Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Zdravím všechny, mám problémy s nosemózou. Včelstva jsou mírně pokálena a mnohem slabší jak vloni na jaře. Z výsledku vyšetření je jasné, že je to nosemóza. Pravděpodobně následek loňského medovicového medu. Problémy mají včelaři i v okolí na úpatí Drahanské vrchoviny. Dříve na to byla léčiva Nitekabin a Fumagilin. Dnes nevím, čím včely přeléčit. Doporučuje se zúžení včelstev. Kdo má zkušenosti ? Poraďte co s tím.

On je taky možná důsledek celkově špatného loňského roku.
Vyřaďte pokálené plásty, nahraďte je čistými a nebo mezistěnami. Vdesinfukujte úly. V teplý den dejte KM v nějakém krátkodobém odpařovači - Formidol, utěrky. V sezóně vyměňte matky.
Včelstva se buď dají dohromady sama, nebo pokud jsou už hodně slabá, je lepší použít sirný knot... Slabí jedinci nemají v chovu co dělat..akorát "kazí geny". Osobně radím - nebát se likvidovat špatný chovný materiál

Tady je něco z letošního USA výzkumu:


Viz stránky : Proceedings of the American Bee Research Conference 2011

Já jsem přede dvěma léty slyšel o tomhle léku.
Toho člověka znám a fungovalo mu to-http://pupek73.blog.cz/0907/pelynkem-proti-nosematoze
Snad se to bude hodit.

Míro, ten 3 recept s vodkou je pro obsluhu?

Přesně tak.To aby včelař neměl (rozstřik v kalhotech) tak se užívá tenhle žaludeční postřik.
No pokud si dobře vzpomínám tak mi máma někdy ve 14-ti letech nalila lampičku vodky když jsem měl "rozstřik" a na dovolenou se bere láhev Finské s sebou také jako prevence.Ovšem s kombinací pelyňku to bude asi zabiják veškeré střevní mikroflóry.

Niečo tu predstavil Míra P., niečo pridám i ja, pretože sa stotožňujem sním, keď tvrdí, že to funguje. Aj moje včelstvá, ktoré preventívne postrkujem sú v dobrej kondícii a už dávnejšie sa s nozémou na včelnici nestretávam. Je ťažko rigorózne povedať, že je to tak.

Začína zima preto by bolo dobré si obnoviť skúsenosti s používaním prírodných produktov, ktoré by mohli pomôcť pri chorobách ako je Nosema apis a cerana. Pri výskyte nozematózy je zakázané aplikovať akékoľvek lieky, tak využime aspoň to čo nám dáva príroda.

Správa z Talianska je zaujímavá, doporučuje používať prírodný produkt Palinu pravú, ale nie je horšia ani Palina obyčajná (Artemisia vulgare), ktorá sa hodne vyskytuje na opustených staveniskách. Je to statná rastlina vysoká 170-200 cm, na vrchole s veľkou metlinou s množstvom drobných kvetov. Včely ju silno navštevujú od rána max. do 10 hod, kedy zberajú špinavožltý peľ, či aj nektár, to neviem.

V prvom komentári je popis ako pripraviť výluh z troch rastlín, ale môže to byť i samá palina. Na kilo posekanej paliny (metlinu, ale i výhonky s listami) nalejeme 5 litrov vody a 5 g. medu, roztok je stálejší. Výluh po precedení môžeme používať vždy keď otvoríme úľ, to značí, že už na jar ak je teplota 14 a viac stupňov. Stačí na to 1/2 litrový ručný rozprašovač. litrový je ťažký.

Výluh používam niekoľko rokov a myslím si, že som vo včelstvá nezaznamenal nozematózu, ale tvrdiť, že je to tak, nemôžem. Vizuálne ja stav včelstiev veľmi dobrý a keďže im to neškodí, podľa sloganu "čo ťa nezabije, môže ťa posilniť", tak prečo by som im neposkytol sprchu v teplých dňoch. V Afrike, (už si nepamätám, v ktorom štáte) úspešne bojujú proti (som v pomykove) malárii, ale nei som si tým istý. Toni

Pro Výzkumný ústav včelařský web ústavu v Dole je problematika nosemy momentálně hodně aktuální a zajimává. Pokud je u úhynu včelstev nejdříve kontaktujete emailem a uvedete pro ně potřebné údaje - anamnézu, jsou ochotni Vám po dobodě udělat rozbor vzorku na nosemu zdarma. Je pravda, že rozbor stojí 37,- Kč, což zase taková uspora není, ale je to dobré vědět. Není nutné dělat při podezření jen na nosemu celý bakteriologický rozbor za 400,- Kč, v některé akreditované laboratoři.
Ještě důležité upozornění - vzorek nikdy nebalit do neprodišného obalu - např. mikrotenový sáček. Zplesnivý a z takto znehodnoceného vzorku se již nic nezjistí. Klasický vzorek je alespoň 50 ks mrtvých včel (do papírové krabičky a vložit s průvodním dopisem do krabice - trochu matrjoška, ale nezplesniví). Jsou ochotni udělat rozbor i z pokáleného plástu pokud v návalu vzteku vymete a spálíte mrtvolky. Vzorek alespoň 1dm² plástu (zabalit do několika vrstev novin a dát do krabice).

Já, i když díky DS a komorování žádné velké zkušenosti z Nosemou nemám, domnívám se, že na ní je zatím brzy a úhyny na ní mají ještě dost času! To že má někdo pokálené rámky je asi spíš příčinou mizerného zazimování a plných výkalových vaků a tak to muselo jít ven. To zatím o Nosemě vůbec nemusí být, jako u lidí úporná sr..., není o rakovině tl. střeva. Protože včelstva i když přežila roztoče, mohou být v dost nepříznivém stavu, měli by se včelaři obávat jara, kde by N. mohla silně decimovat včelstva! Je to totiž nemoc studených a deštivých jar a tak by bylo dobré to hlídat a hlavně něco dělat. Hlavně koncem března a celý duben! To jsou na ní nejkritičtější měsíce. Naše dědy dovedla silně potrápit a v nosematických vyhlášených letech byly % ztrát ještě daleko větší než dnes na roztoče. U staré dobré N. A. se dá také dnes říct, že je to také nemoc hloupých a neschopných. O té nové verzi N. C. toho zatím moc nevíme a tak nezbývá než doufat! Zdraví R. S.

Další důvod začít na jaře s kyselinou mravenčí, působí i na nosemózu.

V jiném tématu tohoto forá "Kontrola včelstiev v zime" radily chytré hlavy začínajícímu včelaři, kterému uhynula všechna tři včelstva aby pokálené plásty vytavil na vosk, že je to nejspíše nosema. Doporučil jsem mu pro klid duše rozbor, ale taky mi připadá nosema jako neprvděpodobná příčina úhynu. Vím jak je zpočátku plástů nedostatek a hlavně těch se zásobami je škoda. Zrovna tento včelař léčil kys. mravenčí příkladně. V jeho případě šlo o souběh více příčin.

Promin musím ti oponovat, protože nosema je po VD druhá nejčastější příčina uhynu včel. Pokud jsou plastve pokalené je lepší je zlikvidovat, ale je někde i návod jak je desinfikovat teplem, kde je toušim teplotou kolem 60°C.
úl samozřejmě desinfikovat plamenem.
Vyšetření na nosemu se dá udělat i doma, pokud je mikroskop.

Znám jednoho dědu co má sice hezké a zachovalé moravské univerzály, ale samozřejmě už mají svoje odslouženo a pravidelně mu 2 - 3 včelastva ročně přes zimu padnou na nosemu.... Stačí málo, nevhodná teplejší zima, špatné zásoby na zimu (medovicový med) a už to jede....

n.a. vs. n.c.



zdroj: http://www.scientificbeekeeping.com/imag...gar1-9.jpg

To je velmi ilustrativní obrázek, díky za uvedení na tomto foru ... Mě by tedy zajímalo, kterej von je ten" Not sure" ... Je z toho vidět, že rozdíly jsou dosti malé ... Takže ještě zkušenost, vzdělávání ...
Praktická otázka začátečníka: Takže když si koupím mikroskop v nějaké rozumné ceně, jaké rozlišení potřebuji, abych si tu nosematózu sám odhalil? Jinak se přidávám k těm, kteří praví, že až vyšetření to odhalí, ostatní je spekulace. Myslím, že mnohé z nás tento problém ještě na jaře potrápí. Už brzy, asi ...
Jiří

zvětšení 400-600×
pro alespoň nějakou jistotu odlišení to chce cvik a vzorky mít 100% určené PCR

Spory nosemy mají velikost v dlouhé ose 7 a v krátké 4 mikrometry. Na to, aby si člověk udělal vyšetření včel, zda v těch jejich zadečcích spory jsou, stačí 300x.
Pak jsou spory vidět jako elipsy 1,2 x 2,1mm. Na pokus o rozlišení N.A. od N.C. by už bylo vhodné rozlišení 1000x, nebo více.
Obávám se ale, že ani ostřílený "vyšetřovatel" není schopen s dostatečnou jistotou ty dva druhy od sebe mikroskopem rozeznat.

Pokoušel jsem se o vyšetření zapůjčeným mikroskopem s rozlišením 100x, 450x a 900x, ale bohužel bez nějakého efektu. Při rozlišení 100x jsem cosi viděl ,ale nebyl schopen to rozeznat. Při vyšších rozlišeních jsem nedokázal mikroskop zaostřit, abych vůbec něco viděl. Tak buď chyba v rukách nebo v mikroskopu.
Za jak dlouho po doručení vzorků udělají v Dole výsledky? Je to v řádu dnů, týdnů ... ?

Na Nosemu je potřeba mikroskop se zvětšením min. 400x, lépe 600x. přikládám pár snímků z loňského vyšetření, které jsem si doma dělal. Zvětšení tuším 600x, jsou místy vidět i jednotlivá pylová zrna, která byla v trávícím traktu.

[attachment=2356] [attachment=2357] [attachment=2358]

Jak jste to vyhodnotil?

Nízké, v podstatě zanedbatelné napadení. Použil jsem dvě metody:

1. Vyšetření hromadného vzorku – 30 včel z úlu žiletkou oddělíme mrtvým včelám zadečky, ty dáme do třecí misky a rozdrtíme. V průběhu tření přidáme destilovanou vodu (asi 0,5 ml na včelu). Normální voda obsahuje mikroskopické částečky minerálů a ty by kazily obraz v mikroskopu.Vzorek nakapeme na podložní sklíčko a zakryjeme krycím sklíčkem, preparát vložíme do mikroskopu o zvětšení 400 až 600 x. Pokud se jedná o Nosemu, vidíme ve vzorku spory, které vypadají jako protáhlé oválky. Postupně prohlédneme 10 zorných polí v mikroskopu a odhadneme stupeň nakažení.
2. Vyšetření po jedné včele – 10 včel. Je to poněkud pracnější a zdlouhavější způsob, ale přesnější. Usmrcujeme stejně jako u prvního způsobu, ale zadečky se musí rozdrtit a vyšetřit jednotlivě. Mikroskopujeme pouze jedno zorné pole v jednom vzorku. Jedna nakažená včela znamená 10 % nakažení včelstva. Např. pokud bude nakažených 5 včel, včelstvo je nakaženo z 50 %, tedy na rozhraní mezi středním a silným nakažením.
   

Obě metody vedly ke shodnému výsledku. Druhá je pracnější, ale má vyšší vypovídající hodnotu. Tu mi doporučil MVDr. E. Dvořák
Jestli je to Nosema apis nebo ceranae lze rozpoznat pouze testem DNA nebo pod
elektronovým mikroskopem.