TomasK1: Hledal jsem tu:
https://www.databazeknih.cz/knihy/rozmno...eru-101356 a píší, tam, že semena přelehávají jeden, dva a dokonce i tři roky. Projití trávicím traktem ptáků je může tedy stimulovat, jak tu včera bylo zmíněno. V knize doporučují nechat nasbírané plody shnít, a pak z nich teprve vybrat třeba na cedníku semena. Ale i další psí kusy s tím dělat. Pokud těch semen je hodně, tak se smířit s tím, že to bude klíčit několik let A nebo jak píše Albert, přesadit. Ale chce to krumpáč, protože hloh pevně koření...
amigo: Rakytník kvete brzy na jaře, zhruba v době, kdy kvetou kamčatské zimolezy (borůvky). Je to rostlina větrosnubná, to znamená, že pylová zrna mají vzdušné vaky, pomocí nichž létají, tedy na objem pylu málo využitelné hmoty a energie pro včely. Květy jsou velmi nenápadné, kvetoucí samec se pozná, že po zatřepání větví z ní práší pyl. Ale nikdy jsem na něm neviděl včelu ani nikde nezaznamenal, že by byl pro včely využitelný.
Dub 6: bobkovišeň je dobrá i v tom, že kvetení často v sezóně zopakuje, i když v menší míře. Dřín jeden mám, ale zatím malý, ještě bez plodů. Nevím, jestli už na něj u nás v 650 mnm není zima. Chutnal jsem ho jednou a přišel mi odporně kyselý, ale možná planý jedinec a ještě nezralý, nevím... ale sleduju ho
A opletku mám navednou na strom (vrbu), kterou co 4 roky pokrátím, tak se drží oboje rostliny v normě...
BOBC: Podrost pod listnáče? Určitě cibuloviny - sněženky, bledule, narcisy, ladoňky, křivatce, česneky a další jarně kvetoucí druhy. Čemeřice, tlustonitník (Pachysandra), pomněnkovec (Brunnera), plicník, z větších třeba popelivky, líčidlo, ploštičník, pitupník ("žlutá hluchavka"), kostival, kakosty. Z keřů třeba mahonie a pámelník.