Včelařské fórum – o včelách a včelaření

To je to ,zimovali v jednom nadstavku LG Jumbo aj zásob bolo dosť ,15-20kg myslím ,čiže v tomto prípade nemôže byť reč o prechádzaní cez miesto bez zásob .Všetko bolo v poriadku ,akurát že len došli po vrch rámika a nešli po ňom dozadu trebars že zásoby boli nadostač .Takže som si nie istý že to bolo z hladu ,možno len dostali demenciu a chceli ísť len vzhúru a ni krok dozadu .Všetky zásoby sú proste n a rámikoch kde sedeli aj peľu aj sladiny dostatok .

Měli tam plod?

Trocha len ,pár buniek ,asi zachladol

Prý mají instinkt neopouštět plod . Pokud se ochladilo v blbou dobu a byly slabší. ???

Já takové věci párkrát zažil, ale to bylo povánoční oteplení a pak přišly únorové mrazy - tedy třeba 14 dní a mínus 10-20.

(24.02.2015 22:21)pechacek napsal(a): [ -> ]... Takže vytápí celý úl.

Ach jo, tohle už je vážně moc. Snad jen, že při vytápění celého úlu by například včely nědělaly semknutý , atd.

(25.02.2015 9:09)KaJi napsal(a): [ -> ]Prý mají instinkt neopouštět plod . Pokud se ochladilo v blbou dobu a byly slabší. ???

Já takové věci párkrát zažil, ale to bylo povánoční oteplení a pak přišly únorové mrazy - tedy třeba 14 dní a mínus 10-20.

Toto bude ono ,na jeseň však slabé určite neboli .Padali viacej ako iné dosť priebežne .Tam bola matka čo cez sezonu silno kládla .Asi ich oslabil klieštik ,či tak niečo ...potom to počasie a bolo vybavené .Zakrmim zásobami odtiaľ len pár odelkov na skúšku pre istotu .

Že na podzim byly silné ještě nic neznamená, mohly mít dost ještě krátkověkých (letních) včel a málo zimních, letos problém většiny včelstev u nás, díky absenci snůšky a pylu v době tvorby zimní generace.

(24.02.2015 22:54)Igor78 napsal(a): [ -> ]To je to ,zimovali v jednom nadstavku LG Jumbo aj zásob bolo dosť ,15-20kg myslím ,čiže v tomto prípade nemôže byť reč o prechádzaní cez miesto bez zásob .Všetko bolo v poriadku ,akurát že len došli po vrch rámika a nešli po ňom dozadu trebars že zásoby boli nadostač .Takže som si nie istý že to bolo z hladu ,možno len dostali demenciu a chceli ísť len vzhúru a ni krok dozadu .Všetky zásoby sú proste n a rámikoch kde sedeli aj peľu aj sladiny dostatok .

Vysvětlení není zas až tak složité.Vzhledem k teplé zimě včelstva převážně utvořila zimní chomáč u česna v případě studeného počasí v zimě semknutý chomáč postupuje a to jen velmi pomalu spíše od česna a nahoru takto seděl nijak příliš stažený chomáč stále na jednom místě a vyjídal okolí pokud pak neměl vzhledem k podzimnímu rozplodování v době krmení dostatek zásob v samotném od plodu uvolňovaném sedlisku a ve věncích nad ním prostě vyjedl věnce nad a rámek těsně za sedliskem a před ochlazením nepřekročil vyjedený rámek tak vlastně včelstvo vytvořilo samo sobě nepřekonatelnou překážku za kterou i kdyby bylo sto kilo zásob pro včely byli prostě nedosažitelné.Proto je dobré v případě zimování na jednom nástavku včelstvo ještě v září dokrmit aby včely měli možnost uložit zásoby do buněk po líhnoucím se nejstarším plodu tím se zvýší množství zásob u pozdějšího sedliska ale né o tolik aby včelstvo muselo sedět jen na studených zásobách.Chomáč je v začátku tvořen převážně tam kde se odlíhne poslední plod což je převážně u teplé stavby v přední části tedy u česna.Tento problém pak nenastává u včelstev zimovaných takříkajíc na studenou stavbu proč je myslím každému jasné.

(23.02.2015 12:29)Igor78 napsal(a): [ -> ]No inak zimovali v Jumbe len ,usadili sa nad letákom ale nepresunuli sa za zásobami smerom do zadu úľa.Niektoré ostali v bunkách ako to býva pri úhyne hladom ,iné sa porozliezali a umierali dole na site a v kútoch ,celkom to nechápem akoby tam nastal nejaký chaos a dezorientácia ,umierali priebežne od jesene tam viacej padali ako inde ,ostal tam aj nejaký nevyliahnutý plod .Celkom divné . Ako keby tam bola medzera medzi nadstavkami tak to ešte chápem ,ale toto bude niečo iné ,lebo zásoby si pekne uložili za seba tak ako to má byť ,ale nepostupovali za nimi .Preto váham .

Tohle je přesný popis klasického letošního kolapsu. Tady u nás na Šumavě takhle dopadlo 70% včelstev. Není to žádnou chybou zimování, prostě a jednoduše se poslední plod nevylíhnul a starší včely se postupně vypařili. Já mám takhle mnohde nevylíhlé 3-4 vysoké plásty a konečná. Nikdy jsem to ještě neviděl, mor to podle rozboru nejni a roztočů nebylo mnoho. Někdo to tu už popisoval jako chybu v letní výživě a výpadek plodování, které už včely pozdním plodováním nedohnali - páč už tam nebyly ty starší - tak přesně to vypadá.
Doufejme, že to bude jen jednou za život, nedá se z toho myslím celkem nijak poučit.
Ani dřív krmené to neminulo, jen s menší intenzitou.

Ako ubúdalo plodu tak som sledoval na jeseň a neskoré leto že si prenášali tie zásoby ,odviečkovali to čo bolo najdalej a prenosili do okolia sedliska . Dám fotku .

Udělala jsem si těsto z pergy amedu s tim, že jsem ho chtěla použít do oddělku v době, kdy mají nedostatek. Někteří včelaři uvádí, že to je dobré a někteří, že vůbec. Pergu jsem si zmrazila a med mám vlastní. Nyní mám těsto a nevím, jestli ho tedy mohu použít. Máte s tím někdo zkušenosti? Děkuji

Teď, kdy příroda nabízí nadbytek všeho v čerstvém provedení, jim nic takového nedávejte. Marná, zbytečná a promiňte prosím, ale úsměvně pošetilá práce. Není to myšleno zle, zkuste mi věřit

Pergu, když už jste nebyla pohodlná jí vyzískat, užívejte sama s rodinou, má opravdu neskutečné účinky. A když účinky nezpozorujete, věřte, že vám neublíží (pokud není alergie na pyl).

Dá se koupit průmyslově vyráběné těsto s bílkovinou. Zkoušel jsem to dávat včelstvům, ale nepozoroval jsem žádný efekt. Pravda, jen asi 15:15 včelstev, což je statisticky bezcenné, mě to ale úplně stačí

Bílkovbinové těsto se dává a má možná smysl jen v předjaří, ne zjara, ale v předjaří. A to z teoretického předpokladu, že včelstva byla v podletí špatně živena bílkovinnou složkou (pylem) a nemají svoje pylové zásoby. Ty většinou nevidíte, pyl plní včely jen do asi tří čtvrtin buňky, pak na to dají med a zavíčkují a včelař si myslí, že nemají pyl. U světlých plástů (černé by ve včelstvu neměly být) je to dobře vidět proti slunci, med prosvítá a kde je pod medem pyl je "tma". Budte žasnout, kolik ho ve skutečnosti dokonale "zašitého" mají A i kdyby neměly žádný, každá včela má bílkovinotukové tělísko (právě to jí jen tak mimochodem vyžírá roztoč Varroa) a tak stejně včelsrtvo přežije i bez pylu. Jen bude stagnovat a rozvíjet se pomalu, ale do prvního jarního pylu přežije.

Jiné je to u "norského zimování" nebo prostě přemetení včelstev na mezistěny v průběhu července a srpna (později se to už nedělá). Pak vč skutečně nemá pyl a nebo jen nepatrně, přesněji nedostatečně. Pak je skvělé, že se ta náhražka vyrábí a je možné to vč dát.

Žijeme v době holovětných štěků o dvou-třech větách a co je delší mnozí nečtou, chtějí všechno hned a bezpracně a i čtení dlouhých elaborátů je "děsnej voser". Jestli jste ale vy dočetla až sem, nemusíte už nic jiného o podávání pylu včelstvům vědět.

Moje letošní zkušenost, čerstvé oddělky, 3 týdny počasí na nic = neoplozené matky+žádná snůška ani přínos pylu. Měl jsem pro ně ale rámek zimních zásob a pylový rámek z kmenových, proto jsem v klidu. Pokud máte čerstvé oddělky, počasí stejně naprd, nemáte možnost vložit pyl z kmenových včelstev a vlastní pyl oddělky nemají, už dávno jste jim měla příkrm (nebo rámek pylu) dát. Já na to v začátcích používal medopip.

Nyní je těsto s pylem úplně zbitečné. Už dnes si budou nosit pyl. Těsto schovat na únor

Medopylove těsto bylo myšleno do oddělků, kde právě už nemám možnost vložit rámek s pylem. Jako začátečník zkouším různé věci, které jsem se někde dočetla. Ale vaše znalosti z praxe jsou mnohem cennější. Je mi jasné, že včely si pyl nanosí, ale teď je dlouhodobě špatné počasí a proto tento nápad, abych podpořila jejich vývoj. Alespoň to byla moje myšlenka. Těsto si uložím do února, resp. Na horší časy. Teď už bude snad hezky, tak to nechám na včelách.

(17.05.2019 6:59)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]...Už dnes si budou nosit pyl...

Pokud mají ty oddělky létavky a pokud bude vhodné počasí, pak určitě ano. Kdybych to nechal na včelách, (které si oddělky běžně nedělají) a krom třech dnů nevytáhly 3 týdny "paty z baráku"....
Marcelo, jestli už u vás není snůška, je oddělky nutno krmit, ať sílí.

Krmit ano, ne ale bílkovinami.

Pro tom.50: odpověď ohledně pylu je podrobná a naprosto jasná. Děkuji.
Jen se zeptám, proč přemetáte včely v létě? Je to skrz waroázu, kdy jste zjistil, že napadení je vysoké?

Za varoázu to neje ale skrz preventívne MVP, inak je to zbytočné kde nič nieje ani smrť neberie.

(18.05.2019 6:57)Marcela Macek napsal(a): [ -> ]Pro tom.50: odpověď ohledně pylu je podrobná a naprosto jasná. Děkuji.
Jen se zeptám, proč přemetáte včely v létě? Je to skrz waroázu, kdy jste zjistil, že napadení je vysoké?

Nepochopila jste mě správně. Psal jsem obecně, vč přemetám zřídka, nemám důvod. Včelařím systémem Dadant, ne v šak v originál Dadantu. To si načtěte co je. A při tomto způsobu se (někomu) obtížně obnovuje dílo v plodišti, tedy dílo vysoké, protože se nepřevěšuje plod. Proto tedy ti, kteří nedokáží obměnit vysoké dílo, dělají třeba u třetiny vč, logicky každý rok u jiné třetiny, přemetení. Já to nemám rád, protože přes proklamované údajné ozdravení to není pravda a včelstva pak na jaře zaostávají a to některé roky velmi význmaně a o ti když dostanou ještě před zimou pylový rámek. Bude to nejspíš tím, že i takto dodaný pyl je více méně jednodruhový a nebo málo pestrý stran druhů rostlin, ze kterých ho vč nasbírala a v důsledku toho je pak vč méně vitální a a mnohem náchylnější k nejrůznějším chcípavkám. Pokud to jde, přemetání se vyhýbám.

Jsem si vědom jak moc jsou tato tvrzení proti trendům, opakovaně prosím aletrnativisty aby mě nanapadali, já vím své a nic měnit nebudu. Nemám důvod, v životě mi v zimě neuhynulo jediné vč až do loňska, kdy mi padlo jedno vč hlady. A to i přesto, že dostalo, jako ostatní, zásoby vzniklé z 25 kilo suchého cukru. Nepřestalo mě to mrzet, nikdy jsem neměl důvod v lednu otevírat vč a sledovat stav zásob. Dalo by se říct, že byly gen vadné, když se nechaly vykrást někdy v říjnu či listopadu tichou loupeží, stejně mě to mrzí!

Nikdy nemám napadení vysoké, proč bych ho měl mít? Tedy, mám zatím štěstí, že v doletu mých včel nevčelaří alternativec, který léčí až když mu vč padají na varroázu a moje včely by si to mohly přinést při vykrádání jeho kolabujících včelstev. Prosím věčné laboranty a bojovníky s větrnými mlýny, nebo suplenty výzkumného ústavu, aby nereagovali, chci odpovědět Marcele jasně a pravdivě, nikoli rozpoutávat názorovou válku. Tedy , zimní měl dělám poctivě a pečlivě a protože je vždy negativní nebo do těch povolených 3 brouků v průměru, nědělám jarní nátěr plodu a nikdy nepoužívám žádnou kyselinu. Hlavně ne tu mravenčí a tak první, co moje vč dostanou, je Gabon na začátku srpna, raději koncem čvce. Pak dvě fumigace, pokud z první nic nepadá (nebo do 5 brouků průměr) vynechávám tu druhou a pak mezi svátky acetonový aerosol, ten to jistí, to je nejúčinnější. Ale kupodivu skoro nic nepadá ani po něm. Někdy to ani nestuduju, na co, to je jen jistota.
To je celé a každý může mít vč zdravá, když to bude dělat tak, jak se to dělat má. Tečka!

Rezidua chemických šmakulád v medu mít nemůžu, protože rámky na med už nejsou v úle, když se chemie použije. Takové rámky (medníkové), které se léčení Amitrazem a Gabonem zúčastní, obyčejně to jsou ty, které v medníkách matky zakladly, nebo nepřežily vytáčení v dobré kondici, jdou do polštářů a po sezoně na vyvaření.

Co je polštář tu na mnoha místech vysvětluju.

Potřetí žádám aletrnativce aby nereagovali. Děkuju. A je to na vás Marcelo jak to chcete dělat. Jen na vás.