Jestli mohu něco málo, asi opravdu záleží na tom si nejdříve ujasnit (každý sám pro sebe), co rozumí pod pojmem "uživit se". Pokud to, že každý rok si koupí nové auto, pojede dvakrát na 14-denní dovolenou (moře a hory), pro manželku co druhý rok norkový kožich a pro sebe Harleye - tak asi bude notně zklamán. Pokud je ale nohama na zemi, žije s vědomím, že člověk v ČR živící se v zemědělství je spíše v té nízkopříjmové skupině, umí si podle toho nastavit rodinný rozpočet - tak se uživit samozřejmě může. Ono asi bude záležet třeba i na takových faktorech, jestli farmu, resp. zázemí - medárnu, sklady, apod., má doma, nebo si musí pronajímat prostory, jestli má případné pomocníky v rodině, nebo musí platit regulérní pracovní sílu, jestli před přechodem na včelaření jako hlavní výdělečnou činnost má již základ (např. 40 úlů, medárnu, vozidlo), nebo toto musí pořizovat od počátku v celém rozsahu, apod. Nakonec, takovýto problém - tedy co se rozjezdu podnikání týče - má každý živnostník, ne jen včelař. Pokud chce někdo dělat např. stolaře, taky si musí provoz vybudovat od základu, shánět klientelu, apod. Ještě abych se vrátil k tomu ohodnocení - myslím, že pokud člověk bude dělat práci kolem medu poctivě, hladem určitě neumře. A potom bych osobně viděl ještě jeden aspekt, i když s ním třeba mnozí nebudete souhlasit. Nejde jen o peníze, ale i o práci jako takovou. Ono je asi rozdíl živit se - třeba skromně - včelařením, které má dost podstatný přesah do ekologie, přírody a jak říká můj kamarád - splní si vůči "nejvyššímu nebeskému hybateli" svůj díl povinností za tu výsadu, že si po nějaký čas mohl užívat světských radostí na tomto světě
. Víte, ono asi taky záleží na nátuře člověka - jsou lidi, kteří celý život dělají jako dělníci někde ve fabrice u soustruhu a jsou s takovým životem spokojeni, jsou lidi, kteří pro pár korun navíc jsou v lepším případě se pro kariéru vzdát rodiny, přátel, příp. volného času a zálib, a nakonec jsou i lidé, kteří pro svou práci, kterou ale mají i jako hodně velkého koně (a to snad včelaří mají), jsou ochotni se vzdát třeba líp placené práce, která ale postrádá ten přesah. Já jsem např. státní úředník, relativně slušně placený - ale s přibývajícími lety začínám postrádat smysl mého zaměstnání, resp. nepřináší mi vnitřní uspokojení. Jako výsledek své práce vidím hromady lejster, které čekají na to, až budou za nějaký rok skartovány. Zkrátka - chybí mi ten přesah do přírody. Takže ne jen penězi je možno tu kterou činnost hodnotit, i když samozřejmě - peníze budou asi vždy na prvním místě. Ale neměly by být jediným kritériem. Možná by stálo za to, aby každý napsal svou představu o výši výdělku, při kterém by mohl říct - je to na uživení. Za sebe bych viděl částku kolem +- 14.000-18.000 měsíčně v čistém (myslím na osobu, ne třeba na celou rodinnou farmu).
ad Vojto Langer - to ale platí u všech řemeslníků a zaměstnanců obecně. Já ve svém okolí neznám žádného řemeslníka, dělníka nebo jiného zaměstnance, který by svou pracovní činností zbohatl. I když - co je myšleno pod pojmem zbohatnout???
Ostatně soudím, že kdyby se včelařením uživit nedalo, tak nejen že mezi námi nebudou komerční včelaři, ale učiliště v Nasavrkách by již zcela jistě zaniklo!!!