Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Asi v Rašovskej metodě.

Tá odpoveď nedala moc práce
Ale predsa to dakomu musí fungovať. Mne to totiž nefunguje úplne vôbec.

Podívám se doma na poznámek z přednášky pana Linharta, ale pokud si dobře pamatuji, tak tam nic o podsazování nástavků nebylo. Princip byl jiný. Dám ti ještě vědět. Ale na rovinu, sám jsem to ještě přesně podle toho nezkoušel. Co jsem ale zkoušel je zimovat s novým dílem ve vrchním nástavku, tedy to o co v té metodě jde. Včely přešly bez problémů.

Princip spočívá v tom, že se do bedny, kde je plod, strčí rámky 2-3 na výstavbu trubčího díla. Pokud si to správně pamatuji, měly by být tyto stavební rámky vkládány vždy mezi dva rámky s plodem. Já dávám první pylovou desku, pak dvakrát plod, pak stavební rámek, pak dvakrát plod, pak stavební rámek, atd. Podstavovat celou bednu pod včely a doufat, že ji vystaví je tragický omyl, jak jsem zjistil loni. Z 10 včelstev mi dolů stavěly pouze 1. Dle mých krátkých zkušenosti staví nejrychleji dílo v plodišti (i na mezistěny), takže není špatné ani tzv. zebrování, pokud jsou včelstva již v dostatečné síle.

Navíc je nutné kontrolovat, aby do vystavěné trubčiny nenanosily sladinu, to pak metoda nefunguje, jelikož včely nevychovávají trubce. Také doporučuji přeměřit vzdálenost mezi rámky, zda-li je dodržená včelí mezera, jelikož i to by mohl být problém s rojením, jak zjistil můj kamarád v praxi. Já loni na jaře koupil 5 rámkové oddělky, přecházel jsem na jinou RM, ale i přesto mi včely vystavěly 20 rámků nového díla (mezistěny i trubčina).

Podrobnější info zde: http://www.szes.chrudim.cz/projekty/veda/ , eventuelně kdekoliv na internetu zadáním klíčových slov do vyhledávače

GL.

Nevim, jestli se to da nazvat rasovskou metodou, ale cca 4 roky nepouzivam v plodisti mezisteny. Nektere ramky jsou plne trubciny , nektere z 1/10 , pri zimovani jsem nevidel rozdil , jestli zimuji na trubcine, nebo delnicine. Protoze jsem mel velky uhyn a soucasne jsem pro obnovu nemel zbytecnych 100000 na oddelky, ze vcelstva prumerne beru 5 plastu (z nekterych i 8) z plodiste 448x326 za sezonu a vcely nechavam stavet volnou stavbu. Vsimnul jsem si pro mne velmi cenneho jevu, kdy matka ochotne zaklade prave vystavenou delnicinu / trubcinu drive, nez ji staci vcely zapraskat medem. V pripade pouziti mezisten jsem mel problemy prave s tim, ze 2-3 mezisteny vcely vystavely a nez se matka rozhoupala, bylo to zaneseny sladinou a rojovka na ceste. Dale skutecne fungovalo, ze vcelstvo plne trubcu melo spoustu medu - pres den tam snad byly jen mladusky a hromady trubcu. Pri stavbe vcely postavi tak max. 1/3 plodiste trubciny, dalsi ramky obvykle cistou delnicinu.

Pro inspiraci oddelky :




Honza

(11.04.2014 12:52)kluvi napsal(a): [ -> ]Tá odpoveď nedala moc práce
Ale predsa to dakomu musí fungovať. Mne to totiž nefunguje úplne vôbec.

Toto jsem si zapsal loni z přednášky pana Linharta ohledně Rašovské metody. Nemám čas to nějak upravovat, tedy jen překopírované moje poznámky.

Rašovská metoda
Základní myšlenka je, že aby propukla u včelstva klinika, musí být extrémní infekční tlak. Tento tlak se snižuje výměnou díla, tedy hlavně snahou zimovat na novém panenském díle. Pokud zimuji na 2N, pak ten horní by měl být pouze z panenského díla a plný zásob.
Toho se má dosáhnout takto:
Když rozšiřuji do N3, pak dám jen 4 PR a k tomu 2 souše. Včely nabouchají vše medem. Potom prozebruji zanesené souše medem s MS.
Po 1. vytočení už nebudu vracet staré souše po plodu do medníku, ale vrátím jen ty nové souše. Jakmile budou zase zanesené medem , pak zase zebrovat s MS. Po vytočení mám plný nástavek nového díla.
Po stažení včel na 2N , přeložím veškerý plod do 1N a jako 2N nasadím ten bývalý medník. Musí následovat brutální krmení. Stále musí na včelách stát cukr. Jinak by to zanesly do tmavých souší a utlačovalo by to matku.
Na jaře by ideálně měly včely být přesunuty na zásoby v N2, kde matka bude klást. Celý spodní nástavek oddělám a vytavím. Následovat bude postup jako kdybych rozšiřoval z 1N po oddělku.

Předpoklady:
- Na jaře M ráda klade do PS a i včely tam velmi rády ukládají zásoby, kdežto v létě a podletí už M nechtějí do nového díla klást a ani včely do něho neukládají zásoby, pokud není vysoká nárazová snůška.

Myšlenku jsme tedy pochopil tak, že normálně rozšiřuješ nahoru, ale zimuješ jen na novém panenském díle. Tak teorie. V praxi mám problém už v tom, že ještě nikdy jsem po zimě neměl včely jen na horním nástavku, tak abych ten spodní mohl vytavit.

Pan Linhart je absolutně mimořádný člověk.....popsat "něco", o co by se měl každý přirozně snažit jako "metodu".... a ještě ji pojmenovat...... Nejspíš bude i patentována..... tak pozor na to dělat to stejně....

(11.04.2014 22:15)Grof napsal(a): [ -> ]Princip spočívá v tom, že se do bedny, kde je plod, strčí rámky 2-3 na výstavbu trubčího díla. Pokud si to správně pamatuji, měly by být tyto stavební rámky vkládány vždy mezi dva rámky s plodem. Já dávám první pylovou desku, pak dvakrát plod, pak stavební rámek, pak dvakrát plod, pak stavební rámek, atd. Podstavovat celou bednu pod včely a doufat, že ji vystaví je tragický omyl, jak jsem zjistil loni. Z 10 včelstev mi dolů stavěly pouze 1. Dle mých krátkých zkušenosti staví nejrychleji dílo v plodišti (i na mezistěny), takže není špatné ani tzv. zebrování, pokud jsou včelstva již v dostatečné síle.

Navíc je nutné kontrolovat, aby do vystavěné trubčiny nenanosily sladinu, to pak metoda nefunguje, jelikož včely nevychovávají trubce. Také doporučuji přeměřit vzdálenost mezi rámky, zda-li je dodržená včelí mezera, jelikož i to by mohl být problém s rojením, jak zjistil můj kamarád v praxi. Já loni na jaře koupil 5 rámkové oddělky, přecházel jsem na jinou RM, ale i přesto mi včely vystavěly 20 rámků nového díla (mezistěny i trubčina).

Podrobnější info zde: http://www.szes.chrudim.cz/projekty/veda/ , eventuelně kdekoliv na internetu zadáním klíčových slov do vyhledávače

GL.

p. Grof pletiete si dve rôzne metódy. LBV metódu p. Lindharta s Rašovskou metódou. LBV metóda je metóda protirijová chovom trúdov a Rašovská metóda je metóda 100 % -tnej obnovy diela. Pri Rašovskej metóde vám môžu dať aj med do trúdieho plástu a nevadí to. Neviem čo by nefungovalo pri rašovskej metóde keď zaplnia medom aj TR.
Princíp rašovskej metódy obnovy diela je podložiť na jar ND s MS na spodok úľovej sústavy pozostávajúcej z troch VND. A viac sa so spodným ND nemanipuluje. Či ho včely vystavia alebo nie , nie je podstatné. Po vytočení posledného medu rušíte najvrchnejší ND - medník a spodný ND s MS, ktoré môžu byťvystavané, nevystavané alebo čiastočne zalepené voskom prehodíte na vrch a kŕmite. Teraz včesltvo dostavia MS a zaplní zásobami. Včelstvo sa presunie na panenské plásty na ktorých zimuje. Keď sa nepresunie na panenské plásty ešte v jeseni po zakŕmení, tak sa tam presunie na jar. A na jar opäť môžte podstaviť po dva VND tretí ND s MS. ALe aj nemusíte. Už máte urobenú 100 %-tnú obnovu diela. Metóda nemusí fungovať keď máte staré a neduživé matky, ale pri mladých kvalitných matkách to funguje.

Takže ono není podstatné, jestli včely vystaví spodní nástavek? A jak tedy pak mají nosit do těch nevystavěných rámků med, tj. ukládat zásoby na zimu? A že by včely po letním slunovratu nějak překotně stavěly, jsem si opravdu nevšiml. Podle mě je to blbost a zbytečná práce, jelikož jsem to zkoušel a nefungovalo to.

A ještě jeden poznatek k tomu zimování na panenském díle. Já takto loni zimoval a v jednom včelstvu se při zakrmování (na 15 kg zásob) vyskytl problém ten, že se mi pod úlem objevila louže medu. Nechal jsem to tak, protože jsem se domníval, že to nic zásadního nebude. No a když jsem před týdnem vytahoval rámky z plodiště, byl to pěkný masakr, protože 2 byly zborcené a při vytahování to včely docela odskákaly... Jak je vidět:

(ty dva krajní rámky vpravo), včely to opravit nestihly, i když se asi chudinky snažily. Ty rámky byly drátkovány 4x, kdy tato zkušenost mě vedla k tomu, že nyní rámky drátkuji 6x a drát ještě předtím zvlňuji a teprve pak ho dopnu rukou. Je to sice pracnější, ale je nepravděpodobné, že by se mi s tímto systémem něco podobného opakovalo v budoucnu.

P.S.: Za svůj omyl v metodách se omlouvám, každopádně podstavování nefunguje v mém případě u 90% včelstev, tj. 9 z 10.

Nevím, už jsem to psal, jestli je to jen o množství obnovených souší a na rozdíl od norského zimování zůstávají staré kontaminované v úle, tak je to vlastně jen o procentu obnovy.
Moje PODKRKONOŠSKÁ METODA - prosím nezaměňovat s jinými lokacemi v takovém případě spočívá v tom že na novém díle je již vychovávána podletní generace a mohu jin začít praktikovat již v květnu (jinde asi už v dubnu) když se dozvím, že okolo hoří hranice.

Obměnit na jaře a brzy v létě u nás dva až tři N24 není zas tak problém. proto nechápu proč bych riskoval vyhladovění včel v zimě když nechtějí v zimě přejít na světlé dílo. A navíc to světlé dílo používat již o půlroku předem.

(12.04.2014 8:00)Grof napsal(a): [ -> ]Ty rámky byly drátkovány 4x, kdy tato zkušenost mě vedla k tomu, že nyní rámky drátkuji 6x a drát ještě předtím zvlňuji a teprve pak ho dopnu rukou. Je to sice pracnější, ale je nepravděpodobné, že by se mi s tímto systémem něco podobného opakovalo v budoucnu.

P.S.: Za svůj omyl v metodách se omlouvám, každopádně podstavování nefunguje v mém případě u 90% včelstev, tj. 9 z 10.

Osobne jiz nejaky cas pouzivam Hornuv zpusob , a nemam s nim problemy , ani kdyz jsem jeste mezisteny pouzival. Ostatne to asi jeste vyzkousim letos - oddelky , pokud zacinaji z 1 - 2 ramku mi nevystavi volnou stavbou (je fakt, ze jsem loni nemohl moc krmit) vic, nez 3-4 plasty, takze letos jim asi dam 1-3 mezisteny na rozjezd.

Ohledne pojmenovani metod - domnivam se, ze se castecne prolinaji , tedy neco jako kdyz p. Hrusinsky se v jedne komedii z lekare stal patologem , tedy pokud metodou LBV pouziji do plodiste o 10 ramcich ramku 8 , tusim, ze se jiz budu minimalne blizit metode rasovske.

Obsazovani svetlych sousi z tmavych - pri zmene 448x159 na dadant 448x326 jsem zaznamenal, ze nektera vcelstva se radeji vyrojila, ackoliv to typicke rojilky nebyly i pokud jsem jim do plodiste vedle vysokeho ramku dal nad sebe ramky 2 vysky 159 (mohu do 2 nastavku ted jiz mednikovych bud jeden plodistni, nebo 2 mednikove nad sebe).

Honza

(12.04.2014 8:00)Grof napsal(a): [ -> ]No a když jsem před týdnem vytahoval rámky z plodiště, byl to pěkný masakr, protože 2 byly zborcené a při vytahování to včely docela odskákaly...

To jsem měl taky, řešení: drátkovat vodorovně. A není to jen jeden problém jaký jsem s tím měl. Když byly mezistěny moc studené, při vložení do teplého úlu se teplem roztáhly a prohnuly.

to:Jaro
Aha tak ale to o tom ze nastavok s MS nemusi byt vystavany sa nikde nepisalo...
citujem z prilohy vcelara strana 16 odst 2:Situace po posledním vytáčení "Podstavené mezistěny jsou vystavěné.... "

Ale aj tak to nerieši moje ostatné pripomienky že
1)miesto aby vystavali, tak sa radsej vyroja (asi robím dačo zle)
2)po zime neskončia v hornom nástavku. Zo 4 včelstiev tam tento rok skončilo len jedno.
Osobne som z toho zmätený a nepáči sa mi to (i keď myšlienka je pekná).
Buď musím prísť na to čo robím zle alebo sa na to vykašľať.

Apropos chov bez medzistien sa mi paci tiez a chcem sa k nemu dopracovaŤ postupne.

---

TO: DonPepe
Ale to čo ste popísal predsa nieje rašovská metoda...., ??????
Z ktorého roku je záznam tej prednášky?
Pretože u Vás sa vlastne súše vyrábajú LEN v medníku. (tam mi stavajú OK)
Kdežto v tom popise zo včelára hlavne v spodnom nástavku s medzistenami (to je blizsie tomu ako to je v prírode)
Čo sa týka detailov tak o vystavani medniku v 2 etapach (najprv PR a S a až potom MS sa nikde nepise)
Inak so zbytkom súhlasím.
Ešte nechápem čo máte teda v dolnom nástavku keď je to na 3N.
medník - tak ako ste popísal sa z PR a S a MS postupne buduje a zanasa medom, vymienaju stare PR a S za MS.
Plodisko- nesahat (len na zaciatku 2ST pripadne vyrezavat trubcinu)
Ale čo dolu?

Verím že to čo ste popísal funguje, ale podľa mňa to nieje to čo je v tej prílohe. Využíva to len myšlienku ako to má fungovať s kŕmením a zimovaním. (s tou súhlasím)
To v čom sa líšite oproti prílohe je fakt že nemá význam čakať od včiel že vystavajú podložený nástavok s medzistenami.
ďalšia vec je že podľa vašeho popisu sa vyprodukuje rádovo 1 nástavok nových plástov a podľa prílohy až 2, Ale čo potom s 2 nástavkami nových plástov? (samozrejme prebytok sa dá predať).

Neviem ako s mojim problemom s nevystavaním spodného N súvisí to že som tam mal dolu samé MS. Nebude prirodzenejšie spodok len so S, oni si postavia čo potrebujú? Budú mať veľa miesta a stavbu štrukturovanú podľa ich predstáv ako v prírode a nemuseli by sa vyrojiť.
Osobne by som to robil tak že tam dám vydrátkované prázdne rámky (aby sa to dalo pouzit ako S) a len trochu MS.
A MS len do medníka (produkciu S v medníku chápať hlavne ako rezervu pre prípad že nevystavajú S v spodnom nástavku)
Počas sezóny sa tým pádom zasahuje len v medníku.

Hmmm, tak nejak to tu ustrnulo.
Nechce sa vám vyjadriť k tomu že prečo nestavajú v spodnom nástavku so samými medzistenami?

Ešte mi nieje jasné ako môže niekto považovať spodný nástavok s vystavanými a používanými plástmi za panenský keď tam bolo zakladené.

Zatiaľ sa mi v mojich podmienkach pozdáva (zmena- mierne upravené ):

• Na jar preloženie väčšina PR hore. Dolu zbytok (2) PR+ časť čistých Súší z minulého roku +MS dolu.
• Pri nasadzovaní medníka prevesiť napr 2-3 PR do medníku, v plodisku doplniť miesto nich ST. V medníku doplniť minuloročnými S a novými MS.
  Pod MM už zbytočne neliezť.
• Vyrábať panenské plásty hore v medníku postupnou zámenou starých za nové počas vytáčania. (v medníku budú ochotnejšie stavať a budú naozaj panenské)
  Na jeseň pred kŕmením to rozobrať.
• Zrušiť medník a preskladať 2N plodiska tak aby boli dolu PR a hore Súše (prednostne panenské z medníku).
  Staré plásty a ST pretaviť. Tohtoročné prebytočné S odložiť.
  Divočinu v ST v plodisku nevyrezávam (ak by bolo kôli varroáze treba, tak začnem až koncom leta s predstihom pred kŕmením a liečením)

Triky na vylepšenie:

1. chcem sa snažiť obmedziť používanie medzistien, takže by som rád vkladal miesto nich vydrátkované rámiky. Akurát nesmú byť 2 vedľa seba aby sa nevystavali nakrivo keďže nechcem používať zárodočné pásiky. (možno by šlo použiť miesto nich úzučkú drevenú lištičku).
2. Každý NOVÝ rámik počas vkladania značím farbou podľa príslušného roku. Plné kolečko medzistena, prázdne kolečko vydrátkovaný rámik (DR). Stavebné rámiky sú označené S.
   Tak mám rýchly prehľad ako dlho je rámik v úle. (samozrejme posudzujem i farbu plástu).
   Rozlíšením medzi MS a DR viem odlíšiť plásty ktoré obsahujú len môj a nie kupovaný vosk. Časom chcem MS zrušiť úplne alebo nahradiť z vlastného vosku.
3. Dezinfekciu a údržbu nástavkov (v zime) značím tiež farebnou bodkou na nástavku.

Čo vy na to?

http://www.kmedubezjedu.cz/index.php
Tady je aktualizovaný stav výsledků práce "trubcevilika" . Pro někoho by to mohlo být lepším zdrojem informací, než často překroucená tvrzení zde z fóra.

Ďakujem za podnetný odkaz, poštudujem...

Lenze to nieje o RM ale o RTST

Rok se s rokem sešel.
Opět první včelstvo vzorově jak z čítanky.
1. v zimě přešly na panenské dílo.
2. z jara spodní nástavek vystavěly
3. třetí a sedmá pozice každého nástavku vystavěná z části trubčinou a z části dělničinou.
Jdou do síly a absolutně bez rojové nálady již třetí rok

Druhé nestaví od začátku, max třetí a sedmou pozici v plodišti, rojová nálada.

Hm...nenastudovaly

Možno im tu vytlacenu metodiku treba dat prelozenu do vsetkych jazykov EU...-???

mám otázku ohledně protirojového chovu trubců? Jakým způsobem je možné donutit včeli vychovat více trubců, než jim je přirozené?

Nejedná se o metodu rašovskou, nýbrž metodu LBV
Včely ke stavění trubčiny "donutíme" tak, že mají dost prostoru na stavbu dělničiny a 4 - 5 stavebních rámků-
U nízkonástavkového včelaření přiměřeně více.