Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Možná se ptám špatně a pokud ano tak mě prosím omluvte, ale jak to, že včely nevystaví do stavebních rámků i dělničinu, aby chůvy stále vychovávali 4,6x méně trubců?

staví tam i dělničinu, když je trubčiny dost.
Je zajímavé, že i někteří dlouholetí včelaři, kteří jedou jen mezistěny, tomu nevěří. Pro ně stavební rámek = 100% trubčiny, což není pravda.

V té "metodě" pokud si pamatuji to není o volné stavbě,ale že jim včelař do plodiště VNUTÍ již vystavěné trubčí rámky. (Podle mě je její efekt a vliv na rojení, že je to jedna z možností jak jim to zk...azit aby nestihly rojení. Když jim odeberu tři rámky dělničiny je to skoro to samé, tedy z hledisky rojení.)

Včely když se jim dají 3 nebo i 5 st. rámků ve správné době staví trubčinu, dokud se nevylíhnou trubci. Tedy do té doby tam nesmí být trubčina.

Včely mají jen dělnice a ne manažerky (naštěstí) , takže se na jednotlivých plástech nedokáží domluvit a všechny stavební čety na všech stavěbních rámcích řeší nepřirozený nedostatek trubců.

VĚTŠINOU.

A LBV si nastudujte pokud chcete jet LBV. Lidi si pletou volnou stavbu s LBV. LBV je poněkud složitější teorie než obyčejná volná stavba.

Rašovská metóda nemá nič spoločné s LBV a ani "vnútenými vystavanými trúdími rámikmi". Neviem prečo to Kaji ale aj iný dávate dokopy. Názov vlákna je Rašovská metóda.

Když prohlížím pracovní postup rašovské metody, narážím na problém. V uvedeném postupu je v 1. bodě psáno, že jedno plodiště je v náčrtech jen pro zjednodušení a pokud chci úspěšně chovat trubce, tak bych měl mýt plodiště 2. Nechápu kdy a jak se druhé plodiště do úlu dostane. Budu vděčný za jakékoli vysvětlení.

Rašovské metodě rozhodně fandím. Přijde mi, že vést výzkum jen směrem přesnější detekce výskytu moru, je zcestné. Mělo by se jednoznačně zkoumat, proč se tak děje. A rozhodně by se měl brát příklad z přírody. Nechápu, proč se likvidují divoká včelstva a rozhodně takové předpisy neschvaluji. To by se rovnou někdo mohl rozhodnout, že se vybijí všechna divoká prasata, protože přenášejí svalovce. Navíc nikdo nemůže říci, že to konkrétní včelstvo je napadené.

Vybít všechna divoká prasata by bylo fajn!

Nemám sílu přečíst vlákno celé, stačil mi úvod a pan Čermák. Jemu věřím (už tehdy) a čas, jak se říká ukáže a u mě už ukázal. LBV je nesmysl, vč se rojí jak pominutá bez ohledu na nadbytek možností chovat trubce bez omezení. Obměna díla je přece samozřejmá věc.

Dám to konkrétně. Mám 39x30x11 a NN 39x15x11, za plodiště považuju před slunovratem (ode dna) NN, VN, NN a pak libovolný počet NN na med. V podstaveném NN mají vč možnost chovat trubce na šesti z jedenácti rámků, 4 si postaví a dva dostanou zjara už vystavené a jednou zakladené. K tomu mám ve VN jeden SR, uprostřed hnízda a málokdy je zaplodovaný jenom trubčinou. To znamená, že ekvivalent 4 vysokých rámků trubčiny nijak neomezí rojení, vč se rojí (chtějí se rojit a některým se to podaří), dle roku, třetina, polovina a někdy i víc bez ohledu na to.

Dokonce jsem šel tak daleko, že jsem dal do VN 3 trubčáky aby byli trubci vychováni v teple a hlavně proto, že jsme měl dojem, že dřív, než sejdou dolů do NN tak si chtějí "udělat" dostatek trubců ve vyském nástavku. Vč pak mělo dělničinu ve spodním NN a rojivost to zase nijak neovlivnilo. Jediný výsledek LBV byla hnijící a páchnoucí asi 2 cm tlustá vrstva mrtvých trubců před úly s LBV. Byl to takový eklhaft, že jsem to musel odklízet, pro smrad se nedalo na včelnici dlít! Většina vč se trubců ihned ještě před slunovratem zbavila. To se mi do té doby za skoro za 50 let nedělo.

Podotýkám, že nepoužívám mřížku a nikdy nedávám na med vysoké rámky (nepřevěšuju), ale jen NN.

No,Tome, asi takhle....
LBV je pro chovatele malých včelstev,mnou označených za bonsay... To znamená včelstva v sezoně okolo 130-170 litrů. Včelstva ve větší síle a na větším prostoru LBV nezajíma. Některá i přestanou trubčinu, ačkoliv ji staví a mají x rámků k dispozici, zakládat.
Ne že by mě Rašovská metoda nějak extra zajímala.... ale jestli jsem to správně pochopil, není to o výměně díla , ale o nástavku panenského díla pro plodování v dalším roce.... a to zase předpokládá chcípáky na omezeném prostoru.... Takže nic pro mě. Až si páni doktoři připustí tu věc, že stále berou za vzorek včelstvíčko, které nemá s dospělým včelstvem nic společnýho, pak se to někam hne. Dokud budou následovat a brát za etalon, toho prvního" flákače", kterej byl línej udělat včelám větší dutinu....a dělat pokusy, nebo odečítat hodnoty na včelstvech na 120ti litrech, je jejich snažení ztrátou času! To platí i pro výzkumníky z Dolu.

Tak letos jsem to opět masívně vyzkoušel. Proč čekat na jaro s rizikem že v zimě na panenské nepřejdou, když můžu na tom novém díle již odchovat zimní generaci?
Bez nějakého násilí i rizika, jeden, dva N24.

Nevím, zda jsem tě správně Milane pochopil. Já nepovažuju vč na 150 litrech za bonsaje, neumím udělat větší než asi 200l. Už to je pro mě mrakodrap a "obsluhuje" se mi už velmi špatně.
Vlastně se ani nijak nesnažím, musel bych pospojovat několik vč. Bylo by to na delší povídání.
Přesto se domnívám, že chovám vč mohutnější než velká část ostatních. To, co děláš ty je pro mě nepředstavitelné, budu se muset zúčastnit nějakého tvého kurzu.

Jednou jsem ti říkal, že stejného výnosu jako ty dosahuju taky, jen k tomu potřebuju o dvě matky navíc, taky o dvě dna, dvě víka a nějaký ten truhlík víc. Jo a taky o dvě místa na včelnici navíc potřebuju, na to bych zapomněl.

Tome i s malým včelstvem můžete dosáhnout velkého výnosu a obráceně. Ono něco o těch medařkách a masařkách bude asi pravda.

Medařky nebo masařky...to je jen otázka selekce. Nadruhou stranu - jen blbec se bude celej rok mořit se včelstvem na sedmi nástavkách 39x24, aniž by z nich měl med. S těma malejma včelstvama v oblasti bez letní nebo pozdní snůšky si můžeš tak maximálně udělat fotku. Tady jde spíš o to, že ten s malým včelstvem na záčátku dubna prohodí dva nástavky a snůška je pouze podněcováním, kdežto ten s velkým včelstvem nasdí dva medníky a v pětinástavkovým včelstvu mívá přínosy okolo 8 -10kg denně z javorů. Letos mít včelstva na jaře na dvou N - znamenalo se snůškou do 8.6. výnosy okolo - 40kg. Ta velká, kde 5.4. byla na 4 a1/2 nebo 5nástavků se výnos pohyboval od 85 do 122 kg - a to je po odečtení 20-30kg ponechaných ve včelstvech. Z některých včelstev se dotáčelo až v červenci a nebo začátkem srpna....co na tom, že je něco zkrystalizovanýho....to se jim nechá. Ale jak říkám...každýho věc. Jen by mě zajímalo, když jednou vyjde rok i s akátem a lípou, kolik je reálný roční přínos takového včelstva.

pavell

Chytnu se toho, co píšete.

Mockrát jsem si všimnul, a nejen já, slyšel jsem to od věhlasného Benešovského včelaře pana Šímy na přednášce, že ani on za celý život nepřišel na to jak to, že někdy záložní včelstvíčko, vyzimované na pár rámcích, dá rekordní a nebo srovnatelný výkon jako včelstva silná.

Dovolím si to malinko rozvést. Neumím vědecky bádat a stejně mám na nějakou průkaznost moc málo vč. Mockrát se mi zdálo, vlastně se s tím setkám každý rok, že malé včelstvo je pro mě po všech stránkách rentabilnější. Nepotřebuje velký úl, tím pádem ani moc rámků, ani moc krmení (nejen ten cukr, ale ani tu práci s tím). Je s ním od podletí hypersnadná práce, vlastně žádná. samo ukáže co chce, zredukuje počet jedinců a zjara předvede tak raketový rozvoj a přinese vztaženo k množství práce a hmotných věcí vlastně větší výnos.
Kmenové vč se pak chce rojit, musí se dělat protirojové zásahy, většinou několik, blbě se obměňuje dílo když vyzimuje na "celým prádle" a rozebírat úl v sezoně je jednak pračka nervů, druhak to je pro starší lidi nemožné a nebo za hranicí únosnosti. Sám o tom vím po letošku své.

Nástavky mám levné, tenkostěnné, dna jednoduchá, nízká sám si je dělám za pár korun z odpadu. Víka mám v zásobě, ale ani to není nutné, stačí kus OSB a kus lina, cihlu na to, estetika sice žádná, ale i tak to jde. (KaJi to nereju, to myslím vážně), on tu o tom píše hodně.

shrnutí

Polopatě. Zkrmím třeba 10-12 kg cukru, některý rok taky 8 i méně, nechám si například na včelstvo 2-3 medové nízké rámky s řepkáčem na jaro.
Postupně rozšiřuju mezistěnami, po jedné, včelařím si, v klídku a pohodě, je to relax, antistres a ne fabrika!

Pak jim dám NN, po týdnu či 10 dnech podstrčím druhý, žádný stres, rojit se nechtějí. Při medobraní prvního medu dostanou třetí NN (a těším se, až nebudou muset stavět spousty rámků).

A takhle celou sezonu, nanejvýš u některých oddělek, stejně potřebuju v něčem oplodnit vychované matky. Většinou se toto malé vč nechce rojit.
Vytočím si 20, 30, ale taky 50 kilo, většinou je to okolo těch 30, většinou medu s vlhkostí do 18,6%.

Vedle stojí mrakodrap, do zimy jde na plném VN, pod nohama má dva NN. Nakrmilo se 30 kilo a dá se mu ještě zjara truhlík loňského řepkáče.
Zužovat není třeba, dávat M není pak kam, bují a už v květu třešní se chce rojit, rozšířit o truhlík nejde, je zima, zachladil by se plod. Včelstvo velmi poleví v úsilí, má taky 2-3 NN na med, ale je nutné ho furt hlídat a hrabat matečníky a nebo přidávat další a další NN a mít pak med jako vodu. Vymýšlet maturizátor atd. (a nebo dát řídký mned za pár korun do výkupu).
Stačí kratičká (nebo větší) nemoc a výsledek celoročního snažení je v...

Mrakodrap dal asi 3x víc práce, zkrmil jsem 3x víc cukru se vší tou pracností, lezl jsem k němu po štaflích, najít matku, kdyxž by to bylo třeba nejde, ale 150 kilo medu nedá. On nedá ani těch 3x30 kilo, on dá 60? A i kdyby 90 (ještě se mi to nestalo), fakt mi to za tu dřinu a nervy nestojí. Vážně ne. Snažím se mít silná vč, asi že to furt čtu jak to všichni směrují jen k mohutným vč, ale ať dělám co dělám, musím poctivě přiznat, že malé vč je pro mě lepší po všech stránkách.

I když nejsem z NDR a soudruh už vůbec ne, asi někde dělám už 50 let chybu...

(a je to vlastně chyba?)

(27.08.2016 4:16)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]No,Tome, asi takhle....
LBV je pro chovatele malých včelstev,mnou označených za bonsay... To znamená včelstva v sezoně okolo 130-170 litrů. Včelstva ve větší síle a na větším prostoru LBV nezajíma. Některá i přestanou trubčinu, ačkoliv ji staví a mají x rámků k dispozici, zakládat.
Ne že by mě Rašovská metoda nějak extra zajímala.... ale jestli jsem to správně pochopil, není to o výměně díla , ale o nástavku panenského díla pro plodování v dalším roce.... a to zase předpokládá chcípáky na omezeném prostoru.... Takže nic pro mě. Až si páni doktoři připustí tu věc, že stále berou za vzorek včelstvíčko, které nemá s dospělým včelstvem nic společnýho, pak se to někam hne. Dokud budou následovat a brát za etalon, toho prvního" flákače", kterej byl línej udělat včelám větší dutinu....a dělat pokusy, nebo odečítat hodnoty na včelstvech na 120ti litrech, je jejich snažení ztrátou času! To platí i pro výzkumníky z Dolu.

Myslím, že nie je až tak veľa včelárov v našom priestore, u ktorých včelstvá v sezóne o objeme 170 litrov a menej so považujú za bonsaje. Povedané ináč- je len málo lokalít, kde v priebehu sezóny je reálnych 4-5 pomerne výdatných znášok, ako to je u M. Havelku. Ak mu vyjdú čo len 3, tak samotné znášky výrazne potláčajú rojovú náladu, takže je pochopiteľné, že na nejaké LBV sa môže vykašľať. No je veľa lokalít, kde to tak nie je a i sám Linhart metódy v "nehavelkovej" oblasti testoval. Preto sa asi nedajú celoplošne uplatniť a preto nie je správne ich ani odsúdiť a trochu i dehonestovať. Klasická R. metóda - prevedenie včelstva na nové dielo ale určite má svoj význam v morovej rizikovej oblasti- a čo si budeme nahovárať opak, tých je neúrekom. Bohužial, som v jeho "bonsajovej" zóne, včelstvá v sezóne majú objem v rozmedzí 150-170 l, celú sezónu príroda len v autentických prírodných farbách a ako si tento rok overil, tá LBV metóda je u mňa významný prínos do portfólia možností protiroj. opatrení. Ak by som mal "včelstvíčka", tak by som toto určite napísať nemohol...

Vedle stojí mrakodrap, do zimy jde na plném VN, pod nohama má dva NN. Nakrmilo se 30 kilo a dá se mu ještě zjara truhlík loňského řepkáče.
Zužovat není třeba, dávat M není pak kam, bují a už v květu třešní se chce rojit, rozšířit o truhlík nejde, je zima, zachladil by se plod. Včelstvo velmi poleví v úsilí, má taky 2-3 NN na med, ale je nutné ho furt hlídat a hrabat matečníky a nebo přidávat další

Pokud je včelstvo na rozšíření , tak utopí i rozšíření.
Tato obava ze starých knih a pověstí není podle mě odůvodněná. Pokud nepřijde dlouhodobě mínus 10 a víc.

Konečně jsem se odhodlal zveřejnit svůj poznatek a ač je příspěvek (zase) moc dlouhý, doporučuju ho přečíst celý a snažit se pochopit a ať se každý zamyslí, zda nepozoroval něco podobného.

k příspěvku KaJi č. 255

Možná máte pravdu, čekal jsem, že toto tvrzení v moderní době Langů a "mrakodrapů" a v důsledku toho "mokrého medu" mi moc neprojde.
Píšu moc dlouhé příspěvky, patrně trpím vlastností příliš širokého pojetí čehokoliv. Ono zastuzení plodu není jen to viditelné, kdy se začne rozkládat, páchnout, včely to ani nestíhají uklízet. Já mám spíš na mysli něco jiného, dá se říct, že můj dohad (nejsem vědec, nemám ty ambice a neumím a nechci bádat), jde o nedovyvinuté včely ve smyslu, že jsou pak nevitální a trpí virozami, deformace křídel je třeba viditelná a pak je spousta nemocí, asi virových, ne hned viditelných. Vy sám Karle pozorujete něco takového jako já, ale připisujete to hnilobě plodu a já si to nemyslím. Já mám spíš dojem, že ty divné, zničeho nic stagnující a přitom před týdnem dvěma přebujelá včelstva nedrtí jakási hniloba, ale prosté podtržení ve smyslu jak to dále v tomto textu popisuju já.

Pravda je to, že virozy se neznaly dokud se neblbo s moc velkými úly a s přidáváním moc velkého prostoru!

Myslím si o sobě, že jsem celkem dobrý pozorovatel. Neuniklo mi, zmiňuju se o tom jen letmo, že vč nejdřív vychová mraky trubců, které pak vyžene a píšu jasně, že je jich naráz tolik, že tvoří před úly silnou páchnoucí vrstvu. Ano, dalo by se říct: Vč se chtělo rojit, už se rojit nechce, vyhnalo trubce. No jo, proč ale pak dál chová trubce v míře víc než velké? Co když je to tak, a ví se obecně a ne že je to vyčtené ze starých knih, že vč chová trubce hlavně na periferii hnízda, protože trubčí plod svým metabolizmem tvoří teplo a když přijde náhlá zima, vč trubce obětuje, jsou, na rozdíl od dělnic postradatelnější. Pro ty, kdo čtou moje příspěvky podrobně a ptají se jednotlivě v SZ ještě upřesním: Výše popsané, tedy snaha chovat trubce na periferii hnízda je hlavní důvod toho, proč dávám do polštáře 6 trubčích nízkých rámků (a proč za polštář nelze používat vysoký nástavek). To je periferie, polštář je přirozené místo v úle, kde mají vč naprogramováno trubce chovat!

No a možná předčasným rozšířením zastydne plod natolik, že se z něj sice jedinci vylíhnou, ale trubce ihned jako vadné vyženou a dělnice si sice nechají, ale vč se "zastaví", stagnuje a my nechápeme co se najednou stalo. Vy si myslíte, že je za tím hniloba plodu (ale shnilý plod nevidíte), já si myslím toto a zdá se mi to pravděpodobnější. Někdy totiž zparchantělou dělnici vidím. Pravda, v oddělkách a ne v kmenových. Třeba je to tím, že jsem nehledal. V oddělku si myslím, že to je právě důsledek zimy, kdy to včely, které zůstanou a nerozlítají se, "neutopí" a část plodu pak v odd zachladne. Ne natolik, aby plod uhynul, ale stačí to na to, že se viry, jistěže v larvě přítomné, latentní, projeví.
Někde je video od M. Havelky, jak natočil vč nějakého kočovníka. Velké úly, z nich vyletuje sem, tam, v největší snůšce včelka a po zemi lezou a poskakují stovky, možná tisíce zparchantělých včel. To je myslím typický příklad toho, co si myslím já. Mimochodem Milanovo video a to, co mi o tom divousovi říkal, mě na tu myšlenku přivedlo!

Omlouvám se všem, vím, že posly špatných zpráv nikdo nemá rád, vím, jak langisty nasírám haněním jejich modly, ale prostě jsou tu věci které jsou, ale nikdo kloudně nechápe, proč se dějí.

Co je za posledních 20 let jiného? Jiný je Lang a jiná je metodika ošetřování vč i v nelangách, tedy v klasice = i v jiných úlech napodobujeme techniku Langa.
Kdo má mokrý med? No ti, co drží včely na velikých, bídně obsednutých úlech (a ještě je enormně větrají očky a sítěmi ve dnech. Ano, "nasbírejme" jednou tolik sladiny pomocí nedostatečně obsednutých obrúlů, dodělejme med sami dosoušením, šup na trh, potlééééésk. Oč jsem pak jiný než Včelpo?

Že trubčina je okolo dělničiny, souhlas.
Že je vyženou - podívám se za rok. Zajímavý podnět. Mám před česny síta, jen jsem líný vyklízet loňské "chitiny" od trubců.
Navíc tam jsou i "zbytky" včel, jak je včely vyhazují z úlů.

(30.08.2016 11:04)tom.50 napsal(a): [ -> ]Myslím si o sobě, že jsem celkem dobrý pozorovatel. Neuniklo mi, zmiňuju se o tom jen letmo, že vč nejdřív vychová mraky trubců, které pak vyžene a píšu jasně, že je jich naráz tolik, že tvoří před úly silnou páchnoucí vrstvu. Ano, dalo by se říct: Vč se chtělo rojit, už se rojit nechce, vyhnalo trubce. No jo, proč ale pak dál chová trubce v míře víc než velké? Co když je to tak, a ví se obecně a ne že je to vyčtené ze starých knih, že vč chová trubce hlavně na periferii hnízda, protože trubčí plod svým metabolizmem tvoří teplo a když přijde náhlá zima, vč trubce obětuje, jsou, na rozdíl od dělnic postradatelnější. Pro ty, kdo čtou moje příspěvky podrobně a ptají se jednotlivě v SZ ještě upřesním: Výše popsané, tedy snaha chovat trubce na periferii hnízda je hlavní důvod toho, proč dávám do polštáře 6 trubčích nízkých rámků (a proč za polštář nelze používat vysoký nástavek). To je periferie, polštář je přirozené místo v úle, kde mají vč naprogramováno trubce chovat!

Tome, teplo není uvolňováno plodem trubců ani dělnic. Přesto musím souhlasit s tím, že je trubčí plod chován spíše na periferii plodového tělesa a ochladí-li se natolik, že by včelstvo neudrželo požadovanou teplotu pro vývoj plodu v celém plodovém tělese, zúží se a obětuje se trubčí plod.

Že rozšíření soušemi nad včely včely ochladí? Když jsem měl komíny, ať už izolované nebo neizolované, nebyly vyjímkou včely, které zůstaly dole a nešly pod strop a z hlediska rozvoje na jaře - neviděl jsem rozdíl. Zpočátku jsem přehazoval nástavky aby měly nad sebou strop. Vycházeje z tvrzení v knihách a článcích. Nepotvrdilo se mi to.

Jak říkal Ing.Veselý - sociální jednotkou včelstva je "ulička". Včelstvo které je v uličce, kde je dost zásob neohrozí nic. Udrží tam teplotu jakou chce. Podle mě dokáží i regulovat množství uniklého teplého vzduchu - stromy a další dutiny kde měly nad sebou volno se v jejich minulosti zřejmě vyskytovaly dost často.

A když to unikne, mohou se rozšiřovat nahoru "zadarmo" - je to stejné jako vytápění podkroví v mírně izolovaném baráku. Je to skoro zadara, jde tam teplo zezdola.

Souhlasím s nějakým výzkumem, který zjistil, že rozšiřování chomáče nahoru je nejrychlejší než do jiných směrů.
To nejhorší je podle mě, když musí přidat uličku. To je možná energetický větší skok než nástavek souší nad.

Je to právě zajímavé pozorovat u dadantů s více uličkami. Jsou včelstva co to kladou u čelní steny, na 8 uličkách mají kolečko plodu - silná. SLabá to roztahují dozadu v méně uličkách. Pokud se nekomoruje.

Ještě je zajímavé sledovat množství plodu u slabých a silných.
Když jsem to dělával tak můj závěr byl, že silné se z nějakého důvodu drží pozadu, jakoby nechtěly využít prostor, který je obsednut.
SLabší měly skoro stejný prostor-objem zaplodovaný a nulové rezervy.

Pak se ochaldilo a silné včelstvo se stáhlo a chránilo ten zaplodovaný prostor, slabší se nemohly stáhnout a zahustit, ale nějaké poškození plodu jsem nepozoroval.

Ve Fenomenálních včelách jsou fotky termokamerou a ukazují včely topičky a způsob jak včely topí.
Podle mě ty slabší včely zapnuly víc "radiátorů", možná na úkor jejich životnosti, ale to člověk nepozná.

Z hlediska naší pozdní snůšky jsem přestal tipovat favority. Včely co na jaře byly velké - ne vždy měly víc medu, a jiné překvapily.

To mě vede k mému velmi skeptickému názoru na spojování a posilování slabochů - v našich podmínkách.
Bez veštěcké koule ? Jistější je mít dvě slabší včelstva než jendo silné. Ale u mě, jinde to může být jiné.