Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Kecy v kleci....a Deboro.....kdy jsou roztoči aktivnějš?....í. Při úplňku, nebo při novu?.......Ani neodpovídej....fakt si dělám srandu.

Když je zataženo a před deštěm.

(04.10.2013 11:28)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Takový docela dobrý příklad té koncentrace je tehdy, když si M udělá pár dní plodovou pausu a pak se všichni foretičtí VD vrhnou do prvního zakladeného plástu, což se s výhodou dá použít jako biologická past u oddělků, ale stává se to i u již "dospělých" včelstev.

Vytrhnuté z kontextu, ale musím reagovať "když si M udělá pár dní plodovou pauzu", neviem prečo by si matka urobila niekoľkodňovú pauzu, o to čo sa robí v úli rozhoduje včelstvo-včely a nie matka, matko robí len to čo jej včely dovolia a nie naopak.

(13.10.2013 2:30)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]Kecy v kleci....a Deboro.....kdy jsou roztoči aktivnějš?....í. Při úplňku, nebo při novu?.......Ani neodpovídej....fakt si dělám srandu.

ráda Ti prenechám smetence roztocú, fakt bez srandy

(03.10.2013 10:03)JKL napsal(a): [ -> ]No jo to by znamenalo po prvním točení odebrat veškerý zavíčkovaný plod do ozdravného oddělku + dát krátkodobou pecku kyselinkou, nechat vylíhnout v tom oddělku plod (cca 10 dní) také dát pecku kyselinkou a pak prohlídnout na matečníky, ty vylámat a opět spojit pro medovicovou snůšku. Ten ozdravný oddělek nejlépe dělat nad včelstvem pomocí mezidna, aby se nezalétaly na jiné místo.
Asi si budu hrát.

Skoro tak ale o něco dříve v době, kdy se včelstvo rozmnožuje do rojení. Ty včely se starou matkou, co se pak vylíhnou jinde, už nebudou scházet, vznikne velmi slušný oddělek. V původním včelstvu zůstane otevřený plod a vložený matečník. Tam zase vznikne pauza, matka se rozklade po vyběhnutí první části plodu a za dalších 8 dnů nastane první šance pro zbylé roztoče (to už je vyběhlý skoro všechen plod). Potom lze roztoče dorazit odebráním prvního zavíčkovaného plástu. Je to citelné pouštění žilou, musí se zvážit, zda je to pro dané včelstvo únosné.
Musíme si uvědomit, že toto je práce s jedním včelstvem, omezování roztoče v jednom vlastním včelstvu. Všechna ta práce ale nemusí přinést žádaný výsledek, neboť následuje období kolapsů a za jediný den tam mohu mít to, čeho jsem se před tím pracně zbavil.

(24.10.2013 13:37)Doktor napsal(a): [ -> ]DonPepe: No právě, že jsem dodržoval návod do puntíku. A tím to asi nemělo moc šanci zabrat.
Desky jsem neměl v chladničce, ale mám na včelařinu komoru, kde i přes léto je poměrně chladno. Desky byly nové! Měly necelé 2 měsíce od výroby. Přes velký pytlík moc nesmrděly, ale jak jsem je vyndal tak to bylo něco A když jsem je dal do včelstev, tak si zahučely a šup pěkně na přední stěnu...Ale asi jak jsou tam ty regulační otvory, tak to zřejmě chtělo spíš dát natvrdo rozbalené hned první den.

Jiří Matle: No tak to řekněte rovnou, že jsem to pokakal. A je to pravda. Měl jsem totiž objednanou KM z Merci, ale chtěl jsem k tomu ještě pár dalších věcí a dal jsem si poslat dodávku až po skompletování. Chyba! Protože mi balík doručili až když už bylo dávno po aplikaci Formidolu.
Na schůzi v červenci jsem si říkal, že mám objednanou KM, tak formidol nebudu potřebovat. A na zářijové schůzi jsem si ho hned koupil a o víkendu se "šlo na to".

Ale spad před ošetřením Formidolem byl kolem 2,5 roztoče denně a po tom ošetření taky. Trubčinu (zavíčkovanou) jsem jim v půlce srpna odebral a tak jsem nečekal, že to po té fumigaci takhle spadne. Ale pořád si myslím, že jaro moudřejší podzimu.
Ve včelařství pan Sláma píše, že Fumigovat podruhé po 10-ti dnech. Náš veterinář říká po měsíci...Loni touto dobou byl na Kladně první sníh (tedy bude za cca 3 dny) a letos ... teď tu máme 19,5°C a včely létají a nosí...A pak dodržujte metodiku...

Doktore, v pohodě, to je zkušenost, já ostatně popsal tu svou, prošel jsem si tím v pozdním létě 2007. Dal jsem Formidol pozdě, až koncem srpna (zkušení mi už tehdy říkali, že je to pozdě), a sice ještě bylo co fumigovat v říjnu, ale v prosinci už byly prázdné úly. A v té chvíli nám to začalo vrtat hlavou, začali jsme se zajímat o biologii roztoče a říkali jsme si, že holt příště to bude muset být dřív. A současně se začaly o tom objevovat články (MV) a začalo se o tom hodně mluvit tam, kde se mluvit mohlo, protože to byla zima masivních úhynů, kdy někde to bylo 100 %, my měli, tuším, ve spolku něco kolem 40 %. Já ten průměr zvýšil, měl jsem těch 100 % . Však si to jistě mnozí ještě pamatujete ... Učíme se ... Snad ...
Jiří

Vážení diskutující možná, že vás trochu uklidním. Mé zkušenosti říkají, že není vše jen o VD. Spady větší nemusí ještě nic signalizovat, co se týče dlouhověkosti zimních včel. Názorně jsem to zmínil již v Brně v přednášce na MU. Ukázal jsem tam názorně spad ve včelstvu na podzim (cca 3000roztočů). Toto včelstvo nejen že přežilo, ale dalo srovnatelný medný výnos proti ostatním. V tomto asi problém není, ale v tom, či je ve včelstvu viróza nebo nosema ceranae. To je pak ten úbytek síly. Jen ta KM asi mírní tento stav, pokud již nebývá pozdě. Proto se letos velkých spadů tak moc nebojím. Zatím i tady na netu neslyším o virózách, což je dobrá zpráva, ale co není, může být.

Ono je to také proto, že na virózy nikdo moc netestuje. Ostatně jak? Deformovaná křídla vidím, ale paralýzy, NC ... Tu vidím třeba řešení v podpoře takových institucí a metod, které v tomto včelařům snadno pomohou a nabídnou patřičný a snadno dostupný servis. Zatím ale takové návrhy narazily spíš na odpor (a že jsme se o to v rámci různých aktivit v PSNV a MSVV snažili), čemuž nerozumím. Protože kolega Vítámvás má recht, to spolupůsobení s virózami je dnes důležitým faktorem. Dnes zjevně díky tomu nepřežívají včelstva, která ještě cca před 3 léty při stejném napadení v klidu vše ustála.
Jiří

Jiří V., ale roztoč je přece vektor těch viróz, nebo ne? Proto také se ho snažíme zbavit
Jiří Matle: A jak snadno se to dá poznat? Já na ty včely koukám celkem často a dlouho, ale ničeho jsem si nevšiml...Na česnech je vše v pořádku. Nebo se ty nelétající drží v úlu jako uklízečky?

Komáry taky nevyhubíme a jsou vektor mnoha nemocí.

Už několik let dlabu na nějakou selekci na odolnost proti VD, monitorování VD, toho umím shodit na polovinu kdykoli (viry ale neumím likvidovat), ale důležité je vybírat včely odolné a snažit se zjistit, co vše ohrožuje jejich imunitu.

A ten virus je ve včelách i když už zlikvidujete VD pořád pěkně dlouho a leckdy se z toho to včelstvo nedostane a dokonce po spojení položí i zdravé včelstvo. Vše s minimem VD.

Takže nic není jednoduché.

A mezi podezřelými ze snižování imunity mám m.j. ošetřování proti VD všeho druhu.

Ale je zase naděje, že včely na rozdíl s VD přicházeli s viry do kontaktu celou dobu, takže nějaké mechanismy mají, jen jim to neku.... Ale co je největší kurvítko kromě včelaře nevím.

Jak bojovat proti virům ve včelsvech?
Možná na to brzy přijdeme, když se zamyslíme, jak se virózy léčí u lidí, vezmeme si inspiraci. Třeba taková KM vytvoří ve včelstvu výrazně kyselé prostředí, ve kterém si myslím já, se virům moc nedaří dostat se neporušený do těla (buňky) včely. Podotýkám, že zde prezentuji jen to co, jsem odkoukal ze včelstev. Dále pak je tu možnost podávat včelám pelyňkový čaj, který působí jako takový „Symbeeotic“ po česku proti nosemám. A hlavně včelstva nestresovat. Když už máme ten VÚ tak se máme o co opřít ne! Ještě jednu kacířskou myšlenku – možná, že za nějaký čas se nám nebude zdát KM škodlivá v podzimním léčení, když se jí využívá úspěšně i jiných zvířat. Není to trochu od věci?

Napsal´s to Karle moc dobře. Tím kandidátem na to kurvítko je životní prostředí, monokultury, pesticidy, insekticidy v zemědělství.

Jo, jenže něco se za posledních asi 10 let hodně změnilo. Jestli jsou včelstva daleko víc saturována viry a ty jen čekají na svoji chvíli, nevím.

Když si vzpomenu na spady které jsem vídával po prvním ze dvou (?) tehdejších ošetření a včely normálně jely a nepoznal se rozdíl mezi rokem úrodným a neúrodným na roztoče a tady u mě úhyn na varoázu jak jej známe dnes jsem nezažil, tak já svůj bod zlomu datuji do 2007.

Takže první možnost jak zkusit typovat je zjistit kdo a kde a proč je datuje.

Kdysi se psalo, že včelstvo po zavlečení roztoče bez ošetřování hyne třetí rok. Dnes nedožije i s ošetřením léta. Kdy to vlastně začalo_ To je spíš otázka asi na ty co jsou v oblasti s mírnou zimou.

Kdy měl kdo první úhyn na varoázu?

Já 2007 a to ještě ty podzimní až zimní.

Pavle, možná, ale já to spíše vylučuji. Tady v podhůří mám leda smrkovou monokulturu a tu moc nestříkají.

Ale pojďme takovým způsobm ty faktory popisovat a dávat do vztahu dle anšich zkušeností.

Mimo jiné - já si pořídil VAT v 2005 a v tu dobu začaly dotace na VAT. A teď mudrujte.

Kaji, mal si niekedy preukázateľne zasiahnuté včelstvá vírusovým ochorením, zdá sa mi, že sa tu "odpisuje", niekto to napísal a zrazu všetci máte svoje včestvá postihnuté.

Keď si už dal otázku, tak na ňu treba odpovedať. Prvýkrát som VJ, Vd na včelnici zaznamenal v r. 1986 a v roku 1989 my padlo 13 včelstiev z 20-tich a to v dôsledku nesprávneho fumigovaniu včelstiev, fumigoval som pri zaviečkovanom plode (tri roky), nik nám to správne neporadil.

Já Antone na pokusy obětoval dost včelstev, hlavně ty co přežily 2007/2008. A dlouho mi to dost lidí nevěřilo.

Já sleduji spad od počátku 90. let. Dříve pouze po fumigacích. Do roku 2004 jsem nezaznamenal spad po fumigacích více jak 300/včelstvo a nikdy jsem do té doby v průběhu sezóny neošetřoval. Byly roky, kdy po první fumigaci byl průměr 5/včelstvo. Neošetřoval jsem za rok více jak 2x fumigací. Měl jsem za to, že mám varroatolerantní včely. Situace se ale změnila, posunula se hranice kolapsů až ke mně. Na jihozápad od Sušice je ale stále ještě území klidu.
Moje hypotéza je, že se k...rví genetika (medařky), to je jedna věc a druhá, že se včelaři naučili nástavkově včelařit, nafutrují včely na zimu a pak jsou z toho pro ně na jaře nezvládnutelná včelstva (teď to slíznu od nástavkařů). Velká včelstva jsou vynikajícím akcelerátorem, živnou půdou reprodukce roztoče, to je jedna věc. Druhá, to je problém nezvládnutí včelstev a jejich rojení. Takový roj už je včelstvo srovnatelné s dřívějšími včelstvy v almárkách. Taková včelstva se pak ve volné přírodě nahromadí a nikdo je neošetřuje. V souvislosti s tím také závisí na zavčelení krajiny.
Nástavkové včelaření je v pořádku, jen by to chtělo nebýt sámoj bolšoj a chovat přiměřená včelstva.
To životní prostředí tomu přispívá tím, že včelstva v některém roce nejsou v kondici a podlehnou tomu tlaku infekcí a pak se to šíří jako lavina. Šíří se to ke mně vždy z těch širých žlutých lánů. Od Šumavy nikdy.

(24.10.2013 21:39)KaJi napsal(a): [ -> ]Kdy měl kdo první úhyn na varoázu?

Já 2007 a to ještě ty podzimní až zimní.

Ked pominiem zaciatocniku neskusenost , tak realny uhyn na VD ca 40% som mal v roku 1999. To mi prve vcelstva vypadli uz koncom leta.
Ked sme v nasledujucom roku testovali ucinnost Gabonov PA 92 a PF 90, tak sa preukazala velmi nizka ucinnost PA 92. Tento som pouzil v roku 99´ ...

Jarny vypadok ( prudke oslabenie vcelstiev az o 80% ) medzi 15.marcom a 5.aprilom som mal pred 7 rokmi. Postihlo mi to ca 1/3 vcelnice. Ci to bolo virusove ochorenie, alebo nespravny postup pri sejbe namoreneho osiva - obrabane pole sa nachadza ca 30m od vcelnice - neviem. Vcely som na rozbor nedaval.

V poslednych rokoch sa tento problem opakuje kazdu jar v vacsej, alebo mensej miere na vcelniciach, ktore sa nachadzaju v blizkosti obrabanych poli - mam podozrenie na morivo pouzivane na kukuricu a obilie. Teraz ho udajne na dva roky zakazali, tak na jar uvidime ... alebo aj nie

Pavle, ono je tady v ťech širejch žlutejch lánech jediná možnost jak "přijít" k medu, chovat právě ta silná včelstva. A kdo neumí předejít rojení takového včelstva, tak druhým rokem už opráší ty " almárky"! Pokud bych dokázal mít ještě silnější včelstva, tak budu radši s těma silnějšíma.....protože s chovem v budečácích a univerzálech jsem moc spokojej nebyl..... a jsem rád, že jsem si to odbyl v mých "teenager"ovských letech. Dneska už na to vzpomínám s úsměvem..... A jeden Budečák mám i schovanej.....ikdyž je léta bez včel.
To, že včely zmiznou na podzim z úlů se tady u nás poprvé stalo někdy v roce, tuším, 2001....to bylo ještě v době, kdy jsem přecházel komplet na 11 ti rámkové čtverce, a měl jsem ještě asi 3 včelstva v budečácích.....tehdá mi padla asi 3včelstva 2 v Bud.a jedno v BVD....takže v síle včelstva to nejspíš nebude. Ale to horší přišlo až v roce 2005. To bylo u mě skoro 60%. Další taková pohroma, a asi ještě horší tu byla v 2011. Mě to sice nepostihlo, ale úhyny byly, u někoho i 100%. Komu zůstaly z deseti dvoje, byl za borce..... A já to vidím tak, že příští rok se to opět zopakuje. (kéž by ne!)
V loni spady okolo 100 ks, letos okolo 800..... A to přes všechna opatření.....
Prostě příští rok budu muset zkusit něco jiného.....už to mám nějak sesumírováno.....ale moc "tradiční zákroky" to nebudou. Spíš se budu snažit využít věci jako odstranění plodu v určité době,nebo použití nucené přestávky v plodování, které se letos projevilo jako nejlepší systém na omezení VD.

(24.10.2013 23:48)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Moje hypotéza je, že se k...rví genetika (medařky), to je jedna věc a druhá, že se včelaři naučili nástavkově včelařit, nafutrují včely na zimu a pak jsou z toho pro ně na jaře nezvládnutelná včelstva (teď to slíznu od nástavkařů). Velká včelstva jsou vynikajícím akcelerátorem, živnou půdou reprodukce roztoče, to je jedna věc. Druhá, to je problém nezvládnutí včelstev a jejich rojení. Takový roj už je včelstvo srovnatelné s dřívějšími včelstvy v almárkách. Taková včelstva se pak ve volné přírodě nahromadí a nikdo je neošetřuje. V souvislosti s tím také závisí na zavčelení krajiny.
Nástavkové včelaření je v pořádku, jen by to chtělo nebýt sámoj bolšoj a chovat přiměřená včelstva.

Pavle, keď niečo napíšem, nemal by som zovšeobecňovať a mal by som to mať aj nejako podložené.

Najprv k nadstavkovému včeláreniu. Uisťujem Ťa že v mojom okolí sa omnoho viac roja včelý tým, čo používajú klasické metódy včelárenia (vlastne nízkonadstavkový sme tu dvaja, ktorí máme dokopy 15% včelstiev, ostatní sú tiž nadstavkový, ale používejú Bčka a čechoslováky. Ty používaš čo, keď nie si nadstavkový, ležany alebo slamenné koše?). Zažil som to sám, keď som začínal na zateplených B-čkach, vyrojilo sa mi 90% včelstiev. Dnes by som zvládol aj tie B-čka bez rojenia, prešiel som však na vlastné optimaly. Tento rok som mal tak 15% vyrojených včelstiev, z toho polovicu som jednoducho nechal tak, nech sa vyroja. Nie je to ešte ideálne,ale pomaličky sa blížim k bezrojovému včeláreniu aj bez rašovských a kadejakých metód.

A teraz k pomeru počtu VD vs sila včelstva. Môžem hovoriť len za svoje včelstvá, ale priama úmera tu nefunguje. Mal som silné včelstvá s minimálnym spadom a mal som aj vyslovene slabochy, kde som to radšej ani nerátal. Niekedy sa vo vyrojenom včelstve objavilo viac klieštikov ako v nevyrojenom a opačne. Roje ošetrujem hneď, ako začnú stavať, ešte pred viečkovaním prvého plodu,takže tu je potom jesenný spad minimálny.

Proste klieštik nepozerá len na silu včelstva. Som presvedčený, že včely tu zohrávajú najdôležitejšiu úlohu. Niektoré sa proste s ním vedia popasovať a niektoré nie.

Čo sa týka opustenia úľa včelami, tak toto som chvála pánu Bohu nezažil. Mám však ešte dúfam svoj včelársky život iba pred sebou, takže aj toto sa možno stane