Vím, že nic moc nenadělám. Během odpolední přestávky na kávu jsem zaznamenal čtyři nálety (možná jich bylo více), sršni se snaží nakouknout do oček a česen, včely jim moc nedovolí. Mám jedno včelstvo po vyrojení, evidentně slabší, u něj se strhla bitka, několik desítek včel se pustilo do sršně sedícího na nástavku. Předpokládám, že jakmile se nová matka rozklade, včelstvo zesílí a srovná se to, pokud sršni nebudou cíleně včely decimovat.
Také bych se přimlouval pro toleranci sršně, už tak to nemá s lidmi, kterým příroda nic neříká těžké. Třeba najdeš inspiraci
tady.
Asi jsi chtěl spíše napsat, že to sršeň s lidmi nemá lehké
Jinak děkuji za odkaz na fantastické video. To se jen tak nevidí - soužití včel a sršňů "v jednom domku"
Takovéhoto rychlého pořešení sršní otázky je schopen pouze ten japonský druh včel. Když zkoušeli kraňku, kvůli vyšší produkci medu, dopadlo to katastrofou, protože kraňky šli na sršně jedna po druhé jak ovce na porážku a tihle mamut sršni s nimi neměli problém a během chvíle vybili celý úl.
Metoda japonských včel je, že sršního průzkumníka obklopí a máváním křídel zvýší teplotu uvnitř chumlu tak, že sršně "uvaří" . On má totiž o cca 1°C nižší smrtelnou teploty, než ty včely. Takže při souboji napadne jedinné žihadlo.
To bylo obsahem celého toho dokumentu, který byl velice zajímavý.
Upřesním - v tom videu říkají, že včely snesou
o 2°C vyšší teplotu a že se ten sršeň udusí horkem
při 46°C. Dále
nemávají křídly, jak píšeš. Křídla totiž včely používají spíše k ochlazování a prodění vzduchu při větrání úlu. V případě "uvaření" sršně vyvinou vysokou teplotu jinak. Podobně jako např. zahřívají plod, nebo vyhřívají zimní chomáč -
kontrakcí fibrilárních létacích svalů v hrudi - prokázáno pohledem termokamerou - kdy jim hrudníčky jen svítí.
Může být, už je to řada let co jsem to viděl. Pamatoval jsem si princip a zapomněl detaily. Důležité je, že kraňky toto neumí, takže to u nás neuvidíme a Honzův problém s místními sršni, to nepořeší
Na wiki mě zaujalo to, že sršni mohou stříkat jed na vzdálenost 40 cm, to je pro mě docela novina. Často jsem koukal na sršně z velmi velké blízkosti a tohle mi vůbec nenapadlo, že by se mohlo stát.
(23.05.2012 16:17)DonPepe napsal(a): [ -> ]... Důležité je, že kraňky toto neumí, takže to u nás neuvidíme a Honzův problém s místními sršni, to nepořeší
Tak moje kraňky na dolní Mži to vloni uměly docela dobře, viděl jsem "na vlastní oči" ...
. Akorát to zase moc neuměly s roztočem ...
Jiří
Mám s útokmi sršňov na včely (kranka), bola to mňa veľká neznáma, keď som zaregistroval neustále útoky na včely na letáčoch. Sršne intenzívne prilietali a jednoducho si sršeň zobral do nôh, odletel na vetvičku a zakvačený za jednu nohu, včelu opracoval a hruď v hryzadlách odnášal do svojho hniezda . Včely s počiatku sa nevedeli brániť, al postupne sa organizovali strážkyne v počte 300-500, ktoré očakávali prílet sršňa, ak si chcel vziať včelu, strážkyne naň vrhli a v množstve aj 50 ho zovreli do klbka a vyššou teplotou usmrtili. Neraz spadla guľa včiel na zem, odleteli a na zemi ostal udusený sršeň.
Sršne akoby pochopili, letáču sa vyhli a "parkovali" pred čelnou stenou úľa mimo dosahu včiel a čakali na včelu prilietajúce z paši (včela zmierni rýchlosť pred pristátim na letáč)včely za letku chytí, opracuje a odlieta do letáča.
Tohoto roku na včelnici bohato kvitol javor tatarský , kde prilietali samičky sršňov, kde chytali včely na kvetoch kde včely zbierali nektár. Na včelnici som našiel hniezdo kde si budovala hniezdo, na javor mala blízo a intenzívne včely lovila. Najlepšie je hniezda vyhľadaľ a napriek tomu, že je chránený zničiť, majetok si každý chráni!
Dnes jsem při kontrole oddělku našel v podmetu mrtvou sršeň, takže Vigorky si evidentně poradily, bez toho, že by měly nějaký "japonský výcvik".
Pořídil jsem na podzim dvě samičky, o jednu přišel, takže osiřelá se dala do spolku se slípkami. Už z podzimku začala lustrovat svým zobákem celý prostor, nevím jaké receptory na jazýčku má, když tak projíždí hlínou, ale zřejmě zlikvidovala maximum míst se slimáčími vajíčky, letos jsem zaregistroval jen čtyři dospělce. Zelenina, jahody a vše ostatní v pohodě - jsem spokojen.
jelikož mám včely u jedné větší hrušně, mám v okolí strašně moc vos. Včera jsem šel ráno okolo včel a úplně jsem se zhrozil, do jednoho včelstva si chodily vosy jak do bufetu. Ihned jsem dle jednoho zdejšího příspěvku koupil několik levných piv, nalil do nich rozpuštěný cukr a postavil k úlům. Úly (oddělky) jsem zavřel na očka. Již po několika hodinách byly hladiny lahví zaplněny vosama a sršněma. Škoda, že jsem to tam nedal preventivně již dříve. Takže doporučuju
Ono to není jen o tom, že máš včelstva u ovocného stromu. Je to o nabídce, poptávce a riziku. Mám včelstva vedle švestek, loni bylo ovoce nadbytek, vosy hodovaly na sladkém ovoci a neměly důvod se pouštět do křížku se včelami, maximálně posbírali mrtvolky před úly a to jim stačilo. Letos ovoce téměř není, vosy nemají náhradní zdroj, útočí na oddělky, produkčních včelstev si v podstatě nevšímají, nebo spíše si netroufnou. Jak oddělky sílí, je znát, že jsou čím dál méně úspěšné.
Přesně tak. Jen doplním, že ráno když je chladno, tak ty vosy lezou i do silných včelstev ovšem nevím zda tam loupí nebo čistí. Odpoledne je spíš vidím před úly na zemi, kde dělají užitečnou čistící činnost - odklízejí vynesené mrtvolky. Z tohoto pohledu jsou to vlastně užitečné čističky.
je to tak jak říkáte, produkčních včelstev si nevšímají, obtěžují mi 4 oddělky, resp. jeden. Tam už holky asi rezignovaly a vůbec jim už v tom nebrání. A to mají otevřené jen očko. Snad jim to ulehčím těmi pivními pastmi a vosí armádu trochu zdecimuju. Dnes ráno jsem přes síto vylil pěknou hromadu vos. Až mě to děsilo. A to bylo za jeden den. Teď už to musí holky zvládnout samy, víc už pro ně udělat nemůžu. Nejvíc mě na tom štve, že za to můžu já a dnes už vím, kde jsem udělal chyby. ... a kdybych to od pana Peška stokrát nečetl...
Pokud máš produkční včelstva, tak oddělek posil plodovým plástem ( bez včel), plod těsně před vyběhnutím. Početně jim hodně pomůžeš, zanedlouho vosy začnou zvládat.. Očko přivři na jednu včelu.
včera, když jsem jim vyndaval formidolové desky z podmetů, na dně ležela spousta mrtvých vos a dalším dávaly do tlamy. Když jsem tomu napadenému sundal víko kvůli prohlídce, desítky vos se najednou snažily dostat do úlu. Raději jsem to rychle zavřel, prohlídku odložím o týden než se zbavím všech těch popadaných hrušek a nebudu jim to dělat ještě horší.
ale s tím plodem to pak udělám...
Ano, i takové útoky jsem zaznamenal, navíc v kombinaci se slíděním. Také jsem odložil značení matek ze stejného důvodu, během několika dnů se situace stabilizovala a nyní není problém včelstva prohlížet. Když vosy nemají moc možností proniknout do úlů česnem, čekají na jinou vhodnou příležitost.
Má někdo zkušenosti s tím, čím vytmelit spáry mezi zdí a prknem, aby tím neprošly vosy? Jedná se o cca 2 cm škvíru. Momentálně mám v boudě vedle včel cca 500 vos. Pokud tam fouknu PUR pěnu, tak i když ji natřu, za chvíli ji vykoušou. Nevíte o nějaké barvě nebo tmelu, co vosám nechutná? Napadlo mě přemazat to tmelem, co se dřív nazýval Medvědí h....,a pak to přetřít barvou.