Cau,
diky za odpovedi.
@Pavel : formistopy nemam, mravenci se do toho mohli pustit. Nicmene jsem teda spise slysel, ze si mravenci ODNASEJ roztoce, tim jakoby snizuji spad na podlozce. Ne ze je na podlozce porcujou. Ale pri tomto mnozstvi brouku co bylo na podlozce - tolik mravencu nemam. Vcely jinak samozrejme ustipany nohy nezereou, ale roztoce jen poskozujou. Tusim ze roztoc pak vykrvaci.
Ale privedl jsi me na myslenku udelat si pod ten ul formistop, at se co nejvic eliminujou vnejsi vlivy i jen minimalni.
Projel jsem jeste mikroskopem spad po stavelce s glycerinem, tolik poskozenich uz nevidim. Poskozeno je tak 25-30% co mam pod sklickem (odebirano nahodne). Spad za 4 dny : 452 VD
@Albert - na jasani je jeste brzo si myslim, ale uz je to zajimavy. Grooming jsem podelal lecbou si myslim, resp jim s tim pomohl, tak se uz asi tolik nenamahaji, ale ted tusim, ze by grooming u nich mohl byt. Ale kdo ma odvahu na varroabombu na stanovisti ???
Chose
Pane Karliak,
mám malý dotaz, zda u Vašich včelstev nemají na podložku přístup vosy? To by mohlo vysvětlit ty ukousané nohy. Alespoň u mne na podložkách se vosy přebírají v celém spadu.
JK
pane Krapka,
klidne mi tykejte
.
co se tyce vos,pristup maji,ne uplne volny,ale asi by se tam dostaly kdyz by chtely.ale letos mam vosy v poho,pod sitem je nevidam,vloni to bylo teda peklo.
chose
Roztoče okousává i larva zavíječe.
@Pavel Holub : Zajimavy, ale zavijece v tomto pripade muzu zcela vyloucit, ty na podlozce nebyly. Vosy muzou byt, vzhledem ale k poctu spadu bych videl vliv temer nulovy, mravenci jsou otazka, ale zde jich moc taky neni. Kazdopadne diky moc za definovani vnejsich vlivu a "oponenturu"
.
Chose.
Chtěl bych se zeptat - když zjistím počet VD ve vzorku (ať už smyvem nebo jinou metodou), zjistím tedy např. počet foretických roztočů na 100 včel.
Existuje někde nějaká tabulka, ze které zjistím, kolik VD a v jakou dobu znamená jaké ohrožení? Resp. od kolika VD v tu kterou dobu je potřeba přeléčit, apod.?
Jistě to tady už někde bylo, ale nedokážu to najít.
Díky za pomoc.
Cau, jednoducha otazka, ale slozita odpoved. Resp. ruzny pohledy.
V nejakych vcelstvech je urcitej pocet VD OK, vcely se o to postaraji (grooming), ale nekde je ten samej pocet VD (i mensi) pro vcelstvo fatalni a vcelstvo padne. Predevsim tam kde hrozi sireni virovych nakaz pomoci VD. Jedno vcelstvo mi vloni natahlo 4000 brouku v rijnu (v listopadu melo cca 30% mrtvolek v podmetu s DWV), nicnemene prezilo , oslabene a nejspis s problemy. To vcelstvo nakopl az formidol s urychlenym odparem (sundani komplet folie po 24h misto po 48hi)
Zpravidla se uvadi schopnost preziti vcelstev s malo tisici VD, je treba si uvedomit, ze jsou ale i hlaseny uhyny po LECEBNYCH spadech v radu stovek.
Chose
Je lepsi resit/eliminovat pricinu (par brouku v cervnu/cervenci) nez dusledek - tisice brouku v srpnu/zari/rijnu... a poskozeny dlouhoveky vcely->ohrozeno preziti vcelstva, potazmo i vcelnice (dominovej efekt pri jeste letovem obdobi).
chose
(27.08.2020 8:59)Boris napsal(a): [ -> ]Existuje někde nějaká tabulka, ze které zjistím, kolik VD a v jakou dobu znamená jaké ohrožení? Resp. od kolika VD v tu kterou dobu je potřeba přeléčit, apod.?
Skús poštudovať tento materiál....
http://www.pv.sk/vcely/varroa_clanky008.asp
Jak jste na tom letos s VD?
Já jsem měl i po letním léčení spad jen u třech včelstev několik málo kusů. Moc jsem tomu nevěřil ( mravenci ), tak jsem dneska u čtyř včelstev ze sedmnácti provedl kontrolu pomocí moučkového cukru a výsledek je 0 roztočů. Tuto kontrolu budu provádět až do konce aktivity včel.
Doufám, že to tak zůstane...
Letos opet perli jen jedny zlodejky, s tim se vezou primo sousedici vcelstva, ale sotva desetina co pada z tech zlodejek. Jinak ostatni OK, ale neco malo maji (hobrafilt s KSG). Cekal jsem tedy vic dle my povesti...
Chose
KM do včelstva, kde byla KSG, nezkoušels?
Nee, ale mam tiky to u nekterych zkusit. Nicmene pasky s KSG nekde jeste prezily, holky to porad vykousavaj a brouci padaj. To je sice hezky, ale to by znamenalo ze tak ucinny nebylo. Nebo nekde zase nekoho opet brakujou a reinvaze tak pokracuje. Chci se dp nich kouknout o vikendu, jestli se jim zvetsily zasoby. A presunu pod ne vahu, to bude jistejsi.
Puvodne jsem chtel pouzit nekde gabon jako krizovou kontrolu po aplikaci KSG, ale kdyz stale jeste maji KSG a pada to, tak to asi davat nebudu. Uvidim jak dlouho jeste pak budou padat po vykousani KSG...
chose
Ta invaze roztočů bude sílit a nezjistíš vůbec nic.
Jediné, co má v takovém případě cenu dělat, je monitoring spadu světlých roztočů, nebo monitoring roztoče na plodu. Jenom tak se dá ověřit účinnost aplikace dlouhodobého varroacidu.
Predpokladal jsem, ze pokud najdu vice zasob nez mely, tak jsou to roztoci z reinvaze, pokud budou zasoby zhruba stejne, tak jsem provedl spatnou aplikaci KSG ? Nebo mam nejak nizsi ucinnost ? Nebo ... ?
Chose
Tak jsem se podle výše odkazovaných materiálů
zde a
zde odhodlal provést smyv u svých včelstev. Ačkoli jsem se snažil postupovat podle pokynů, narazil jsem na problém.
U 2 vzorků jsem použil jarovou vodu, u jiných 2 vzorků zimní směs do ostřikovače. V obou případech to tak pěnilo, že po vylití zůstala na jemném sítu hustá a neopadávající pěna, přes kterou bylo nemožné roztoče počítat. Nicméně po usilovném ředění pěny se podařilo roztoče spočítat, ale tento způsob není dobrý (je pracný a zdlouhavý). Proto bych se chtěl zeptat:
1) Jak to děláte, aby kapalina nepěnila? Resp. co přesně používáte - jednak kvůli té pěně a taky s ohledem na účinnost a rychlost smyvu?
(může to být náhoda, ale u vzorků s jarem se smylo podstatně méně VD než u směsi do ostřikovače).
2) Jak recyklovat kapalinu pro smyv (z ekonomických i ekologických důvodů)? Když vzorek se včelami sleju, musím ho ještě propláchnout proudem vody a tím se ona kapalina dost naředí.
@Boris : kdyz kapnes par kapek slivovice, nebude to tak penit. Pokud vubec. Ale jak pise goro, zkus spis praskovej cukr nebo CO2 monitoring, to vcely prezijou.
chose
Boris, ten cukr je bomba, je to jednoduché, rychlé, včelám to nic neudělá a hned víš jak jsou na tom včelstva s VD.
Celá sada se dá koupit ve včelařských potřebách.