(24.09.2018 13:42)Ivík napsal(a): [ -> ]...Již dávno neplatí, že červenec, srpen je rozhodující. Září je nejdůležitější...
Byla to reakce na Ivika, ne na tebe.
Proč září, to vypadá, že v září je již po všem?
Je snadné sledovat a přibrzdit růst kleštíka v červenci nebo v srpnu, se srovnání s kontrolou a zásahy při reinvazích v září.
To patko sice ano ale takhle bidne dopadly vcelstva co byly na hladu...to se co zustaly netyka tem zustalo vseho dost..u vsech padlych to vypadalo naprosto stejne navic toto je u mne prvne tak extremni moje chyba z nedostatku casu..nikdy jsem jeste nevidel aby padly vcelstva kde je plodu vice nez u tech padlich prezivsi stale pekne ploduji nosi pyl atd.neverim ze budou mit problem.navic to trapeni jsem jim ukoncil sam hodne ty spatne dorazila ta 85KM a ja je dorazil sirou..nemelo cenu je zachranovat.z ceho mnozit mam tak co.
(30.07.2018 7:22)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Info o spadu v jednotkách za den na Sv. Annu je velmi nepřesný, přesto je důvodem k nějakému razantnímu zásahu. Pokud to je jenom jeden za den, je ve včelstvu 100, do půli října to je 6x reprodukční cyklus, tedy cílový stav je dvě na šestou krát sto = 6400! Takto to dopadne u varroasenzitivní populace a v současnosti s přítomností viróz je to likvidační stav, zimu nepřežijí. Pokud tam byl spad 2/den, je to 2x tolik a ke kolapsu dojde už na podzim. To je vyjádření prosté reprodukce ale k tomu se ještě může přidat invaze z kolapsů. V tom smyslu Pepova oprávněná obava, že to letos nebude mít lehké.
Pavel, tie čísla mi nesedia
Počítaš reprodukciu VD od sv. Anny /26.7./ ?
http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/
30 dní -200, 60 dní 400, 90 dní 800 + reinvázia /športka/
Reprodukční cyklus je dlouhý od 15ti do 28mi dnů (30 dnů je teorie Dr.Martina, kterou jsem na své včelnici nikdy nepotvrdil, možná to pan Martin zprůměroval mezi lednem až prosincem, pak by to sedělo, ale určitě ne v červenci až září), to je odvislé od ....... kdo ví. Je to pro mne jedna z nejdůležitějších vlastností včelstva. Jeden vývojový cyklus roztoče znamená přibližně zdvojnásobení jeho populace. Dával jsem příklad varroasenzitivního včelstva. Takové parametry jsem ne jen vypočítal, ale i mnoha pokusy naměřil. Pravda je, že při velkém napadení už neroste populace exponenciálně a trochu se mírní. To je ale stav dost blízký kolapsu (takže to nebude asi těch 6400, ale jen 5400
?.
Varroatolerantní včelstvo může mít v cílovém datu (konec plodování) několikrát menší populaci roztočů. Ty rozdíly mezi včelstvy jsou extrémní. To je taky zapříčiněno tím, že exponenciální fce je extrémní. I moje letošní sledování mi to potvrzuje.
Pavle, tvé výpočty množení kleštíka nejsou správné. Nárůst populace za 3 měsíce z 100 na 5-6 tisíc by byl možný snad při reprodukci na trubčím plodu, ale trubčího plodu v tuto dobu (červenec až říjen) bývá jen zanedbatelně.
Biologicky možný nárůst populace reprodukcí na dělničím plodu popsal Albert:
30 dní -200, 60 dní 400, 90 dní 800
Podle výzkumů dr. Martina je nárůst populace za jeden reprodukční cyklus přibližně 1,6 (1 mladá samičky + průměrně 0,6 starých samiček pokračuje v reprodukci). Což znamená zhruba zdvojnásobení populace za měsíc (necelé 2 reprodukční cykly). Reálně bude ale nárůst populace reprodukcí v tuto dobu nižší, protože směrem k podzimu obvykle plodu výrazně ubývá a čést kleštíkú postupně přechází do foretické (klidové) fáze.
http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/
Možná bude chyba tvých výpočtu zde:
(25.09.2018 19:44)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]30 dnů je teorie Dr.Martina, kterou jsem na své včelnici nikdy nepotvrdil
Nevím, kde jsi našel u dr. Martina délku reprodukčního cyklu 30 dnů. Nepleteš si zdvojnásobení populece za měsíc x za plodový cyklus? Reprodukční cyklus trvá dle dr. Martina 16-23 dnů (12 dnů pod víčkem + 4-11 dnů na včelách).
Nezpochybňuji zkušenost, že i malé spady kolem 1-2 kleštíků na sv. Annu často nejsou zárukou bezproblémového podzimu. Nicméně zdroj problémů bych nehledal v reprodukci, ale v reinvazi (migaci) kleštíků mezi včelstvy. A to je ta loterie - športka jak píše Albert. Mimo jiné také proto, že v srpnu a září plodu razantně ubývá. Naopak přibývá slídivosti a loupeží.
Ja hlasim 1 uhyn včelstva na kliestika,pouzival som Beevitale,ale asi to nezabralo tak ako malo , cez vikend prva fumigacia Vridolom,uvidime ako na tom su ostatne vcelstva ... tento rok bude s kliestikom este asi zabava...
Jak se pozna,že je to uhyn na kleštíka?
Telefonicky. Stačí zavolat do Dolu že jsi bez včel a oni ti to řeknou.
(26.09.2018 19:49)Jaro - Vigor napsal(a): [ -> ]Ja hlasim 1 uhyn včelstva na kliestika,pouzival som Beevitale,ale asi to nezabralo tak ako malo , cez vikend prva fumigacia Vridolom,uvidime ako na tom su ostatne vcelstva ... tento rok bude s kliestikom este asi zabava...
Jaro jestli můžeš zkus nám popsat jak to uhynulé včelstvo vyladalo po úhynu, nebo jak to vypadalo v úle po úhynu ?
Vcelstvo bolo v sezone na 5NN malo mladu minulorocnu matku,po slnecnicovej znaske sa vyrazne oslabilo pripisoval som to ze sa upracovali na slnecnici... postupne slablo az nakoniec ostalo na 1NN a teraz uz len na 4r,ked som sa na ne teraz pozrel tak som videl na vcelach kliestiky v pocte 2-4 na jednej vcele.Kamarat co ma vcely asi 500m odo mna mal ten isty pripad jemu padli 2 rodiny a ten isty obraz a postup,doteraz u nas nebol taky problem s kliestikom aby sa az tak premnozil ...
Jaro, před pár dny jsme měl na jedné včelnici úplně stejný případ (kleštíci i na včelách, lezoucí bezletné včely). Jednalo se pouze o jedno krajní včelstvo z 28, které bylo ošetřeno stejně jako ostatní 70% KM v průběhu podletí. Muselo si přinést mnoho kleštíků z okolí, protože je nepravděpodobné, že by KM zabrala u všech až na jedno. Uvidíme zda přežije, protože jsem v nouzi užil 85% KM. Ale i kdyby ne, jde o to zabránit většímu problému.
Nechci aby můj příspěvek vyzněl jako knížecí rada, ale jen něco málo z mých zkušeností.
Alternativa, že v oblasti kde včelaří Jaro – Vigor se můžou nacházet viry je více než pravděpodobná. Jak nato? Já bych volil KM 85% dlouhodobě v současné době. Avšak problému bych si pravděpodobně všimnul mnohem dříve.
Pro Ivíka – v létě 70% KM shodí úspěšně foretické roztoče a možná pár v plodových buňkách – nelze spoléhat na vyčištění – jen na zpomalení rozmnožování VD. Viry to tudíž nesníží. Tuto situaci lépe vyřeší včas aplikovaný Thymovar.
Tak je načase zhodnotiť u mňa tohtoročný boj proti klieštikovi. Po vlaňajších zlých skúsenostiach s neskorým nasadením kyseliny mravčej som sa rozhodol ju tento rok nahradiť Ekopolom. Hlavne pre to, že sa môže použiť aj na jar, respektíve v znáškovej pauze. 14 rodín som nechal ako kontrolnú vzorku a na klieštika som nasadil gabon v prvej polovici augusta, nič iné som s touto vzorkou nerobil. Tento rok som kvôli porovnaniu nevyrezával trubčinu. Po iné roky som mal po prvej fumigácii vždy spady od 500 kusov hore, takže som bol zvedavý, ako to je pri použití ekopolu. Výsledky sú na jednej strane dobré, na druhej je ešte čo vylepšovať. Prvý krát išiel ekopol do včelstiev po agátovej znáške na 20 dní, druhý krát na konci júla/začiatkom augusta. Z výsledkov je jasné, že ekopol nie je možné použiť ako jediný spôsob ošetrenia. Iste, mohol by som vyskúšať dať ho do včelstiev ešte teraz, to som už však riskovať nechcel. Čo sa týka porovnania s gabonom, tak tu som bol prekvapený. Test vyšiel jednoznačne v prospech ekopolu, tie rozdiely sú veľmi veľké. Pokiaľ pri použití ekopolu som mal len pár včelstiev, ktoré mali spad nad 1000 kusov ( išlo prevažne o tie, ktoré vykazujú stále vysokú letovú aktivitu aj teraz), v prípade gabonu to bolo 90% včelstiev v kontrolnej vzorke. Gabon jednoducho sklamal na plnej čiare.
Budúci rok ešte skúsim jednu kontrolnú vzorku s vyrezávaním trubčiny ( toto riešenie sa mi veľmi nepáči, predsa len včelstvá vedia, prečo si odchovávajú trubce ).
Ešte sa pristavím pri odložencoch. Jednoznačne sa ukazuje, že tvorba odložencov v kombinácii s ekopolom je veľmi efektívna metóda. Spad bol v jednotkách až desiatkach kusov. Pri odložencoch, ktoré som ošetril gabonom, to boli stovky kusov.
Pro ty co porovnávají neporovnatelné sděluji fakt, že pokud byl použit Gabon PF, účinná látka fluvalinat, tak pokud není tato účinná látka aplikovaná v prostředí pH nižší než 6,5 a lépe méně, (kyselé prostředí) tak Vám fluvalinat nepůsobí, protože se rozkládá velmi rychle nad tuto hodnotou prostředí. Postupné uvolňování a stabilitu má prý zabezpečit PVAC, které se nanáší zároveň na dýhu, jenže pokud se PVAC a jeho pH přenese do hodnot více jak 7, degraduje gabon PF do hloubky nánosu v celé ěíři filmu.
V ovocnářské praxi se běžně okyseluje voda kyselinou (1kg spolu s 1l Mavriku) v případě aplikace roztoku s fluvalinatem např. proti žravému - savému.
Takže kdo neaplikuje gabon PF zároveň např. s odparem KM, vyhodil svůj čas který použil pro vkládání gabonu a pokud se ještě někdo chce chválit tím, že porovnával Gabon s KM, nechápu proč neudělal někdo skupinu kde aplikuje jak Gabon, tak KM (KŠ) dohromady. Jinak Gabon PF spolu v prostředí s pH vyšším než 6,5 neúčinkuje spolehlivě.
Edit:
Ještě poznámku k Broňkovi Grunovi.
Za života V.Veselého se znal význam termínu plošné léčení. Proč se plošné léčení zavádělo se ví, jen dnes odborná sféra znalostí končí u vlastních roztočů zhozených nějakými sajrajty na podložku. Jakoby plošnost zamoření neexistovala. Pardon za poznámku.
Zaujímavé informácie, díky za ne. To ale potom dáva väčší zmysel liečiť len kyselinou a nepchať tam ešte aj gabon
zravim vospolok
aj ked to tu uz bolo nepriamo spominane platia v zasade tieto dve tvrdenia:
* ak je na podlozke spad kliestika v pocte “ako maku” znamena to ze liecivo je s vysokou pravdepodobnostou ucinne
* ak je na podlozke minimalny spad kliestika, to nemusi znamenat ze aj v uli je minimum kliestika , moze to byt sposobene aj slabou ucinnostou lieciva - na to treba davat bacha
ja som mal po dvoch opakovanych sublimaciach kys stavelovou vo vecsine pripadov kliestika “ako maku” , zajtra (po tyzdni) idem davat tretiu sublimaciu KS
Rado máš už víceletý zkušenosti s opakující se sublimací KŠ? Já dělám vždy jen jednu v lednu. Někde píšou, že se KŠ může podat jen jednou za život včel, někde zase že u sublimace víckrát, tak jsem zatím víckrát neriskoval. Díky
Louky,
* mam štvorročnú skúsenosť s aplikovaním opakovanej (v týždňových cykloch) sublimácie KŠ - v jesennom období
* v inom termíne som neaplikoval sublimáciu KŠ, keďže som mal minimálny alebo skoro nulový spád klieštika
* hlavne častokrát spomínané obdobie pre aplikovanie sublomovania KŠ v čase včiel "bez plodu" t.j. niekedy v decembri až januári - detto nepotreboval som aplikovať a ani som neaplikoval, nakoľko v mojom prípade to znovuopakujem nebolo potrebné pre nízky spád klieštika
* ja som spozoroval že pre mňa je najkritickejším obdobím hlavne september - kedy treba otvoriť oči a sledovať podložky ...
* naviac, pred spomínanými štyrmi rokmi, ked som neaplikoval sublimáciu KŠ ale iné prípravky na liečenie klieštika, mal som vždy v období cca v máji "lezúce" včely pred úľami - jasný príznak nosemy (vyšetrenie to detto povrdilo), posledné štyri roky nepozorujem tento jav "lezúcich" včiel
* koľko cyklov pre opakovanú sublimáciu KŠ robím ? to závisí rok od roku, niekedy postačia tri cykly (napr. minulý rok) a niekedy bolo potrebné urobiť aj štyri dokonca aj päť cyklov, doporučujem však urobiť vždy aspoň tri cykly (min 21 dní je vývoj včely) aby sa pokryly klieštiky ktoré sa "kotia" v bunkách včiel
* samozrejme indikátorom je sledovanie podložiek, ak po týždni aplikovania subl KŠ nenájdeš klieštika alebo len do 5 ks , potom už neaplikujem subl KŠ
* čo sa týka aplikovania KŠ do sirupu ktorý sa podáva perorálne včelám - toto som nikdy neaplikoval a aj sa tomu zásadne vyhýbam - nemá to priaznivý vplyv na včely ani pri prvom požití, pozor ak niekto predsa len aplikuje takéto liečivo obsahujúce KŠ - musí sa aplikovať iba jeden krát za rok (niektorí výrobcovia toto opomínajú a neuvádzajú to v priloženom letáku a mali by ...)