a nerozšiřuje se, protože kříženci jsou potlačováni v obou směrech v konkurenci jedinců obou geneticky "čistých" druhů či poddruhů. Jako příklad jsem tu uváděl dva poddruhy myši domácí https://www.researchgate.net/figure/The-..._230791824.
U včely medonosné právě v naší oblasti docházelo ke kontaktu dvou velmi odlišných podruhů - včely m. tmavé a včely m. kraňské. Oba jsou systematicky úplně jinde https://www.nature.com/articles/nature05260/figures/10 a jejich prostorová evoluční cesta se ubírala jiným směrem https://popups.uliege.be/2030-6318/index...rmat=print (viz obrázek). Vzhledem k výše uvedenému tedy kontakt obou plemen byl maximálně v šíři několika kilometrů, ale na dlouhé klikaté linii, vzhledem ke konfiguraci terénu, nadmořské výšce a podobně... Samozřejmě se měnil a mohlo to být postupně i zároveň v Maďarsku, Rakousku, na Slovensku, možná i v jižním Polsku, pravděpodobně na Moravě možná v Čechách, a třeba až někde v Bavorsku a Sasku. Jak píšu, měnilo se to, a my známe jen nejbližší historické období, ne tisíce let dozadu.
A že změny populace byly značné, to dokládá genetický výzkum koster lidí, kteří žili v Dolních Věstonicích cca před necelými 30 tisíci lety. Podařilo se zrekonstruovat jejich mitochondriální DNA a zjistilo se, že odpovídá lidem, kteří dneska žijí na severu Skandinávie - Laponcům.

Já jsem v tom nárazníkovém pásmu setrval. Tady je to stále půl na půl.
Mně osobně by nevadilo ani to, ani ono, ale vidím absolutní nezájem s chovy něco dělat. Pak se vůbec nedivme, že včelaři nakupují vše možné ze všech koutů Evropy.

---

(18.12.2020 14:28)gupa napsal(a): [ -> ]Napadá mne taková myšlenka, stěmi mozaikami. Kdyby neexistovalo - bylo zakázáno chovatelské sdružení včelyresp. přesun materiálu uńěho vnitřně, kdyby bylo zakázáno kočovat a nakočovávat dál od nebo k území státních hranic, kdyby se zakázal veškerý přesun včel, kdyby se zakázal dovoz veškerého nového materiálu, vývoz jen za první zahraniční mozaiku, dejme tomu na 5-10let, a nekompromisně vyžadovat dodržování, nebylo by to lepší než nějaká včela tmavá? Pokud by se dokázal genofond samoudržet v nějakých mozaikových mantinelech, tz. od hranic by se sem cpaly nové geny přes příhraniční mozaiku a uprostřed republiky by vznikalo něco jako ustálená genetická formace která by byla ovlivňována přes mozaiku příhraničních vlivů, nebylo to pravé ořechové?

Tady se papírově vede jakýchsi 30t matek nesoucí své geny v synech a dcerách bez nějaké regule? Aby byla mozaikovitost udržitelná, asi bych viděl jako toto řešení co se týká genetiky a zavedení něčeho co e neustále snaží přizpůsobovat právě jen těm podmínkám, které v dané lokalitě jsou.

Toto je určitě záměrem při udržení jen kraňky, ale zdá se mi to dost narubo nevyladěná koncepce, když ty fakta pročítám. Dost mne zaráží, že tyto základy genetiky těch chovatelů co produkují ročně 30tiíc matek určitě zná dobře.

Já si totiž myslím že stávající situace je čím dál víc špatně pro geny i "bezpečí" chovů. Takže chovy matek ano, ale pouze lokální s přísným omezení přesunů genů. Možná ale nějaký takový systém existuje, jen ty dílky mozaiky jsou otázkou - jejich velikost - hlavně jejich regulace na mozaikových hranicích.

To zase skýtá to nebezpečí, že od jednoho příslušného chovu bude populace příliš uniformní. Budiž včela kraňská, ale s dostatečnou genetickou variabilitou. To by tu ale musely existovat plemenné knihy, testační stanice, nezávislý dohled, další si domyslíte.....

Dobrý den všem! Díky za nové vlákno o genetice včel! Velké díky a poklona Heteropteryxovi za odbornost, věcnost a trpělivé vysvětlování. Jen prosbička, ví někdo, odkud bylo toto vlákno odvozeno? Začíná dotazem na něco, co jistě mělo svoji historii. Děkuji!

Dávám k příspěvku takový náčrt který ukazuje na dané myšlenky o mozaikách genetických lokalit.




Myslím si, že ČR je tak malé území, žeby k nějaké uniformnosti ani docházet nemohlo.

Buď budeme mít dobrý s bohatý systém chovatelů s veřejnými plemennými knihami, kteří budou spolupracovat a někdo je bude metodicky řídit směrem k perspektivnímu cíli, tedy přes testovací stanice ke spolehlivě přežívajícím včelstvům a udržíme genetickou variabilitu, která nerozhází upevňované vlastnosti. Nebo nebudeme mít nic. Připouštíš získávání genetické variability z venčí, což je právě ten malér, to nechceme, protože se tím ten systém časem zhroutí.
Jsme moc malá země s moc dlouhými hranicemi a přirozená demarkační linie se přirozeně nevytvoří tak, jak by si to zařídily samy včely, rozhodující pravomoci rozmnožování převzal včelař. Nyní myslím, že už je na všech frontách prohráno, už je sem zavlečeno úplně všechno.

prosim vas, soustredte a soustredme se na tema tohoto vlakna at aspon jedno vlakno zustane ciste...

(18.12.2020 22:00)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Buď budeme mít dobrý s bohatý systém chovatelů s veřejnými plemennými knihami, kteří budou spolupracovat a někdo je bude metodicky řídit směrem k perspektivnímu cíli, tedy přes testovací stanice ke spolehlivě přežívajícím včelstvům a udržíme genetickou variabilitu, která nerozhází upevňované vlastnosti. Nebo nebudeme mít nic. Připouštíš získávání genetické variability z venčí, což je právě ten malér, to nechceme, protože se tím ten systém časem zhroutí.

Ale to si myslím že je špatně. Jak chceš řídit když nikdo nic neví na 100%?

Buď se pohyb zastaví až na pohyb rojů, ten ovlivnit nejde, nebo se pod hlavičkou vzácných genů tu bude neustále zkoušet "co se chytne". Genetici jen zkouší způsobem pokus omyl, protože nic nefunguje 100%. Pochybuji, že se tu při dovozech dělají složité genetické testy. Proto bych uzavřel ty hranice a nechal ty mozaiky pročistit. Při čištění se vždy nějaký nános odjinud začlení a tak se lze domnívat, že by mohla fungovat genetická samoudržitelnost a udržovaly by se tak jen vhodné včely pro dané místo samy svou samoregulací.

---

(18.12.2020 22:36)stefanos689 napsal(a): [ -> ]Včelu tmavou o které psal Pavel Holub těžko pamatujete, tak starý zase nejste. Před 50 lety už tu byli dávno jen kříženci včely tmavé a jiných plemen, kteří se právě vyznačovali neblahými vlastnostmi. Nejdřív pohádky o panu Veselém a teď tohle... Zkuste víc přemýšlet a míň žvanit.

Nato bych měl připomínku, pokud se dovezený materiál nakříží s místní v jedné sezoně, tak to číslo by mělo být 120-170let. Včela původního obsazení to měla spočítané s prvními vydáními včelařských spolkových časopisů, protože ty přinášely první možnosti si objednat jednoduše dovozové matky odkudsi z tramtárie vlakem. Něco jiného bylo přímoří.

Čo by mňa zaujímalo je toto. Možno to bude sprostosť, ale skúsim. Vieme testovať, či je klieštik senzitívny na použitie amitrázu. Otočím to naopak. Šlo by testovať, či je včela, alebo lepšie povedané včelstvo citlivé napríklad na nozému a v kej miere má vyvinuté obranné mechanizmi? Šľachtitelia radi používajú slovo čistiaci pud, ale ide to odsledovať na genetickej úrovni? Či chceme alebo nie, nozému máme na včelniciach rozšírenú všade, málo sa jej doteraz prikladalo podľa mňa významu v súvislosti s imunitou včiel. Aj u človeka imunita začína v tráviacom trakte, ak sa ten nefunguje ako má, človek končí na liekoch. My sa zameriavame len na klieštika ako spúšťača vírusových nákaz. V mnohých oblastiach krajiny to stačí, niekde však už nie.

Mohl ný Heteropteryx napsat něco o spících genech. Třeba ve vztahu ke groomingu, nikdo mi tu nevěří , ze to existuje.

Zajimave je to i z pohledu stale uvazovanych chovatelskych okrsku, protoze na hranicich takoveho okrsku vznika opet neco jako naraznikove pasmo, ktere podle vysvetleni je oboustrane stlacovano tim, co se snazi chovat nebo ustalovat vevnitr, a co tlaci z venci.
Proto treba by stanoviste s Bf nemelo byt nijak nebezpecne pro okoli, pokud tohle vskutku funguje,prirozenou cestou by jeho vliv mel byt urcen k zahube. Bud se tak nedeje, diky nejake dominanci trubcu Bf nebo je naopak licha obava zastancu mytu o ciste krance. Kde je tedy pravda?

@gupa

To sedí, s těmi dovozy se začalo kolem roku 1850. Proto si myslím, že mluvit o původní včele tmavé v souvislosti s 60. léty 20.století je poněkud mimo mísu...

(19.12.2020 9:45)jirka.marx napsal(a): [ -> ]Mohl ný Heteropteryx napsat něco o spících genech. Třeba ve vztahu ke groomingu, nikdo mi tu nevěří , ze to existuje.

Přidávám se s další otázkou. Pokud je jasné že včelí med prochází volátkem, předpokládám, že mu včela přidá nějaké geny.

Otázka zní, bylo by možné vyvinou nějakou velmi přesnou, rychlou metodu a hlavně levnou metodu vzít vzorek medu a ty geny z volátka včely, které do medu přidává identifikovat a tak určit pravost medu?

Také jestli ano, jestli je v nějaké rovině možné určit nějakou metodou určení podílu včelího medu a příměsí typu krmiv z řepného nebo třtinového cukru nebo výskyt jejich hydrolýz.

Tedy, jestli je možné to samé rozšířit i o analýzu k identifikaci a kvantifikaci (kolik je podíl) třtinového nebo řepného cukru který prošel rafinádou a daný med ho obsahuje.

Jan Petřík a Admini:
Já o tom včera přemýšlel a můžeme to nazvat GENETIKA (NEJEN) VČEL. Stejné různé genetické věci vysvětluju na jiných organismech, protože platí univerzálně a nejen u včel a v následných reakcích se to prostě občas tématicky rozjede... Včelařství je prostě komplexní obor od biologie hmyzu, rostlin, mikroorganismů přes fenologii, ekologii, etologii, klimatologii, epidemiologii, veterinární medicínu, zemědělství, a další a další obory... Chápu že pro přehlednost fóra tu máme škatulky, ale když kouknu např. na vývoj vyučování v přírodopisu, jsou tu trendy místo např. zvlášť učit botaniku, zoologii, geologii, fyziologii, anatomii, tak to probírat jako život na louce, v lese v rybníku, v řece v moři a podobně... komplexně.

Na Slovensku je pri šľachtení kladený dôraz rovnako na všetky vlastnosti včelstva, ale na prvom mieste sú produkčné vlastnosti. Všetko ide po starom, akoby úhyny ani neexistovali. Mrtve včelstvo nemá žiadne úžitkové vlastnosti .
Citujem zo správy:
V štatúte TS ostalo hodnotenie v tej podobe ako bolo prijaté, teda najprv produkčné vlastnosti, potom sprievodné a nakoniec zdravotné. Nedali sme do poradia ako prvé zdravotné vlastnosti. Presne takéto hodnotenie je aj v okolitých krajinách. To, že sú zdravotné vlastnosti  hodnotené v poradí ako tretie neznamená, že sú menej významné alebo podradné. Veď na základe zdravotných vlastností môžeme zrušiť TS, resp. včelstvá vyradiť z hodnotenia. Produkčné, sprievodné aj zdravotné vlastnosti majú rovnaký význam pri hodnotení včelstiev.
https://www.zakonypreludi.sk/zz/2001-18#f2589845 stále sa sleduje len MVP a nozema v chovoch.
http://www.sca-queen-bees.sk/index_htm_f...riadok.pdf
možno preto sa nakupujú M všade v okolitých štátoch. Niektoré rozmnožovacie chovy ponúkajú aj 3 línie volne párených matiek z jedného stanovišťa .

(19.12.2020 9:45)jirka.marx napsal(a): [ -> ]Mohl ný Heteropteryx napsat něco o spících genech. Třeba ve vztahu ke groomingu, nikdo mi tu nevěří , ze to existuje.

Poslechnout si pohled odborníka na genetiku zhruba od 23 minuty 05 vteřiny .
Naši předkové věřili na ducha roje .
Zajímavé slyšet to od odborníka profese zcela jiného úhlu pohledu .
Nic co bych už dávno nevěděl nejméně 25 let a neměl to nějak dávno ohmatáno praktickými zkušenostmi .
Standartu že na mne roje čekají s vyrojením do doby až přijdu z práce a to i do večerních hodin , toho standartu dosahuji někdy od roku 2004 .Startovací doba od rozhodnutí ke startu, to mám odhadnuto zhruba na 20 -30 minut . Leckteří se mi smějí a za pár let potom na videjích tvrdí , že oni patří těm včelám.
Otázka je ovšem ta přesná hranice , kde končí něco, jedna rovina a kde začíná něco jiného , kde končí jedno a kde začíná genetika . Co vyplavuje spící geny a kdy je vyplavit nelze a proč .
A to je ta otázka .

Našel jsem zmínku u zmíněného Dr. Andrzeje Zawilskiego , že je to nejlepší genetik v Polsku.

Spící geny. Musel jsem o tom přemýšlet, protože současná odborná literatura tenhle termín nijak zvlášť nepoužívá. V DNA člověka je odhadem 20 tisíc genů, v DNA včely asi polovina. Čísla se zpřesňují, protože je těžké někdy rozhodnout, co je funkční gen a co je gen nefunkční. Když se podíváte na literaturu starou 20 až 30 let, byly odhady na dvojnásobných číslech. To proto, že počet genů se odhadoval podle počtu různých bílkovin v organismu. Mezi tím se zjistilo, že jedna sekvence v DNA může kódovat i více produktů. Jak je to možné? Geny rostlin, hub a živočichů jsou geny složené z intronů a exonů. Intron je kus sekvence DNA, která nebude použita pro přepis do proteinu, exon bude. Ale v mnoha případech dokáže buňka přepínat, která sekvence bude při kterém čtení exon a která intron. Zrovna tak může buňka určité geny zapínat a vypínat. To zapnutí a vypnutí je v souvislosti s prostorem a časem. Každá buňka organismu (mimo pohlavních buněk) nese stejnou informaci jako všechny jiné buňky. Z hlediska prostoru je myšleno, že různé geny zapíná nebo vypíná v souvislosti s tím, v jaké tkáni se nachází a k čemu bude složit. Jinou činnost vykonává nervová buňka, jinou bílá krvinka a jinou buňka kosti, dokonce i jinak vypadají a mají jinou strukturu. Tedy spouštění a vypínání genů vede k diferenciaci buněk. Důležité je i časové hledisko, v jaké fázi života buňka je, tedy v jakém pořadí se geny mají spustit nebo vypnout. Přirovnám to k vaření. Mám spižírnu s lednicí a podle toho, jaké suroviny vezmu, takové jídlo bude ve finále uvařené - i když je nabídka surovin na začátku stejná a já jen musím vzít jen ty správné. A abych to jídlo udělal správně, musím dodržet technologický postup - tedy časové hledisko. Upéct bábovku znamená udělat tři kroky: 1) smíchat suroviny, 2) dát vzniklou hmotu do formy, 3) upéct. Jen v tomhle pořadí bude na konci bábovka. Pokud změním pořadí kroků, výsledek nebude k jídlu. Stejně jako když zapnu a vypnu geny náhodně, bude výsledek o ničem.
Zapnutí, vypnutí a ovlivnění intenzity (rychlosti) přepisu genu má mnoho úrovní. Aby gen mohl být přepisován, musí mít promotor. To je určitá navigační sekvence pro enzymy, které gen přepisují do RNA a dále do proteinu. Promotor může být silný i slabý a mutací může být ke genu přidán jiný promotor, což může mít velmi neblahé důsledky. V určitý čas je obvykle většina genů vypnutá, protože buňka je nepotřebuje. Hodně genů se zapíná jen při růstu organismu, pak už nejsou třeba. Určité geny jsou spuštěné vždy, protože buňka je potřebuje na svůj normální provoz, další geny se zapínají jen tehdy, přijde-li nějaká krize a buňka hraje o přežití. Vypnutý gen může být zapnut tzv. aktivátorem, vypnut může být represorem, dále jsou různé zeslabovače a zeslabovače přepisu genu. Vesměs to jsou nějaké buď reaktanty nebo produkty enzymatických reakcí buněčného metabolismu nebo taky stavební látky buněčných struktur nebo naopak produkty jejich poškození. Tuto chemickou změnu může předcházet nějaké fyzikální působení. Například vystavení organismu vyšším teplotám vyvolá vznik určitých chemických látek, které pomohou zapnout geny, které vedou procesům, které udrží buňku naživu v této situaci.
Tedy gen může být vypnutý, protože
-je poškozený
-má poškozený promotor/promotor chybí/je tak slabý, že gen nedokáže zapnout
-promotor je zablokovaný represorem
Další možnosti umlčení jsou v zabránění již započatého přepisu DNA do RNA, kdy není možné jej dokončit, další možnosti pak v přepisu RNA do proteinu.
A pak tu je epigenetika. V průběhu života buňky může být DNA methylovaná nebo acetylovaná. To už jsem tu kdysi vysvětloval. Methylace a acetylace jsou určité značky, které buňce říkají, jestli je dovoleno nebo zakázáno tento gen zapínat. Je to jako silnice. Stále je to tatáž silnice, ale podle toho, jakou k ní dám dopravní značku, podle toho, bude hlavní nebo vedlejší. Methylace a acetylace se mění v průběhu života. A třeba taky v závislosti na pohlaví. Je známo u určitých genů, že to, jestli jsou zapnuté nebo vypnuté, záleží na tom, jestli byly zděděny od otce nebo od matky.
To zapínání a vypínání je mnohostupňový proces, kde se uplatňují vlivy buňky, celého organismu i okolí. My jsme v poznání těchto procesů stále na začátku. Je to rovnice s příliš mnoha proměnnými, kterou zatím neumíme vyřešit a většina pokroků je spíš dílem náhody než cíleně vyvinutého postupu. Sice v tom konkrétním kroku dosáhnu úspěchu, ale buňku nebo organismus často výrazně poškodím. Asi jako když si zapomenu klíče, tak se do bytu dostanu přes dveře krumpáčem. Ano, jsem vevnitř, ale mám zničené dveře, nepořádek a budu za to muset zaplatit...

Takže, když dva dělají totéž, není to totéž. U určitého genu může na vlastnost potomstva mít vliv, jestli gen zdědilo od trubce nebo od královny. Na jiný gen může mít vliv třeba přítomnost/nepřítomnost určité rostliny, jejíž pyl nebo nektar včely mají/nemají. Přítomnost/nepřítomnost nějakého léčiva, postřiku, znečišťující chemikálie z okolí, fyzikálního faktoru, něčeho, co bude tím přepínačem. Pak se klidně stane, že něco na určitém stanovišti funguje (lépe) a jinde nefunguje vůbec nebo funguje výrazně hůře. Sluneční tavidlo postavené na slunci a ve stínu... například.

Příklad ze života. Ženy, aby neotěhotněly, užívají hormonální antikoncepci. Antikoncepce funguje, dotyčná neotěhotní. ALE. Pokud si dopřeje bylinkový čaj z třezalky, ta v sobě má chemické látky které hormonální antikoncepci vypnou a dotyčná se diví, že prášky selhaly.
A abych nebyl sexista, tak i poučení pro pány. Viagra, účinná látka sildenafil, která ovlivňuje v buňkách metabolismus cyklického guanosyntrifosfátu, což má příjemný bonus v podobě vyvolání erekce. Super, pokud si dotyčný nedá grapefruit nebo grepovou šťávu. Ta obsahuje látky, které účinek sildenafilu výrazně zesilují a erekce pak trvá mnoho hodin. Postižený orgán bolí, hodně a aby "nezčernal a neupadnul" (mírná ironie) je třeba navštívit pohotovost, kde lékař vezme velkou injekční stříkačku s velkou jehlou a musí z orgánu přebytečnou krev odsát (tady nevtipkuju).
Doufám, že nevystoupí kritici, že jsem se zase odchýlil od genetiky včel a nebude se zakládat nové téma - Biologie lidských pohlavních orgánů

OK, Petr, je ťažké pochopiť vyjadrenia vedca a použiť ic v živote. Vy ste na tomto fore prekladač/včelár, ktorý nás môže spojiť s tajničkou výskumu.
Aj napriek objektívnosti a serioznosti vedca, viete vyhodnotiť šance výskumu, šľachtenia a metodiky chovu včelstiev pre budúce storočie. Aké máme šance a ako máme chovať včelstvá, aby včelstvá prežili a prosperovali ?