Včelařské fórum – o včelách a včelaření

To je také možnost. Permanentní likvidace bez ohledu na to, zda je to třeba. Pak nějaký monitoring nemá smysl.

Delal jsem pred x tydny monitoring CO2, neveril jsem tomu a nekterym dal stavelku s glycerinem. I ted spady nic moc, tka nevim, ot jsem si zakladal na povesti chovatele VD .
Ale "podzim" je jeste mladej...
Chose

(08.08.2021 21:17)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]To je také možnost. Permanentní likvidace bez ohledu na to, zda je to třeba. Pak nějaký monitoring nemá smysl.

A načo je taký monitoring? Na dve veci!

Tam spraviť monitoring o spáde klieštika už od 6 mesiaca po koniec 9 mesiaca.

(08.08.2021 15:57)kber napsal(a): [ -> ]Dotaz. Jak jste na tom letos v varroa.

Podobně jako předešlé roky.
Na jednom stanovišti nic, na druhém u některých včelstev přes 10 za den a u jednoho včelstva i bezleté včely.

Ani nízky spad klieštika /pravidelný monitoring/ a ani preventívne kobercové liečenie nie sú zárukou, že nebudete mať úhyny. Príkladov je každý rok dosť.
V priemere sú straty 20-30%, tak toľko by ste mali mať aj odložencov, aby ste doplnili prirodzený úhyn. Na jar ich môžete predať tým, čo mali úhyn 99%.

Rád bych upozornil na pokrok ve výzkumu užití chloridu lithného coby varroacidu. Ve studii vydané v dubnu tohoto roku fungoval dobře a předčil kyselinu šťavelovou.

kys šťavelová (dihydrát) - sublimace 2g na úl
chlorid lithný - cukrový sirup, 40 ml pokapem, koncentrace účinné látky 250mM roztok

průměrná účinnost chloridu lithného 95,6% roztočů mrtvých

zdroj:
https://akjournals.com/view/journals/004....00060.xml

Nicméně pro pokusníky nutno upozornit, že dosud není řádně prozkoumán efekt chloridu lithného na plod a nejsou prozkoumána případná rezidua ve včelích produktech.

Kontrola VD v 20 včelstvch, fumigácia Fureto /Varidol, olej voda 1:1:10/. Spad od 20 do700, 1x5VD a 1x2000VD. Liečim plošne rovnako. Prečo sú také obrovské rozdiely ?

Protože některé loupily více a včas, jiné méně a později.

Pavel, naozaj si myslíš, že je to spôsobené lúpežou ešte niekedy na jeseň, alebo tento rok ?
Teoreticky: 10 ostrovov Gotland po jednom včelstve. Spad by musel byť rovnaký
Ak preškrtnem krajné extremy tak zostane 3x20VD a 3x700VD. Ak je včelstvo schopné geniálne rabovať=znáška, tak by mal byť rovnaký pomer aj v mednom výnose

Takáto štatistika liečebných spadov je bežný fakt. Môžem s tým niečo urobiť ?

Pokud máš před sezónou včelstva po ošetření a mají tak zhruba stejné minimální úrovně napadení kleštíkem, není v biologických možnostech kleštíka se rozmnožit do tohoto času do takového extrému. Tak ti logicky zbývá jen loupež. Jiná varianta neexistuje, nebo snad ano?

(12.08.2021 6:30)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Pokud máš před sezónou včelstva po ošetření a mají tak zhruba stejné minimální úrovně napadení kleštíkem, není v biologických možnostech kleštíka se rozmnožit do tohoto času do takového extrému. Tak ti logicky zbývá jen loupež. Jiná varianta neexistuje, nebo snad ano?

Na začátku není nikdy zhruba stejné minimální napadení.
Zjistit rozdíly úroně napadení do cca 32 roztočů je praktidky nemožné.
A rozdíl mezi jedním a 32 je cca 5 generací kleštíka. ze 32 na 2000 je to cca 6 generací kleštíka (a to je bilologicky možné) A to nepočítám, kdyby někde bylo opravdu 0.

Radku, teoreticky tvůj model sedí, ale v druhém pololetí, prvním pololetí je rozmnožování pomalejší. Mám za sebou 13 sezón průběžného sledování spadu (i plodu) a tří kolapsů a ten vývoj populace roztočů mám dobře přečtený. Je to můj názor, shoduje se s názorem Seelyho, Olivera, a dalších a nikomu ho nevnucuji. Je za tím hodně práce. Jsou včelaři, kteří na jaře ve včelstvech opravdu mají tu nulu - gabony, 3x fumigace bez plodu, na jaře aerosol, a přesto jim to na podzim lehne. Budu rád, když někdo věrohodně prokáže, že příčinou přemnožení roztočů je nějaký jiný mechanismus.
Tvoje úvaha je založena paradoxně na Dolské strategii. Oni také nevěří, že z rojů a neošetřených včelstev může dojít během měsíce k fatální nákaze. Jejich strategie je ošetřit všechna včelstva, dříve komisionélně, organizovaně, časově koordinovaně, prostě dokonale. Někde to tak dosud dělají a věřím tomu, že tam tu nulu mají, ale je jim to na nic. To praxe 40ti let jasně prokázala.

I když jmenuješ gabon 3x fumigace, aerosol, tak já prostě nevěřím, že by tam ta nula byla.....kdyby byla, tak další rok na podzim při fumigaci najdeš včelstva, který budou prakticky na nule nebo s pár roztočí a to jsem ještě v životě neviděl.....právě na velké včelnici, kde máš 100 a víc včelstev je tohle pozorování daleko více vidět. Nikdy ti nebude loupit 100 včelstev ze 100 a stejně ten vysokej spad budeš mít ve všech.....V jakém okruhu tak loupí? kolik by tady těch vylupovanejch včelstev muselo být, když by uživily 100 mejch včelstev, navíc já žádný roje do světa nevypouštím.... Jedinej úl, který má na jaře nulu je ten, co byl na podzim bez včel.

Pavle,

já jsem reagoval spíš na to, že rozptyl několik desítek až dvou tisíc v tuto dobu je biologicky možný i při zimním vybíjení roztočů a vycházel jsem ze známého údaje zdvojnásobení polupace v každé generaci (a to nepočítám, že se na trubcích množí rychleji).
Třicet až 50 roztočů myslím běžně přes zimu ve včelstevech někde zůstane.
Myslím, že v tuto dobu to v absolutní většině není z loupeží.
Spíš bych si tipnul na účinnost léčiva nebo způsob ošetřování.

ja sem kontroloval spady ted pri gabonu, a zrovna v tomhle obdobi pokazdy kdyz vytahnu podlozku tak na ni sou vcely, ktery po ni smejdej, pripadne se na ni rvou s lupickama, ktery dorazej na ul skrz sitku ve varroa dnu.
a pri tomhle srumci, i jen pri vcelach so po te podlozce jen chodej a obcas zamavaj kridly, sem si vsim, ze ty spadany klestiky snadno odfouknou.

denni spad mam od 0 do 30 kusu, musim se podivat di detailni evidence, u kterych vcelstev to bylo hodne, ale mam pocit, ze to byl hodne silny oddelek nebo jedno ze dvou nevyrojenych vcelstev.
tezko soudit, jestli je to kvuli tomu, ze nekde loupi. kdyz tak pozoruju cesna, tak mu prijde, ze provoz je na vsech stejny, nezda se mi, ze by nektere z nich objevilo a vylupovalo nebraneny ul.
spis bych to pricital vitalite vcelstva a matky, ktera klade, protoze vcely jeste nosi nektar z podnecovaci snusky...tj. vlastne kvalite matky....a od toho se odvijejicich poctu klestika v zavislosti na jeho zivotnim/rozmnozovacim cyklu.

no a pak se vkrada myslenka, jestli nizke spady neznamenaji spatne umisteny a proto ne zcela dle ocekavani funkcni gabon ve srovnani s vcelstvy, co maji vysoky spad, a byl v nich gabon umisten spravne a funguje dle ocekavani.

OK, nula VD je utopia. 700 foretických VD nemusí znamenať úhyn. Určite nie na varoázu. Lúpeže sú do konca júna skôr výnimočne. Ak rabujú 2 včelstvá zo sto, tak je možné, že padnú niekedy v zime. Ak vyrabuje sto rodín dve, koľko VD si prinesú. Koľko si dokážu priniesť VD z raboviek ? Nie je väčší problem zalietavanie ?
Ako je však možný spad 20-50 foretických VD + 70% v plode = 60-150 VD ? Varoatolerancia ?

zalétávání...a to jsem si vzpomněl na dotaz, který mě už jednou napad, a než sem ho sem dal, tak sem ho zapomněl.

viděl jsem hodně fotek s kleštíkem na dělnicích, případně s kleštíkem na trubčím plodu..standard....ale neviděl jsem fotky a nečetl jsem, že by byl kleštík přichycený na dospělém trubci.
četl jsem ale, že trubci jsou takoví vandráci, co se pohybujou na velké vzádlenosti a při svém cestování se v pohodě a bez problémů dostanou do cizích úlů, včely jim nebrání vstupu.

také jsem slyšel v přednášce na youtubu v kanále Farma Apis mellifera "Karol Laco chov včelích matek" k otázce chovných trubců pro řízené oplozování matek, že se musí vypouštět vyprášit navečer, aby se k nim při proletu nepřidali cizí trubci a nenatáhli se tihle cizí trubci do včelstva k těm chovným trubcům a nepokazilo se tak proces oplozování.

takže těmi šiřiteli mohou být - pokud ten kleštík vleze a udrží se na trubci - klidně i trubci a nemusí docházet k žádným loupežím ani zalétávání dělnic - ke kterému dochází v každém případě, snad jen kdyby včelstvo bylo izolované a kolem dokola v okruhu 5 a více kilometrů nebylo jiné včelstvo. Jak daleko létají trubci, to ale nevím.

viděli jste někdo kleštíka na dospělém trbuci?

Jj. Nejpravděpodobnější zdroj nákazy hledej na své včelnici .
Úl č. 10. počty spady pouze odhadem.
JK

(12.08.2021 13:33)Albert Gross napsal(a): [ -> ]OK, nula VD je utopia. 700 foretických VD nemusí znamenať úhyn. Určite nie na varoázu. Lúpeže sú do konca júna skôr výnimočne. Ak rabujú 2 včelstvá zo sto, tak je možné, že padnú niekedy v zime. Ak vyrabuje sto rodín dve, koľko VD si prinesú. Koľko si dokážu priniesť VD z raboviek ? Nie je väčší problem zalietavanie ?
Ako je však možný spad 20-50 foretických VD + 70% v plode = 60-150 VD ? Varoatolerancia ?

Za významné lze považovat zalétávání do 20 m, zalétávají cca do 200 metrů, mimo tuto hranici už jen náhodně trubci.
Zalétávání je problém, pokud máš na včelnici problém. Pokud máš včelstva pod kontrolou, zalétávání pro tebe není problém.
Sto včelstev neloupí jedno včelstvo, většinou převažuje jen několik včelstev a dost málo záleží na vzdálenosti v rámci doletu (viz Rosenkranz). Dost záleží na tom, kdy dojde ke kolapsu a kolik včelstev ten zbytek ještě loupí.
Když sleduji 30 včelstev, vím, že v nich nemám problém a najednou synchronně v jedné čtvrtině z nich se zvedne z týdne na týden spad i desetkrát.

Hoj,
kdo jste zazil loupeni a prinos VD (nahle zvyseni spadu), bylo to u vcelstev s nejakym vetsim vyraznym prazdnym prostorem, kdy si holky rekly, ze maji malo a chtelo by to zaplnit ? Loupeni jsem zazil tedy jen 2x (2019 a 2020), pokazdy tam byl ale "nadbytek" volnyho prostoru pro ukladani. Je to jen nahoda nebo jeden z rizikovych faktoru ?
Dikas
Chose