On si s tím taky Jura předloni užil svoje ...
Ostatně já taky ...
Když jsem se ptal kolegů v okolí, jak jsou na tom, tak prý všichni happy a jejich včely taky.
Kamarád o kus dál na tom byl podobně. Tak se taky poptával po zdroji. To má prej z těch kyselin a alternativ ... A divokých včelstev v lese. Od nich určitě ne!
No - a na jaře někteří sháněli oddělky ...
Jiří
Sousedi mají taky reinvaze.
(07.03.2016 9:24)Maky II napsal(a): [ -> ]... Ti, co by to měli pochopit v sále chyběli. Bohužel, tak nějak, k naší škodě.
To je bohužel smutná realita českého včelařství!
A netýká se to pouze kleštíka. Předloni, když jsme se dostali do pásma MVP, naše organizace uspořádala přednášku, přednášel Jiří Danihlík - mělo to úroveň, bylo to přínosné; v organizaci je nás sto padesát, v sále bylo tak padesát posluchačů, z toho čtyřicet přespolních...
(07.03.2016 9:38)KaJi napsal(a): [ -> ]Takže co s těmi reinvazemi, když jsou? Plošné léčení?
Tak to si nemyslím, nejsem zastáncem plošného léčení, ani komisionálního.
Vždycky bude na včelstva nějaký tlak, a snad je to i dobře.
Kdyby každý zasahoval, kdy je třeba, ve vhodnou chvíli, potom by nemělo docházet k ohrožení. Ať už je to varooza či jiné onemocnění. O včelstva se máme řádně starat, pozorovat je, vědět co se uvnitř děje. Ne je koupit, vytočit med a nechat zahynout.
Plošné léčení je dle mne k ničemu. Nemáme stejná včelstva, stejné klimatické podmínky, snůšku ....srovnat je do jedné lajny, je utopie.
Plošné léčení v podmínkách rojivého plemene, teplého podzimu a zimy je jak píše Maky utopie.
Jediná cesta je mít přehled a zasahovat dle monitorování, sledovat co je odolnější a selektovat.
Plošné léčení sice bude mít částečné úspěchy, ale spoléhání na něj je o to větší riziko a má pak fatální následky.
Cesta je dlouhá a klikatá. Vzdělávání, výchova k samostatnosti, odpovědnosti ... Leckde se to už daří, ale je to fuška ... Po tolika letech cíleného vedení k nesamostatnosti a nezodpovědnosti ...
Jiří
Chtěl jsem jen upozornit na subjektivitu diskuse o /re/invazi.
Dále je otázka co je zdrojem - tedy zkolabované včelstvo, nebo jen napadené. Může to být i moje, kde jsem to neohlídal.
Pokud může být zdojrm jen více napadené, je to ještě subjektivnější - nemyslím, že je třeba mít o někoho kdo má včelstva v jiném stavu než já za pachatele, nebo někoho kdo to nedělá pořádně.
Příklad ošetřím a on zatím ne, nezmatkuje čeká až na správnou chvíli, pak ošetří. A stačí mu to třeba až do zimy, zatímco já který střílím raději dřív (nebo pořád) to ještě musím vzít srpen září, protože jsem to bouchl o měsíc dřív než soused.
Nikdo nemůže říci kdy je ten správný okamžik - neboť těžko pozná tu hranici co včelstvo snese.
Pak je zde otázka monitoringu - pokud někdo spoléhá na spad mrtvých roztočů, je to spíš zajímavá součást výzkumu, ale není to diagnostika. Diagnostika určuje napadení NYNÍ, nebo nejlépe v předstihu, ne s měsíčním zpožděním.
Takže jen porovnání výsledků a stavů není jednoduché.
Nastěstí, jinak by včelařina byla nuda jako chov morčat.
Karle, není to s tím spadem tak beznadějné. Při invazi je i okamžitý nárůst spadu tmavých na úkor světlých, ale na to musíš mít včely. Z mých dlouholetých záznamů jsou invaze jasně čitelné. Dokonce na to mám excelovou tabulku, kde mi to vyhodnocuje nepřirozený růst populace z posledních tří sběrů.
(07.03.2016 20:56)JKL napsal(a): [ -> ]Plošné léčení v podmínkách rojivého plemene, teplého podzimu a zimy je jak píše Maky utopie.
Jediná cesta je mít přehled a zasahovat dle monitorování, sledovat co je odolnější a selektovat.
Plošné léčení sice bude mít částečné úspěchy, ale spoléhání na něj je o to větší riziko a má pak fatální následky.
Plošné "léčení" by mělo stoprocentní úspěch, kdyby bylo plošné. To si autoři "plošného ošetřování" odmítají uvědomit. Při rojovém roku to může být jen 50% plochy. Potom jsou snahy tohoto rázu bezcenné.
Jsme svědky toho, že přírodní výběr o to usilovněji funguje tam, kde se o to usilovněji snaží zavádět "šlechtěný" materiál. Přírodní zákonitosti výběru fungují v přímém přenosu, máme tu příležitost to vidět na vlastní oči, a přesto jsou u nás i vědecké kapacity, které si před tím urputně zavírají oči.
(08.03.2016 13:38)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Karle, není to s tím spadem tak beznadějné. Při invazi je i okamžitý nárůst spadu tmavých na úkor světlých, ale na to musíš mít včely.
A právě tím zvýšeným spadem ( který se objevil v době, kdy by po zásahu být neměl) jsem poznala, že se něco děje. Rozhodně z tohoto úlu budu chovat. Zjistila jsem, že včelstva byla zasažena 3, ale jen na jednom jsem to poznala.
Ještě nás čeká dlouhá cesta, jak píše Jiří.
Nic, než šmirglpapír. Okolo problému varroa se vrtí stovky podnikavých podvodníků, i u nás.
letos zatím dobrý,nenacházím vůbec nic,žádný spad kleštíků,jako by snad vyhynuli,letos zatím žádný zásah,kéž by to tak vydrželo
Co ukazuje analýza zavíčkovaného plodu? Je v ní podobný výsledek?
Kladu si podobné otázky. Ani na plodu moc nejsou, tedy pokud jsem se zrovna netrefil do "špatného" místa. Dost bych je potřeboval ...
Jiří
Známá byla u známého pomáhat s rojem - tedy asi měsíc zpět a při machrování v úle viděla vylézat trubce se šesti nebo sedmi samičkami.
Takže jsou holky, i když v zimní měli nevyplavaly.
...tak už o sobě daly potvory vědět...
jedno včelstvo začalo vyhánět napadené včelky...
všiml jsem si toho náhodou, nebyl jsem u včel 3 týdny...
okamžitě jsem nasadil kyselinu mravenčí v houbičkách...
14 dní kyselinové terapie určitě pomůže
Vy máte vytočeno? Že do nich perete chemii.
(29.06.2016 22:36)tom.50 napsal(a): [ -> ]Vy máte vytočeno? Že do nich perete chemii.
...nebudu přece špinit medomet roztočema...
Jinde píšete, že hodláte teď vytáčet. Jen jsem se zeptal. Takže KM jste už dal a vytáčet budete každým dnem, to bude bašta ten med ne?
Proč, jde jen o KM. A nebo má něco ušlechtilého nechat uhynout (jak jinde píšete) a nebo poškodit jen proto aby vytočil med?
Čemu má dát přednost?
Vytočit co vytočit jde, přeléčit a až to půjde dotočit zbytek, možná ještě něco přinesou..ale je to víc práce.