16.08.2017, 13:36
(16.08.2017 9:53)P.Krátký napsal(a): [ -> ]Nenechte se zmást tím,že nevidíte brouky na podložkách.
Letos jsem dával na jednom stanovišti formidol už začátkem července,spad nebyl příliš velký (popsáno výše #1802 )-ovšem pod přísným dohledem mravenečků...
Na tom samém stanovišti už mi jedno včelstvo vymizelo z úlu (nebylo osiřelé!),a dalších několik má k tomu nebezpečně blízko.Jedním z projevů je zvýšená slídivost a loupež při krmení.
Někteří včelaři to připisují spíše doprovodným jevům k varroa destructor-virům.Vzhledem k malé četnosti populace VD při diagnostice to tak opravdu vypadá...Nasazen znovu formidol-rovnou jsem přeskočil první fázi léčby a hned ho vyndal ze všech igelitových vrstev-jsem zvědavý,jestli to bude mít aspoň nějaký efekt.
Viry nejsou na první pohled vidět,a nevím o žádném způsobu léčby proti nim-o to jsou zákeřnější.
Včely s nevyvinutými křídly viděny jen ve velmi malém množství.
Napadeno jen tohle jedno stanoviště,ostatní se zdají víceméně v pohodě.
Posledních několik let mi připadá,že škůdci na všem možném nějak dostali druhý dech,a našim snahám o jejich likvidaci odolávají čím dál tím víc,navíc jejich repertoár se rozšiřuje o nové dříve exotické druhy (jako příklad uvedu obaleče buxusového,objevil se tu poměrně nedávno,ale škody jím způsobené nejsou vůbec malé...)
Celý produktivní věk dělám včelařinu a souběžně rostlinnou výrobu,a takovou ekonomickou nejistotu,jako poslední roky,jsem nezažil.Ať už jde o počasí,nebo o málo funkční chemii navíc čím dál tím omezovanější zásahy restriktivních opatření (nejen z Bruselu,ale i čím dál komplikovanější schvalovací procedurou).
Ano,nechceme se otrávit,to je jasné,ale s čím potom máme proti škůdcům bojovat?Alternativní způsoby jsou během na dost dlouhou trať,příroda má víc času,než my...
S pozdravem
Pavel
Pavle, moc se pleteš. Jenže alternativní přístup není o tom, nahradit jeden jed druhým (v to počítám samozřejmě i kyseliny) nebo jeden zákrok druhým, ve své podstatě stejným .Tj. řešícím stejný problém stejně.
Alternativní přístup je o jiném myšlení a úhlu pohledu na včely. Velmi lehce ti zajistí fungování včelstva rok a pak zase další a další a další, aniž bys ohrožoval svá včelstva i včelstva sousedů. Těch metod, vycházející třeba z principu ředění populace V.d, nebo jeho koncentrace někam (nemusí být zdaleka nutně odstraněn, ale klidně i ano) je hodně. Není ale možné si myslet, že si člověk z tohoto přístupu vybere jen to co se mu zlíbí, to často nefunguje a je lépe s tím ani nezačínat. Ono to má posloupnosti, stejně tak, jako je posloupností tzv. varroatolerance u včel.
Někdo tady napsal ať přemeteš včely na mezistěny. Ano i to je možnost, ale opožděná. O tom to je. K tomu by totiž vůbec nemuselo dojít.
Všichni kritizujete Dol a stávající metodiku, přitom ji kopírujete jen s jiným prostředky. O tom to fakt není. Doba a symptomy, kdy se problémy dají rozpoznat a snadno řešit všichni ignorujete a reagujete až na vzniklý problém. O tom není alternativní včelaření. Probrat jste se měli před 2 měsíci. Na školách učí nepřemýšlet, ale jen poslouchat a věřit. Hledat jen víru a již ne moudrost je málo. Vlastně je hloupost to dělit. To způsobil ten bolševismus do nás po desetiletí vtloukaný.
Co uděláš dnes, to se projeví za rok, pokud uděláš x dalších blbin, tak jistě i dříve.
Problém je, že jsme opustili zásady přírodní selekce a rozmnožujeme jen to, co by nikdy nepřežilo a také způsoby, které by v přírodě nikdy nenastaly. Výjimkou jsou jisté zkratky, ale ty u nás nikdo nepoužívá, protože o nich neslyšel nebo jim nevěří, přitom jsou realitou (zase to dělení víry a moudrosti).
Další problém je, že vnímáme včelu jako jednotný materiál¨. To se dá pochopit u začátečníka, ale u zkušenějšího včelaře? Z toho plyne drtivá většina problémů.
Umět rozpoznat včas, diagnostikovat a umět zasáhnut bodově. To je jen v určitý čas a u určitého včelstva. Klidně to může být i ta chemie, ale užije se jí třeba 20x méně. S tím by šlo žít , ne?
Ty báchorky o nutnosti plošného postupu jsou skutečně jen pro negramotné včelaře.
Máš pravdu v tom, že selekce je běh na dlouhou trať. Ale včely už dávno ukázaly, že při určitých biotechnických postupech, která nám samy nabízejí, to jde i bez šlechtěných včel. Sice šlechtění považuji za nejdůležitější (letos jsem uvolnil první matky a oddělky z mého programu), ale v přírodě se uplatňují oba směry, tedy přísná selekce i ty tzv biotechnické postupy. Jen to chtít vnímat.
Letos dokončuji 4 letý pokus s nešlechtěnými roji a vím, že ze 70% to jde bez chemie i u nich. Těch zbývajících 30% je za hranicí pracnosti, za kterou jsem ochoten jít. Ty markery, které toto odlišují jsou známé a zřejmé, jen se jich držet. Dělal jsem to jen ze zvědavosti a pro ověření této hypotézy.
Proto včelstva v přírodě žijí i bez nás a často dlouhodobě v jednom prostoru.
Jistě se "šlechtěnými" včelami to jde lépe, ale, jak jsi řekl je to běh ne na dlouhou trať, ale na doživotí a je to zase v souladu s evolucí, přírodou a je to tak dobře.
Navíc si myslím, že to není cesta pro začátečníka. Pro toho je lepší využít ty biotechnické postupy, zapracovat je do své zootechniky.
Není to cesta pro každého, ale výsledky již tak jsou výrazné, že je není možno je ignorovat.
Myslím si, že celoroční ztráty při včelaření bez chemie jen cca 5%, jsou přijatelné i těmi jedaři.
Když mi před pár roky kamarád oznámil návštěvu, honem jsem tam narval formidol, aby bylo vidět pár roztočů. Alternativní přístup je kontinuální přístup a především snaha o pochopení a ne kampaňovité, plošné zásahy, které doporučuje "metodika" (ona to vlastně ani metodika žádný není).
Nebudu tě lámat, už jsem sem stejně nechtěl nikdy vkročit, ale zkus si přečíst článek" Bez jedu to nejde"? na mém webu nebo http://www.sanceprovcely.cz. Buď tě to nakopne nebo zabije. To bude záležet na tobě. Učit se ale můžeš jen tam, kde něco funguje a ne tam, kde se o tom jen mluví nebo učí. Hodně zdaru. ld
